World Sailing jako vedoucí autorita tohoto sportu prosazuje a podporuje ochranu životního prostředí ve všech jachtařských soutěžích a souvisejících činnostech po celém světě.
Kontakt na výkonnou kancelář World Sailing: World Sailing, Office 401, 4th Floor, 3 Shortlands, London W6 8DA, Spojené království. Obecné dotazy: office@sailing.org. Závodní pravidla: rules@sailing.org. Web: sailing.org
Úvodní ustanovení k českému vydání
Doplněk českého vydání — v originálu tento text není.
Překlad zajistil Český svaz jachtingu.
V případě sporu o výklad kteréhokoli citovaného případu je rozhodující originální anglické znění publikace The Case Book for 2025-2028. Originální text je k dispozici na oficiálních stránkách World Sailing.
Jednotky. Originál používá u některých mír stopy a yardy a sám k nim v kulaté závorce uvádí metrický ekvivalent — „15 feet (5 m)“. Překlad uvádí obojí stejně: „15 stop (5 m)“. Kulatá závorka tedy patří originálu, včetně jeho zaokrouhlení: vzdálenost 183 m originál uvádí jako „200 yards (200 m)“ a překlad se toho drží. Kde přepočet v originálu chybí — což se stává u popisků v nákresech — doplňuje ho české vydání v hranaté závorce: „60 stop [18 m]“. Hranatá závorka je vždy doplněk českého vydání, ne text originálu.
Rychlost větru. Originál ji uvádí v uzlech, občas v mph. České vydání ponechává jednotku originálu a v hranaté závorce k ní přidává m/s — „ve větru o síle 18 kn [9 m/s]“. Síla větru ve stupních Beaufortovy stupnice se nepřepočítává. Rychlost lodě a rychlost proudu zůstávají v uzlech bez přepočtu.
Předmluva
Kniha řešených případů 2025–2028 vychází z úplné revize všech dříve vydaných případů a obsahuje všechny nové případy, které World Sailing od roku 2021 přijal. Mnoho případů bylo přepsáno, některé jen málo, jiné podstatně, aby co nejjasněji ukázaly, jak se závodní pravidla 2025–2028 používají; několik případů bylo dočasně staženo k revizi a budou buď trvale vymazány, nebo v blízké době vydány. Případy jsou číslovány postupně od „1“, ale v číselné řadě jsou mezery po případech vymazaných v minulosti. Mnoho případů vychází ze skutečných odvolání podaných národnímu svazu podle pravidla 70.1 nebo ze žádostí o potvrzení či opravu podaných podle pravidla 70.2. Jiné, ve formě otázek a odpovědí, vycházejí z hypotetických nebo předpokládaných skutečností; mnoho z nich vzniklo z dotazů, které World Sailing dostal od mezinárodních funkcionářů závodů.
Definitivní verze této knihy neexistuje: každý rok mohou být přidány nové případy a případy mohou být někdy revidovány nebo vymazány. Čtenáři, kteří mají poznámky a návrhy, je mohou poslat pracovní skupině World Sailing pro Knihu řešených případů na adresu rules@sailing.org.
Knihu řešených případů 2025–2028 připravila pracovní skupina pro Knihu řešených případů: Dick Rose (předseda), Giorgio Davanzo, Steve Hatch, Trevor Lewis, Dave Perry, Michael Short a Dušan Vanický. Pochodeň, kterou zažehli, nyní ponese dál nově ustavená pracovní skupina pro Knihu řešených případů: Giorgio Davanzo (předseda), Lynne Beal, Steve Hatch, Selvam Mookken, Finn Mrugalla, Dave Perry, Dick Rose, Michael Short a Jiang Zuoru.
Richard Slater, předseda Komise závodních pravidel World Sailing, červenec 2025
Jak je kniha uspořádána
Doplněk českého vydání — v originálu tento text není.
Kniha má dvě sekce.
Sekce 1 — přehled případů podle čísla pravidel. Umožňuje najít případy, které vykládají dané pravidlo. Například Případy 15 a 17 vykládají pravidlo 13; jejich anotace jsou v Sekci 1 pod nadpisem Pravidlo 13, Při obracení. Anotace případu nemusí zmiňovat každé pravidlo, které případ vykládá — je proto potřeba přečíst i samotný případ v Sekci 2.
Přehled je hustší než samotná pravidla: případ může odkazovat na pravidlo 18.2(a)(1), ale přehled ho zařadí obecněji pod pravidlo 18.2(a), které zahrnuje celý jeho obsah.
Sekce 2 — případy v plném znění. Případ má hlavičku (číslo, dotčená pravidla, anotace) a tělo. Tělo má buď podobu Souhrn skutečností — Rozhodnutí (u odvolání k národnímu svazu), nebo Souhrn skutečností — Otázky — Odpovědi (u výkladu hypotetické situace). U mnoha případů je nákres.
Pod každým případem je řádek se zdrojem — zkratka národního svazu a rok, například „GBR 1962/25“. Zkratky vysvětluje tabulka níže. Případy, které revidoval přímo World Sailing, mají v tomto řádku uvedeno „revised by World Sailing“ s rokem revize.
Rod lodě a osoby
Pro srozumitelnost a stručnost používají případy pro loď ženský rod a pro osobu mužský rod.
V češtině je „loď“ ženského rodu, takže tento rozdíl vychází sám.
V nákresech se objevují i označení, která tabulka neuvádí: RC je loď závodní komise, S/F startovní a cílová čára, X omezovací značka. Číslice za písmenem označuje pozici v časové posloupnosti (S1, S2, …).
Nákresy
Doplněk českého vydání — v originálu tento text není.
Nákresy jsou v anglickém originálu — jde o oficiální materiál World Sailing a do jejich podoby se nezasahuje. Pod každým nákresem je proto česká legenda: vypisuje anglické slovní popisky z obrázku a jejich český význam. Označení lodí (A, L, W, PW, …) a čísla pozic jsou jazykově neutrální a vysvětluje je tabulka výše. U nákresů, kde žádný slovní popisek není, legenda chybí.
Sekce 1 — Přehled případů podle čísla pravidel
Umožňuje najít případy, které vykládají dané pravidlo. Anotace případu nemusí zmiňovat každé pravidlo, které případ vykládá — je proto potřeba přečíst i samotný případ v Sekci 2.
DEFINICE
Definice, Zcela vzadu a Zcela vpředu; Krytí
Případ 12Pro určení práva vnitřní lodě na místo u značky podle pravidla 18.2(a)(1) není podstatné, že lodě plují na velmi rozdílných směrech, existuje-li krytí v okamžiku, kdy první z nich vpluje do zóny.
Případ 23Na zadní vítr pravidlo 19 neplatí pro loď na větru zprava, která proplouvá mezi dvěma loděmi na větru zleva před ní. Pravidlo 10 vyžaduje po obou lodích na větru zleva, aby jí dávaly přednost.
Případ 33Když se loď přibližuje k překážce a zvolá „Místo k obratu“, ale učiní to dříve, než potřebuje začít postup popsaný v pravidle 20, aby se překážce bezpečně vyhnula, poruší pravidlo 20.1(a). Nicméně i když zvolání porušuje pravidlo 20.1(a), volaná loď musí reagovat. Vnitřní loď v krytí má podle pravidla 19.2(b) právo na místo mezi vnější lodí a překážkou, i když do vnitřní pozice v krytí obrátila.
Případ 41Diskuse o tom, jak se pravidlo 19.2(b) a definice Překážka, Souvislá překážka a Zcela vzadu a Zcela vpředu; Krytí uplatní, když dvě lodě v krytí na stejném větru dojíždějí a míjejí závětřím loď vpředu na stejném větru. Není povinnost zvolat o místo u překážky, ale je rozumné to učinit.
Případ 43Loď na větru zleva na směru ostře proti větru, která pluje souběžně s překážkou a blízko ní, musí dávat přednost lodi, která dokončila svůj obrat na vítr zprava a přibližuje se na kolizním kurzu.
Případ 91Loď povinná dávat přednost musí dávat přednost vybavení druhé lodě, které je mimo normální polohu, jestliže bylo mimo normální polohu dostatečně dlouho na to, aby ho bylo možné zpozorovat a vyhnout se mu.
Případ 150Výklad pojmů „u“, „vnitřní/vnější“ a „krytí“, jak jsou použity v pravidle 19.
Definice, Souvislá překážka
Případ 23Na zadní vítr pravidlo 19 neplatí pro loď na větru zprava, která proplouvá mezi dvěma loděmi na větru zleva před ní. Pravidlo 10 vyžaduje po obou lodích na větru zleva, aby jí dávaly přednost.
Případ 29Závětrná loď je překážkou pro návětrnou loď v krytí a pro třetí loď, která je zcela vzadu. Loď zcela vzadu může vplout mezi obě lodě v krytí a má nárok na místo od návětrné lodě mezi ní a závětrnou lodí, za předpokladu, že návětrná loď byla schopna toto místo poskytovat od okamžiku, kdy krytí začalo.
Případ 30Loď zcela vzadu, která je povinna dávat přednost, ale srazí se s lodí zcela vpředu, poruší to pravidlo práva plavby, které platilo před srážkou. Loď, která ztratí právo plavby tím, že neúmyslně změní bok na větru, je přesto povinna dávat přednost.
Případ 41Diskuse o tom, jak se pravidlo 19.2(b) a definice Překážka, Souvislá překážka a Zcela vzadu a Zcela vpředu; Krytí uplatní, když dvě lodě v krytí na stejném větru dojíždějí a míjejí závětřím loď vpředu na stejném větru. Není povinnost zvolat o místo u překážky, ale je rozumné to učinit.
Případ 117Když jsou tři lodě na stejném větru a dvě z nich jsou v krytí a předjíždějí třetí loď z pozice zcela vzadu, tak, když zadní závětrná loď získá krytí s přední lodí, potom přední loď přestává být překážkou a pravidlo 19.2(b) neplatí. Neexistuje situace, při které by řada lodí plujících blízko u sebe, byla souvislou překážkou.
Definice, Dokončit
Případ 32Závodník má nárok hledat všechny podrobnosti týkající se proplutí dráhy výhradně ve vypsání závodu nebo v písemných plachetních směrnicích. Jestliže chce závodní komise změnit směr, ve kterém musí lodě protnout cílovou čáru, aby dokončily, musí to být uvedeno v plachetních směrnicích. Jestliže loď kvůli chybě závodní komise nedokončí správně, ale žádná ze závodících lodí tím nezíská ani neztratí, je odpovídající a spravedlivou nápravou bodovat všechny lodě v pořadí, ve kterém protnuly cílovou čáru.
Případ 58Jestliže bóje nebo jiný objekt, který je v plachetních směrnicích určen jako omezovací značka cílové čáry, se nachází na po-cílové straně cílové čáry, může ji loď minout kterýmkoli bokem.
Případ 82Když je cílová čára položena téměř v jedné přímce s posledním úsekem dráhy, takže nelze určit, který směr protnutí čáry je správný, aby loď dokončila podle definice, může loď protnout čáru kterýmkoli z obou směrů a její dokončení má být takto zaznamenáno.
Případ 112Loď, která udělá chybu v proplutí dráhy a neopraví ji, neporuší pravidlo 28.1, dokud nedokončí. Jestliže loď takovou chybu udělá, může ji druhá loď informovat o svém úmyslu na ni protestovat před tím, než první loď dokončí, nebo při první rozumné příležitosti poté, co první loď dokončí.
Případ 128Jestliže závodní komise vidí, že loď udělala chybu v proplutí dráhy podle pravidla 28.1 a tuto chybu neopravila, je povinna ji bodovat NSC. Jestliže vidí, že se loď při dokončení dotkla značky, musí ji bodovat podle jejího umístění v cíli. Na loď lze protestovat pro porušení pravidla 31.
Případ 129Když je dráha zkrácena u obeplouvané značky, tato značka se stává cílovou značkou. Pravidlo 32.2(a) umožňuje závodní komisi umístit plavidlo s vyvěšenou vlajkou S na kterýkoli konec cílové čáry. Loď musí přejet cílovou čáru v souladu s definicí Dokončit, i když při tom mine tuto značku opačnou stranou, než kterou by ji byla povinna minout, kdyby dráha nebyla zkrácena.
Případ 148Když loď přejede cílovou čáru ze strany dráhy dvakrát, představuje její druhé přejetí dokončení, jestliže po celou dobu mezi prvním a druhým přejetím její jednání odpovídá tomu, že pokračuje v „proplutí dráhy“. Chyba v proplutí dráhy udělaná u jiné než cílové značky není chybou udělanou na cílové čáře.
Definice, Dávat přednost
Případ 30Loď zcela vzadu, která je povinna dávat přednost, ale srazí se s lodí zcela vpředu, poruší to pravidlo práva plavby, které platilo před srážkou. Loď, která ztratí právo plavby tím, že neúmyslně změní bok na větru, je přesto povinna dávat přednost.
Případ 50Když protestní komise shledá, že v incidentu lodí na opačném větru loď S nezměnila směr a že na straně lodě S nebyla skutečná a důvodná obava z kolize, měla by její protest zamítnout. Když komise shledá, že S směr změnila a že existovala důvodná pochybnost, zda by P proplula před S, kdyby S směr nezměnila, potom by měla být P diskvalifikována.
Případ 77Dotek značky vybavením lodě je jejím dotekem. Loď povinná dávat přednost neporuší pravidlo, když se jí dotkne vybavení lodě s právem plavby, které se neočekávaně dostane mimo normální polohu.
Případ 87Loď s právem plavby nemusí jednat, aby zabránila doteku, dokud není jasné, že druhá loď nedává přednost.
Případ 88Loď může zabránit doteku, a přesto nedávat přednost.
Případ 91Loď povinná dávat přednost musí dávat přednost vybavení druhé lodě, které je mimo normální polohu, jestliže bylo mimo normální polohu dostatečně dlouho na to, aby ho bylo možné zpozorovat a vyhnout se mu.
Případ 135Rozbor rozhodnutí, která musí protestní komise učinit, jestliže loď poruší pravidlo části 2 tím, že nedává přednost, a loď s právem plavby nebo třetí loď žádá o nápravu podle pravidla 61.4(b)(2).
Definice, Značka
Případ 58Jestliže bóje nebo jiný objekt, který je v plachetních směrnicích určen jako omezovací značka cílové čáry, se nachází na po-cílové straně cílové čáry, může ji loď minout kterýmkoli bokem.
Případ 63Když je u značky k dispozici prostor pro loď, která na něj nemá právo, může jej na své vlastní riziko využít.
Definice, Místo u značky
Případ 15Loď zcela vpředu, která obrací, aby obeplula značku, musí vyhovět pravidlu 13; loď zcela vzadu má právo zachovat svůj směr a tím bránit druhé lodi v obratu.
Případ 21Když vnější loď s právem plavby musí dát místo u značky vnitřní lodi, která je s ní v krytí, neexistuje žádný maximální ani minimální prostor, který jí musí poskytnout. Velikost tohoto prostoru významně závisí na stávajících podmínkách včetně větru a vln, rychlosti vnitřní lodě, vytažených plachet a jejích konstrukčních vlastností.
Případ 25Poté, co bylo vnitřní návětrné lodi v krytí dáno místo u značky, pravidlo 18 už neplatí, ale pravidlo 11 platí dál. Vnitřní návětrná loď musí dávat přednost vnější závětrné lodi a závětrná loď může vyostřit za předpokladu, že dá návětrné lodi místo k dání přednosti.
Případ 95Jestliže jsou dvě lodě na stejném větru v krytí při křižování proti větru a jsou subjektem pravidla 18.2(a)(1), pravidlo 18 přestává platit, když některá z nich přejde přes směr přídí proti větru. Když je loď povinna dát druhé lodi místo u značky, zahrnuje prostor, který jí musí dát, i prostor, aby druhá loď mohla vyhovět pravidlu 31. Když je loď s právem na místo u značky donucena dotknout se značky, přičemž pluje v rámci místa u značky, na které má právo, je za své porušení pravidla 31 zproštěna viny.
Případ 114Když loď má nárok na místo, potom prostor, na který má nárok, zahrnuje takový prostor, aby mohla plnit své povinnosti podle pravidel části 2 a pravidla 31.
Případ 118V definici Místo u značky znamená výraz „místo pro připlutí ke značce“ prostor, aby loď mohla neprodleně a s jachtařskou dovedností doplout do polohy blízko značky a na její požadované straně.
Definice, Překážka
Případ 11Když jsou lodě u překážky v krytí, včetně případu, kdy překážkou je loď s právem plavby, vnější loď musí dát vnitřní lodi místo mezi ní a překážkou.
Případ 23Na zadní vítr pravidlo 19 neplatí pro loď na větru zprava, která proplouvá mezi dvěma loděmi na větru zleva před ní. Pravidlo 10 vyžaduje po obou lodích na větru zleva, aby jí dávaly přednost.
Případ 29Závětrná loď je překážkou pro návětrnou loď v krytí a pro třetí loď, která je zcela vzadu. Loď zcela vzadu může vplout mezi obě lodě v krytí a má nárok na místo od návětrné lodě mezi ní a závětrnou lodí, za předpokladu, že návětrná loď byla schopna toto místo poskytovat od okamžiku, kdy krytí začalo.
Případ 30Loď zcela vzadu, která je povinna dávat přednost, ale srazí se s lodí zcela vpředu, poruší to pravidlo práva plavby, které platilo před srážkou. Loď, která ztratí právo plavby tím, že neúmyslně změní bok na větru, je přesto povinna dávat přednost.
Případ 41Diskuse o tom, jak se pravidlo 19.2(b) a definice Překážka, Souvislá překážka a Zcela vzadu a Zcela vpředu; Krytí uplatní, když dvě lodě v krytí na stejném větru dojíždějí a míjejí závětřím loď vpředu na stejném větru. Není povinnost zvolat o místo u překážky, ale je rozumné to učinit.
Případ 117Když jsou tři lodě na stejném větru a dvě z nich jsou v krytí a předjíždějí třetí loď z pozice zcela vzadu, tak, když zadní závětrná loď získá krytí s přední lodí, potom přední loď přestává být překážkou a pravidlo 19.2(b) neplatí. Neexistuje situace, při které by řada lodí plujících blízko u sebe, byla souvislou překážkou.
Případ 125Pokud je po vnější lodi v krytí požadováno poskytnout místo jedné nebo více vnitřním lodím k minutí překážky, potom prostor, který poskytne, musí být dostatečný, aby umožnil všem vnitřním lodím vyhovět jejich povinnostem podle pravidel Části 2.
Definice, Správný směr
Případ 9Když si loď na větru zprava zvolí, že mine návětrnou značku, loď na větru zleva jí musí dávat přednost. Žádné pravidlo po lodi nevyžaduje, aby plula správným směrem.
Případ 13Závětrná loď neporuší pravidlo, když před svým startovním znamením pluje směrem, který je ostřejší než směr návětrné lodi.
Případ 14Když se dvě lodě na stejném větru přibližují k sobě kvůli rozdílnému názoru na správný směr závětrné lodě, návětrná loď musí dávat přednost. Dvě lodě, které plují blízko sebe na stejném úseku dráhy, mohou mít odlišné správné směry.
Případ 46Závětrná loď má právo vyostřit až na svůj správný směr, i když získala závětrné krytí z pozice zcela vzadu a do dvou svých délek trupu od návětrné lodě.
Případ 75Když platí pravidlo 18, platí i pravidla sekcí A a B. Když vnitřní loď s právem plavby v krytí musí u značky přehodit, má právo plout svým správným směrem, dokud nepřehodí. Loď na větru zprava, která změní směr, neporuší pravidlo 16.1, jestliže dá lodi na větru zleva dostatečný prostor k dání přednosti a loď na větru zleva ho neprodleně nevyužije.
Případ 118V definici Místo u značky znamená výraz „místo pro připlutí ke značce“ prostor, aby loď mohla neprodleně a s jachtařskou dovedností doplout do polohy blízko značky a na její požadované straně.
Případ 134Správný směr lodě v každém okamžiku závisí na daných podmínkách. Některé z těchto podmínek jsou síla a směr větru, rozložení poryvů a zeslabení větru, vlny, proud a fyzické vlastnosti trupu a vybavení lodě včetně plachet, které používá.
Definice, Protest
Případ 22Písemný protest nemusí uvádět pravidlo, o kterém se protestující domnívá, že bylo porušeno. Jestliže takové pravidlo uvádí, není pro platnost protestu podstatné, že protestní komise rozhodne, že bylo porušeno jiné pravidlo.
Definice, Závodit
Případ 5Loď, která je zakotvena během rozjížďky, stále závodí. Loď neporuší pravidlo 42.1 nebo pravidlo 45, pokud se po přitahování kotevního lana a vytažení kotvy vrátí na místo, kde byla, když kotvu hodila. Nicméně, pokud přitahování kotevního lana jasně pohání loď na jiné místo, potom tato pravidla poruší.
Případ 68Opomenutí závodní komise zjistit, že handicapový (přepočtový) certifikát je neplatný, nedává lodi nárok na nápravu. Loď, která mohla porušit pravidlo a která pokračuje v závodě, si uchovává svá práva podle závodních pravidel, včetně práv podle pravidel Části 2 a práva protestovat a odvolat se, i když je později diskvalifikována.
Případ 127Loď „opustí cílovou čáru a značky“, když žádná část jejího trupu, posádky nebo výstroje není na cílové čáře a žádná značka neovlivňuje její zvolený směr.
Definice, Místo
Případ 21Když vnější loď s právem plavby musí dát místo u značky vnitřní lodi, která je s ní v krytí, neexistuje žádný maximální ani minimální prostor, který jí musí poskytnout. Velikost tohoto prostoru významně závisí na stávajících podmínkách včetně větru a vln, rychlosti vnitřní lodě, vytažených plachet a jejích konstrukčních vlastností.
Případ 24Když loď získá krytí v závětří z pozice zcela vzadu, musí druhá loď neprodleně jednat, aby jí dávala přednost. Jestliže tak nemůže učinit s jachtařskou dovedností, nebylo jí dáno místo, jak vyžaduje pravidlo 15.
Případ 35Když loď u překážky zvolá „Místo k obratu“ a volaná loď odpoví „Obrať ty“ a volající loď je pak schopna s jachtařskou dovedností obrátit a vyhnout se volané lodi, volaná loď pravidlu 20.2(c) vyhověla.
Případ 93Jestliže loď vyostří okamžitě poté, co získá krytí v závětří druhé lodě, a neexistuje jachtařsky dovedné jednání, kterým by druhá loď mohla dávat přednost, poruší loď, která vyostřila, pravidla 15 a 16.1. Druhá loď poruší pravidlo 11, ale je zproštěna viny.
Případ 95Jestliže jsou dvě lodě na stejném větru v krytí při křižování proti větru a jsou subjektem pravidla 18.2(a)(1), pravidlo 18 přestává platit, když některá z nich přejde přes směr přídí proti větru. Když je loď povinna dát druhé lodi místo u značky, zahrnuje prostor, který jí musí dát, i prostor, aby druhá loď mohla vyhovět pravidlu 31. Když je loď s právem na místo u značky donucena dotknout se značky, přičemž pluje v rámci místa u značky, na které má právo, je za své porušení pravidla 31 zproštěna viny.
Případ 103Výraz „s jachtařskou dovedností“ v definici Místo poukazuje na ovládání lodi, které může být očekáváno od způsobilé, ale ne špičkové posádky, která má přiměřený počet členů pro daný typ lodi.
Případ 114Když loď má nárok na místo, potom prostor, na který má nárok, zahrnuje takový prostor, aby mohla plnit své povinnosti podle pravidel části 2 a pravidla 31.
Případ 118V definici Místo u značky znamená výraz „místo pro připlutí ke značce“ prostor, aby loď mohla neprodleně a s jachtařskou dovedností doplout do polohy blízko značky a na její požadované straně.
Případ 125Pokud je po vnější lodi v krytí požadováno poskytnout místo jedné nebo více vnitřním lodím k minutí překážky, potom prostor, který poskytne, musí být dostatečný, aby umožnil všem vnitřním lodím vyhovět jejich povinnostem podle pravidel Části 2.
Případ 146Když se lodě přibližují ke startovní značce, aby odstartovaly, a závětrná loď vyostřuje, je návětrná loď zproštěna viny podle pravidla 43.1(b), pokud poruší pravidlo 11, když pluje v rámci místa, na které má podle pravidla 16.1 právo.
Definice, Pravidlo
Případ 85Pokud závodní pravidlo není uvedeno v seznamu pravidel v pravidle 86.1(c), třídová pravidla jej nemohou změnit. Pokud se třídové pravidlo pokouší o takovou změnu, je toto třídové pravidlo neplatné a nemůže být použito.
Případ 98Pravidla uvedená v definici Pravidlo platí v závodech řízených Závodními pravidly jachtingu bez ohledu na to, zda vypsání závodu výslovně stanoví, že platí. Pravidlo ve vypsání závodu nebo v plachetních směrnicích, je-li v souladu s případným předpisem k pravidlu 88.2, může změnit některé nebo všechny předpisy národního svazu. Vypsání závodu obecně nemůže změnit třídové pravidlo. Když loď závodí podle handicapového nebo přepočtového systému, platí pravidla tohoto systému a některá nebo všechna její třídová pravidla mohou platit také. Když je vypsání závodu v rozporu s plachetními směrnicemi, ani jedno nemá přednost.
Definice, Proplout dráhu
Případ 58Jestliže bóje nebo jiný objekt, který je v plachetních směrnicích určen jako omezovací značka cílové čáry, se nachází na po-cílové straně cílové čáry, může ji loď minout kterýmkoli bokem.
Případ 90Pokud provázek dráhy lodě mine značku požadovanou stranou, loď neporuší pravidlo 28.1, i když současně tento provázek, když je napnut, mine značku druhou, nepožadovanou stranou.
Případ 106Když provázek dráhy lodě leží na požadovaných stranách cílových značek nebo značek brány, není důležité, když natažený provázek také obepíná jednu z těchto značek po druhé nepožadované straně.
Případ 108Když přijímá trest za dotek značky, loď nemusí udělat kompletní otáčku o 360° a může přijmout trest současně s obeplouváním značky. Obeplutí značky bude zároveň splněním trestu, pokud zahrnuje obrat a přehození, pokud je provedeno bez prodlení poté, co se loď již značky nedotýká a je dostatečně mimo ostatní lodě, a pokud nevzniká otázka získané výhody.
Případ 112Loď, která udělá chybu v proplutí dráhy a neopraví ji, neporuší pravidlo 28.1, dokud nedokončí. Jestliže loď takovou chybu udělá, může ji druhá loď informovat o svém úmyslu na ni protestovat před tím, než první loď dokončí, nebo při první rozumné příležitosti poté, co první loď dokončí.
Případ 128Jestliže závodní komise vidí, že loď udělala chybu v proplutí dráhy podle pravidla 28.1 a tuto chybu neopravila, je povinna ji bodovat NSC. Jestliže vidí, že se loď při dokončení dotkla značky, musí ji bodovat podle jejího umístění v cíli. Na loď lze protestovat pro porušení pravidla 31.
Případ 145Provázek lodě, popsaný v definici Proplout dráhu, je po napnutí omezen pouze značkami, které začínají, končí nebo vymezují jednotlivé úseky dráhy.
Případ 148Když loď přejede cílovou čáru ze strany dráhy dvakrát, představuje její druhé přejetí dokončení, jestliže po celou dobu mezi prvním a druhým přejetím její jednání odpovídá tomu, že pokračuje v „proplutí dráhy“. Chyba v proplutí dráhy udělaná u jiné než cílové značky není chybou udělanou na cílové čáře.
Definice, Odstartovat
Případ 140Jak platí pravidla, když loď je donucena přejet startovní čáru jinou lodí, která porušila pravidlo části 2.
ZÁKLADNÍ PRINCIPY
Sportovní chování a pravidla
Případ 31Když je správné vizuální znamení pro individuální odvolání dáno, ale požadované zvukové znamení dáno není, a když odvolaná loď, která je v pozici, kde by zvukové znamení slyšela, vizuální znamení nevidí a nevrátí se, má nárok na nápravu. Avšak pokud si uvědomí, že je na dráhové straně čáry, musí se vrátit a odstartovat správně.
Případ 39Závodní komise nemá povinnost protestovat na loď. Základní odpovědnost za prosazování pravidel leží na závodnících.
Případ 65Když loď ví, že porušila pravidlo černé vlajky, je povinna neprodleně vzdát. Když tak neučiní a poté úmyslně překáží jiné lodi v závodě, dopouští se porušení sportovního chování a pravidla 2 a její kormidelník se dopouští nepřípustného jednání.
ČÁST 1 — ZÁKLADNÍ PRAVIDLA
Pravidlo 1.1, Bezpečnost: Pomoc v nebezpečí
Případ 20Když je možné, že loď je v nebezpečí, druhá loď, která jí poskytuje pomoc, má nárok na nápravu, i když její pomoc nebyla vyžádána nebo když bylo později zjištěno, že první lodi nebezpečí nehrozilo.
Pravidlo 2, Čestné plachtění
Případ 27Po lodi se nevyžaduje, aby předvídala, že druhá loď poruší pravidlo. Když loď získá právo plavby v důsledku svého vlastního jednání, má druhá loď právo na místo k dání přednosti.
Případ 31Když je správné vizuální znamení pro individuální odvolání dáno, ale požadované zvukové znamení dáno není, a když odvolaná loď, která je v pozici, kde by zvukové znamení slyšela, vizuální znamení nevidí a nevrátí se, má nárok na nápravu. Avšak pokud si uvědomí, že je na dráhové straně čáry, musí se vrátit a odstartovat správně.
Případ 34Překážení druhé lodi může být porušením pravidla 2 a základem pro udělení nápravy a pro jednání podle pravidla 69.2.
Případ 47Loď, která úmyslně volá „vítr zprava“, když ví, že je na větru zleva, nejedná čestně a porušila pravidlo 2.
Případ 65Když loď ví, že porušila pravidlo černé vlajky, je povinna neprodleně vzdát. Když tak neučiní a poté úmyslně překáží jiné lodi v závodě, dopouští se porušení sportovního chování a pravidla 2 a její kormidelník se dopouští nepřípustného jednání.
Případ 73Když se úmyslným jednáním člen posádky lodě L dotkne lodě W a jeho jednání nemá žádný jiný záměr než způsobit, že W poruší pravidlo 11, potom L poruší pravidlo 2.
Případ 74Neexistuje pravidlo, které předepisuje, jak musí kormidelník nebo posádka závětrné lodě sedět. Dotek s návětrnou lodí neporuší pravidlo 2, ledaže je polohy kormidelníka nebo posádky úmyslně zneužito.
Případ 78V okruhové rozjížďce buď lodí třídy „one-design“, nebo lodí závodících podle handicapového nebo přepočtového systému může loď použít taktiku, která jasně omezuje a zdržuje postup druhé lodě v rozjížďce, za předpokladu, že když je za to protestována podle pravidla 2, protestní komise zjistí, že existovala rozumná šance, že její taktika zlepší její celkové pořadí v závodě. Avšak poruší pravidlo 2 a možná i pravidlo 69.1(a), jestliže při použití této taktiky úmyslně poruší pravidlo.
Případ 138Obecně platí, že jednání závodníka, které přímo ovlivňuje čestnost soutěže, nebo nepřijetí odpovídajícího trestu, když si je závodník vědom, že porušil pravidlo, by mělo být řešeno podle pravidla 2. Jakékoli jednání, včetně vážného porušení pravidla 2 nebo jiného pravidla, o kterém se komise domnívá, že může být nepřípustným jednáním, by mělo být řešeno podle pravidla 69.
Případ 141Výklad pojmu „vážná“ ve spojení „vážná škoda“.
Pravidlo 4, Přijetí pravidel
Případ 98Pravidla uvedená v definici Pravidlo platí v závodech řízených Závodními pravidly jachtingu bez ohledu na to, zda vypsání závodu výslovně stanoví, že platí. Pravidlo ve vypsání závodu nebo v plachetních směrnicích, je-li v souladu s případným předpisem k pravidlu 88.2, může změnit některé nebo všechny předpisy národního svazu. Vypsání závodu obecně nemůže změnit třídové pravidlo. Když loď závodí podle handicapového nebo přepočtového systému, platí pravidla tohoto systému a některá nebo všechna její třídová pravidla mohou platit také. Když je vypsání závodu v rozporu s plachetními směrnicemi, ani jedno nemá přednost.
Pravidlo 5, Pravidla řídící pořadatele a funkcionáře závodu
Případ 44Loď nesmí protestovat na závodní komisi pro porušení pravidla. Pokud se o to však pokusí, její „protest“ může splňovat požadavky na žádost o nápravu, a v takovém případě s ním protestní komise musí takto zacházet.
Případ 98Pravidla uvedená v definici Pravidlo platí v závodech řízených Závodními pravidly jachtingu bez ohledu na to, zda vypsání závodu výslovně stanoví, že platí. Pravidlo ve vypsání závodu nebo v plachetních směrnicích, je-li v souladu s případným předpisem k pravidlu 88.2, může změnit některé nebo všechny předpisy národního svazu. Vypsání závodu obecně nemůže změnit třídové pravidlo. Když loď závodí podle handicapového nebo přepočtového systému, platí pravidla tohoto systému a některá nebo všechna její třídová pravidla mohou platit také. Když je vypsání závodu v rozporu s plachetními směrnicemi, ani jedno nemá přednost.
Pravidlo 6.1, World Sailing směrnice
Případ 143Jestliže pořadatel závodu není organizací uvedenou v pravidle 89.1, nemá strana projednávání právo na odvolací postup.
Případ 67Když se loď, která závodí, potká s plavidlem, které nezávodí, jsou obě vázány státními pravidly práva plavby. Když je podle těchto pravidel závodící loď povinna dávat přednost, ale úmyslně do druhého plavidla narazí, dopouští se její kormidelník nepřípustného jednání.
Případ 68Opomenutí závodní komise zjistit, že handicapový (přepočtový) certifikát je neplatný, nedává lodi nárok na nápravu. Loď, která mohla porušit pravidlo a která pokračuje v závodě, si uchovává svá práva podle závodních pravidel, včetně práv podle pravidel Části 2 a práva protestovat a odvolat se, i když je později diskvalifikována.
Případ 109IRPCAS nebo státní pravidla práva plavby platí mezi loděmi, které závodí, pouze tehdy, jestliže to stanoví pravidlo ve vypsání závodu, a v tom případě jsou nahrazena všechna pravidla části 2. Pravidlo IRPCAS nebo státní pravidlo, jiné než pravidlo práva plavby, lze zavést tím, že se zahrne do vypsání závodu, do plachetních směrnic nebo do jiného dokumentu, který řídí závod.
Sekce A — Právo plavby
Pravidlo 10, Na opačném větru
Případ 9Když si loď na větru zprava zvolí, že mine návětrnou značku, loď na větru zleva jí musí dávat přednost. Žádné pravidlo po lodi nevyžaduje, aby plula správným směrem.
Případ 23Na zadní vítr pravidlo 19 neplatí pro loď na větru zprava, která proplouvá mezi dvěma loděmi na větru zleva před ní. Pravidlo 10 vyžaduje po obou lodích na větru zleva, aby jí dávaly přednost.
Případ 43Loď na větru zleva na směru ostře proti větru, která pluje souběžně s překážkou a blízko ní, musí dávat přednost lodi, která dokončila svůj obrat na vítr zprava a přibližuje se na kolizním kurzu.
Případ 50Když protestní komise shledá, že v incidentu lodí na opačném větru loď S nezměnila směr a že na straně lodě S nebyla skutečná a důvodná obava z kolize, měla by její protest zamítnout. Když komise shledá, že S směr změnila a že existovala důvodná pochybnost, zda by P proplula před S, kdyby S směr nezměnila, potom by měla být P diskvalifikována.
Případ 75Když platí pravidlo 18, platí i pravidla sekcí A a B. Když vnitřní loď s právem plavby v krytí musí u značky přehodit, má právo plout svým správným směrem, dokud nepřehodí. Loď na větru zprava, která změní směr, neporuší pravidlo 16.1, jestliže dá lodi na větru zleva dostatečný prostor k dání přednosti a loď na větru zleva ho neprodleně nevyužije.
Případ 87Loď s právem plavby nemusí jednat, aby zabránila doteku, dokud není jasné, že druhá loď nedává přednost.
Případ 88Loď může zabránit doteku, a přesto nedávat přednost.
Případ 99Skutečnost, že loď povinná dávat přednost je neovladatelná, jí nedává právo na zproštění viny za porušení pravidla části 2. Když je loď s právem plavby pravidlem 14 povinna „zabránit doteku, pokud je to rozumně možné“ a jediným způsobem, jak to udělat, je nekontrolované přehození, pravidlo neporuší, jestliže nekontrolovaně nepřehodí. Když je trestem lodě podle pravidla 44.1(b) vzdání a ona se vzdá (ať z vlastní volby, nebo z nutnosti), nemůže být potom diskvalifikována.
Případ 105Když dvě lodě plují na zadní vítr na opačném větru, loď na větru zprava může změnit směr za předpokladu, že dá lodi na větru zleva místo k dání přednosti.
Případ 123Jestliže by v daném okamžiku bylo způsobilému, ale ne špičkovému kormidelníkovi lodě na větru zprava jasné, že hrozí významné riziko doteku s lodí na větru zleva, a loď na větru zprava má přitom čas dostatečně změnit směr, aby doteku zabránila, poruší pravidlo 14(a), pokud k doteku dojde.
Případ 147Když loď s právem plavby změní směr, vzniká jí podle pravidla 16.1 povinnost dát lodi povinné dávat přednost místo k dání přednosti. Loď s právem plavby může toto místo dát další změnou směru. Jestliže loď povinná dávat přednost během této další změny směru nevyhnutelně poruší pravidlo sekce A části 2, je zproštěna viny podle pravidla 43.1(b).
Pravidlo 11, Na stejném větru, krytí
Případ 7Když se loď z pozice zcela vzadu dostane do krytí v závětří druhé lodě a je od ní do dvou svých délek trupu, návětrná loď musí dávat přednost, ale závětrná loď musí zpočátku dát návětrné lodi místo k dání přednosti a nesmí plout nad svůj správný směr. Správný směr návětrné lodě není podstatný.
Případ 12Pro určení práva vnitřní lodě na místo u značky podle pravidla 18.2(a)(1) není podstatné, že lodě plují na velmi rozdílných směrech, existuje-li krytí v okamžiku, kdy první z nich vpluje do zóny.
Případ 13Závětrná loď neporuší pravidlo, když před svým startovním znamením pluje směrem, který je ostřejší než směr návětrné lodi.
Případ 14Když se dvě lodě na stejném větru přibližují k sobě kvůli rozdílnému názoru na správný směr závětrné lodě, návětrná loď musí dávat přednost. Dvě lodě, které plují blízko sebe na stejném úseku dráhy, mohou mít odlišné správné směry.
Případ 24Když loď získá krytí v závětří z pozice zcela vzadu, musí druhá loď neprodleně jednat, aby jí dávala přednost. Jestliže tak nemůže učinit s jachtařskou dovedností, nebylo jí dáno místo, jak vyžaduje pravidlo 15.
Případ 25Poté, co bylo vnitřní návětrné lodi v krytí dáno místo u značky, pravidlo 18 už neplatí, ale pravidlo 11 platí dál. Vnitřní návětrná loď musí dávat přednost vnější závětrné lodi a závětrná loď může vyostřit za předpokladu, že dá návětrné lodi místo k dání přednosti.
Případ 41Diskuse o tom, jak se pravidlo 19.2(b) a definice Překážka, Souvislá překážka a Zcela vzadu a Zcela vpředu; Krytí uplatní, když dvě lodě v krytí na stejném větru dojíždějí a míjejí závětřím loď vpředu na stejném větru. Není povinnost zvolat o místo u překážky, ale je rozumné to učinit.
Případ 46Závětrná loď má právo vyostřit až na svůj správný směr, i když získala závětrné krytí z pozice zcela vzadu a do dvou svých délek trupu od návětrné lodě.
Případ 51Protestní komise musí zjistit, že lodě byly zproštěny viny už v okamžiku incidentu, jestliže byly následkem porušení pravidla jinou lodí donuceny porušit pravidlo.
Případ 53Loď zcela vpředu nemusí nijak jednat, aby dávala přednost, dokud druhá loď nezíská z pozice zcela vzadu krytí v jejím závětří.
Případ 73Když se úmyslným jednáním člen posádky lodě L dotkne lodě W a jeho jednání nemá žádný jiný záměr než způsobit, že W poruší pravidlo 11, potom L poruší pravidlo 2.
Případ 74Neexistuje pravidlo, které předepisuje, jak musí kormidelník nebo posádka závětrné lodě sedět. Dotek s návětrnou lodí neporuší pravidlo 2, ledaže je polohy kormidelníka nebo posádky úmyslně zneužito.
Případ 146Když se lodě přibližují ke startovní značce, aby odstartovaly, a závětrná loď vyostřuje, je návětrná loď zproštěna viny podle pravidla 43.1(b), pokud poruší pravidlo 11, když pluje v rámci místa, na které má podle pravidla 16.1 právo.
Pravidlo 12, Na stejném větru, bez krytí
Případ 2Tento případ se zabývá situací dvou lodí u závětrné značky, kdy loď zcela vzadu vpluje do zóny dříve než loď zcela vpředu. V takové situaci vyžaduje po lodi zcela vpředu pravidlo 18.2(a)(2), aby dala místo u značky lodi zcela vzadu.
Případ 15Loď zcela vpředu, která obrací, aby obeplula značku, musí vyhovět pravidlu 13; loď zcela vzadu má právo zachovat svůj směr a tím bránit druhé lodi v obratu.
Případ 24Když loď získá krytí v závětří z pozice zcela vzadu, musí druhá loď neprodleně jednat, aby jí dávala přednost. Jestliže tak nemůže učinit s jachtařskou dovedností, nebylo jí dáno místo, jak vyžaduje pravidlo 15.
Případ 30Loď zcela vzadu, která je povinna dávat přednost, ale srazí se s lodí zcela vpředu, poruší to pravidlo práva plavby, které platilo před srážkou. Loď, která ztratí právo plavby tím, že neúmyslně změní bok na větru, je přesto povinna dávat přednost.
Případ 41Diskuse o tom, jak se pravidlo 19.2(b) a definice Překážka, Souvislá překážka a Zcela vzadu a Zcela vpředu; Krytí uplatní, když dvě lodě v krytí na stejném větru dojíždějí a míjejí závětřím loď vpředu na stejném větru. Není povinnost zvolat o místo u překážky, ale je rozumné to učinit.
Případ 77Dotek značky vybavením lodě je jejím dotekem. Loď povinná dávat přednost neporuší pravidlo, když se jí dotkne vybavení lodě s právem plavby, které se neočekávaně dostane mimo normální polohu.
Případ 91Loď povinná dávat přednost musí dávat přednost vybavení druhé lodě, které je mimo normální polohu, jestliže bylo mimo normální polohu dostatečně dlouho na to, aby ho bylo možné zpozorovat a vyhnout se mu.
Pravidlo 13, Při obracení
Případ 15Loď zcela vpředu, která obrací, aby obeplula značku, musí vyhovět pravidlu 13; loď zcela vzadu má právo zachovat svůj směr a tím bránit druhé lodi v obratu.
Případ 17Loď již není subjektem pravidla 13, když je na směru ostře proti větru bez ohledu na její pohyb vůči vodě nebo na nastavení plachet.
Případ 27Po lodi se nevyžaduje, aby předvídala, že druhá loď poruší pravidlo. Když loď získá právo plavby v důsledku svého vlastního jednání, má druhá loď právo na místo k dání přednosti.
Sekce B — Všeobecná omezení
Pravidlo 14, Zabránění doteku
Případ 2Tento případ se zabývá situací dvou lodí u závětrné značky, kdy loď zcela vzadu vpluje do zóny dříve než loď zcela vpředu. V takové situaci vyžaduje po lodi zcela vpředu pravidlo 18.2(a)(2), aby dala místo u značky lodi zcela vzadu.
Případ 7Když se loď z pozice zcela vzadu dostane do krytí v závětří druhé lodě a je od ní do dvou svých délek trupu, návětrná loď musí dávat přednost, ale závětrná loď musí zpočátku dát návětrné lodi místo k dání přednosti a nesmí plout nad svůj správný směr. Správný směr návětrné lodě není podstatný.
Případ 11Když jsou lodě u překážky v krytí, včetně případu, kdy překážkou je loď s právem plavby, vnější loď musí dát vnitřní lodi místo mezi ní a překážkou.
Případ 12Pro určení práva vnitřní lodě na místo u značky podle pravidla 18.2(a)(1) není podstatné, že lodě plují na velmi rozdílných směrech, existuje-li krytí v okamžiku, kdy první z nich vpluje do zóny.
Případ 13Závětrná loď neporuší pravidlo, když před svým startovním znamením pluje směrem, který je ostřejší než směr návětrné lodi.
Případ 14Když se dvě lodě na stejném větru přibližují k sobě kvůli rozdílnému názoru na správný směr závětrné lodě, návětrná loď musí dávat přednost. Dvě lodě, které plují blízko sebe na stejném úseku dráhy, mohou mít odlišné správné směry.
Případ 23Na zadní vítr pravidlo 19 neplatí pro loď na větru zprava, která proplouvá mezi dvěma loděmi na větru zleva před ní. Pravidlo 10 vyžaduje po obou lodích na větru zleva, aby jí dávaly přednost.
Případ 25Poté, co bylo vnitřní návětrné lodi v krytí dáno místo u značky, pravidlo 18 už neplatí, ale pravidlo 11 platí dál. Vnitřní návětrná loď musí dávat přednost vnější závětrné lodi a závětrná loď může vyostřit za předpokladu, že dá návětrné lodi místo k dání přednosti.
Případ 26Loď s právem plavby nemusí jednat, aby zabránila srážce, dokud není jasné, že druhá loď nedává přednost. Jestliže však loď s právem plavby mohla poté srážce zabránit a srážka měla za následek škodu, musí být potrestána za porušení pravidla 14.
Případ 27Po lodi se nevyžaduje, aby předvídala, že druhá loď poruší pravidlo. Když loď získá právo plavby v důsledku svého vlastního jednání, má druhá loď právo na místo k dání přednosti.
Případ 30Loď zcela vzadu, která je povinna dávat přednost, ale srazí se s lodí zcela vpředu, poruší to pravidlo práva plavby, které platilo před srážkou. Loď, která ztratí právo plavby tím, že neúmyslně změní bok na větru, je přesto povinna dávat přednost.
Případ 43Loď na větru zleva na směru ostře proti větru, která pluje souběžně s překážkou a blízko ní, musí dávat přednost lodi, která dokončila svůj obrat na vítr zprava a přibližuje se na kolizním kurzu.
Případ 49Když dva protesty vycházejí ze stejného incidentu nebo z velmi úzce souvisejících incidentů, mají být projednávány společně za přítomnosti zástupců všech zúčastněných lodí.
Případ 50Když protestní komise shledá, že v incidentu lodí na opačném větru loď S nezměnila směr a že na straně lodě S nebyla skutečná a důvodná obava z kolize, měla by její protest zamítnout. Když komise shledá, že S směr změnila a že existovala důvodná pochybnost, zda by P proplula před S, kdyby S směr nezměnila, potom by měla být P diskvalifikována.
Případ 75Když platí pravidlo 18, platí i pravidla sekcí A a B. Když vnitřní loď s právem plavby v krytí musí u značky přehodit, má právo plout svým správným směrem, dokud nepřehodí. Loď na větru zprava, která změní směr, neporuší pravidlo 16.1, jestliže dá lodi na větru zleva dostatečný prostor k dání přednosti a loď na větru zleva ho neprodleně nevyužije.
Případ 77Dotek značky vybavením lodě je jejím dotekem. Loď povinná dávat přednost neporuší pravidlo, když se jí dotkne vybavení lodě s právem plavby, které se neočekávaně dostane mimo normální polohu.
Případ 81Když loď s právem na místo u značky podle pravidla 18.2(a)(2) přejde přes směr přídí proti větru, pravidlo 18.2(a)(2) přestává platit a loď musí vyhovět platnému pravidlu sekce A.
Případ 87Loď s právem plavby nemusí jednat, aby zabránila doteku, dokud není jasné, že druhá loď nedává přednost.
Případ 88Loď může zabránit doteku, a přesto nedávat přednost.
Případ 91Loď povinná dávat přednost musí dávat přednost vybavení druhé lodě, které je mimo normální polohu, jestliže bylo mimo normální polohu dostatečně dlouho na to, aby ho bylo možné zpozorovat a vyhnout se mu.
Případ 92Když loď s právem plavby mění směr, je po lodi povinné dávat přednost vyžadováno, aby jednala jen v reakci na to, co loď s právem plavby dělá v daném okamžiku; není po ní vyžadováno, aby předvídala, co by loď s právem plavby mohla udělat později.
Případ 93Jestliže loď vyostří okamžitě poté, co získá krytí v závětří druhé lodě, a neexistuje jachtařsky dovedné jednání, kterým by druhá loď mohla dávat přednost, poruší loď, která vyostřila, pravidla 15 a 16.1. Druhá loď poruší pravidlo 11, ale je zproštěna viny.
Případ 99Skutečnost, že loď povinná dávat přednost je neovladatelná, jí nedává právo na zproštění viny za porušení pravidla části 2. Když je loď s právem plavby pravidlem 14 povinna „zabránit doteku, pokud je to rozumně možné“ a jediným způsobem, jak to udělat, je nekontrolované přehození, pravidlo neporuší, jestliže nekontrolovaně nepřehodí. Když je trestem lodě podle pravidla 44.1(b) vzdání a ona se vzdá (ať z vlastní volby, nebo z nutnosti), nemůže být potom diskvalifikována.
Případ 105Když dvě lodě plují na zadní vítr na opačném větru, loď na větru zprava může změnit směr za předpokladu, že dá lodi na větru zleva místo k dání přednosti.
Případ 107Během startovní sekvence loď, která nesleduje okolí, může tímto nesplnit svoji povinnost činit vše proto, aby zabránila doteku. Zvolání je jeden ze způsobů, jak loď může jednat, aby zabránila doteku. Pokud porušení pravidla části 2 způsobí vážnou škodu a loď poté vzdá, přijala patřičný trest a nemůže být za toto porušení diskvalifikována.
Případ 114Když loď má nárok na místo, potom prostor, na který má nárok, zahrnuje takový prostor, aby mohla plnit své povinnosti podle pravidel části 2 a pravidla 31.
Případ 123Jestliže by v daném okamžiku bylo způsobilému, ale ne špičkovému kormidelníkovi lodě na větru zprava jasné, že hrozí významné riziko doteku s lodí na větru zleva, a loď na větru zprava má přitom čas dostatečně změnit směr, aby doteku zabránila, poruší pravidlo 14(a), pokud k doteku dojde.
Pravidlo 15, Získání práva plavby
Případ 2Tento případ se zabývá situací dvou lodí u závětrné značky, kdy loď zcela vzadu vpluje do zóny dříve než loď zcela vpředu. V takové situaci vyžaduje po lodi zcela vpředu pravidlo 18.2(a)(2), aby dala místo u značky lodi zcela vzadu.
Případ 7Když se loď z pozice zcela vzadu dostane do krytí v závětří druhé lodě a je od ní do dvou svých délek trupu, návětrná loď musí dávat přednost, ale závětrná loď musí zpočátku dát návětrné lodi místo k dání přednosti a nesmí plout nad svůj správný směr. Správný směr návětrné lodě není podstatný.
Případ 13Závětrná loď neporuší pravidlo, když před svým startovním znamením pluje směrem, který je ostřejší než směr návětrné lodi.
Případ 27Po lodi se nevyžaduje, aby předvídala, že druhá loď poruší pravidlo. Když loď získá právo plavby v důsledku svého vlastního jednání, má druhá loď právo na místo k dání přednosti.
Případ 53Loď zcela vpředu nemusí nijak jednat, aby dávala přednost, dokud druhá loď nezíská z pozice zcela vzadu krytí v jejím závětří.
Případ 81Když loď s právem na místo u značky podle pravidla 18.2(a)(2) přejde přes směr přídí proti větru, pravidlo 18.2(a)(2) přestává platit a loď musí vyhovět platnému pravidlu sekce A.
Případ 93Jestliže loď vyostří okamžitě poté, co získá krytí v závětří druhé lodě, a neexistuje jachtařsky dovedné jednání, kterým by druhá loď mohla dávat přednost, poruší loď, která vyostřila, pravidla 15 a 16.1. Druhá loď poruší pravidlo 11, ale je zproštěna viny.
Případ 105Když dvě lodě plují na zadní vítr na opačném větru, loď na větru zprava může změnit směr za předpokladu, že dá lodi na větru zleva místo k dání přednosti.
Případ 117Když jsou tři lodě na stejném větru a dvě z nich jsou v krytí a předjíždějí třetí loď z pozice zcela vzadu, tak, když zadní závětrná loď získá krytí s přední lodí, potom přední loď přestává být překážkou a pravidlo 19.2(b) neplatí. Neexistuje situace, při které by řada lodí plujících blízko u sebe, byla souvislou překážkou.
Pravidlo 16.1, Změna směru
Případ 6Loď na větru zprava, která obrací poté, co loď na větru zleva již odpadla, aby proplula za její záď, nemusí nezbytně porušit pravidlo.
Případ 7Když se loď z pozice zcela vzadu dostane do krytí v závětří druhé lodě a je od ní do dvou svých délek trupu, návětrná loď musí dávat přednost, ale závětrná loď musí zpočátku dát návětrné lodi místo k dání přednosti a nesmí plout nad svůj správný směr. Správný směr návětrné lodě není podstatný.
Případ 13Závětrná loď neporuší pravidlo, když před svým startovním znamením pluje směrem, který je ostřejší než směr návětrné lodi.
Případ 14Když se dvě lodě na stejném větru přibližují k sobě kvůli rozdílnému názoru na správný směr závětrné lodě, návětrná loď musí dávat přednost. Dvě lodě, které plují blízko sebe na stejném úseku dráhy, mohou mít odlišné správné směry.
Případ 25Poté, co bylo vnitřní návětrné lodi v krytí dáno místo u značky, pravidlo 18 už neplatí, ale pravidlo 11 platí dál. Vnitřní návětrná loď musí dávat přednost vnější závětrné lodi a závětrná loď může vyostřit za předpokladu, že dá návětrné lodi místo k dání přednosti.
Případ 26Loď s právem plavby nemusí jednat, aby zabránila srážce, dokud není jasné, že druhá loď nedává přednost. Jestliže však loď s právem plavby mohla poté srážce zabránit a srážka měla za následek škodu, musí být potrestána za porušení pravidla 14.
Případ 46Závětrná loď má právo vyostřit až na svůj správný směr, i když získala závětrné krytí z pozice zcela vzadu a do dvou svých délek trupu od návětrné lodě.
Případ 52Pravidlo 16.1 neomezuje směr lodě povinné dávat přednost. Manévrování s cílem odvést jinou loď od startovní čáry nutně neznamená porušení tohoto pravidla.
Případ 75Když platí pravidlo 18, platí i pravidla sekcí A a B. Když vnitřní loď s právem plavby v krytí musí u značky přehodit, má právo plout svým správným směrem, dokud nepřehodí. Loď na větru zprava, která změní směr, neporuší pravidlo 16.1, jestliže dá lodi na větru zleva dostatečný prostor k dání přednosti a loď na větru zleva ho neprodleně nevyužije.
Případ 92Když loď s právem plavby mění směr, je po lodi povinné dávat přednost vyžadováno, aby jednala jen v reakci na to, co loď s právem plavby dělá v daném okamžiku; není po ní vyžadováno, aby předvídala, co by loď s právem plavby mohla udělat později.
Případ 93Jestliže loď vyostří okamžitě poté, co získá krytí v závětří druhé lodě, a neexistuje jachtařsky dovedné jednání, kterým by druhá loď mohla dávat přednost, poruší loď, která vyostřila, pravidla 15 a 16.1. Druhá loď poruší pravidlo 11, ale je zproštěna viny.
Případ 105Když dvě lodě plují na zadní vítr na opačném větru, loď na větru zprava může změnit směr za předpokladu, že dá lodi na větru zleva místo k dání přednosti.
Případ 114Když loď má nárok na místo, potom prostor, na který má nárok, zahrnuje takový prostor, aby mohla plnit své povinnosti podle pravidel části 2 a pravidla 31.
Případ 146Když se lodě přibližují ke startovní značce, aby odstartovaly, a závětrná loď vyostřuje, je návětrná loď zproštěna viny podle pravidla 43.1(b), pokud poruší pravidlo 11, když pluje v rámci místa, na které má podle pravidla 16.1 právo.
Případ 147Když loď s právem plavby změní směr, vzniká jí podle pravidla 16.1 povinnost dát lodi povinné dávat přednost místo k dání přednosti. Loď s právem plavby může toto místo dát další změnou směru. Jestliže loď povinná dávat přednost během této další změny směru nevyhnutelně poruší pravidlo sekce A části 2, je zproštěna viny podle pravidla 43.1(b).
Pravidlo 16.2, Změna směru
Případ 6Loď na větru zprava, která obrací poté, co loď na větru zleva již odpadla, aby proplula za její záď, nemusí nezbytně porušit pravidlo.
Případ 92Když loď s právem plavby mění směr, je po lodi povinné dávat přednost vyžadováno, aby jednala jen v reakci na to, co loď s právem plavby dělá v daném okamžiku; není po ní vyžadováno, aby předvídala, co by loď s právem plavby mohla udělat později.
Případ 132Výklad výrazu „při křižování proti větru“.
Pravidlo 17, Na stejném větru; správný směr
Případ 7Když se loď z pozice zcela vzadu dostane do krytí v závětří druhé lodě a je od ní do dvou svých délek trupu, návětrná loď musí dávat přednost, ale závětrná loď musí zpočátku dát návětrné lodi místo k dání přednosti a nesmí plout nad svůj správný směr. Správný směr návětrné lodě není podstatný.
Případ 13Závětrná loď neporuší pravidlo, když před svým startovním znamením pluje směrem, který je ostřejší než směr návětrné lodi.
Případ 14Když se dvě lodě na stejném větru přibližují k sobě kvůli rozdílnému názoru na správný směr závětrné lodě, návětrná loď musí dávat přednost. Dvě lodě, které plují blízko sebe na stejném úseku dráhy, mohou mít odlišné správné směry.
Případ 46Závětrná loď má právo vyostřit až na svůj správný směr, i když získala závětrné krytí z pozice zcela vzadu a do dvou svých délek trupu od návětrné lodě.
Případ 134Správný směr lodě v každém okamžiku závisí na daných podmínkách. Některé z těchto podmínek jsou síla a směr větru, rozložení poryvů a zeslabení větru, vlny, proud a fyzické vlastnosti trupu a vybavení lodě včetně plachet, které používá.
Sekce C — U značek a překážek
Část 2, preambule sekce C
Případ 146Když se lodě přibližují ke startovní značce, aby odstartovaly, a závětrná loď vyostřuje, je návětrná loď zproštěna viny podle pravidla 43.1(b), pokud poruší pravidlo 11, když pluje v rámci místa, na které má podle pravidla 16.1 právo.
Pravidlo 18.1, Místo u značky: Platnost pravidla 18
Případ 9Když si loď na větru zprava zvolí, že mine návětrnou značku, loď na větru zleva jí musí dávat přednost. Žádné pravidlo po lodi nevyžaduje, aby plula správným směrem.
Případ 12Pro určení práva vnitřní lodě na místo u značky podle pravidla 18.2(a)(1) není podstatné, že lodě plují na velmi rozdílných směrech, existuje-li krytí v okamžiku, kdy první z nich vpluje do zóny.
Případ 15Loď zcela vpředu, která obrací, aby obeplula značku, musí vyhovět pravidlu 13; loď zcela vzadu má právo zachovat svůj směr a tím bránit druhé lodi v obratu.
Případ 25Poté, co bylo vnitřní návětrné lodi v krytí dáno místo u značky, pravidlo 18 už neplatí, ale pravidlo 11 platí dál. Vnitřní návětrná loď musí dávat přednost vnější závětrné lodi a závětrná loď může vyostřit za předpokladu, že dá návětrné lodi místo k dání přednosti.
Případ 26Loď s právem plavby nemusí jednat, aby zabránila srážce, dokud není jasné, že druhá loď nedává přednost. Jestliže však loď s právem plavby mohla poté srážce zabránit a srážka měla za následek škodu, musí být potrestána za porušení pravidla 14.
Případ 81Když loď s právem na místo u značky podle pravidla 18.2(a)(2) přejde přes směr přídí proti větru, pravidlo 18.2(a)(2) přestává platit a loď musí vyhovět platnému pravidlu sekce A.
Případ 95Jestliže jsou dvě lodě na stejném větru v krytí při křižování proti větru a jsou subjektem pravidla 18.2(a)(1), pravidlo 18 přestává platit, když některá z nich přejde přes směr přídí proti větru. Když je loď povinna dát druhé lodi místo u značky, zahrnuje prostor, který jí musí dát, i prostor, aby druhá loď mohla vyhovět pravidlu 31. Když je loď s právem na místo u značky donucena dotknout se značky, přičemž pluje v rámci místa u značky, na které má právo, je za své porušení pravidla 31 zproštěna viny.
Případ 132Výklad výrazu „při křižování proti větru“.
Pravidlo 18.2(a), Místo u značky: Poskytnutí místa u značky
Případ 2Tento případ se zabývá situací dvou lodí u závětrné značky, kdy loď zcela vzadu vpluje do zóny dříve než loď zcela vpředu. V takové situaci vyžaduje po lodi zcela vpředu pravidlo 18.2(a)(2), aby dala místo u značky lodi zcela vzadu.
Případ 12Pro určení práva vnitřní lodě na místo u značky podle pravidla 18.2(a)(1) není podstatné, že lodě plují na velmi rozdílných směrech, existuje-li krytí v okamžiku, kdy první z nich vpluje do zóny.
Případ 15Loď zcela vpředu, která obrací, aby obeplula značku, musí vyhovět pravidlu 13; loď zcela vzadu má právo zachovat svůj směr a tím bránit druhé lodi v obratu.
Případ 25Poté, co bylo vnitřní návětrné lodi v krytí dáno místo u značky, pravidlo 18 už neplatí, ale pravidlo 11 platí dál. Vnitřní návětrná loď musí dávat přednost vnější závětrné lodi a závětrná loď může vyostřit za předpokladu, že dá návětrné lodi místo k dání přednosti.
Případ 59Když se loď dostane na úroveň značky, ale je vně zóny, a když její změna směru ke značce znamená, že loď, která je v zóně a která byla předtím zcela vzadu, se s ní dostane do vnitřního krytí, vyžaduje po ní pravidlo 18.2(a)(2), aby této lodi dala místo u značky, a to bez ohledu na to, zda její vzdálenost od značky byla způsobena tím, že dávala místo u značky jiným lodím, které byly s ní ve vnitřním krytí.
Případ 63Když je u značky k dispozici prostor pro loď, která na něj nemá právo, může jej na své vlastní riziko využít.
Případ 75Když platí pravidlo 18, platí i pravidla sekcí A a B. Když vnitřní loď s právem plavby v krytí musí u značky přehodit, má právo plout svým správným směrem, dokud nepřehodí. Loď na větru zprava, která změní směr, neporuší pravidlo 16.1, jestliže dá lodi na větru zleva dostatečný prostor k dání přednosti a loď na větru zleva ho neprodleně nevyužije.
Případ 81Když loď s právem na místo u značky podle pravidla 18.2(a)(2) přejde přes směr přídí proti větru, pravidlo 18.2(a)(2) přestává platit a loď musí vyhovět platnému pravidlu sekce A.
Případ 95Jestliže jsou dvě lodě na stejném větru v krytí při křižování proti větru a jsou subjektem pravidla 18.2(a)(1), pravidlo 18 přestává platit, když některá z nich přejde přes směr přídí proti větru. Když je loď povinna dát druhé lodi místo u značky, zahrnuje prostor, který jí musí dát, i prostor, aby druhá loď mohla vyhovět pravidlu 31. Když je loď s právem na místo u značky donucena dotknout se značky, přičemž pluje v rámci místa u značky, na které má právo, je za své porušení pravidla 31 zproštěna viny.
Případ 114Když loď má nárok na místo, potom prostor, na který má nárok, zahrnuje takový prostor, aby mohla plnit své povinnosti podle pravidel části 2 a pravidla 31.
Případ 118V definici Místo u značky znamená výraz „místo pro připlutí ke značce“ prostor, aby loď mohla neprodleně a s jachtařskou dovedností doplout do polohy blízko značky a na její požadované straně.
Pravidlo 18.2(b), Místo u značky: Poskytnutí místa u značky
Případ 15Loď zcela vpředu, která obrací, aby obeplula značku, musí vyhovět pravidlu 13; loď zcela vzadu má právo zachovat svůj směr a tím bránit druhé lodi v obratu.
Případ 81Když loď s právem na místo u značky podle pravidla 18.2(a)(2) přejde přes směr přídí proti větru, pravidlo 18.2(a)(2) přestává platit a loď musí vyhovět platnému pravidlu sekce A.
Pravidlo 18.3, Místo u značky: Obracení v zóně
Případ 93Jestliže loď vyostří okamžitě poté, co získá krytí v závětří druhé lodě, a neexistuje jachtařsky dovedné jednání, kterým by druhá loď mohla dávat přednost, poruší loď, která vyostřila, pravidla 15 a 16.1. Druhá loď poruší pravidlo 11, ale je zproštěna viny.
Případ 95Jestliže jsou dvě lodě na stejném větru v krytí při křižování proti větru a jsou subjektem pravidla 18.2(a)(1), pravidlo 18 přestává platit, když některá z nich přejde přes směr přídí proti větru. Když je loď povinna dát druhé lodi místo u značky, zahrnuje prostor, který jí musí dát, i prostor, aby druhá loď mohla vyhovět pravidlu 31. Když je loď s právem na místo u značky donucena dotknout se značky, přičemž pluje v rámci místa u značky, na které má právo, je za své porušení pravidla 31 zproštěna viny.
Pravidlo 18.4, Místo u značky: Halzování v zóně
Případ 75Když platí pravidlo 18, platí i pravidla sekcí A a B. Když vnitřní loď s právem plavby v krytí musí u značky přehodit, má právo plout svým správným směrem, dokud nepřehodí. Loď na větru zprava, která změní směr, neporuší pravidlo 16.1, jestliže dá lodi na větru zleva dostatečný prostor k dání přednosti a loď na větru zleva ho neprodleně nevyužije.
Pravidlo 19, Místo k minutí překážky
Případ 23Na zadní vítr pravidlo 19 neplatí pro loď na větru zprava, která proplouvá mezi dvěma loděmi na větru zleva před ní. Pravidlo 10 vyžaduje po obou lodích na větru zleva, aby jí dávaly přednost.
Případ 30Loď zcela vzadu, která je povinna dávat přednost, ale srazí se s lodí zcela vpředu, poruší to pravidlo práva plavby, které platilo před srážkou. Loď, která ztratí právo plavby tím, že neúmyslně změní bok na větru, je přesto povinna dávat přednost.
Případ 150Výklad pojmů „u“, „vnitřní/vnější“ a „krytí“, jak jsou použity v pravidle 19.
Pravidlo 19.2, Místo k minutí překážky: Poskytnutí místa u překážky
Případ 3Závětrná loď na větru zleva, která volá o místo k obratu, když se přibližuje k lodi na větru zprava, která je pro ni překážkou, nemusí předpokládat, že návětrná loď nesplní svoji povinnost neprodleně obrátit nebo jinak poskytnout místo.
Případ 11Když jsou lodě u překážky v krytí, včetně případu, kdy překážkou je loď s právem plavby, vnější loď musí dát vnitřní lodi místo mezi ní a překážkou.
Případ 29Závětrná loď je překážkou pro návětrnou loď v krytí a pro třetí loď, která je zcela vzadu. Loď zcela vzadu může vplout mezi obě lodě v krytí a má nárok na místo od návětrné lodě mezi ní a závětrnou lodí, za předpokladu, že návětrná loď byla schopna toto místo poskytovat od okamžiku, kdy krytí začalo.
Případ 33Když se loď přibližuje k překážce a zvolá „Místo k obratu“, ale učiní to dříve, než potřebuje začít postup popsaný v pravidle 20, aby se překážce bezpečně vyhnula, poruší pravidlo 20.1(a). Nicméně i když zvolání porušuje pravidlo 20.1(a), volaná loď musí reagovat. Vnitřní loď v krytí má podle pravidla 19.2(b) právo na místo mezi vnější lodí a překážkou, i když do vnitřní pozice v krytí obrátila.
Případ 41Diskuse o tom, jak se pravidlo 19.2(b) a definice Překážka, Souvislá překážka a Zcela vzadu a Zcela vpředu; Krytí uplatní, když dvě lodě v krytí na stejném větru dojíždějí a míjejí závětřím loď vpředu na stejném větru. Není povinnost zvolat o místo u překážky, ale je rozumné to učinit.
Případ 43Loď na větru zleva na směru ostře proti větru, která pluje souběžně s překážkou a blízko ní, musí dávat přednost lodi, která dokončila svůj obrat na vítr zprava a přibližuje se na kolizním kurzu.
Případ 49Když dva protesty vycházejí ze stejného incidentu nebo z velmi úzce souvisejících incidentů, mají být projednávány společně za přítomnosti zástupců všech zúčastněných lodí.
Případ 117Když jsou tři lodě na stejném větru a dvě z nich jsou v krytí a předjíždějí třetí loď z pozice zcela vzadu, tak, když zadní závětrná loď získá krytí s přední lodí, potom přední loď přestává být překážkou a pravidlo 19.2(b) neplatí. Neexistuje situace, při které by řada lodí plujících blízko u sebe, byla souvislou překážkou.
Případ 124V každém okamžiku, kdy se dvě lodě přibližují k překážce, může loď, která má v daném okamžiku právo plavby, zvolit minutí překážky kteroukoliv stranou za předpokladu, že následně může vyhovět příslušným pravidlům.
Případ 125Pokud je po vnější lodi v krytí požadováno poskytnout místo jedné nebo více vnitřním lodím k minutí překážky, potom prostor, který poskytne, musí být dostatečný, aby umožnil všem vnitřním lodím vyhovět jejich povinnostem podle pravidel Části 2.
Pravidlo 20, Místo k obratu u překážky
Případ 3Závětrná loď na větru zleva, která volá o místo k obratu, když se přibližuje k lodi na větru zprava, která je pro ni překážkou, nemusí předpokládat, že návětrná loď nesplní svoji povinnost neprodleně obrátit nebo jinak poskytnout místo.
Případ 10Jestliže loď zvolá „Místo k obratu“, přičemž se ani nepřibližuje k překážce, ani nepluje ostře proti větru nebo výše, poruší pravidlo 20.1. Volaná loď je povinna reagovat, i když zvolání porušuje pravidlo 20.1.
Případ 11Když jsou lodě u překážky v krytí, včetně případu, kdy překážkou je loď s právem plavby, vnější loď musí dát vnitřní lodi místo mezi ní a překážkou.
Případ 33Když se loď přibližuje k překážce a zvolá „Místo k obratu“, ale učiní to dříve, než potřebuje začít postup popsaný v pravidle 20, aby se překážce bezpečně vyhnula, poruší pravidlo 20.1(a). Nicméně i když zvolání porušuje pravidlo 20.1(a), volaná loď musí reagovat. Vnitřní loď v krytí má podle pravidla 19.2(b) právo na místo mezi vnější lodí a překážkou, i když do vnitřní pozice v krytí obrátila.
Případ 35Když loď u překážky zvolá „Místo k obratu“ a volaná loď odpoví „Obrať ty“ a volající loď je pak schopna s jachtařskou dovedností obrátit a vyhnout se volané lodi, volaná loď pravidlu 20.2(c) vyhověla.
Případ 54Výklad požadavků pravidla 20 na zvolání a signály a na jejich načasování.
Případ 101Když je loď s právem plavby povinna dát druhé lodi místo k manévru, právo plavby se na loď, která má na místo právo, nepřenáší. Když je lodi, která se přibližuje k překážce, na její zvolání „Místo k obratu“ odpovězeno „Obrať“, a ona obrátí a je potom schopna obrátit znovu, aby s jachtařskou dovedností dávala přednost, dala jí druhá loď požadované místo.
Případ 113Vysvětlení aplikace pravidla 20, když tři lodě plují ostře proti větru na stejném větru a přibližují se k překážce a nejvíce závětrná loď zvolá „Místo k obratu“, ale nemůže obrátit, dokud neobrátí obě lodě v jejím návětří.
Sekce D — Ostatní pravidla
Pravidlo 21.2, Startovní chyby; přijetí trestů; držení plachty
Případ 149Loď, která se dostala dostatečně mimo ostatní lodě a přijímá trest, udělala své trestné otáčky „neprodleně“ i tehdy, když je přerušila jen na dobu, kterou potřebovala k vyhovění pravidlu 21.2. Loď, která překáží lodi přijímající trest, poruší pravidlo 23.2, jestliže v tom okamžiku neplula svým správným směrem.
Pravidlo 22, Loď převržená, zakotvená nebo uvízlá na mělčině; záchrana
Případ 5Loď, která je zakotvena během rozjížďky, stále závodí. Loď neporuší pravidlo 42.1 nebo pravidlo 45, pokud se po přitahování kotevního lana a vytažení kotvy vrátí na místo, kde byla, když kotvu hodila. Nicméně, pokud přitahování kotevního lana jasně pohání loď na jiné místo, potom tato pravidla poruší.
Pravidlo 23.2, Překážení jiné lodi
Případ 49Když dva protesty vycházejí ze stejného incidentu nebo z velmi úzce souvisejících incidentů, mají být projednávány společně za přítomnosti zástupců všech zúčastněných lodí.
Případ 126Pro určení, zda pravidlo 23.2 na incident platí, pluje loď na tom úseku dráhy, který odpovídá jejímu směru bezprostředně před incidentem a jejím důvodům, proč tímto směrem plula.
Případ 149Loď, která se dostala dostatečně mimo ostatní lodě a přijímá trest, udělala své trestné otáčky „neprodleně“ i tehdy, když je přerušila jen na dobu, kterou potřebovala k vyhovění pravidlu 21.2. Loď, která překáží lodi přijímající trest, poruší pravidlo 23.2, jestliže v tom okamžiku neplula svým správným směrem.
ČÁST 3 — VEDENÍ ROZJÍŽĎKY
Pravidlo 26, Startování rozjížděk
Případ 31Když je správné vizuální znamení pro individuální odvolání dáno, ale požadované zvukové znamení dáno není, a když odvolaná loď, která je v pozici, kde by zvukové znamení slyšela, vizuální znamení nevidí a nevrátí se, má nárok na nápravu. Avšak pokud si uvědomí, že je na dráhové straně čáry, musí se vrátit a odstartovat správně.
Pravidlo 28, Proplutí dráhy
Případ 148Když loď přejede cílovou čáru ze strany dráhy dvakrát, představuje její druhé přejetí dokončení, jestliže po celou dobu mezi prvním a druhým přejetím její jednání odpovídá tomu, že pokračuje v „proplutí dráhy“. Chyba v proplutí dráhy udělaná u jiné než cílové značky není chybou udělanou na cílové čáře.
Pravidlo 28.1, Proplutí dráhy
Případ 28Když jedna loď poruší pravidlo a v důsledku toho způsobí, že se druhá loď dotkne značky, je tato druhá loď zproštěna viny. Skutečnost, že se startovní značka z jakéhokoli důvodu posunula, nezprošťuje loď povinnosti odstartovat. Závodní komise může zrušit rozjížďku podle pravidla 32.1(c) pouze tehdy, když změna pozice značky přímo ovlivnila bezpečnost nebo regulérnost závodění.
Případ 58Jestliže bóje nebo jiný objekt, který je v plachetních směrnicích určen jako omezovací značka cílové čáry, se nachází na po-cílové straně cílové čáry, může ji loď minout kterýmkoli bokem.
Případ 90Pokud provázek dráhy lodě mine značku požadovanou stranou, loď neporuší pravidlo 28.1, i když současně tento provázek, když je napnut, mine značku druhou, nepožadovanou stranou.
Případ 106Když provázek dráhy lodě leží na požadovaných stranách cílových značek nebo značek brány, není důležité, když natažený provázek také obepíná jednu z těchto značek po druhé nepožadované straně.
Případ 108Když přijímá trest za dotek značky, loď nemusí udělat kompletní otáčku o 360° a může přijmout trest současně s obeplouváním značky. Obeplutí značky bude zároveň splněním trestu, pokud zahrnuje obrat a přehození, pokud je provedeno bez prodlení poté, co se loď již značky nedotýká a je dostatečně mimo ostatní lodě, a pokud nevzniká otázka získané výhody.
Případ 112Loď, která udělá chybu v proplutí dráhy a neopraví ji, neporuší pravidlo 28.1, dokud nedokončí. Jestliže loď takovou chybu udělá, může ji druhá loď informovat o svém úmyslu na ni protestovat před tím, než první loď dokončí, nebo při první rozumné příležitosti poté, co první loď dokončí.
Případ 128Jestliže závodní komise vidí, že loď udělala chybu v proplutí dráhy podle pravidla 28.1 a tuto chybu neopravila, je povinna ji bodovat NSC. Jestliže vidí, že se loď při dokončení dotkla značky, musí ji bodovat podle jejího umístění v cíli. Na loď lze protestovat pro porušení pravidla 31.
Případ 129Když je dráha zkrácena u obeplouvané značky, tato značka se stává cílovou značkou. Pravidlo 32.2(a) umožňuje závodní komisi umístit plavidlo s vyvěšenou vlajkou S na kterýkoli konec cílové čáry. Loď musí přejet cílovou čáru v souladu s definicí Dokončit, i když při tom mine tuto značku opačnou stranou, než kterou by ji byla povinna minout, kdyby dráha nebyla zkrácena.
Případ 145Provázek lodě, popsaný v definici Proplout dráhu, je po napnutí omezen pouze značkami, které začínají, končí nebo vymezují jednotlivé úseky dráhy.
Pravidlo 29.1, Odvolání: Individuální odvolání
Případ 31Když je správné vizuální znamení pro individuální odvolání dáno, ale požadované zvukové znamení dáno není, a když odvolaná loď, která je v pozici, kde by zvukové znamení slyšela, vizuální znamení nevidí a nevrátí se, má nárok na nápravu. Avšak pokud si uvědomí, že je na dráhové straně čáry, musí se vrátit a odstartovat správně.
Případ 79Když loď nemá důvod vědět, že část jejího trupu předčasně protnula startovní čáru, a závodní komise opomene neprodleně signalizovat „individuální odvolání“, a přesto ji boduje jako OCS, je to chyba, která bez její vlastní viny výrazně zhorší bodové hodnocení lodě, a proto jí zakládá nárok na nápravu.
Případ 136Při zjišťování skutečností se protestní komise řídí váhou svědectví. Obecně platí, že člen závodní komise, který sleduje startovní čáru, je pro rozhodnutí, zda byla loď při startovním znamení přes čáru, a pokud ano, zda se vrátila na předstartovní stranu a odstartovala, v lepší pozici než kterákoli závodící loď.
Pravidlo 30.2, Startovní tresty: Pravidlo vlajky Z
Případ 111Jestliže loď poruší pravidlo 30.2 nebo pravidlo 30.4 během startovní sekvence, která po startovním znamení vyústí ve všeobecné odvolání, je závodní komise povinna ji potrestat, i když byla rozjížďka před touto startovní sekvencí odložena nebo i když bylo během pozdější startovní sekvence před startovním znamením signalizováno odložení.
Pravidlo 30.3, Startovní tresty: Pravidlo vlajky U
Případ 140Jak platí pravidla, když loď je donucena přejet startovní čáru jinou lodí, která porušila pravidlo části 2.
Pravidlo 30.4, Startovní tresty: Pravidlo černé vlajky
Případ 65Když loď ví, že porušila pravidlo černé vlajky, je povinna neprodleně vzdát. Když tak neučiní a poté úmyslně překáží jiné lodi v závodě, dopouští se porušení sportovního chování a pravidla 2 a její kormidelník se dopouští nepřípustného jednání.
Případ 96Když se loď po všeobecném odvolání dozví ze zobrazeného čísla své plachty, že ji závodní komise diskvalifikovala podle druhé věty pravidla 30.4, a domnívá se, že se závodní komise dopustila chyby, je její jedinou možností neodstartovat a potom požádat o nápravu. Jestliže však závodní komise její číslo plachty nezobrazí a loď ve znovu startované rozjížďce pluje, měla by být bodována BFD, nikoli DNE.
Případ 111Jestliže loď poruší pravidlo 30.2 nebo pravidlo 30.4 během startovní sekvence, která po startovním znamení vyústí ve všeobecné odvolání, je závodní komise povinna ji potrestat, i když byla rozjížďka před touto startovní sekvencí odložena nebo i když bylo během pozdější startovní sekvence před startovním znamením signalizováno odložení.
Případ 140Jak platí pravidla, když loď je donucena přejet startovní čáru jinou lodí, která porušila pravidlo části 2.
Pravidlo 31, Dotek značky
Případ 77Dotek značky vybavením lodě je jejím dotekem. Loď povinná dávat přednost neporuší pravidlo, když se jí dotkne vybavení lodě s právem plavby, které se neočekávaně dostane mimo normální polohu.
Případ 108Když přijímá trest za dotek značky, loď nemusí udělat kompletní otáčku o 360° a může přijmout trest současně s obeplouváním značky. Obeplutí značky bude zároveň splněním trestu, pokud zahrnuje obrat a přehození, pokud je provedeno bez prodlení poté, co se loď již značky nedotýká a je dostatečně mimo ostatní lodě, a pokud nevzniká otázka získané výhody.
Případ 114Když loď má nárok na místo, potom prostor, na který má nárok, zahrnuje takový prostor, aby mohla plnit své povinnosti podle pravidel části 2 a pravidla 31.
Případ 128Jestliže závodní komise vidí, že loď udělala chybu v proplutí dráhy podle pravidla 28.1 a tuto chybu neopravila, je povinna ji bodovat NSC. Jestliže vidí, že se loď při dokončení dotkla značky, musí ji bodovat podle jejího umístění v cíli. Na loď lze protestovat pro porušení pravidla 31.
Pravidlo 32, Zkrácení nebo zrušení po startu
Případ 28Když jedna loď poruší pravidlo a v důsledku toho způsobí, že se druhá loď dotkne značky, je tato druhá loď zproštěna viny. Skutečnost, že se startovní značka z jakéhokoli důvodu posunula, nezprošťuje loď povinnosti odstartovat. Závodní komise může zrušit rozjížďku podle pravidla 32.1(c) pouze tehdy, když změna pozice značky přímo ovlivnila bezpečnost nebo regulérnost závodění.
Případ 37Každá rozjížďka závodu je samostatnou rozjížďkou. V závodě s více třídami může být zrušení vhodné pro některé třídy, ale ne pro všechny.
Případ 129Když je dráha zkrácena u obeplouvané značky, tato značka se stává cílovou značkou. Pravidlo 32.2(a) umožňuje závodní komisi umístit plavidlo s vyvěšenou vlajkou S na kterýkoli konec cílové čáry. Loď musí přejet cílovou čáru v souladu s definicí Dokončit, i když při tom mine tuto značku opačnou stranou, než kterou by ji byla povinna minout, kdyby dráha nebyla zkrácena.
Pravidlo 36, Rozjížďky znovu startované nebo znovu pluté
Případ 141Výklad pojmu „vážná“ ve spojení „vážná škoda“.
ČÁST 4 — DALŠÍ POŽADAVKY PŘI ZÁVODĚNÍ
Pravidlo 41, Vnější pomoc
Případ 78V okruhové rozjížďce buď lodí třídy „one-design“, nebo lodí závodících podle handicapového nebo přepočtového systému může loď použít taktiku, která jasně omezuje a zdržuje postup druhé lodě v rozjížďce, za předpokladu, že když je za to protestována podle pravidla 2, protestní komise zjistí, že existovala rozumná šance, že její taktika zlepší její celkové pořadí v závodě. Avšak poruší pravidlo 2 a možná i pravidlo 69.1(a), jestliže při použití této taktiky úmyslně poruší pravidlo.
Případ 100Když loď požádá o závodně taktickou radu a přijme ji, přijala vnější pomoc, i když o ni žádala a přijala ji na veřejném rádiovém kanále.
Případ 120„Informace volně přístupná“ podle pravidla 41(c) je informace, která je přístupná bez peněžního nákladu a kterou mohou jednoduše získat všechny lodě v rozjížďce. Pravidlo 41(c) je pravidlo, které může být pro závod změněno za předpokladu, že je dodržen postup, který pravidla předepisují.
Pravidlo 42.1, Pohon: Základní pravidlo
Případ 5Loď, která je zakotvena během rozjížďky, stále závodí. Loď neporuší pravidlo 42.1 nebo pravidlo 45, pokud se po přitahování kotevního lana a vytažení kotvy vrátí na místo, kde byla, když kotvu hodila. Nicméně, pokud přitahování kotevního lana jasně pohání loď na jiné místo, potom tato pravidla poruší.
Případ 8Opakované pohyby kormidla, jimiž loď zaujímá polohu, aby získala rychlost na každé ze série vln vytvořených projíždějícím plavidlem, nejsou rudlováním, ledaže by byly silové, a zvýšení rychlosti je výsledkem povoleného užití vody ke zvýšení rychlosti.
Případ 69Setrvačnost lodě po jejím přípravném znamení, která je výsledkem pohonu jejím motorem před tímto znamením, není porušením pravidla 42.1.
Pravidlo 42.2(d), Pohon: Zakázané činnosti
Případ 8Opakované pohyby kormidla, jimiž loď zaujímá polohu, aby získala rychlost na každé ze série vln vytvořených projíždějícím plavidlem, nejsou rudlováním, ledaže by byly silové, a zvýšení rychlosti je výsledkem povoleného užití vody ke zvýšení rychlosti.
Pravidlo 43, Zproštění viny
Případ 11Když jsou lodě u překážky v krytí, včetně případu, kdy překážkou je loď s právem plavby, vnější loď musí dát vnitřní lodi místo mezi ní a překážkou.
Případ 12Pro určení práva vnitřní lodě na místo u značky podle pravidla 18.2(a)(1) není podstatné, že lodě plují na velmi rozdílných směrech, existuje-li krytí v okamžiku, kdy první z nich vpluje do zóny.
Případ 25Poté, co bylo vnitřní návětrné lodi v krytí dáno místo u značky, pravidlo 18 už neplatí, ale pravidlo 11 platí dál. Vnitřní návětrná loď musí dávat přednost vnější závětrné lodi a závětrná loď může vyostřit za předpokladu, že dá návětrné lodi místo k dání přednosti.
Případ 27Po lodi se nevyžaduje, aby předvídala, že druhá loď poruší pravidlo. Když loď získá právo plavby v důsledku svého vlastního jednání, má druhá loď právo na místo k dání přednosti.
Případ 30Loď zcela vzadu, která je povinna dávat přednost, ale srazí se s lodí zcela vpředu, poruší to pravidlo práva plavby, které platilo před srážkou. Loď, která ztratí právo plavby tím, že neúmyslně změní bok na větru, je přesto povinna dávat přednost.
Pravidlo 43.1(a), Zproštění viny
Případ 3Závětrná loď na větru zleva, která volá o místo k obratu, když se přibližuje k lodi na větru zprava, která je pro ni překážkou, nemusí předpokládat, že návětrná loď nesplní svoji povinnost neprodleně obrátit nebo jinak poskytnout místo.
Případ 28Když jedna loď poruší pravidlo a v důsledku toho způsobí, že se druhá loď dotkne značky, je tato druhá loď zproštěna viny. Skutečnost, že se startovní značka z jakéhokoli důvodu posunula, nezprošťuje loď povinnosti odstartovat. Závodní komise může zrušit rozjížďku podle pravidla 32.1(c) pouze tehdy, když změna pozice značky přímo ovlivnila bezpečnost nebo regulérnost závodění.
Případ 51Protestní komise musí zjistit, že lodě byly zproštěny viny už v okamžiku incidentu, jestliže byly následkem porušení pravidla jinou lodí donuceny porušit pravidlo.
Případ 140Jak platí pravidla, když loď je donucena přejet startovní čáru jinou lodí, která porušila pravidlo části 2.
Případ 146Když se lodě přibližují ke startovní značce, aby odstartovaly, a závětrná loď vyostřuje, je návětrná loď zproštěna viny podle pravidla 43.1(b), pokud poruší pravidlo 11, když pluje v rámci místa, na které má podle pravidla 16.1 právo.
Pravidlo 43.1(b), Zproštění viny
Případ 24Když loď získá krytí v závětří z pozice zcela vzadu, musí druhá loď neprodleně jednat, aby jí dávala přednost. Jestliže tak nemůže učinit s jachtařskou dovedností, nebylo jí dáno místo, jak vyžaduje pravidlo 15.
Případ 49Když dva protesty vycházejí ze stejného incidentu nebo z velmi úzce souvisejících incidentů, mají být projednávány společně za přítomnosti zástupců všech zúčastněných lodí.
Případ 63Když je u značky k dispozici prostor pro loď, která na něj nemá právo, může jej na své vlastní riziko využít.
Případ 93Jestliže loď vyostří okamžitě poté, co získá krytí v závětří druhé lodě, a neexistuje jachtařsky dovedné jednání, kterým by druhá loď mohla dávat přednost, poruší loď, která vyostřila, pravidla 15 a 16.1. Druhá loď poruší pravidlo 11, ale je zproštěna viny.
Případ 95Jestliže jsou dvě lodě na stejném větru v krytí při křižování proti větru a jsou subjektem pravidla 18.2(a)(1), pravidlo 18 přestává platit, když některá z nich přejde přes směr přídí proti větru. Když je loď povinna dát druhé lodi místo u značky, zahrnuje prostor, který jí musí dát, i prostor, aby druhá loď mohla vyhovět pravidlu 31. Když je loď s právem na místo u značky donucena dotknout se značky, přičemž pluje v rámci místa u značky, na které má právo, je za své porušení pravidla 31 zproštěna viny.
Případ 124V každém okamžiku, kdy se dvě lodě přibližují k překážce, může loď, která má v daném okamžiku právo plavby, zvolit minutí překážky kteroukoliv stranou za předpokladu, že následně může vyhovět příslušným pravidlům.
Případ 125Pokud je po vnější lodi v krytí požadováno poskytnout místo jedné nebo více vnitřním lodím k minutí překážky, potom prostor, který poskytne, musí být dostatečný, aby umožnil všem vnitřním lodím vyhovět jejich povinnostem podle pravidel Části 2.
Případ 146Když se lodě přibližují ke startovní značce, aby odstartovaly, a závětrná loď vyostřuje, je návětrná loď zproštěna viny podle pravidla 43.1(b), pokud poruší pravidlo 11, když pluje v rámci místa, na které má podle pravidla 16.1 právo.
Případ 147Když loď s právem plavby změní směr, vzniká jí podle pravidla 16.1 povinnost dát lodi povinné dávat přednost místo k dání přednosti. Loď s právem plavby může toto místo dát další změnou směru. Jestliže loď povinná dávat přednost během této další změny směru nevyhnutelně poruší pravidlo sekce A části 2, je zproštěna viny podle pravidla 43.1(b).
Pravidlo 43.1(c), Zproštění viny
Případ 2Tento případ se zabývá situací dvou lodí u závětrné značky, kdy loď zcela vzadu vpluje do zóny dříve než loď zcela vpředu. V takové situaci vyžaduje po lodi zcela vpředu pravidlo 18.2(a)(2), aby dala místo u značky lodi zcela vzadu.
Případ 7Když se loď z pozice zcela vzadu dostane do krytí v závětří druhé lodě a je od ní do dvou svých délek trupu, návětrná loď musí dávat přednost, ale závětrná loď musí zpočátku dát návětrné lodi místo k dání přednosti a nesmí plout nad svůj správný směr. Správný směr návětrné lodě není podstatný.
Případ 13Závětrná loď neporuší pravidlo, když před svým startovním znamením pluje směrem, který je ostřejší než směr návětrné lodi.
Případ 14Když se dvě lodě na stejném větru přibližují k sobě kvůli rozdílnému názoru na správný směr závětrné lodě, návětrná loď musí dávat přednost. Dvě lodě, které plují blízko sebe na stejném úseku dráhy, mohou mít odlišné správné směry.
Případ 26Loď s právem plavby nemusí jednat, aby zabránila srážce, dokud není jasné, že druhá loď nedává přednost. Jestliže však loď s právem plavby mohla poté srážce zabránit a srážka měla za následek škodu, musí být potrestána za porušení pravidla 14.
Případ 49Když dva protesty vycházejí ze stejného incidentu nebo z velmi úzce souvisejících incidentů, mají být projednávány společně za přítomnosti zástupců všech zúčastněných lodí.
Případ 91Loď povinná dávat přednost musí dávat přednost vybavení druhé lodě, které je mimo normální polohu, jestliže bylo mimo normální polohu dostatečně dlouho na to, aby ho bylo možné zpozorovat a vyhnout se mu.
Případ 125Pokud je po vnější lodi v krytí požadováno poskytnout místo jedné nebo více vnitřním lodím k minutí překážky, potom prostor, který poskytne, musí být dostatečný, aby umožnil všem vnitřním lodím vyhovět jejich povinnostem podle pravidel Části 2.
Pravidlo 44.1(b), Tresty v okamžiku incidentu: Přijetí trestu
Případ 99Skutečnost, že loď povinná dávat přednost je neovladatelná, jí nedává právo na zproštění viny za porušení pravidla části 2. Když je loď s právem plavby pravidlem 14 povinna „zabránit doteku, pokud je to rozumně možné“ a jediným způsobem, jak to udělat, je nekontrolované přehození, pravidlo neporuší, jestliže nekontrolovaně nepřehodí. Když je trestem lodě podle pravidla 44.1(b) vzdání a ona se vzdá (ať z vlastní volby, nebo z nutnosti), nemůže být potom diskvalifikována.
Případ 107Během startovní sekvence loď, která nesleduje okolí, může tímto nesplnit svoji povinnost činit vše proto, aby zabránila doteku. Zvolání je jeden ze způsobů, jak loď může jednat, aby zabránila doteku. Pokud porušení pravidla části 2 způsobí vážnou škodu a loď poté vzdá, přijala patřičný trest a nemůže být za toto porušení diskvalifikována.
Případ 108Když přijímá trest za dotek značky, loď nemusí udělat kompletní otáčku o 360° a může přijmout trest současně s obeplouváním značky. Obeplutí značky bude zároveň splněním trestu, pokud zahrnuje obrat a přehození, pokud je provedeno bez prodlení poté, co se loď již značky nedotýká a je dostatečně mimo ostatní lodě, a pokud nevzniká otázka získané výhody.
Případ 135Rozbor rozhodnutí, která musí protestní komise učinit, jestliže loď poruší pravidlo části 2 tím, že nedává přednost, a loď s právem plavby nebo třetí loď žádá o nápravu podle pravidla 61.4(b)(2).
Případ 141Výklad pojmu „vážná“ ve spojení „vážná škoda“.
Pravidlo 44.2, Tresty v okamžiku incidentu: Jednootáčkové a dvouotáčkové tresty
Případ 108Když přijímá trest za dotek značky, loď nemusí udělat kompletní otáčku o 360° a může přijmout trest současně s obeplouváním značky. Obeplutí značky bude zároveň splněním trestu, pokud zahrnuje obrat a přehození, pokud je provedeno bez prodlení poté, co se loď již značky nedotýká a je dostatečně mimo ostatní lodě, a pokud nevzniká otázka získané výhody.
Případ 149Loď, která se dostala dostatečně mimo ostatní lodě a přijímá trest, udělala své trestné otáčky „neprodleně“ i tehdy, když je přerušila jen na dobu, kterou potřebovala k vyhovění pravidlu 21.2. Loď, která překáží lodi přijímající trest, poruší pravidlo 23.2, jestliže v tom okamžiku neplula svým správným směrem.
Pravidlo 45, Vytažení; uvázání; kotvení
Případ 5Loď, která je zakotvena během rozjížďky, stále závodí. Loď neporuší pravidlo 42.1 nebo pravidlo 45, pokud se po přitahování kotevního lana a vytažení kotvy vrátí na místo, kde byla, když kotvu hodila. Nicméně, pokud přitahování kotevního lana jasně pohání loď na jiné místo, potom tato pravidla poruší.
Pravidlo 46, Odpovědná osoba
Případ 40Pokud není jinak výslovně stanoveno v pravidlech třídy, vypsání závodu nebo plachetních směrnicích, majitel lodě nebo jiná odpovědná osoba (person in charge) může svobodně rozhodnout, kdo bude v rozjížďce loď kormidlovat, za předpokladu, že není porušeno pravidlo 46.
Případ 97Použití „jockey pole“ připevněného k návětrné spinakrové otěži je povoleno.
Pravidlo 56, Mlhové signály a světla; systémy odděleného provozu; poziční systémy
Případ 109IRPCAS nebo státní pravidla práva plavby platí mezi loděmi, které závodí, pouze tehdy, jestliže to stanoví pravidlo ve vypsání závodu, a v tom případě jsou nahrazena všechna pravidla části 2. Pravidlo IRPCAS nebo státní pravidlo, jiné než pravidlo práva plavby, lze zavést tím, že se zahrne do vypsání závodu, do plachetních směrnic nebo do jiného dokumentu, který řídí závod.
ČÁST 5 — PROTESTY, NÁPRAVA, PROJEDNÁVÁNÍ, NEPŘÍPUSTNÉ JEDNÁNÍ A ODVOLÁNÍ
Sekce A — Protesty; náprava; jednání podle pravidla 69
Pravidlo 60.1, Protesty: Právo protestovat
Případ 1Loď, která závodí a porušila pravidlo, ale dále pokračuje v rozjížďce, může protestovat na základě pozdějšího incidentu, i když je po rozjížďce pro toto porušení potrestána.
Případ 39Závodní komise nemá povinnost protestovat na loď. Základní odpovědnost za prosazování pravidel leží na závodnících.
Případ 57Když majitel v dobré víře předloží platný a řádně ověřený certifikát a splní požadavky pravidla 78.1, potom konečné výsledky závodu nebo série závodu musí zůstat, i když je certifikát později zrušen.
Případ 85Pokud závodní pravidlo není uvedeno v seznamu pravidel v pravidle 86.1(c), třídová pravidla jej nemohou změnit. Pokud se třídové pravidlo pokouší o takovou změnu, je toto třídové pravidlo neplatné a nemůže být použito.
Případ 128Jestliže závodní komise vidí, že loď udělala chybu v proplutí dráhy podle pravidla 28.1 a tuto chybu neopravila, je povinna ji bodovat NSC. Jestliže vidí, že se loď při dokončení dotkla značky, musí ji bodovat podle jejího umístění v cíli. Na loď lze protestovat pro porušení pravidla 31.
Pravidlo 60.2(b), Protesty: Úmysl protestovat
Případ 112Loď, která udělá chybu v proplutí dráhy a neopraví ji, neporuší pravidlo 28.1, dokud nedokončí. Jestliže loď takovou chybu udělá, může ji druhá loď informovat o svém úmyslu na ni protestovat před tím, než první loď dokončí, nebo při první rozumné příležitosti poté, co první loď dokončí.
Případ 148Když loď přejede cílovou čáru ze strany dráhy dvakrát, představuje její druhé přejetí dokončení, jestliže po celou dobu mezi prvním a druhým přejetím její jednání odpovídá tomu, že pokračuje v „proplutí dráhy“. Chyba v proplutí dráhy udělaná u jiné než cílové značky není chybou udělanou na cílové čáře.
Případ 141Výklad pojmu „vážná“ ve spojení „vážná škoda“.
Pravidlo 60.3(a), Protesty: Podání protestu
Případ 22Písemný protest nemusí uvádět pravidlo, o kterém se protestující domnívá, že bylo porušeno. Jestliže takové pravidlo uvádí, není pro platnost protestu podstatné, že protestní komise rozhodne, že bylo porušeno jiné pravidlo.
Pravidlo 60.4(a), Protesty: Platnost protestu
Případ 22Písemný protest nemusí uvádět pravidlo, o kterém se protestující domnívá, že bylo porušeno. Jestliže takové pravidlo uvádí, není pro platnost protestu podstatné, že protestní komise rozhodne, že bylo porušeno jiné pravidlo.
Pravidlo 60.5(b), Protesty: Rozhodnutí protestu
Případ 1Loď, která závodí a porušila pravidlo, ale dále pokračuje v rozjížďce, může protestovat na základě pozdějšího incidentu, i když je po rozjížďce pro toto porušení potrestána.
Případ 141Výklad pojmu „vážná“ ve spojení „vážná škoda“.
Pravidlo 60.5(c), Protesty: Rozhodnutí protestu
Případ 1Loď, která závodí a porušila pravidlo, ale dále pokračuje v rozjížďce, může protestovat na základě pozdějšího incidentu, i když je po rozjížďce pro toto porušení potrestána.
Případ 22Písemný protest nemusí uvádět pravidlo, o kterém se protestující domnívá, že bylo porušeno. Jestliže takové pravidlo uvádí, není pro platnost protestu podstatné, že protestní komise rozhodne, že bylo porušeno jiné pravidlo.
Případ 26Loď s právem plavby nemusí jednat, aby zabránila srážce, dokud není jasné, že druhá loď nedává přednost. Jestliže však loď s právem plavby mohla poté srážce zabránit a srážka měla za následek škodu, musí být potrestána za porušení pravidla 14.
Případ 99Skutečnost, že loď povinná dávat přednost je neovladatelná, jí nedává právo na zproštění viny za porušení pravidla části 2. Když je loď s právem plavby pravidlem 14 povinna „zabránit doteku, pokud je to rozumně možné“ a jediným způsobem, jak to udělat, je nekontrolované přehození, pravidlo neporuší, jestliže nekontrolovaně nepřehodí. Když je trestem lodě podle pravidla 44.1(b) vzdání a ona se vzdá (ať z vlastní volby, nebo z nutnosti), nemůže být potom diskvalifikována.
Případ 107Během startovní sekvence loď, která nesleduje okolí, může tímto nesplnit svoji povinnost činit vše proto, aby zabránila doteku. Zvolání je jeden ze způsobů, jak loď může jednat, aby zabránila doteku. Pokud porušení pravidla části 2 způsobí vážnou škodu a loď poté vzdá, přijala patřičný trest a nemůže být za toto porušení diskvalifikována.
Případ 44Loď nesmí protestovat na závodní komisi pro porušení pravidla. Pokud se o to však pokusí, její „protest“ může splňovat požadavky na žádost o nápravu, a v takovém případě s ním protestní komise musí takto zacházet.
Případ 102Když loď požaduje nápravu na základě incidentu, o kterém prohlašuje, že ovlivnil její umístění v rozjížďce, a tedy následně v závodě, je časovým limitem pro podání žádosti o nápravu spíše časový limit pro rozjížďku, než časový limit založený na zveřejnění výsledků závodu.
Případ 20Když je možné, že loď je v nebezpečí, druhá loď, která jí poskytuje pomoc, má nárok na nápravu, i když její pomoc nebyla vyžádána nebo když bylo později zjištěno, že první lodi nebezpečí nehrozilo.
Případ 31Když je správné vizuální znamení pro individuální odvolání dáno, ale požadované zvukové znamení dáno není, a když odvolaná loď, která je v pozici, kde by zvukové znamení slyšela, vizuální znamení nevidí a nevrátí se, má nárok na nápravu. Avšak pokud si uvědomí, že je na dráhové straně čáry, musí se vrátit a odstartovat správně.
Případ 34Překážení druhé lodi může být porušením pravidla 2 a základem pro udělení nápravy a pro jednání podle pravidla 69.2.
Případ 37Každá rozjížďka závodu je samostatnou rozjížďkou. V závodě s více třídami může být zrušení vhodné pro některé třídy, ale ne pro všechny.
Případ 44Loď nesmí protestovat na závodní komisi pro porušení pravidla. Pokud se o to však pokusí, její „protest“ může splňovat požadavky na žádost o nápravu, a v takovém případě s ním protestní komise musí takto zacházet.
Případ 68Opomenutí závodní komise zjistit, že handicapový (přepočtový) certifikát je neplatný, nedává lodi nárok na nápravu. Loď, která mohla porušit pravidlo a která pokračuje v závodě, si uchovává svá práva podle závodních pravidel, včetně práv podle pravidel Části 2 a práva protestovat a odvolat se, i když je později diskvalifikována.
Případ 79Když loď nemá důvod vědět, že část jejího trupu předčasně protnula startovní čáru, a závodní komise opomene neprodleně signalizovat „individuální odvolání“, a přesto ji boduje jako OCS, je to chyba, která bez její vlastní viny výrazně zhorší bodové hodnocení lodě, a proto jí zakládá nárok na nápravu.
Případ 82Když je cílová čára položena téměř v jedné přímce s posledním úsekem dráhy, takže nelze určit, který směr protnutí čáry je správný, aby loď dokončila podle definice, může loď protnout čáru kterýmkoli z obou směrů a její dokončení má být takto zaznamenáno.
Případ 110Podle pravidla 61.4(b)(2) nebo 61.4(b)(3) má loď, na které došlo k fyzické škodě, právo na nápravu jen tehdy, jestliže sama tato škoda významně zhoršila její body nebo umístění. Aby jedna loď způsobila druhé zranění nebo fyzickou škodu, není dotek nutný. Zhoršení bodů nebo umístění lodě způsobené manévrem, kterým zabraňovala doteku, samo o sobě důvodem k nápravě není. V pravidlech 61.4(b)(2) a 61.4(b)(3) se zraněním rozumí tělesné zranění osoby a škoda je omezena na fyzickou škodu na lodi nebo jejím vybavení.
Případ 116Rozbor nápravy v situaci, kdy je loď poškozena na začátku závodu, má právo na nápravu podle pravidla 61.4(b)(2) a škoda jí zabrání plout zbývající rozjížďky. Aby to v takové situaci bylo spravedlivé k ostatním lodím v závodě, měla by protestní komise zajistit, aby méně než polovina bodů z rozjížděk zahrnutých do jejích bodů v závodě byla po případném škrtání založena na průměrných bodech.
Případ 119Když je rozjížďka pořádána pro lodě závodící podle přepočtového systému, má se k výpočtu upraveného času lodě použít přepočet, který je platný v době, kdy se rozjížďka pluje. Body lodě nemají být změněny, jestliže certifikační orgán později z vlastní vůle její přepočet změní.
Případ 129Když je dráha zkrácena u obeplouvané značky, tato značka se stává cílovou značkou. Pravidlo 32.2(a) umožňuje závodní komisi umístit plavidlo s vyvěšenou vlajkou S na kterýkoli konec cílové čáry. Loď musí přejet cílovou čáru v souladu s definicí Dokončit, i když při tom mine tuto značku opačnou stranou, než kterou by ji byla povinna minout, kdyby dráha nebyla zkrácena.
Případ 135Rozbor rozhodnutí, která musí protestní komise učinit, jestliže loď poruší pravidlo části 2 tím, že nedává přednost, a loď s právem plavby nebo třetí loď žádá o nápravu podle pravidla 61.4(b)(2).
Případ 140Jak platí pravidla, když loď je donucena přejet startovní čáru jinou lodí, která porušila pravidlo části 2.
Pravidlo 61.4(c), Náprava: Rozhodnutí o nápravě
Případ 31Když je správné vizuální znamení pro individuální odvolání dáno, ale požadované zvukové znamení dáno není, a když odvolaná loď, která je v pozici, kde by zvukové znamení slyšela, vizuální znamení nevidí a nevrátí se, má nárok na nápravu. Avšak pokud si uvědomí, že je na dráhové straně čáry, musí se vrátit a odstartovat správně.
Případ 116Rozbor nápravy v situaci, kdy je loď poškozena na začátku závodu, má právo na nápravu podle pravidla 61.4(b)(2) a škoda jí zabrání plout zbývající rozjížďky. Aby to v takové situaci bylo spravedlivé k ostatním lodím v závodě, měla by protestní komise zajistit, aby méně než polovina bodů z rozjížděk zahrnutých do jejích bodů v závodě byla po případném škrtání založena na průměrných bodech.
Sekce B — Projednávání a rozhodnutí
Pravidlo 63.1(a), Vedení projednávání: Práva stran
Případ 48Část 5 závodních pravidel má chránit loď před nespravedlivým zacházením, ne poskytovat kličky lodím, na které se protestuje. Loď, na kterou se protestuje, má povinnost chránit se sama tím, že před projednáváním jedná rozumně.
Případ 49Když dva protesty vycházejí ze stejného incidentu nebo z velmi úzce souvisejících incidentů, mají být projednávány společně za přítomnosti zástupců všech zúčastněných lodí.
Pravidlo 63.2(b), Vedení projednávání: Projednávání
Případ 49Když dva protesty vycházejí ze stejného incidentu nebo z velmi úzce souvisejících incidentů, mají být projednávány společně za přítomnosti zástupců všech zúčastněných lodí.
Pravidlo 63.2(c), Vedení projednávání: Projednávání
Případ 44Loď nesmí protestovat na závodní komisi pro porušení pravidla. Pokud se o to však pokusí, její „protest“ může splňovat požadavky na žádost o nápravu, a v takovém případě s ním protestní komise musí takto zacházet.
Pravidlo 63.3(d), Vedení projednávání: Střet zájmů
Případ 137Při rozhodování, zda je střet zájmů významný, by protestní komise měla vzít v úvahu míru střetu, úroveň závodu a celkové vnímání spravedlnosti.
Pravidlo 63.4(a), Vedení projednávání: Postup projednávání
Případ 141Výklad pojmu „vážná“ ve spojení „vážná škoda“.
Pravidlo 63.5(a), Vedení projednávání: Rozhodnutí
Případ 104Pokus o rozlišení mezi skutečnostmi (fakty) a závěry (výsledek usuzování) ve zjištění protestní komise je někdy neuspokojivý, protože zjištění mohou být založena částečně na skutečnostech a částečně na závěrech. Národní svaz může změnit rozhodnutí protestní komise a jakákoliv další zjištění, která se týkají úvah nebo posudků, ale ne její zjištění skutečností. Národní svaz může odvodit další skutečnosti logickou dedukcí. Písemné skutečnosti ani nakreslené údaje nemají mezi sebou prioritu. Protestní komise musí rozhodnout rozpor mezi zjištěnými skutečnostmi, pokud to po ní národní svaz požaduje.
Případ 136Při zjišťování skutečností se protestní komise řídí váhou svědectví. Obecně platí, že člen závodní komise, který sleduje startovní čáru, je pro rozhodnutí, zda byla loď při startovním znamení přes čáru, a pokud ano, zda se vrátila na předstartovní stranu a odstartovala, v lepší pozici než kterákoli závodící loď.
Pravidlo 63.5(c), Vedení projednávání: Rozhodnutí
Případ 98Pravidla uvedená v definici Pravidlo platí v závodech řízených Závodními pravidly jachtingu bez ohledu na to, zda vypsání závodu výslovně stanoví, že platí. Pravidlo ve vypsání závodu nebo v plachetních směrnicích, je-li v souladu s případným předpisem k pravidlu 88.2, může změnit některé nebo všechny předpisy národního svazu. Vypsání závodu obecně nemůže změnit třídové pravidlo. Když loď závodí podle handicapového nebo přepočtového systému, platí pravidla tohoto systému a některá nebo všechna její třídová pravidla mohou platit také. Když je vypsání závodu v rozporu s plachetními směrnicemi, ani jedno nemá přednost.
Pravidlo 63.7, Vedení projednávání: Znovuotevření projednávání
Případ 115Výklad slova „nové“, jak je použito v pravidle 63.7(a)(3).
Sekce C — Nepřípustné jednání
Pravidlo 69, Nepřípustné jednání
Případ 138Obecně platí, že jednání závodníka, které přímo ovlivňuje čestnost soutěže, nebo nepřijetí odpovídajícího trestu, když si je závodník vědom, že porušil pravidlo, by mělo být řešeno podle pravidla 2. Jakékoli jednání, včetně vážného porušení pravidla 2 nebo jiného pravidla, o kterém se komise domnívá, že může být nepřípustným jednáním, by mělo být řešeno podle pravidla 69.
Pravidlo 69.1(a), Nepřípustné jednání: Povinnost nedopustit se nepřípustného jednání; Vypořádání
Případ 78V okruhové rozjížďce buď lodí třídy „one-design“, nebo lodí závodících podle handicapového nebo přepočtového systému může loď použít taktiku, která jasně omezuje a zdržuje postup druhé lodě v rozjížďce, za předpokladu, že když je za to protestována podle pravidla 2, protestní komise zjistí, že existovala rozumná šance, že její taktika zlepší její celkové pořadí v závodě. Avšak poruší pravidlo 2 a možná i pravidlo 69.1(a), jestliže při použití této taktiky úmyslně poruší pravidlo.
Pravidlo 69.2, Nepřípustné jednání: Jednání protestní komise
Případ 34Překážení druhé lodi může být porušením pravidla 2 a základem pro udělení nápravy a pro jednání podle pravidla 69.2.
Případ 65Když loď ví, že porušila pravidlo černé vlajky, je povinna neprodleně vzdát. Když tak neučiní a poté úmyslně překáží jiné lodi v závodě, dopouští se porušení sportovního chování a pravidla 2 a její kormidelník se dopouští nepřípustného jednání.
Případ 67Když se loď, která závodí, potká s plavidlem, které nezávodí, jsou obě vázány státními pravidly práva plavby. Když je podle těchto pravidel závodící loď povinna dávat přednost, ale úmyslně do druhého plavidla narazí, dopouští se její kormidelník nepřípustného jednání.
Případ 122Výklad výrazu „přiměřená jistota“ (comfortable satisfaction) a příklad jeho použití.
Případ 139Příklady, kdy je vhodné podle pravidla 69.2(j)(3) oznámit porušení pravidla 69 národnímu svazu nebo na World Sailing.
Sekce D — Odvolání
Pravidlo 70, Odvolání a žádosti na národní svaz
Případ 104Pokus o rozlišení mezi skutečnostmi (fakty) a závěry (výsledek usuzování) ve zjištění protestní komise je někdy neuspokojivý, protože zjištění mohou být založena částečně na skutečnostech a částečně na závěrech. Národní svaz může změnit rozhodnutí protestní komise a jakákoliv další zjištění, která se týkají úvah nebo posudků, ale ne její zjištění skutečností. Národní svaz může odvodit další skutečnosti logickou dedukcí. Písemné skutečnosti ani nakreslené údaje nemají mezi sebou prioritu. Protestní komise musí rozhodnout rozpor mezi zjištěnými skutečnostmi, pokud to po ní národní svaz požaduje.
Případ 143Jestliže pořadatel závodu není organizací uvedenou v pravidle 89.1, nemá strana projednávání právo na odvolací postup.
Pravidlo 71.6, Rozhodnutí národního svazu
Případ 61Když je na základě odvolání upraveno nebo změněno rozhodnutí protestní komise, musí být podle toho upravena konečná umístění a ceny.
ČÁST 6 — PŘIHLÁŠENÍ A KVALIFIKACE
Pravidlo 75, Přihlášení k závodu
Případ 40Pokud není jinak výslovně stanoveno v pravidlech třídy, vypsání závodu nebo plachetních směrnicích, majitel lodě nebo jiná odpovědná osoba (person in charge) může svobodně rozhodnout, kdo bude v rozjížďce loď kormidlovat, za předpokladu, že není porušeno pravidlo 46.
Případ 143Jestliže pořadatel závodu není organizací uvedenou v pravidle 89.1, nemá strana projednávání právo na odvolací postup.
Pravidlo 78, Souhlas s pravidly třídy; certifikáty
Případ 57Když majitel v dobré víře předloží platný a řádně ověřený certifikát a splní požadavky pravidla 78.1, potom konečné výsledky závodu nebo série závodu musí zůstat, i když je certifikát později zrušen.
Případ 131Jestliže loď porušila pravidlo 78.2 tím, že nepředložila požadovaný certifikát nebo nezajistila ověření jeho existence před začátkem posledního dne závodu, je závodní komise povinna bodovat ji bez projednávání jako DSQ ze všech rozjížděk závodu.
ČÁST 7 — ORGANIZACE ZÁVODU
Pravidlo 85, Změny pravidel
Případ 98Pravidla uvedená v definici Pravidlo platí v závodech řízených Závodními pravidly jachtingu bez ohledu na to, zda vypsání závodu výslovně stanoví, že platí. Pravidlo ve vypsání závodu nebo v plachetních směrnicích, je-li v souladu s případným předpisem k pravidlu 88.2, může změnit některé nebo všechny předpisy národního svazu. Vypsání závodu obecně nemůže změnit třídové pravidlo. Když loď závodí podle handicapového nebo přepočtového systému, platí pravidla tohoto systému a některá nebo všechna její třídová pravidla mohou platit také. Když je vypsání závodu v rozporu s plachetními směrnicemi, ani jedno nemá přednost.
Případ 121Postup, který je nutno dodržet, aby bylo pro daný závod změněno závodní pravidlo, je podrobně popsán.
Pravidlo 86, Změny závodních pravidel
Případ 85Pokud závodní pravidlo není uvedeno v seznamu pravidel v pravidle 86.1(c), třídová pravidla jej nemohou změnit. Pokud se třídové pravidlo pokouší o takovou změnu, je toto třídové pravidlo neplatné a nemůže být použito.
Případ 121Postup, který je nutno dodržet, aby bylo pro daný závod změněno závodní pravidlo, je podrobně popsán.
Pravidlo 87, Změny třídových pravidel
Případ 98Pravidla uvedená v definici Pravidlo platí v závodech řízených Závodními pravidly jachtingu bez ohledu na to, zda vypsání závodu výslovně stanoví, že platí. Pravidlo ve vypsání závodu nebo v plachetních směrnicích, je-li v souladu s případným předpisem k pravidlu 88.2, může změnit některé nebo všechny předpisy národního svazu. Vypsání závodu obecně nemůže změnit třídové pravidlo. Když loď závodí podle handicapového nebo přepočtového systému, platí pravidla tohoto systému a některá nebo všechna její třídová pravidla mohou platit také. Když je vypsání závodu v rozporu s plachetními směrnicemi, ani jedno nemá přednost.
Pravidlo 88.2, Národní předpisy: Změny předpisů
Případ 98Pravidla uvedená v definici Pravidlo platí v závodech řízených Závodními pravidly jachtingu bez ohledu na to, zda vypsání závodu výslovně stanoví, že platí. Pravidlo ve vypsání závodu nebo v plachetních směrnicích, je-li v souladu s případným předpisem k pravidlu 88.2, může změnit některé nebo všechny předpisy národního svazu. Vypsání závodu obecně nemůže změnit třídové pravidlo. Když loď závodí podle handicapového nebo přepočtového systému, platí pravidla tohoto systému a některá nebo všechna její třídová pravidla mohou platit také. Když je vypsání závodu v rozporu s plachetními směrnicemi, ani jedno nemá přednost.
Pravidlo 89.1, Pořadatel; vypsání závodu; jmenování funkcionářů závodu
Případ 143Jestliže pořadatel závodu není organizací uvedenou v pravidle 89.1, nemá strana projednávání právo na odvolací postup.
Pravidlo 89.2, Pořadatel; vypsání závodu; jmenování funkcionářů závodu
Případ 98Pravidla uvedená v definici Pravidlo platí v závodech řízených Závodními pravidly jachtingu bez ohledu na to, zda vypsání závodu výslovně stanoví, že platí. Pravidlo ve vypsání závodu nebo v plachetních směrnicích, je-li v souladu s případným předpisem k pravidlu 88.2, může změnit některé nebo všechny předpisy národního svazu. Vypsání závodu obecně nemůže změnit třídové pravidlo. Když loď závodí podle handicapového nebo přepočtového systému, platí pravidla tohoto systému a některá nebo všechna její třídová pravidla mohou platit také. Když je vypsání závodu v rozporu s plachetními směrnicemi, ani jedno nemá přednost.
Případ 32Závodník má nárok hledat všechny podrobnosti týkající se proplutí dráhy výhradně ve vypsání závodu nebo v písemných plachetních směrnicích. Jestliže chce závodní komise změnit směr, ve kterém musí lodě protnout cílovou čáru, aby dokončily, musí to být uvedeno v plachetních směrnicích. Jestliže loď kvůli chybě závodní komise nedokončí správně, ale žádná ze závodících lodí tím nezíská ani neztratí, je odpovídající a spravedlivou nápravou bodovat všechny lodě v pořadí, ve kterém protnuly cílovou čáru.
Případ 98Pravidla uvedená v definici Pravidlo platí v závodech řízených Závodními pravidly jachtingu bez ohledu na to, zda vypsání závodu výslovně stanoví, že platí. Pravidlo ve vypsání závodu nebo v plachetních směrnicích, je-li v souladu s případným předpisem k pravidlu 88.2, může změnit některé nebo všechny předpisy národního svazu. Vypsání závodu obecně nemůže změnit třídové pravidlo. Když loď závodí podle handicapového nebo přepočtového systému, platí pravidla tohoto systému a některá nebo všechna její třídová pravidla mohou platit také. Když je vypsání závodu v rozporu s plachetními směrnicemi, ani jedno nemá přednost.
DODATEK A — BODOVÁNÍ
Pravidlo A3, Startovní časy a umístění v cíli
Případ 119Když je rozjížďka pořádána pro lodě závodící podle přepočtového systému, má se k výpočtu upraveného času lodě použít přepočet, který je platný v době, kdy se rozjížďka pluje. Body lodě nemají být změněny, jestliže certifikační orgán později z vlastní vůle její přepočet změní.
Pravidlo A4, Bodový systém
Případ 128Jestliže závodní komise vidí, že loď udělala chybu v proplutí dráhy podle pravidla 28.1 a tuto chybu neopravila, je povinna ji bodovat NSC. Jestliže vidí, že se loď při dokončení dotkla značky, musí ji bodovat podle jejího umístění v cíli. Na loď lze protestovat pro porušení pravidla 31.
Pravidlo A5, Body určené závodní komisí
Případ 28Když jedna loď poruší pravidlo a v důsledku toho způsobí, že se druhá loď dotkne značky, je tato druhá loď zproštěna viny. Skutečnost, že se startovní značka z jakéhokoli důvodu posunula, nezprošťuje loď povinnosti odstartovat. Závodní komise může zrušit rozjížďku podle pravidla 32.1(c) pouze tehdy, když změna pozice značky přímo ovlivnila bezpečnost nebo regulérnost závodění.
Případ 128Jestliže závodní komise vidí, že loď udělala chybu v proplutí dráhy podle pravidla 28.1 a tuto chybu neopravila, je povinna ji bodovat NSC. Jestliže vidí, že se loď při dokončení dotkla značky, musí ji bodovat podle jejího umístění v cíli. Na loď lze protestovat pro porušení pravidla 31.
Případ 131Jestliže loď porušila pravidlo 78.2 tím, že nepředložila požadovaný certifikát nebo nezajistila ověření jeho existence před začátkem posledního dne závodu, je závodní komise povinna bodovat ji bez projednávání jako DSQ ze všech rozjížděk závodu.
Pravidlo A9, Pokyny k nápravě
Případ 116Rozbor nápravy v situaci, kdy je loď poškozena na začátku závodu, má právo na nápravu podle pravidla 61.4(b)(2) a škoda jí zabrání plout zbývající rozjížďky. Aby to v takové situaci bylo spravedlivé k ostatním lodím v závodě, měla by protestní komise zajistit, aby méně než polovina bodů z rozjížděk zahrnutých do jejích bodů v závodě byla po případném škrtání založena na průměrných bodech.
DODATEK J — VYPSÁNÍ ZÁVODU A PLACHETNÍ SMĚRNICE
Pravidlo J1, Obsah vypsání závodu
Případ 98Pravidla uvedená v definici Pravidlo platí v závodech řízených Závodními pravidly jachtingu bez ohledu na to, zda vypsání závodu výslovně stanoví, že platí. Pravidlo ve vypsání závodu nebo v plachetních směrnicích, je-li v souladu s případným předpisem k pravidlu 88.2, může změnit některé nebo všechny předpisy národního svazu. Vypsání závodu obecně nemůže změnit třídové pravidlo. Když loď závodí podle handicapového nebo přepočtového systému, platí pravidla tohoto systému a některá nebo všechna její třídová pravidla mohou platit také. Když je vypsání závodu v rozporu s plachetními směrnicemi, ani jedno nemá přednost.
Případ 121Postup, který je nutno dodržet, aby bylo pro daný závod změněno závodní pravidlo, je podrobně popsán.
Pravidlo J2, Obsah plachetních směrnic
Případ 121Postup, který je nutno dodržet, aby bylo pro daný závod změněno závodní pravidlo, je podrobně popsán.
Případ 104Pokus o rozlišení mezi skutečnostmi (fakty) a závěry (výsledek usuzování) ve zjištění protestní komise je někdy neuspokojivý, protože zjištění mohou být založena částečně na skutečnostech a částečně na závěrech. Národní svaz může změnit rozhodnutí protestní komise a jakákoliv další zjištění, která se týkají úvah nebo posudků, ale ne její zjištění skutečností. Národní svaz může odvodit další skutečnosti logickou dedukcí. Písemné skutečnosti ani nakreslené údaje nemají mezi sebou prioritu. Protestní komise musí rozhodnout rozpor mezi zjištěnými skutečnostmi, pokud to po ní národní svaz požaduje.
ZNAMENÍ ZÁVODU
Znamení závodu: Znamení odvolání, X
Případ 31Když je správné vizuální znamení pro individuální odvolání dáno, ale požadované zvukové znamení dáno není, a když odvolaná loď, která je v pozici, kde by zvukové znamení slyšela, vizuální znamení nevidí a nevrátí se, má nárok na nápravu. Avšak pokud si uvědomí, že je na dráhové straně čáry, musí se vrátit a odstartovat správně.
MEZINÁRODNÍ PŘEDPISY PRO ZABRÁNĚNÍ SRÁŽKÁM NA MOŘI
Mezinárodní předpisy pro zabránění srážkám na moři
Případ 38Mezinárodní předpisy pro zabránění srážkám na moři (IRPCAS) mají zajistit bezpečnost plavidel na moři tím, že vylučují situace, které by mohly vést ke srážce. Když pravidla práva plavby IRPCAS nahrazují pravidla části 2, ve svém důsledku zakazují lodi s právem plavby změnit směr k lodi povinné dávat přednost, je-li od ní blízko.
Případ 109IRPCAS nebo státní pravidla práva plavby platí mezi loděmi, které závodí, pouze tehdy, jestliže to stanoví pravidlo ve vypsání závodu, a v tom případě jsou nahrazena všechna pravidla části 2. Pravidlo IRPCAS nebo státní pravidlo, jiné než pravidlo práva plavby, lze zavést tím, že se zahrne do vypsání závodu, do plachetních směrnic nebo do jiného dokumentu, který řídí závod.
Loď, která závodí a porušila pravidlo, ale dále pokračuje v rozjížďce, může protestovat na základě pozdějšího incidentu, i když je po rozjížďce pro toto porušení potrestána.
Souhrn skutečností
Lodě A, B a C závodí společně s ostatními. Po incidentu mezi A a B loď A zvolá „Protest“ a vyvěsí červenou vlajku, ale loď B nepřijme trest. Později, po druhém incidentu, protestuje B na třetí loď C. Protestní komise projedná protest A proti B a diskvalifikuje B.
Otázka
Činí skutečnost, že B je diskvalifikována na základě protestu A, protest B proti C neplatným?
Odpověď
Ne. Když loď po údajném porušení pravidla pokračuje v závodění, její práva a povinnosti se podle pravidel nemění. Proto i když je protestu A proti B vyhověno, musí protestní komise projednat i protest B proti C, a jestliže je protest B platný a protestní komise je z důkazů přesvědčena, že C porušila pravidlo, musí být C rovněž potrestána (viz pravidla 60.1, 60.5(b) a 60.5(c)).
Tento případ se zabývá situací dvou lodí u závětrné značky, kdy loď zcela vzadu vpluje do zóny dříve než loď zcela vpředu. V takové situaci vyžaduje po lodi zcela vpředu pravidlo 18.2(a)(2), aby dala místo u značky lodi zcela vzadu.
Popisky:Wind 4-6 Knots = Vítr 4–6 kn [2–3 m/s] · To next mark = K další značce · From last mark = Od poslední značky
Souhrn skutečností
A i B byly na větru zleva a pluly na boční vítr ke značce, kterou měly minout pravobokem. Vítr byl slabý. V pozici 1, když B vplula do zóny, byla A zcela vpředu před B, ale čtyři a půl délky trupu od značky. Mezi pozicemi 1 a 2 A přehodila a zamířila ke značce, čímž se dostala do vnějšího krytí s B. Potom přehodila B a zamířila ke značce. Mezi pozicemi 2 a 3, poté co B přehodila a otočila se ke značce, se stala lodí zcela vpředu před A. Když se B poprvé stala lodí zcela vpředu před A, byla mezi loděmi asi půl délky trupu volné vody. Několik sekund poté, co se B stala lodí zcela vpředu, narazila A, která plula rychleji, do zádi lodě B. Nedošlo ke škodě ani ke zranění.
B protestovala na A podle pravidel 12 a 18.2(a)(2). A byla diskvalifikována a odvolala se.
Rozhodnutí
V pozici 1 byla B první ze dvou lodí, která vplula do zóny, přestože byla zcela vzadu za A. Platilo proto pravidlo 18.2(a)(2), které vyžadovalo po A, jež v tom okamžiku do zóny ještě nevplula, aby poskytla B místo u značky, tedy místo, aby B mohla doplout ke značce a minout ji na požadované straně s jachtařskou dovedností.
Nic ve zjištěných skutečnostech nenaznačuje, že by B po pozici 1 plula mimo místo u značky, na které měla právo, ani že by porušila pravidlo 10, dokud byla na větru zleva, nebo pravidlo 15 poté, co přehodila a stala se lodí zcela vpředu před A. Kdyby pravidlo 10 nebo pravidlo 15 porušila, byla by za tato porušení zproštěna viny podle pravidla 43.1(b). Když A narazila do zádi B, zjevně jí nedávala přednost, a bylo proto správné diskvalifikovat A pro porušení pravidla 12. A porušila také pravidlo 18.2(a)(2), když narazila do zádi B, protože v tom okamžiku neposkytovala B místo u značky. A nakonec A porušila i pravidlo 14(a), protože bylo možné, aby lehce odpadla a doteku s B zabránila.
Poté, co se ukázalo, že A nebude B dávat přednost, nebylo pro B rozumně možné doteku zabránit. Avšak i kdyby B doteku zabránit mohla a neučinila to, byla by zproštěna viny podle pravidla 43.1(c), protože byla lodí s právem plavby a dotek nezpůsobil škodu ani zranění.
Odvolání se zamítá a rozhodnutí protestní komise se potvrzuje. A porušila pravidla 12, 14(a) a 18.2(a)(2) a zůstává diskvalifikována.
USA 1962/87; revised by World Sailing 2025
Případ 3
Pravidlo 19.2(a), Místo k minutí překážky: Poskytnutí místa u překážky
Závětrná loď na větru zleva, která volá o místo k obratu, když se přibližuje k lodi na větru zprava, která je pro ni překážkou, nemusí předpokládat, že návětrná loď nesplní svoji povinnost neprodleně obrátit nebo jinak poskytnout místo.
Souhrn skutečností
S volala na PL, když se tyto dvě malé lodě k sobě přibližovaly na kolizních směrech. Poté PL dvakrát zvolala „Místo k obratu“, ale PW nereagovala. PL, která již nebyla schopna dávat přednost lodi S, zvolala potřetí a PW potom začala obracet. V tom okamžiku musela S, která byla tehdy ve vzdálenosti tří stop (1 m) od PL, prudce odpadnout, aby zabránila kolizi. PW vzdala a S protestovala na PL podle pravidla 10. Protestní komise diskvalifikovala PL s konstatováním, že když se jí od PW nedostalo včasné reakce, měla využít svého práva vyostřit a přinutit PW k obratu.
PL se odvolala s tvrzením, že:
(1)neměla právo přinutit PW k obratu na opačný vítr;
(2)i kdyby obě byly přídí proti větru, S by přesto musela změnit směr, aby zabránila kolizi, a
(3)předvídala vývoj situace a zvolala na PW s dostatečným předstihem.
Rozhodnutí
Odvolání lodě PL se přijímá a vrací se jí původní pořadí. Protože S byla překážkou pro PL i PW, měla PL jako loď s právem plavby podle pravidla 19.2(a) právo zvolit si mezi odpadnutím a zvoláním o místo k obratu (viz pravidlo 20.1). Když se PL rozhodla obrátit a třikrát o místo k obratu zvolala, byla podle pravidel 20.2(b) a 20.2(c) oprávněna očekávat, že PW zareaguje a poskytne jí místo k obratu. Nebyla povinna předvídat, že PW pravidlům 20.2(b) a 20.2(c) nevyhoví. PL porušila pravidlo 10, ale byla zproštěna viny podle pravidla 43.1(a) jako nevinná oběť porušení pravidla druhou lodí.
Pravidlo 55.3, Nastavování a ovládání plachet: Ovládání plachet
Závodník může držet otěže mimo loď.
Otázka
Je přípustné, aby závodník držel otěže čelní plachty nebo spinakru mimo loď?
Odpověď
Pravidlo 55.3 říká: „Plachty nesmí být ovládány prostřednictvím zařízení vytvářejícího tlak na otěže…“ Žádná část lidského těla není „zařízením“. Je proto přípustné, aby závodník držel otěž mimo loď, za předpokladu, že je splněno pravidlo 49.
Loď, která je zakotvena během rozjížďky, stále závodí. Loď neporuší pravidlo 42.1 nebo pravidlo 45, pokud se po přitahování kotevního lana a vytažení kotvy vrátí na místo, kde byla, když kotvu hodila. Nicméně, pokud přitahování kotevního lana jasně pohání loď na jiné místo, potom tato pravidla poruší.
Souhrn skutečností
V rozjížďkách, kde prvním úsekem dráhy je křižování proti větru proti nepříznivému proudu a vítr je velice slabý, některé lodě kotví na startovní čáře nebo blízko ní, aby zabránily tomu, aby je proud snesl po větru. Když vítr zesílí nebo proud poleví, vytáhnou kotvu a vyplují.
Otázka 1
Loď, která je zakotvená, stále „závodí“ ve smyslu, v jakém je tento pojem použit v preambuli Části 4?
Odpověď 1
Ano. V preambuli Části 4 je slovo „závodí“ vytištěno tučnou kurzívou, a je tedy použito ve významu uvedeném v Definicích (viz Názvosloví v Úvodu). Definice Závodit nijak nezmiňuje loď, která je zakotvená, uvízlá na mělčině, převržená nebo která z jiného důvodu v závodě nepostupuje. Zakotvené lodě proto stále „závodí“, což znamená, že jsou chráněny pravidlem 22 a že se řídí závodními pravidly, včetně pravidel 42.1 a 45.
Otázka 2
Je po lodi vyžadováno, aby plula do místa nad svoji kotvu, než ji začne vytahovat, nebo může svoji kotvu vytáhnout i tehdy, když důsledkem přitahování kotevního lana bude, že bude poháněna vůči vodě nebo vůči dnu?
Odpověď 2
Činnosti, které jsou povoleny pravidlem 45, jsou výjimkami z pravidla 42.1. Pravidlo 45 lodím dovoluje kotvit. Aby loď zakotvila s jachtařskou dovedností, musí po dosednutí kotvy na dno vypustit ještě další délku kotevního lana. Pravidlo 45 vyžaduje po lodích, aby vytáhly kotvu předtím, než pokračují v závodě, ledaže by nebyly schopny tak učinit. K vytažení kotvy je nejprve nutné přitáhnout tuto další délku lana a tato činnost posune loď na místo nad kotvou. Protože je tato činnost povolena pravidlem 45, neporušuje pravidlo 42.1.
Avšak pokud je další délka lana přitažena tak silně nebo tak rychle, že po vyzdvižení kotvy ze dna je loď zcela zjevně poháněna na jiné místo, než odkud byla kotva spuštěna, pokračovala loď v závodě dříve, než vytáhla kotvu, a touto činností porušila jak pravidlo 42.1, tak pravidlo 45.
Loď na větru zprava, která obrací poté, co loď na větru zleva již odpadla, aby proplula za její záď, nemusí nezbytně porušit pravidlo.
Popisky:Wind 12-15 knots = Vítr 12–15 kn [6–8 m/s] · Original course = Původní směr
Souhrn skutečností
Mezi pozicemi 1 a 2 P odpadla, aby proplula za zádí lodě S. O okamžik později se S rozhodla obrátit. Poté, co asi jednu délku trupu plula volně, vrátila se P na svůj směr ostře proti větru, přičemž ztratila do návětří asi jednu délku trupu, a minula S ve vzdálenosti jedné délky trupu v jejím návětří. Vyostření P na směr ostře proti větru poté, co S obrátila, nebylo vyvoláno potřebou dávat přednost lodi S. P protestovala na S podle pravidla 16.1. P tvrdila, že když S obrátila poté, co P již odpadla, aby proplula za její zádí, neposkytla S lodi P místo k dání přednosti. Protestní komise diskvalifikovala S podle pravidla 16.1. S se odvolala.
Rozhodnutí
Odvolání lodě S se přijímá a vrací se jí původní pořadí. S byla subjektem pravidla 16.1 pouze po dobu, kdy vyostřovala ze směru ostře proti větru na větru zprava do směru přídí proti větru. Během této doby měla P místo k dání přednosti, a S proto pravidlo 16.1 neporušila. Pravidlo 16.2 neplatilo, protože platí pouze tehdy, když loď v pozici S odpadá. V tomto případě S vyostřila. V okamžiku, kdy S přešla přes směr přídí proti větru, se P stala lodí s právem plavby podle pravidla 13 a pravidlo 16.1 pro S přestalo platit. S dávala přednost lodi P, jak vyžaduje pravidlo 13. S neporušila žádné pravidlo.
Když se loď z pozice zcela vzadu dostane do krytí v závětří druhé lodě a je od ní do dvou svých délek trupu, návětrná loď musí dávat přednost, ale závětrná loď musí zpočátku dát návětrné lodi místo k dání přednosti a nesmí plout nad svůj správný směr. Správný směr návětrné lodě není podstatný.
Souhrn skutečností
Popisky:Direction of next mark = Směr k další značce · Position 1 (Clear Ahead) = Pozice 1 (zcela vpředu) · Position 2 = Pozice 2 · Position 3 (Overlapping) = Pozice 3 (v krytí) · Position 4 (Point of collision) = Pozice 4 (místo doteku) · Wind direction force 0-1 = Směr větru, síla 0–1 · 20 yds = 20 yardů [18 m] · 80 yds = 80 yardů [73 m] · 200 yds = 200 yardů [183 m]
Lodě L a W byly malé lodě (dinghy) o délce 15 stop (5 m). Přibližně 200 yardů (200 m) od značky se L z pozice zcela vzadu dostala do závětrného krytí s W. L byla od W ve vzdálenosti menší než dvě délky svého trupu. Obě lodě potom pluly vedle sebe ve vzdálenosti asi jedné a půl délky trupu, dokud nebyly 80 yardů (80 m) od značky. V tom místě L mírně vyostřila, aby plula přímo ke značce, a toto vyostření nemělo na W žádný vliv. W udržovala stálý směr. L se nikdy nestala lodí zcela vpředu. Ráhno W se dotklo stěhu L, aniž došlo ke škodě nebo zranění, a L protestovala podle pravidla 11. Protest L byl zamítnut a L byla diskvalifikována s odůvodněním, že neposkytla W dostatek místa, aby splnila svou povinnost dávat přednost, jak vyžaduje pravidlo 15. L se odvolala.
(Poznámka: Nákres není v měřítku. Uvedené vzdálenosti jsou přibližné vzdálenosti od následující značky. V okamžiku doteku nebyla ani jedna z lodí v zóně okolo značky.)
Rozhodnutí
Odvolání lodě L se přijímá. Od okamžiku, kdy se L dostala do závětrného krytí s W, vyžadovalo pravidlo 11 po W, aby dávala přednost lodi L. V tom okamžiku byla L podle pravidla 15 povinna dát W místo k dání přednosti, avšak tato povinnost nebyla trvalá a v době doteku už krytí existovalo po značnou dobu, během níž W nepochybně místo k dání přednosti měla.
Pravidlo 17 pro L platilo, protože, jak ukazuje nákres, byla před vznikem krytí lodí zcela vzadu a v okamžiku, kdy krytí vzniklo, byla od W ve vzdálenosti menší než dvě délky svého trupu. L byla oprávněna změnit směr, aby plula přímo ke značce, pokud přitom neplula nad svůj správný směr. Kritériem pro rozhodnutí, zda L porušila pravidlo 17, je správný směr lodě L; správný směr lodě W není podstatný. Podle odsouhlaseného nákresu L v žádném okamžiku neplula nad svůj správný směr. L proto pravidlo 17 neporušila.
Krátce po pozici 3 L mírně vyostřila. Pro W zjevně bylo místo k dání přednosti, a L tedy neporušila pravidlo 16.1. L porušila pravidlo 14(a), protože mohla doteku s W zabránit, ale byla zproštěna viny podle pravidla 43.1(c), protože nedošlo ke škodě ani ke zranění.
W porušila pravidlo 11, protože nedávala přednost lodi L. W mohla doteku zabránit, a porušila proto také pravidlo 14(a); a protože neplula v rámci místa, na které měla právo podle pravidla 16.1, nebyla zproštěna viny podle pravidla 43.1(c).
W je diskvalifikována podle pravidel 11 a 14(a) a lodi L se vrací původní pořadí.
Opakované pohyby kormidla, jimiž loď zaujímá polohu, aby získala rychlost na každé ze série vln vytvořených projíždějícím plavidlem, nejsou rudlováním, ledaže by byly silové, a zvýšení rychlosti je výsledkem povoleného užití vody ke zvýšení rychlosti.
Souhrn skutečností
Dvě malé lodě A a B pluly na boční vítr rychlostí blízkou rychlosti trupu ve větru o síle 8 kn [4 m/s]. Velká motorová loď rychle proplula v souběžném směru v jejich závětří a vytvořila několik velkých vln. Když každá z vln dosáhla k zádi lodě A, její kormidelník pohnul kormidelní pákou bez nepřiměřené síly v sérii změn směru rytmicky načasovaných na průchod vln pod jeho lodí. Tyto pohyby se opakovaly u každé vlny a A při každé z nich získala rychlost. B protestovala na A podle pravidla 42.2(d) pro rudlování. Protestní komise diskvalifikovala loď A a ta se odvolala.
Rozhodnutí
Odvolání lodě A se přijímá. Vrací se jí původní pořadí.
Pohyb kormidelní páky, i když opakovaný, nebyl silový. Jakékoli zvýšení rychlosti nebylo přímým důsledkem pohybu kormidelní páky, nýbrž zaujetí takové polohy lodě, aby mohla využít působení vln, což je v souladu s pravidlem 42.1. Aby toho dosáhl, může kormidelník pohybovat kormidelní pákou, jak sám považuje za nejlepší, za předpokladu, že jeho pohyby neporuší pravidlo 42.2(d).
Pravidlo 18.1(a), Místo u značky: Platnost pravidla 18
Když si loď na větru zprava zvolí, že mine návětrnou značku, loď na větru zleva jí musí dávat přednost. Žádné pravidlo po lodi nevyžaduje, aby plula správným směrem.
Popisky:Wind = Vítr · Course = Směr
Otázka
Dvě lodě plující ostře proti větru na opačném větru se potkávají u návětrné značky, kterou mají minout pravobokem. S má dostatek místa, aby obrátila a obeplula značku, s náležitým ohledem na vítr a proud, ale místo obratu se drží svého směru se záměrem přinutit P k obratu, aby jí dávala přednost. Může P nedbat pravidla 10, jestliže se domnívá, že S pluje dále, než kam vede její správný směr, a že má dostatek místa, aby značku obeplula?
Odpověď
Ne.
Pravidlo 10 platí. Pravidlo 18 neplatí, pokud jsou lodě v některé ze čtyř situací popsaných v pravidlech 18.1(a)(1), (2), (3) nebo (4). V tomto případě platí pro S a P jak pravidlo 18.1(a)(1), tak pravidlo 18.1(a)(2). Lodě jsou na opačném větru při křižování proti větru (viz Případ 132) a správným směrem je pro S, ale ne pro P, obrátit.
Když se S rozhodne udržet svůj směr, musí jí P dávat přednost. Přestože za určitých okolností je lodím zakázáno plout nad správný směr, neexistuje pravidlo, které by po lodi vyžadovalo, aby plula svým správným směrem.
Jestliže loď zvolá „Místo k obratu“, přičemž se ani nepřibližuje k překážce, ani nepluje ostře proti větru nebo výše, poruší pravidlo 20.1. Volaná loď je povinna reagovat, i když zvolání porušuje pravidlo 20.1.
Souhrn skutečností k otázce 1
Popisky:Wind = Vítr · Room to Tack = Místo k obratu · Protest!! = Protest!!
L a W plují ostře proti větru na větru zprava. L je na kolizním směru s P, lodí, která závodí a pluje ostře proti větru na větru zleva. L zvolá „Místo k obratu“. W zareaguje a protestuje.
Otázka 1
Jak platí pravidlo 20 v této situaci?
Odpověď 1
Ačkoliv mezi loděmi L a P existuje riziko kolize, P není překážkou pro L ani pro W, protože ani jedna z nich jí není povinna dávat přednost.
V okamžiku, kdy L volá o místo k obratu, se nepřibližuje k překážce, a poruší tím pravidlo 20.1(a).
Pravidlo 20.2(b) vyžaduje po W, aby na zvolání L zareagovala, i když požadavky pravidla 20.1 nejsou splněny. W proto musí buď obrátit co nejdříve je to možné, nebo zvolat „Obrať ty“ a potom dát L místo, aby obrátila a vyhnula se jí. Když W zareaguje, musí L obrátit co nejdříve je to možné. W reaguje obratem a neporušuje žádné pravidlo.
Souhrn skutečností k otázce 2
Popisky:WIND = VÍTR · Starting Line = Startovní čára · Room to Tack = Místo k obratu · Protest!! = Protest!!
L a W plují na větru zleva na boční vítr podél startovní čáry. L je na kolizním směru s S, která se ke čáře přibližuje ostře proti větru na větru zprava. L zvolá „Místo k obratu“. W zareaguje a protestuje.
Otázka 2
Jak platí pravidlo 20 v této situaci?
Odpověď 2
S je překážkou pro W i pro L.
V okamžiku, kdy L volá o místo k obratu, se přibližuje k překážce a bude muset podstatně změnit směr, aby se jí vyhnula. Protože však nepluje ostře proti větru nebo výše, poruší pravidlo 20.1(b).
Stejně jako v Odpovědi 1 vyžaduje pravidlo 20.2(b) po W, aby na zvolání zareagovala, i když požadavky pravidla 20.1 nejsou splněny. W proto musí buď obrátit co nejdříve je to možné, nebo zvolat „Obrať ty“ a potom dát L místo, aby obrátila a vyhnula se jí. W reaguje obratem a neporušuje žádné pravidlo. Pokud L neobrátí a například propluje za zádí S, poruší rovněž pravidlo 20.2(d).
Když jsou lodě u překážky v krytí, včetně případu, kdy překážkou je loď s právem plavby, vnější loď musí dát vnitřní lodi místo mezi ní a překážkou.
Souhrn skutečností
PW a PL, plující ostře proti větru na větru zleva a v krytí, se na úseku dráhy proti větru přibližovaly k S. PL mohla bezpečně proplout za zádí S. PW, která byla na kolizním směru s S, zvolala na PL o místo k proplutí za zádí S, když byly PW a PL asi tři délky trupu od S. PL zvolání nedbala a udržovala svůj směr. Když PW odpadla, aby se vyhnula S, došlo mezi ní a PL k lehkému doteku boků, aniž došlo ke škodě nebo zranění. PW protestovala podle pravidla 19.2(b).
Protestní komise zaujala stanovisko, že pravidlo 19.2(b) neplatilo, s tím, že PW mohla snadno obrátit na volnou vodu v návětří, aby dávala přednost, a že tak měla učinit. PW byla diskvalifikována podle pravidla 11 a odvolala se.
Vítr
Rozhodnutí
S byla překážkou pro PW i PL, protože každá z lodí PW a PL by musela podstatně změnit směr, kdyby plula přímo k S a byla od ní jednu délku trupu, a protože obě byly podle pravidla 10 povinny jí dávat přednost (viz definice Překážka). Podle pravidla 19.2(a) měla PL jako loď s právem plavby právo minout S kteroukoli stranou. Zvolila si minout S po závětrné straně. Podle pravidla 19.2(b) proto měla PW právo na místo mezi PL a zádí S. PL toto místo lodi PW neposkytla, a porušila tak pravidlo 19.2(b). PL byla subjektem pravidla 14, ale protože měla právo plavby před PW a nedošlo ke škodě ani ke zranění, byla za porušení tohoto pravidla zproštěna viny podle pravidla 43.1(c).
To by platilo i tehdy, kdyby PW o místo nezvolala.
PW nemohla vědět, že jí PL dostatečné místo nedá, dokud už nebyla nucena proplout mezi S a PL. PW porušila pravidlo 11, ale protože plula v rámci místa, na které měla právo podle pravidla 19.2(b), byla zproštěna viny podle pravidla 43.1(b).
Když se ukázalo, že PL místo nedává, nebylo pro PW rozumně možné zabránit doteku, ke kterému došlo, a PW proto neporušila pravidlo 14.
Po PW nebylo možné požadovat, aby „obrátila na volnou vodu v návětří, aby dávala přednost“, protože PL nezvolala podle pravidla 20.1 o místo k obratu a vyhnutí se S. Kdyby PL zvolala, byla by PW podle pravidel 20.2(b) a 20.2(c) povinna zareagovat, i když pravidlo 20.1(a) lodi PL zvolání zakazovalo, protože nemusela nijak měnit směr, aby se S vyhnula.
Odvolání lodě PW se přijímá. Rozhodnutí protestní komise, kterým byla PW diskvalifikována, se ruší. PW se vrací původní pořadí a PL je diskvalifikována pro porušení pravidla 19.2(b). (Diskusi o obdobné situaci viz Případ 125.)
Pro určení práva vnitřní lodě na místo u značky podle pravidla 18.2(a)(1) není podstatné, že lodě plují na velmi rozdílných směrech, existuje-li krytí v okamžiku, kdy první z nich vpluje do zóny.
OL a IW se přibližovaly ke značce, kterou měly minout pravobokem. Vítr byl slabý a proud o rychlosti 2 kn měl stejný směr jako vítr. IW, která na cestě ke značce plula výše, aby vyrovnala vliv proudu, se k ní nyní s proudem přibližovala téměř na zadní vítr. OL byla naopak snesena do závětří a v pozici 1, přibližně tři délky trupu od značky, plula pomalu ostře proti větru proti proudu. IW dvakrát zvolala o místo a OL dvakrát odpověděla: „Nemůžeš sem vplout.“ V posledním okamžiku, krátce po pozici 4 v nákresu, když IW vyostřila, aby zahájila manévr míjení značky, se jí OL pokusila poskytnout místo, ale obě lodě se dotkly. Nedošlo ke škodě ani zranění.
OL protestovala podle pravidla 11, ale sama byla diskvalifikována podle pravidla 18.2(a)(1). Odvolala se s tvrzením, že je nelogické a nad rámec záměru definice Zcela vzadu a Zcela vpředu; Krytí a pravidla 18 považovat za lodě v krytí dvě lodě, jejichž směry se liší o 90 stupňů. Také tvrdila, že účelem pravidla 18 je chránit loď, které hrozí dotek se značkou a která nebyla schopna proplout za zádí vnější lodě. Dále argumentovala tím, že IW mohla po celou dobu, kdy se přibližovala ke značce, až do okamžiku, kdy nakonec vyostřila, snadno proplout za zádí OL, a že IW nebyla „vnitřní“ lodí až do okamžiku krátce před dotekem.
Rozhodnutí
Odvolání lodě OL se zamítá a její diskvalifikace se potvrzuje.
Lodě byly povinny minout značku stejnou stranou a byly na stejném větru, a proto pravidlo 18 platilo po pozici 1, když OL vplula do zóny. Od tohoto okamžiku až do doteku nebyla žádná z lodí zcela vzadu za druhou, a byly tedy v krytí (viz definice Zcela vzadu a Zcela vpředu; Krytí). Platila proto první věta pravidla 18.2(a)(1), která omezovala práva OL, vnější lodě, podle pravidla 11 tím, že po ní vyžadovala, aby poskytla IW, vnitřní lodi, místo u značky. OL lodi IW místo u značky neposkytla, a proto je podle pravidla 18.2(a)(1) diskvalifikována.
IW porušila pravidlo 11, ale učinila tak, když plula v rámci místa u značky, na které měla právo, a proto je podle pravidla 43.1(b) zproštěna viny.
Obě lodě porušily pravidlo 14(a), protože každá z nich mohla doteku zabránit. Protože však OL byla lodí s právem plavby a IW měla právo na místo u značky a nedošlo ke škodě ani zranění, jsou obě podle pravidla 43.1(c) zproštěny viny za porušení pravidla 14.
Případ 150 se zabývá otázkami týkajícími se definice Krytí a práva na místo u překážky.
Závětrná loď neporuší pravidlo, když před svým startovním znamením pluje směrem, který je ostřejší než směr návětrné lodi.
Popisky:Wind Force 2-3 = Vítr, síla 2–3 · Course = Směr · Limit Mark = Omezovací značka
Souhrn skutečností
Když dvě lodě A a B o délce 14 stop (4 m) manévrovaly před startovním znamením, protnuly startovní čáru. Když A, zpočátku návětrná loď, odpadala, aby se vrátila na předstartovní stranu, získala závětrnou pozici tím, že proplula za zádí B. Bezprostředně po pozici 4 A vyostřila na směr ostře proti větru a plula přímo k levému konci startovní čáry. B mezitím plula s povolenými otěžemi pomaleji podél čáry. V pozici 5 došlo k doteku, ráhno B se dotklo návětrné vanty A. A protestovala na B podle pravidla 11; B protestovala proti ní podle pravidel 12 a 15.
Protestní komise zjistila, že A měla od okamžiku, kdy zaujala stálý směr, až do doteku právo plavby podle pravidla 11. B měla místo k dání přednosti, i když by za tím účelem musela předčasně protnout startovní čáru. Proto protest B zamítla a protestu A vyhověla. B se odvolala, tentokrát s odkazem na pravidlo 16.1.
Rozhodnutí
Odvolání lodě B se zamítá. Mezi pozicemi 2 a 3 se A dostala do krytí v závětří B, čímž získala právo plavby podle pravidla 11, omezené však požadavkem pravidla 15 dát B zpočátku místo k dání přednosti. A tomuto požadavku vyhověla, protože B místo k dání přednosti dala. Těsně po pozici 4, když A vyostřila na směr ostře proti větru, byla podle pravidla 16.1 povinna dát B místo k dání přednosti, a to učinila.
A byla zcela vzadu za B a byla od ní ve vzdálenosti menší než dvě délky svého trupu, když se dostala do krytí v závětří B. Proto po ní pravidlo 17 vyžadovalo, aby neplula nad svůj správný směr. Před startovním znamením však žádný správný směr neměla (viz definice Správný směr) a startovní znamení bylo dáno teprve po incidentu. Vyostřením proto A neporušila pravidlo 17 a byla ve skutečnosti oprávněna vyostřit ještě více, než vyostřila, dokonce až do směru přídí proti větru, pokud při tom vyhověla pravidlu 16.1.
Poté, co se A dostala do krytí v závětří B, byla B podle pravidla 11 povinna dávat přednost lodi A. To neučinila, a proto se její diskvalifikace podle pravidla 11 potvrzuje. Navíc B porušila pravidlo 14(a), protože mohla doteku s A zabránit; a protože neplula v rámci místa, na které měla podle pravidla 16.1 právo, není podle pravidla 43.1(c) zproštěna viny.
A také porušila pravidlo 14(a), protože pro ni bylo snadné mírně odpadnout a doteku zabránit. Je však podle pravidla 43.1(c) zproštěna viny, protože byla lodí s právem plavby a nedošlo ke škodě ani zranění.
Když se dvě lodě na stejném větru přibližují k sobě kvůli rozdílnému názoru na správný směr závětrné lodě, návětrná loď musí dávat přednost. Dvě lodě, které plují blízko sebe na stejném úseku dráhy, mohou mít odlišné správné směry.
Popisky:Wind Light = Slabý vítr · Tide Strong = Silný proud · NEXT MARK = DALŠÍ ZNAČKA · From Last Mark = Od poslední značky · No. 2 buoy = Bóje č. 2
Souhrn skutečností
Po obeplutí návětrné značky ve slabém větru se flotila rozdělila, některé lodě pluly směrem ke břehu, aby se dostaly z proudu, a ostatní zůstaly dále od břehu v naději na lepší vítr. L se dostala z pozice zcela vzadu do krytí v závětří W ve vzdálenosti menší než dvě délky svého trupu od W a značku obepluly v krytí. W se rozhodla zůstat dále od břehu, zatímco L začala pomalu vyostřovat a oznámila W svůj úmysl plout ke břehu. W odpověděla: „Nemáš právo vyostřovat.“ L odpověděla, že pluje svým správným směrem a že W je povinna jí dávat přednost. Rozprava chvíli trvala. L pokračovala v postupné změně směru a W nikdy neuvedla, že není schopna dávat přednost. Lodě se dotkly a obě protestovaly. Protestní komise diskvalifikovala L podle pravidla 17 za to, že plula nad svůj správný směr, a L se odvolala.
Rozhodnutí
Když se v důsledku rozdílného názoru na správný směr, kterým se má plout, dvě lodě na stejném větru přibližují, je W podle pravidla 11 povinna dávat přednost a podle pravidla 14 zabránit doteku.
Tento případ ukazuje skutečnost, že dvě lodě, které plují na stejném úseku dráhy velmi blízko sebe, mohou mít rozdílné správné směry. Který ze dvou rozdílných směrů je k další značce rychlejší, nelze určit předem a nutně to neprokazuje ani to, že jedna nebo druhá loď dopluje k další značce první.
Základem protestu W bylo, že L plula nad svůj správný směr, přičemž podléhala pravidlu 17. Obranou a protiprotestem L bylo, že se rozhodla, že směr blíže ke břehu mimo proud povede k tomu, že propluje dráhu rychleji, a že tedy směr, kterým plula, byl jejím správným směrem. Navíc L tvrdila, že W porušila pravidla 11 a 14.
Zjištěné skutečnosti neprokazují, že L plula nad svůj správný směr; pravidlo 17 tedy neporušila. Když L mezi pozicemi 1 a 2 pomalu vyostřovala, měla W místo k dání přednosti, a proto L neporušila pravidlo 16.1. L mohla doteku s W zabránit. Tím, že tak neučinila, porušila pravidlo 14(a), ale je za toto porušení podle pravidla 43.1(c) zproštěna viny, protože byla lodí s právem plavby a dotek nezpůsobil škodu ani zranění.
Tím, že nedávala přednost lodi L, porušila W pravidlo 11. W mohla doteku zabránit, a protože tak neučinila, porušila i ona pravidlo 14(a); protože však neplula v rámci místa, na které měla podle pravidla 16.1 právo, není podle pravidla 43.1(c) zproštěna viny.
Odvolání lodě L se přijímá. L se vrací původní pořadí a W je diskvalifikována za porušení pravidel 11 a 14(a).
Pravidlo 18.1(a)(1), Místo u značky: Platnost pravidla 18
Pravidlo 18.2(a)(2), Místo u značky: Poskytnutí místa u značky
Pravidlo 18.2(b), Místo u značky: Poskytnutí místa u značky
Loď zcela vpředu, která obrací, aby obeplula značku, musí vyhovět pravidlu 13; loď zcela vzadu má právo zachovat svůj směr a tím bránit druhé lodi v obratu.
Souhrn skutečností
A a B se přibližují k návětrné značce, kterou mají minout levobokem. Plují rovnoběžnými směry ostře proti větru, přičemž A je zcela vpředu. A očekává, že B, jakmile bude moci obrátit a dosahovat značky, obrátí, aby ji obeplula, a popluje k další značce. Místo toho B zachovává svůj směr, jak je znázorněno v nákresu, a pluje dál hodně za značku.
Popisky:Wind = Vítr · To next mark = K další značce
Otázka
Má B právo takto zachovat svůj směr, a tím zabránit A v obratu?
Odpověď
Ano. Dokud A zůstává na větru zleva, je B podle pravidla 12 povinna jí dávat přednost, a protože A byla zcela vpředu, když vplula do zóny, je B povinna podle pravidla 18.2(a)(2) poskytnout A rovněž místo u značky. Za předpokladu, že B dává přednost lodi A a poskytuje jí místo u značky, pokud A vyostří (dokonce i kdyby A vyostřila až do směru přídí proti větru), je B oprávněna plout jakýmkoli směrem, který si zvolí, včetně toho, že zachová svůj směr. Poté, co A opustí zónu, však již B není povinna poskytovat A místo u značky (viz pravidlo 18.2(b)).
Jestliže by A přešla přes směr přídí proti větru, potom by od tohoto okamžiku pravidlo 18.2(a) přestalo platit (viz pravidlo 18.2(b)) a všechny ostatní části pravidla 18 by přestaly platit, protože lodě by byly na opačném větru při křižování proti větru (viz pravidlo 18.1(a)(1) a Případ 132). Navíc by A již neměla právo plavby podle pravidla 12 a B by se podle pravidla 13 stala lodí s právem plavby.
Loď již není subjektem pravidla 13, když je na směru ostře proti větru bez ohledu na její pohyb vůči vodě nebo na nastavení plachet.
Otázka
Pravidlo 13 platí, dokud loď, která obrací, není „na směru ostře proti větru“. Avšak pravidlo neříká, zda loď, když získá směr ostře proti větru, musí být v pohybu. Je to myšleno tak, že v okamžiku, kdy pravidlo 13 přestává platit, se loď musí skutečně pohybovat ve vodě ve směru ostře proti větru, a ne pouze být na takovém směru?
Odpověď
Loď již není subjektem pravidla 13, když je na směru ostře proti větru, bez ohledu na její pohyb vůči vodě nebo na nastavení jejích plachet.
Pravidlo 60.5(d)(1), Protesty: Rozhodnutí protestu
Pravidla 61.4(b)(2) a (3), Náprava: Rozhodnutí o nápravě
Pravidlo 63.4(a)(2), Vedení projednávání: Postup projednávání
Výklad pojmu „škoda“.
Otázka
Má pojem „škoda“ v závodních pravidlech zvláštní význam?
Odpověď
Ne. Není možné definovat „škodu“ vyčerpávajícím způsobem, ale jeden současný anglický slovník uvádí: „újma … narušující hodnotu nebo užitečnost něčeho“.
Tato definice naznačuje otázky, které je třeba uvážit. Příklady jsou:
Byla snížena současná tržní hodnota jakékoliv části lodě nebo lodě jako celku?
Stala se jakákoliv část lodě nebo její výstroje méně funkční?
Pravidlo 61.4(b)(4), Náprava: Rozhodnutí o nápravě
Když je možné, že loď je v nebezpečí, druhá loď, která jí poskytuje pomoc, má nárok na nápravu, i když její pomoc nebyla vyžádána nebo když bylo později zjištěno, že první lodi nebezpečí nehrozilo.
Souhrn skutečností
Malá loď A se během rozjížďky převrátila a malá loď B, která to viděla, k ní připlula a nabídla jí pomoc. A pomoc přijala, B přirazila k jejímu boku a vzala její dvoučlennou posádku na palubu. Potom po několik minut všichni pracovali, aby vzpřímili loď A, jejíž stěžeň byl zabořený v blátě. Po návratu na břeh B požádala o nápravu podle pravidla 61.4(b)(4).
Protestní komise zohlednila ve svém rozhodnutí několik okolností. Za prvé, kormidelník A byl vysoce zkušený jachtař. Za druhé, vítr byl slabý a příliv stoupal, pročež by v krátkém čase došlo k uvolnění stěžně. Za třetí, A nežádala o pomoc, ale byla jí nabídnuta. Protože tedy ani loď, ani její posádka nebyly v nebezpečí, náprava byla zamítnuta. B se odvolala a uvedla, že pravidlo 1.1 neukládá lodi, která pomoc poskytuje, jakoukoliv povinnost rozhodnout, že nebezpečí existovalo, ani takové rozhodnutí obhajovat.
Rozhodnutí
Odvolání B se přijímá. Loď, která je v pozici, kdy může pomoci jiné lodi, jež může být v nebezpečí, je podle pravidla 1.1 povinna tak učinit. Není podstatné, že protestní komise později rozhodne, že ve skutečnosti žádné nebezpečí nehrozilo nebo že pomoc nebyla vyžádána. B má právo na nápravu. Protestní komisi se ukládá, aby znovu otevřela projednávání a rozhodla o odpovídající nápravě podle požadavků a pokynů uvedených v pravidlech 61.4(c), 61.4(d) a A9.
Když vnější loď s právem plavby musí dát místo u značky vnitřní lodi, která je s ní v krytí, neexistuje žádný maximální ani minimální prostor, který jí musí poskytnout. Velikost tohoto prostoru významně závisí na stávajících podmínkách včetně větru a vln, rychlosti vnitřní lodě, vytažených plachet a jejích konstrukčních vlastností.
Otázka
Když pravidlo 18 vyžaduje po lodi s právem plavby, aby poskytla místo u značky vnitřní lodi, která je s ní v krytí, jaký maximální prostor musí poskytnout? Jaký minimální prostor musí poskytnout?
Odpověď
V této situaci definice Místo u značky stanoví, že vnitřní loď má právo na místo pro tři manévry:
Místo k připlutí ke značce, ale pouze pokud je správným směrem vnitřní lodě plout blízko k ní.
Místo k obeplutí nebo minutí značky na požadované straně.
Místo k zanechání značky za zádí.
Definice Místo a Místo u značky neobsahují žádnou zmínku o maximálním nebo minimálním prostoru a ani žádné pravidlo nenaznačuje, že by vnější loď s právem plavby musela poskytnout nějaký maximální nebo minimální prostor. Musí dát vnitřní lodi prostor, který tato loď ve stávajících podmínkách potřebuje, aby tyto manévry provedla bez prodlení a s jachtařskou dovedností. Vnitřní loď má navíc právo na prostor, aby neporušila pravidlo 31, a na prostor, aby vyhověla svým povinnostem podle pravidel Části 2 vůči vnější lodi i vůči jakýmkoli dalším lodím ve své blízkosti (viz definice Místo a Případ 114).
Výraz „stávající podmínky“ si zaslouží úvahu. Například vnitřní ze dvou malých lodí, které se přibližují ke značce na klidném jezeře ve slabém větru, bude potřebovat relativně málo prostoru nad rámec toho, který vyžaduje její trup a správně nastavené plachty. V opačném extrému, když se dvě kýlové lodě na otevřené vodě s vysokými vlnami přibližují ke značce, která je zmítána daleko a nepředvídatelně, může vnitřní loď pro zajištění bezpečnosti potřebovat prostor celé délky trupu nebo i více. Loď s vytaženým spinakrem často potřebuje více prostoru než loď se spinakrem uklizeným. Loď, která pluje ve skluzu nebo surfuje, může k otočení potřebovat méně prostoru než loď, která šplhá do vysoké vlny. „Stávající podmínky“ zahrnují také vlastnosti vnitřní lodě. Například loď s dlouhým kýlem nebo vícetrupá loď může k obeplutí značky potřebovat více prostoru než snáze otočitelná jednotrupá loď. Loď s velkým kormidlem může k otočení potřebovat méně prostoru než loď s malým kormidlem.
Obrat „manévruje bez prodlení a s jachtařskou dovedností“ má důsledky pro obě lodě. Za prvé se obrací na vnitřní loď a říká, že si nemůže stěžovat na nedostatek prostoru, jestliže při manévrování nezachází se svým kormidlem, otěžemi a plachtami s přiměřenou účinností. Znamená to také, že vnější loď musí poskytnout dostatek prostoru, aby vnitřní loď nemusela manévrovat výjimečným nebo neobvyklým způsobem (viz také Případ 103).
Písemný protest nemusí uvádět pravidlo, o kterém se protestující domnívá, že bylo porušeno. Jestliže takové pravidlo uvádí, není pro platnost protestu podstatné, že protestní komise rozhodne, že bylo porušeno jiné pravidlo.
Souhrn skutečností
Po srážce blízko značky S zvolala „Protest“ a vyvěsila červenou vlajku. V protestním časovém limitu S podala písemný protest, který určoval protestujícího, protestovaného a incident. V části protestu, která určovala incident, S tvrdila, že P porušila pravidlo 18.
Protestní komise označila protest za neplatný a odmítla vést projednávání s odůvodněním, že protest měl uvádět pravidlo 10, a nikoli pravidlo 18. Protestní komise uvedla, že pokud by projednávání proběhlo a strany byly vyslechnuty, mohlo být protestu vyhověno. S se odvolala.
Rozhodnutí
Protest, který S podala, splnil požadavky pravidel 60.2 a 60.3(a), a byl proto platný (viz pravidlo 60.4(a)(1)). Protest je definován jako obvinění, že loď porušila pravidlo, ale žádné pravidlo nepožaduje, aby protest určoval pravidlo nebo pravidla, která mohla být porušena. Pravidlo 60.5(c) navíc stanoví, že pro rozhodnutí protestní komise není podstatné, zda pravidlo, které komise shledá uplatnitelným, bylo v protestu uvedeno.
Odvolání se přijímá v tom rozsahu, že se protestní komisi ukládá znovu otevřít projednávání, označit protest za platný a vést projednávání.
Na zadní vítr pravidlo 19 neplatí pro loď na větru zprava, která proplouvá mezi dvěma loděmi na větru zleva před ní. Pravidlo 10 vyžaduje po obou lodích na větru zleva, aby jí dávaly přednost.
Popisky:Course to next mark = Směr k další značce
Souhrn skutečností
Tři lodě, jedna na větru zprava a dvě na větru zleva, pluly na zadní vítr. S dostihla PL a PW a proplula mezi nimi, jak je ukázáno na nákresu. Všechny tři lodě pokračovaly na mírně se sbíhajících kurzech, jak je ukázáno, dokud se S nedotkla nejprve PW a potom PL. PW protestovala na S s tvrzením, že S porušila pravidlo 19.2(c), protože PL byla pro PW souvislou překážkou a S neměla právo vplout mezi ně. Protestní komise diskvalifikovala PL i PW podle pravidla 10 a PW se odvolala.
Rozhodnutí
Po dobu, kdy lodě pluly z pozice 1 do pozice 4, pravidlo 10 vyžadovalo po obou lodích PW i PL, aby dávaly přednost lodi S. Protože všechny tři lodě pluly na kurzu více než 90 stupňů od skutečného větru, byly S a PL v krytí od pozice 1 do pozice 4 a S a PW byly v krytí od okamžiku krátce po pozici 2 do pozice 4 (viz definice Zcela vzadu a Zcela vpředu; Krytí).
Po dobu, kdy tato krytí existovala, pravidlo 19 neplatilo, protože neexistovala žádná překážka, kterou by kterékoli dvě z těchto lodí míjely stejnou stranou. Poslední věta definice Překážka znamená, že PW nebyla překážkou ani pro S, ani pro PL, protože ani jedna z nich nebyla povinna lodi PW dávat přednost. Obdobně PL nebyla překážkou pro S ani pro PW, protože S nebyla povinna dávat přednost lodi PL. Protože pravidlo 10 vyžadovalo po PL i PW, aby dávaly přednost lodi S, znamená poslední věta definice, že S byla překážkou pro obě lodě PL i PW. Pravidlo 19 však neplatilo, protože PL a PW v žádném okamžiku neminuly S stejnou stranou.
Také pravidlo 19.2(c), které PW citovala ve svém protestu, platí pouze po dobu, kdy lodě míjí souvislou překážku, a jak stanoví poslední věta definice Souvislá překážka, loď, která závodí, není nikdy souvislou překážkou.
Mezi S a PW a mezi S a PL došlo k doteku. Protože však S zůstala uvězněna mezi PW a PL, jak se jejich směry sbíhaly, nebylo pro S „rozumně možné“ zabránit doteku poté, co se ukázalo, že PW a PL nedávají přednost. Proto S neporušila pravidlo 14(a).
Podle pravidla 10 měla S právo plavby před oběma loděmi na větru zleva, PL i PW, a ani jedna z nich jí nedávala přednost. Proto obě lodě PL i PW porušily pravidlo 10. PL i PW mohly snadno zabránit doteku s lodí S, takže obě také porušily pravidlo 14(a). Rozhodnutí protestní komise diskvalifikovat PL i PW se potvrzuje a odvolání PW se zamítá.
Když loď získá krytí v závětří z pozice zcela vzadu, musí druhá loď neprodleně jednat, aby jí dávala přednost. Jestliže tak nemůže učinit s jachtařskou dovedností, nebylo jí dáno místo, jak vyžaduje pravidlo 15.
Souhrn skutečností
Dvě lodě, A a B, plují ve slabém větru na plný boční vítr na větru zprava svým správným směrem k další značce, která je ještě dost daleko. Zpočátku je B zcela vzadu a přímo za A, ale pluje nepatrně rychleji a získá krytí těsně v závětří zádi lodě A.
Otázky
1.Kdy jsou povinnosti lodě B podle pravidla 12 nahrazeny jejími právy závětrné lodě podle pravidla 11?
2.Jaké jsou povinnosti lodě B podle pravidla 15?
3.Jaké jsou povinnosti lodě A podle pravidla 11?
Odpovědi
1.Povinnosti lodě B podle pravidla 12 jsou nahrazeny jejími právy závětrné lodě podle pravidla 11 v okamžiku, kdy mezi B a A vznikne krytí.
2.Pravidlo 15 vyjadřuje zásadu obsaženou v pravidlech, že když právo plavby přejde z jedné lodě na druhou, musí loď, která právo plavby nově získala, dát druhé lodi prostor a čas k reakci, a tedy spravedlivou příležitost manévrovat tak, aby dávala přednost. Povinnost lodě B podle pravidla 15 není trvalá; chrání loď A pouze dočasně a pouze tehdy, když A zareaguje neprodleně poté, co krytí vznikne (viz definice Místo).
3.Pravidlo 11 vyžaduje po lodi A, aby dávala přednost, a pokud k tomu potřebuje vyostřit, musí tak učinit neprodleně. Jestliže tak A učiní, a přesto se jakákoli část jejího trupu, posádky nebo vybavení dotkne jakékoli části trupu, posádky nebo vybavení lodě B, poruší A pravidlo 11. Jestliže k doteku dojde, přestože A vyostřila s jachtařskou dovedností, poruší B pravidlo 15 tím, že nedá A místo k dání přednosti, a A je pro své porušení pravidla 11 zproštěna viny podle pravidla 43.1(b). Avšak jestliže A vyostří výše, než je potřeba k dávání přednosti lodi B, a v důsledku toho způsobí dotek s B, bylo lodi A dáno místo vyžadované pravidlem 15 a viny zproštěna není.
Poté, co bylo vnitřní návětrné lodi v krytí dáno místo u značky, pravidlo 18 už neplatí, ale pravidlo 11 platí dál. Vnitřní návětrná loď musí dávat přednost vnější závětrné lodi a závětrná loď může vyostřit za předpokladu, že dá návětrné lodi místo k dání přednosti.
Souhrn skutečností
Dvě jolly délky 15 stop (4,5 m), IW a OL, se přibližovaly k závětrné značce, kterou měly minout levobokem. Dalším úsekem dráhy bylo křižování proti větru. IW získala vnitřní krytí s OL již dlouho předtím, než lodě dopluly do zóny, a OL dala IW prostor, aby mohla plout ke značce, obeplout ji požadovanou stranou a zanechat ji za zádí. Poté, co IW minula značku, začala OL vyostřovat na svůj směr k další značce. IW vyostřovala pomaleji a její ráhno, stále značně povolené, se dotklo kormidelníka a bočních stěhů lodě OL. V okamžiku doteku byla IW jednu délku trupu od značky a plula pod směrem ostře proti větru. Nedošlo ke škodě ani zranění. IW protestovala na OL podle pravidla 18.2(a)(1) a OL protestovala na IW podle pravidla 11.
Popisky:Wind = Vítr · Course to next mark = Směr k další značce · Boom Hits Shroud = Ráhno narazí do vanty
Protestní komise rozhodla, že protože IW nevyostřila neprodleně poté, co doplula ke značce, vzala si více prostoru, než na jaký měla nárok podle pravidla 18.2(a)(1). IW to nepopírala, ale vysvětlovala to tím, že otěž její hlavní plachty je vedena od konce ráhna, na rozdíl od středového vedení, které používala OL.
Protestní komise zamítla protest lodě IW, protestu lodě OL vyhověla a diskvalifikovala IW pro porušení pravidla 11. IW se odvolala.
Rozhodnutí
Správným směrem lodě IW bylo plout blízko ke značce. Protože IW a OL byly v krytí v okamžiku, kdy první z nich doplula do zóny, byla OL povinna dát IW místo u značky. Pravidlo 18.2(a)(1) tedy vyžadovalo po OL, aby dala IW místo k připlutí ke značce, místo k jejímu obeplutí požadovanou stranou na směr ostře proti větru a místo k jejímu zanechání za zádí, aniž by se jí dotkla. Mezi pozicemi 1 a 2 dala OL lodi IW místo, aby mohla plout ke značce, a mezi pozicemi 2 a 3 místo, aby značku obeplula a zanechala ji za zádí s jachtařskou dovedností. Proto OL neporušila pravidlo 18.2(a)(1) (viz také případ 21 a případ 103).
Dotek, který byl incidentem vedoucím k protestům, nastal v pozici 3. V tom okamžiku již lodi IW byl dán prostor, který potřebovala k připlutí ke značce a k jejímu obeplutí tak, aby ji minula požadovanou stranou, aniž by se jí dotkla, a k jejímu zanechání za zádí. Protože OL poskytla všechny složky místa u značky, jak bylo vyžadováno, a protože IW zanechala značku za zádí, pravidlo 18 v okamžiku doteku mezi OL a IW již neplatilo (viz pravidlo 18.1(b)).
Po celou dobu incidentu vyžadovalo po IW pravidlo 11, aby dávala přednost lodi OL. IW plula jednu délku trupu od značky na kurzu pod směrem ostře proti větru a krátce před dotekem v pozici 3 porušila IW pravidlo 11 tím, že nedávala přednost.
Když OL mezi pozicemi 2 a 3 vyostřila, byla podle pravidla 16.1 povinna dát IW místo k dání přednosti. OL vyostřila přibližně o 30 stupňů, zatímco popojela vpřed dvě délky trupu. Dokonce i s otěží hlavní plachty vedenou od konce ráhna se loď vedená s jachtařskou dovedností dokáže otočit o 30 stupňů a odpovídajícím způsobem přitáhnout hlavní plachtu, zatímco popojede vpřed dvě délky trupu. Proto OL dala IW místo k dání přednosti a neporušila pravidlo 16.1.
IW nebyla zproštěna viny podle pravidla 43.1(b) za porušení pravidla 11, protože v okamžiku, kdy je porušila, plula v závětří místa, na které měla nárok podle pravidla 16.1, a nikoli v jeho rámci.
OL mohla doteku s IW zabránit, a proto OL porušila pravidlo 14(a). Byla však za to zproštěna viny podle pravidla 43.1(c), protože byla lodí s právem plavby a dotek nezpůsobil škodu ani zranění.
Pro IW bylo možné doteku zabránit, a proto i IW porušila pravidlo 14(a). IW však nebyla lodí s právem plavby, ani neplula v rámci místa, na které měla nárok podle pravidla 16.1. Proto nebyla zproštěna viny podle pravidla 43.1(c).
Odvolání lodě IW se zamítá. IW je diskvalifikována podle pravidel 11 a 14(a).
Loď s právem plavby nemusí jednat, aby zabránila srážce, dokud není jasné, že druhá loď nedává přednost. Jestliže však loď s právem plavby mohla poté srážce zabránit a srážka měla za následek škodu, musí být potrestána za porušení pravidla 14.
Souhrn skutečností
Soling, loď S, a 505, loď P, které závodily v různých rozjížďkách, se přibližovaly na opačném větru ke stejné značce. Loď P, která stahovala spinakr a vyostřovala, aby značku minula po levé straně, nevěděla, že po S je požadováno minout značku po pravé straně a že se k tomu chystá.
Popisky:Wind Force 4 = Vítr, síla 4 · Mark = Značka · River Crouch = řeka Crouch · River Roach = řeka Roach
Loď P neslyšela žádné zvolání a nebyla si vědoma přítomnosti lodě S, dokud obě lodě nebyly v pozicích znázorněných na nákresu; v tom okamžiku člen posádky lodě P loď S uviděl. Vykřikl varování a uskočil z cesty právě ve chvíli, kdy příď lodě S narazila do trupu lodě P za stěžněm a způsobila škodu.
P protestovala na S podle pravidla 14 na základě toho, že S mohla kolizi zabránit poté, co se ukázalo, že P nedává přednost. S a dva svědkové dosvědčili, že S v žádném okamžiku před kolizí nezměnila svůj směr. S protestovala podle pravidla 10 s tvrzením, že jestliže by změnila směr, porušila by pravidlo 16.1.
Protestní komise diskvalifikovala P podle pravidel 10 a 14(a). P se odvolala.
Rozhodnutí
P jako loď povinná dávat přednost neudržovala výhled a nedbala svých základních povinností dávat přednost a zabránit doteku. Porušila pravidlo 10 i pravidlo 14(a). Důležitým účelem pravidel Části 2 je zabránit doteku mezi loděmi. Aby lodě vyhověly pravidlu 14, musí všechny udržovat výhled, bez ohledu na to, zda mají právo plavby, či nikoli, a to zejména když se blíží ke značce. Kdyby to P byla činila, byla by si přítomnosti lodě S vědoma dříve a byla by schopna kolizi zabránit.
Pravidlo 18 neplatilo, protože po S a P nebylo požadováno minout značku stejnou stranou (viz pravidlo 18.1(a)).
Pravidlo 14 vyžadovalo po S, aby jednala tak, aby zabránila doteku s P, v okamžiku, kdy bylo jasné, že P nedává přednost. Již před pozicemi znázorněnými na nákresu mělo být lodi S jasné, že lodě jsou na sbíhajících se kurzech a že P nedává přednost. V tom okamžiku mohla S vyostřit a doteku s P zabránit. Taková změna směru lodě S by dala lodi P více místa k dání přednosti a pravidlo 16.1 by neporušila. S porušila pravidlo 14, a protože dotek způsobil škodu, nebyla zproštěna viny podle pravidla 43.1(c) a musí být potrestána (viz pravidlo 60.5(c)).
P byla správně diskvalifikována podle pravidel 10 a 14(a). S je rovněž diskvalifikována, a to pro porušení pravidla 14.
Po lodi se nevyžaduje, aby předvídala, že druhá loď poruší pravidlo. Když loď získá právo plavby v důsledku svého vlastního jednání, má druhá loď právo na místo k dání přednosti.
Souhrn skutečností
Když AS doplula do zóny, byla zcela vpředu před BP. Mezi pozicí 1 a 2 udělala AS, která byla jednu délku trupu v závětří a jednu délku trupu před BP, obrat, jakmile doplula na mezní čáru pro vítr zprava. Téměř okamžitě do ní narazila a poškodila ji BP, která plula rychlostí okolo deseti uzlů. Protestní komise diskvalifikovala AS pro porušení pravidla 15. Diskvalifikovala také BP podle pravidla 2 s poukazem na to, že BP věděla, že AS udělá obrat, ale neučinila nic, aby zabránila kolizi. BP se odvolala s tvrzením, že nebyla povinna předvídat obrat v rozporu s pravidly.
Popisky:Wind = Vítr · Course to next mark = Směr k další značce
Rozhodnutí
Poté, co AS doplula do zóny, vyžadovalo po BP pravidlo 12, aby jí dávala přednost, a pravidlo 18.2(a)(2), aby jí poskytla místo u značky. Obě tyto povinnosti skončily, když AS přešla přes směr přídí proti větru (viz pravidla 18.1(a)(1) a 18.2(b)). Když AS přešla přes směr přídí proti větru, stala se BP podle pravidla 13 lodí s právem plavby a toto právo plavby měla, dokud se AS nedostala na směr ostře proti větru na větru zprava. V tom okamžiku byla AS, která právě získala právo plavby podle pravidla 10, povinna podle pravidla 15 dát BP místo k dání přednosti.
Ke kolizi došlo téměř okamžitě poté, co se AS dostala na směr ostře proti větru na větru zprava. BP proto musela provést úhybné opatření předtím, než AS odpadla na směr ostře proti větru. V té době měla BP právo plavby podle pravidla 13, a AS tak porušila pravidlo 13.
Zásadou pravidel práva plavby, jak je vyjádřena v pravidle 15, je, že loď, která se stane povinnou dávat přednost jednáním jiné lodě, má nárok na dostatek času a prostoru, aby mohla zareagovat. Když AS získala právo plavby podle pravidla 10, nedala BP místo k dání přednosti a porušila pravidlo 15. AS nakonec porušila i pravidlo 14(a), protože mohla doteku zabránit tím, že by se poté, co přešla přes směr přídí proti větru, vrátila zpět na vítr zleva.
BP neučinila nic, aby kolizi zabránila, ale co mohla učinit? Druhá věta pravidla 14 stanoví, že loď s právem plavby nemusí jednat k zabránění doteku, dokud není jasné, že druhá loď nedává přednost. S ohledem na její rychlost a na vzdálenost, o kterou šlo, měla BP od okamžiku, kdy se ukázalo, že AS nedává přednost, snad jednu až dvě sekundy na to, aby se rozhodla, co udělat, a pak to i provedla. Ačkoli bylo zřejmé, že AS nakonec udělá obrat, aby obeplula značku, žádné pravidlo po BP nevyžadovalo, aby předvídala, že AS poruší pravidlo.
BP pravidlo 10 skutečně porušila, ale za toto porušení byla zproštěna viny buď podle pravidla 43.1(a), nebo podle pravidla 43.1(b). BP neporušila pravidlo 14, protože pro ni nebylo rozumně možné zabránit kolizi poté, co AS porušila pravidlo 13. BP se neprovinila proti žádnému z principů sportovního chování ani čestného jednání, a proto neporušila pravidlo 2.
Odvolání lodě BP se přijímá. Vrací se jí původní pořadí. AS zůstává diskvalifikována.
Když jedna loď poruší pravidlo a v důsledku toho způsobí, že se druhá loď dotkne značky, je tato druhá loď zproštěna viny. Skutečnost, že se startovní značka z jakéhokoli důvodu posunula, nezprošťuje loď povinnosti odstartovat. Závodní komise může zrušit rozjížďku podle pravidla 32.1(c) pouze tehdy, když změna pozice značky přímo ovlivnila bezpečnost nebo regulérnost závodění.
Popisky:Wind = Vítr · Course = Směr · Starting Line = Startovní čára · Strong Tide = Silný proud
Souhrn skutečností
Když se lodě S a P na kurzu ostře proti větru přibližovaly k levému konci startovní čáry, silný proud je nesl směrem k čáře a ke startovní značce. Když byla loď S dvě délky trupu od značky, zvolala na P, aby dávala přednost. P nijak nezareagovala a S byla nucena odpadnout, aby zabránila kolizi. Bezprostředně po startovním znamení loď P přejela přes značku. Právě když S vyostřila zpět na směr ostře proti větru, na kurzu ke špatné straně značky, značka vyskočila zpod trupu lodě P a odrazila se do lodě S. Loď P nepřijala trest a loď S se nevrátila, aby odstartovala mezi startovními značkami.
S protestovala na P podle pravidel 10 a 31 a také žádala o nápravu s požadavkem, aby byla rozjížďka zrušena, přičemž citovala pravidlo 32.1(c). Protestní komise diskvalifikovala P za porušení pravidel 10 a 31, žádost lodě S o nápravu odmítla a bodovala S jako DNS. Toto poslední rozhodnutí bylo předloženo národnímu svazu k potvrzení nebo opravě, a to spolu s otázkou: Kdyby se S vrátila a odstartovala, jak vyžaduje pravidlo 28.1, mohla by být rozjížďka zrušena podle pravidla 32.1(c) z důvodu, že se značka posunula?
Rozhodnutí
Ačkoli se S značky dotkla, nedalo se od ní očekávat, že bude předvídat, jak se značka pohne, když se jí dotkne jiná loď. S je proto podle pravidla 43.1(a) zproštěna viny za porušení pravidla 31, protože to byla dvě porušení pravidel lodí P, která způsobila, že se značka dotkla lodě S. S se však mohla vrátit a odstartovat, jak vyžaduje pravidlo 28.1. Skutečnost, že se startovní značka posunula, ji nezbavuje povinnosti odstartovat.
Protože S neodstartovala, závodní komise ji správně bodovala jako DNS (viz pravidlo A5.1).
Pravidlo 32.1(d) jasně říká, že nejdůležitějším kritériem pro zrušení rozjížďky je, že z nějaké příčiny byla nepříznivě ovlivněna bezpečnost nebo regulérnost závodění. Pravidla 32.1(a), (b) a (c) uvádějí příklady důvodů, které mohou zrušení rozjížďky opravňovat; pravidlo 32.1(d) naznačuje, že mohou existovat i důvody jiné. V tomto případě neočekávaný posun startovní značky, který byl způsoben tím, že přes ni loď P přejela, zrušení rozjížďky neopravňoval. Přesná pozice značky se totiž často a běžně mění v důsledku větru, proudu, vln nebo doteku lodě, i když se její kotva nepohnula. Takový pohyb je rizikem, které závodníci musí přijmout, a zrušení rozjížďky neopravňuje.
Pravidlo 19.2(b), Místo k minutí překážky: Poskytnutí místa u překážky
Pravidlo 19.2(c), Místo k minutí překážky: Poskytnutí místa u překážky
Závětrná loď je překážkou pro návětrnou loď v krytí a pro třetí loď, která je zcela vzadu. Loď zcela vzadu může vplout mezi obě lodě v krytí a má nárok na místo od návětrné lodě mezi ní a závětrnou lodí, za předpokladu, že návětrná loď byla schopna toto místo poskytovat od okamžiku, kdy krytí začalo.
Popisky:Wind = Vítr
Souhrn skutečností
Při plavbě na zadní vítr na úseku dráhy po větru získala W krytí s L ve chvíli, kdy byla téměř dvě délky trupu v jejím návětří. Následně M vplula do prostoru mezi L a W. Všechny tři lodě držely své kurzy, prostor mezi L a W se nezužoval a k doteku nedošlo. W protestovala na M, že si vzala místo, na které neměla nárok, přičemž citovala pravidla 19.2(b) a 19.2(c). Protest byl zamítnut na základě toho, že W dala M místo, jak vyžaduje pravidlo 19.2(b). W se odvolala.
Rozhodnutí
Pravidlo 11 vyžadovalo po W, aby po celou dobu incidentu dávala přednost lodi L. Po dobu, kdy byla M zcela vzadu za L, vyžadovalo po ní pravidlo 12, aby dávala přednost lodi L, a poté, co získala s L krytí, vyžadovalo po ní totéž pravidlo 11. Jak nákres ukazuje, obě lodě M i W tyto požadavky splnily.
Protože po obou lodích, W i M, bylo po celou dobu incidentu vyžadováno, aby dávaly přednost lodi L, byla L po tuto dobu pro W a M překážkou (viz poslední věta definice Překážka). Protože však L byla lodí v pohybu, nebyla pro ně souvislou překážkou (viz definice Souvislá překážka). Když M získala krytí s W, začalo mezi nimi platit pravidlo 19.2(b). To vyžadovalo po W, aby dala M místo mezi sebou a překážkou, ledaže by nebyla schopna tak učinit od okamžiku, kdy krytí vzniklo. Jak skutečnosti jasně ukazují, W byla schopna dát M toto místo v okamžiku, kdy krytí vzniklo, a poskytovala je i po celou dobu až do dokončení lodí. Proto W pravidlu 19.2(b) vyhověla. Pravidlo 19.2(c) neplatilo, protože překážka, loď L, nebyla souvislou překážkou. M neporušila žádné pravidlo; odvolání lodě W se proto zamítá.
Loď zcela vzadu, která je povinna dávat přednost, ale srazí se s lodí zcela vpředu, poruší to pravidlo práva plavby, které platilo před srážkou. Loď, která ztratí právo plavby tím, že neúmyslně změní bok na větru, je přesto povinna dávat přednost.
Souhrn skutečností
Lodě A a B pluly na zadní vítr na větru zprava blízko břehu proti silnému odlivovému proudu ve větru o síle 3 Beauforta. V pozici 1 byla A nejvýše půl délky trupu zcela vpředu před B. B zakryla lodi A vítr, což způsobilo, že A zpomalila a v pozici 2 nechtěně přehodila. Bezprostředně poté došlo ke kolizi, avšak beze škody a bez zranění, a B protestovala na A podle pravidla 10. Skutečnosti byly nesporné a obě lodě byly diskvalifikovány: B podle pravidla 12, protože těsně předtím, než A přehodila, byla příliš blízko u A, než aby jí dávala přednost, a A podle pravidla 10 za to, že nedávala přednost lodi na větru zprava.
Popisky:Wind force 3 = Vítr, síla 3 · Tide 2.5 Knots = Proud 2,5 kn · Depth 1m = Hloubka 1 m
Loď A se odvolala na základě toho, že byla jednáním lodě B donucena porušit pravidlo 10. Protestní komise v komentáři k odvolání uvedla, že B způsobila jak přehození lodě A, tak i kolizi tím, že nedávala přednost v době, kdy byly obě lodě na stejném větru.
Rozhodnutí
Lodě pluly těsně kolem pobřežní linie, která byla překážkou a zároveň souvislou překážkou. Podmínky pro platnost pravidla 19 tedy byly splněny. Protože však lodě nebyly v krytí, neplatila ani jedna z obou částí pravidla 19, které ukládají lodi povinnost (pravidla 19.2(b) a 19.2(c)).
Po dobu, kdy byla B zcela vzadu za A, vyžadovalo po ní pravidlo 12, aby dávala přednost, ale ona tak nečinila. Toto její porušení nastalo již před kolizí, a to v okamžiku, kdy A poprvé potřebovala „provést úhybné opatření“ (viz definice Dávat přednost).
Když se B střetla s A, porušila také pravidlo 14(a). V tom okamžiku však měla právo plavby podle pravidla 10, a protože nedošlo ke škodě ani zranění, byla za toto porušení zproštěna viny podle pravidla 43.1(c).
Po přehození se A stala podle pravidla 10 lodí povinnou dávat přednost, i když přehodit nezamýšlela. Toto pravidlo porušila, ale pouze proto, že porušení pravidla 12 lodí B učinilo pro A nemožným dávat přednost. A neporušila pravidlo 14(a), protože pro ni nebylo „rozumně možné“ doteku zabránit.
Protestní komise tedy diskvalifikovala B podle pravidla 12 správně. Loď A je však za porušení pravidla 10 zproštěna viny podle pravidla 43.1(a). Odvolání lodě A se přijímá a vrací se jí původní pořadí.
Když je správné vizuální znamení pro individuální odvolání dáno, ale požadované zvukové znamení dáno není, a když odvolaná loď, která je v pozici, kde by zvukové znamení slyšela, vizuální znamení nevidí a nevrátí se, má nárok na nápravu. Avšak pokud si uvědomí, že je na dráhové straně čáry, musí se vrátit a odstartovat správně.
Souhrn skutečností
Při startu rozjížďky bylo vizuální znamení individuálního odvolání dáno správně tak, jak vyžaduje pravidlo 29.1, ale požadované zvukové znamení dáno nebylo. Jedna z odvolaných lodí, loď A, se nevrátila, byla bodována jako OCS a později podala žádost o nápravu založenou na tom, že odstartovala současně se startovním znamením a neslyšela zvukové znamení odvolání.
Protestní komise zjistila, že A nebyla při startovním znamení zcela na předstartovní straně startovní čáry. Kvůli chybějícímu zvukovému znamení upravila jako nápravu bodování lodě A tím, že jí přiznala umístění v cíli. To změnilo umístění lodě B v cíli. Loď B poté požádala o nápravu s tvrzením, že její umístění v cíli bylo ovlivněno rozhodnutím přiznat lodi A umístění v cíli, které považovala za nesprávné. Lodi B náprava přiznána nebyla a ta se potom odvolala na základě toho, že pravidlo 26 stanoví: „na nepřítomnost zvukového znamení nesmí být brán zřetel“.
Rozhodnutí
Pravidlo 61.4(b)(1) má tři požadavky pro přiznání nápravy. Prvním je, že došlo k „nesprávnému jednání nebo opomenutí“. V tomto případě závodní komise nedala zvukové znamení vyžadované pravidlem 29.1, což bylo opomenutí zcela jasně nesprávné. Druhým požadavkem je, že umístění lodě v cíli bylo „výrazně horší“. Zde je tento požadavek splněn, protože A byla bodována jako OCS. Třetím požadavkem je, že loď nesla následky nesprávného jednání nebo opomenutí „bez své vlastní viny“. Zde A nijak nepřispěla k tomu, že závodní komise zvukové znamení opomněla, a sama se domnívala, že odstartovala správně.
Požadavek pravidla 29.1 a Znamení závodu na zvukové znamení, když je vyvěšena vlajka X, je podstatný pro to, aby upozornil lodě na skutečnost, že jedna nebo více z nich jsou odvolávány. Když se u individuálního odvolání zvukové znamení opomene a odvolaná loď, která je v pozici, kdy by zvukové znamení slyšela, vizuální znamení nevidí a nevrátí se, má nárok na nápravu. Loď, která si však uvědomí, že byla na dráhové straně čáry, nárok na nápravu nemá a musí vyhovět pravidlu 28.1 a, pokud platí, pravidlu 30.1. Jestliže tak neučiní, tato pravidla poruší. Navíc nevyhoví prvnímu základnímu principu, Sportovní chování a pravidla, a poruší pravidlo 2.
Když je rozhodnuto, že loď má nárok na nápravu, vyžaduje pravidlo 61.4(c) po protestní komisi, aby „učinila co nejspravedlivější úpravu pro všechny dotčené lodě“. Když situace zahrnuje loď bodovanou OCS a přiznanou nápravou má být úprava jejích bodů v rozjížďce nebo jejího umístění v cíli, měla by tato úprava odrážet skutečnost, že loď, která se po svém startovním znamení vrací na předstartovní stranu čáry, obvykle odstartuje o nějaký čas později než lodě, které odvolány nebyly. K tomuto času by mělo být přihlédnuto.
Ve vztahu k žádosti B: ustanovení pravidla 26, že „na nepřítomnost zvukového znamení nesmí být brán zřetel“, platí pouze pro vyzývací znamení, přípravné znamení, znamení jedné minuty a startovní znamení. Když je dáno znamení individuálního odvolání, jsou vyžadována obě znamení, vizuální i zvukové, pokud plachetní směrnice nestanoví jinak.
Odvolání lodě B se zamítá. Rozhodnutí protestní komise přiznat lodi A nápravu se potvrzuje.
Závodník má nárok hledat všechny podrobnosti týkající se proplutí dráhy výhradně ve vypsání závodu nebo v písemných plachetních směrnicích. Jestliže chce závodní komise změnit směr, ve kterém musí lodě protnout cílovou čáru, aby dokončily, musí to být uvedeno v plachetních směrnicích. Jestliže loď kvůli chybě závodní komise nedokončí správně, ale žádná ze závodících lodí tím nezíská ani neztratí, je odpovídající a spravedlivou nápravou bodovat všechny lodě v pořadí, ve kterém protnuly cílovou čáru.
Souhrn skutečností
Plachetní směrnice obsahovaly mimo jiné následující:
1.Všechny rozjížďky budou pluty podle Závodních pravidel jachtingu, s výjimkou toho, jak jsou dále změněna.
2.Šedesát minut před startem první rozjížďky každého dne se v klubovně uskuteční brífink.
3.Zkrácení dráhy bude signalizováno dvěma výstřely a vztyčením vlajky S a vlajky třídy. Lodě této třídy obeplují značku, kterou se právě chystá obeplout vedoucí loď, a poplují přímo k cílové čáře. Tato plachetní směrnice mění pravidlo 32.2.
Plachetní směrnice neobsahovaly žádné ustanovení o směru, ve kterém byly lodě povinny protnout cílovou čáru. Na jednom z brífinků se však hlavní rozhodčí pokusil objasnit obrat „poplují přímo k cílové čáře“ v odstavci 3 tím, že uvedl, že když je dráha zkrácena, mají všechny lodě protnout cílovou čáru ve směru proti větru. To by zajistilo, že všechny třídy, z nichž některé mohou dokončovat od různých značek, by dokončily ve stejném směru, i kdyby to nebyl směr dráhy od značky, u níž byla dráha zkrácena.
Následně byla jedna rozjížďka zkrácena. Šest lodí, které se brífinku nezúčastnily, se řídilo psanými plachetními směrnicemi a protnulo cílovou čáru z dráhové strany čáry. Aby čáru z její dráhové strany protnuly, musely tyto lodě plout na zadní vítr. Těchto šest lodí bylo zaznamenáno jako lodě, které nedokončily, a ony požádaly o nápravu. Lodě tvrdily, že závodní komise nesprávně změnila směr Dokončení a nedodržela požadavky pravidla 90.2(c). Protestní komise jejich žádostem o nápravu na základě uvedených důvodů vyhověla a rozhodla, že vhodnou a spravedlivou formou nápravy je bodovat všechny lodě v rozjížďce v pořadí, ve kterém protnuly cílovou čáru.
Závodní komise se odvolala k národnímu svazu s tvrzením, že brífinky byly číslovanou součástí plachetních směrnic, že se jich všichni závodníci měli zúčastnit a že brífinky představovaly postup pro dávání ústních směrnic. Také argumentovala tím, že plachetní směrnice nebyly změněny, ale hlavní rozhodčí pouze objasnil, co slova „poplují přímo k cílové čáře“ znamenají.
Rozhodnutí
Odvolání se zamítá. Definice Dokončit dovoluje plachetním směrnicím změnit „směr, ve kterém musí lodě protnout cílovou čáru, aby dokončily“. Plachetní směrnice tohoto závodu to však neučinily. Kdyby závodní komise chtěla změnit směr, ve kterém byly lodě povinny protnout cílovou čáru při zkrácení dráhy, musela by to v plachetních směrnicích jasně uvést.
Poznámky hlavního rozhodčího znamenaly více než pouhé objasnění. Dokládá to skutečnost, že lodě, které se brífinku nezúčastnily, jednaly tak, jak jednaly. Závodníci mají nárok hledat všechny podrobnosti o dráze výhradně ve vypsání závodu a v plachetních směrnicích a v jejich případných změnách, a pravidlo 90.2(c) vyžaduje, aby změny plachetních směrnic byly písemné.
Když se loď přibližuje k překážce a zvolá „Místo k obratu“, ale učiní to dříve, než potřebuje začít postup popsaný v pravidle 20, aby se překážce bezpečně vyhnula, poruší pravidlo 20.1(a). Nicméně i když zvolání porušuje pravidlo 20.1(a), volaná loď musí reagovat. Vnitřní loď v krytí má podle pravidla 19.2(b) právo na místo mezi vnější lodí a překážkou, i když do vnitřní pozice v krytí obrátila.
Souhrn skutečností k otázce 1
Ze břehu vybíhají v poměrně pravidelných intervalech vlnolamy a mezi nimi je dostatek vody o přiměřené hloubce. Aby loď při křižování proti nepříznivému proudu obstála, je výhodné křižovat do prostoru mezi sousedními vlnolamy a zpět z něj. SL a SW, malé kýlové lodě, vplouvají do jednoho takového prostoru v krytí, ostře proti větru na větru zprava. Kdyby tam SW nebyla, SL by obrátila v bodě, ze kterého by na větru zleva a ostře proti větru právě minula konec dalšího vlnolamu.
Popisky:Wind and current = Vítr a proud · Course = Směr · Breakwater = Vlnolam · Probable limit of navigable water = Pravděpodobná hranice splavné vody
Otázka 1
Kdyby SL v pozici 2 zvolala „Místo k obratu“, musela by SW reagovat tak, jak vyžaduje pravidlo 20.2(c)?
Odpověď 1
Ano. SW musí reagovat podle pravidel 20.2(b) a 20.2(c), i když SL v pozici 2 ještě nebyla v nebezpečí, že najede na mělčinu, a její zvolání by proto porušilo pravidlo 20.1(a). Aby SL neporušila pravidlo 20.1(a), nesmí zvolat dříve, než potřebuje začít postup popsaný v pravidle 20, aby se překážce bezpečně vyhnula.
Další skutečnosti k otázce 2
SL nezvolá „Místo k obratu“. SW však obrací mezi pozicemi 2 a 3 v bodě, kde její směr ostře proti větru po dokončení obratu prochází právě závětrně od konce dalšího vlnolamu. Když SL vidí, že SW začíná obracet, začíná okamžitě obracet také.
Otázka 2
Je PL (původně SW) po pozici 3 povinna poskytnout PW (původně SL) místo mezi sebou a vlnolamem?
Odpověď 2
Ano. Když SW obrací, SL může obrátit, aniž by porušila pravidlo. Když SW přejde přídí proti větru, krytí mezi ní a SL přestává existovat, protože lodě jsou pak na opačném větru a plují v úhlu menším než 90° od skutečného větru (viz definice Zcela vzadu a Zcela vpředu; Krytí). Nové krytí vzniká, když SL přejde přídí proti větru; v tom okamžiku jsou lodě opět na stejném větru. Poté, co nové krytí vznikne, může PL odpadnutím snadno poskytnout PW místo mezi sebou a vlnolamem. Proto platí pravidlo 19.2(b), a pokud PL a PW zůstanou v krytí, vyžaduje po PL, aby PW toto místo poskytla.
Pravidlo 61.4(b)(5), Náprava: Rozhodnutí o nápravě
Pravidlo 69.2, Nepřípustné jednání: Jednání protestní komise
Překážení druhé lodi může být porušením pravidla 2 a základem pro udělení nápravy a pro jednání podle pravidla 69.2.
Souhrn skutečností
Když začínala šestá a zároveň poslední rozjížďka mistrovství, byl nasbíraný bodový zisk lodě A takový, že o cenu mohla přijít jedině tak, že by B dokončila před ní a mezi prvními třemi ze 48 závodníků. A protnula čáru předčasně a byla odvolána megafonem. Asi 70 až 100 metrů za startovní čarou se otočila zpět, ale směrem k čáře ujela jen asi 20 až 30 metrů, když potkala B, která odstartovala správně. Místo aby pokračovala k předstartovní straně čáry, A se otočila a začala B překážet tím, že ji těsně kryla.
Závodní komise na A znovu zvolala, že je stále nad čarou, a dostala v odpověď mávnutí na potvrzení, ale A pokračovala v plavbě po dráze a překážela B po celý návětrný úsek dráhy. Když A a B dosáhly návětrné značky, byly předposlední, respektive poslední, načež A vzdala. B nakonec dokončila na 22. místě.
Protože pro závodní komisi bylo očividné, že A pokračuje v závodění pouze proto, aby překážela B, protestovala na A podle pravidla 2. A, která byla bodována jako OCS, byla protestní komisí diskvalifikována pro porušení pravidla 2, a proto bodována jako DNE, „diskvalifikace bez možnosti vyškrtnutí“. Odvolala se s tvrzením, že se podle svého přesvědčení vrátila a odstartovala správně.
Rozhodnutí
Odvolání lodě A se zamítá. Ze zjištěných skutečností je zřejmé, že A věděla, že neodstartovala tak, jak vyžaduje pravidlo 28.1, a že se rozhodla tak neučinit. Zjištěné skutečnosti nejsou předmětem odvolání. Rozhodnutí protestní komise bylo přiměřené.
B mohla požádat o nápravu a podle pravidla 61.4(b)(5) na ni měla nárok.
Zjištěné skutečnosti ukazují porušení sportovního chování, a tedy pravidla 2. Protestní komise mohla také svolat projednávání podle pravidla 69.2, jehož výsledkem mohla být diskvalifikace A z celého závodu nebo jiné opatření podle pravidla 69.2(h).
A by pravidlo 2 neporušila, kdyby se vrátila na předstartovní stranu startovní čáry, odstartovala a poté, aniž by úmyslně porušila jakékoli pravidlo, dokázala B dohnat, předjet a potom ji těsně krýt.
Pravidlo 20.2(c), Místo k obratu u překážky: Reakce
Když loď u překážky zvolá „Místo k obratu“ a volaná loď odpoví „Obrať ty“ a volající loď je pak schopna s jachtařskou dovedností obrátit a vyhnout se volané lodi, volaná loď pravidlu 20.2(c) vyhověla.
Souhrn skutečností
Když se dvě lodě plující ostře proti větru přibližovaly ke břehu, L zvolala „Místo k obratu“. W odpověděla „Obrať ty“ a L okamžitě obrátila. Po obratu L kontrolovaně odpadla a proplula za zádí W, kterou minula ve vzdálenosti tří stop (1 m) nebo více. L protestovala na W podle pravidla 20.2(c). Lodě byly dlouhé 15 stop (4,5 m) a vál střední vítr. Protestní komise rozhodla, že W neposkytla místo, jak vyžaduje pravidlo 20.2(c), a diskvalifikovala ji. W se odvolala.
Popisky:Wind = Vítr · Beach = Pláž
Rozhodnutí
Odvolání lodě W se přijímá a vrací se jí původní pořadí. L byla schopna obrátit a vyhnout se W, přičemž manévrovala neprodleně a s jachtařskou dovedností. W tím splnila svou povinnost podle pravidla 20.2(c) poskytnout L místo, jak je vymezeno v definici Místo.
Na lodi námořní třídy (offshore class), která plula kurzem ostře proti větru, byl jeden člen posádky dvakrát po dobu několika minut v pozici vedle bočního vantu, s chodidly na palubě a nohama na vnitřní straně bočního zábradlí, kterého se jimi dotýkal. Zatímco jeho trup byl v podstatě vzpřímený, část z něj byla vně myšlené čáry vedené vertikálně z horního lana zábradlí. Loď byla diskvalifikována podle pravidla 49.2 a odvolala se.
Rozhodnutí
Odvolání se zamítá. Pro objasnění pravidla ukazuje nákres možné pozice posádky. Pozice 6 je pozicí člena posádky odvolávající se lodě. Pozice 1, 2 a 3 pravidlo neporušují; pozice 5 a 6 je porušují. Na lodích vybavených jedním lanem zábradlí porušuje pravidlo pozice 4. Na lodích vybavených dvěma lany zábradlí neporuší pravidlo člen posádky, který sedí tváří směrem od lodě s pasem uvnitř spodního lana zábradlí a s horní částí těla vně horního lana zábradlí, jak ukazuje pozice 4.
Pravidlo 61.4(b)(1), Náprava: Rozhodnutí o nápravě
Každá rozjížďka závodu je samostatnou rozjížďkou. V závodě s více třídami může být zrušení vhodné pro některé třídy, ale ne pro všechny.
Souhrn skutečností
Ve třetí rozjížďce závodu pro každou z 15 námořních tříd plachtily všechny třídy stejnou dráhu, na které se, jak bylo zjištěno, značka na úseku na boční vítr posunula ze své pozice téměř o jednu míli (1,6 kilometru). Různé lodě v několika třídách kvůli tomu žádaly o nápravu. Značka se dostala mimo svoji pozici více než hodinu předtím, než k ní dorazila kterákoli z lodí posledních dvou tříd. Žádná loď z těchto dvou tříd o nápravu nepožádala. Protestní komise však rozjížďky zrušila pro všechny třídy. Lodě posledních dvou tříd potom požádaly o nápravu s tvrzením, že zrušení jejich rozjížděk nebylo správné. Náprava byla zamítnuta. Odvolaly se.
Rozhodnutí
Protestní komise nerozlišila mezi různými postupy, podle kterých může být rozjížďka zrušena. Závodní komise mohla rozjížďky zrušit podle pravidla 32.1(c), protože značka byla mimo svoji pozici. Neučinila to však a zdálo se, že se spokojila s tím, že rozjížďky zůstanou v platnosti.
Kdyby protestní komise tuto otázku posuzovala třídu po třídě a rozjížďku po rozjížďce, zjistila by, že rozjížďky posledních dvou tříd nebylo nutné ani vyžadované zrušit. U rozjížděk některých tříd mohl být pro zrušení dostatečný důvod, ale protestní komise chybovala, když zrušila rozjížďky pro třídy, ve kterých o nápravu nikdo nežádal. Její rozhodnutí tak učinit bylo „nesprávným jednáním“ ve smyslu pravidla 61.4(b)(1). Odvolání se přijímají a všem lodím v rozjížďkách obou dotčených tříd se vrací jejich umístění v cíli.
USA 1977/200
Případ 38
Mezinárodní předpisy pro zabránění srážkám na moři
Mezinárodní předpisy pro zabránění srážkám na moři (IRPCAS) mají zajistit bezpečnost plavidel na moři tím, že vylučují situace, které by mohly vést ke srážce. Když pravidla práva plavby IRPCAS nahrazují pravidla části 2, ve svém důsledku zakazují lodi s právem plavby změnit směr k lodi povinné dávat přednost, je-li od ní blízko.
Souhrn skutečností
Vypsání závodu pro noční závod nahradilo v době mezi západem a východem slunce pravidla Části 2 pravidly práva plavby IRPCAS. Okolo 00:30 pluly lodě L a W na zadní vítr na větru zprava po rovnoběžných kurzech ve vzdálenosti okolo dvou délek trupu. W byla zcela vzadu za L a plula po dráze v návětří dráhy lodě L a stále se k L přibližovala. L změnila směr k pravoboku a donutila W zareagovat, aby zabránila kolizi. W protestovala na L na základě toho, že „vyostřování bylo v noci zakázáno“. Protestní komise protest přijala podle IRPCAS, část B, sekce II, pravidlo 17. L se odvolala na základě toho, že protestní komise příslušná pravidla IRPCAS nesprávně uplatnila.
Rozhodnutí
Pravidlo IRPCAS 13(a) stanoví, že „plavidlo, které předjíždí jiné, musí uhnout z cesty plavidlu, které je předjížděno“, a pravidlo 13(b) stanoví: „Plavidlo musí být považováno za předjíždějící, když připlouvá k jinému plavidlu ze směru o více než 22,5 stupně za jeho příčným směrem, tedy z takové pozice vůči plavidlu, které předjíždí, že by v noci mohlo vidět pouze záďové světlo tohoto plavidla, ale žádné z jeho bočních světel.“ Ve výše uvedeném případu byla W předjíždějícím plavidlem. Pravidlo 13(d) stanoví: „Žádná následná změna vzájemného zaměření obou plavidel … nezbavuje [předjíždějící plavidlo] povinnosti uhýbat z cesty předjížděnému plavidlu, dokud jej definitivně nemine a není od něj dostatečně vzdáleno.“
Předjížděné plavidlo, v tomto případě L, má vůči předjíždějícímu plavidlu povinnosti. Ty jsou v pravidle 17, které mimo jiné stanoví: „Když jedno ze dvou plavidel musí uhnout z cesty, druhé musí udržovat svůj směr a rychlost.“ Je to právě toto pravidlo, které zakazuje závodní manévr známý jako „vyostřování“ v době, kdy jsou lodě tak blízko, že vyostření lodě L nutí W změnit směr, aby zabránila doteku. Odvolání lodě L se proto zamítá a rozhodnutí protestní komise potrestat ji se potvrzuje.
Závodní komise nemá povinnost protestovat na loď. Základní odpovědnost za prosazování pravidel leží na závodnících.
Souhrn skutečností
Loď A závodila po celou pětirozjížďkovou sérii s tříčlennou posádkou. Po poslední rozjížďce protestovaly loď B a další společně na loď A s tvrzením, že porušila třídové pravidlo, které omezuje počet členů posádky na dva. To byl první protest vztažený k této věci. Protest byl shledán neplatným, protože trup protestujících lodí byl u všech delší než 6 m, ale žádná z lodí nevyvěsila červenou vlajku. Na toto rozhodnutí bylo podáno odvolání na základě toho, že závodní komise měla z vlastní iniciativy protestovat na loď A ve všech rozjížďkách.
Rozhodnutí
Jak stanoví pravidlo 63.4(a), protest byl neplatný, protože nebyla vyvěšena červená vlajka, jak vyžaduje pravidlo 60.2(a)(1). Přijetí tohoto odvolání by znamenalo závěr, že závodní komise by měla znát třídová pravidla každé třídy a že pak má povinnost je prosazovat, když tak členové třídy sami neučiní. Závodní komise žádnou takovou povinnost nemá. Navíc pravidlo 60.1 zjevně ponechává rozhodnutí na uvážení, protože říká, že „Komise může (zdůrazněno) protestovat na loď“.
Jak je uvedeno v prvním základním principu, Sportovní chování a pravidla, „Závodníci v jachtingu podléhají souboru pravidel a očekává se od nich, že se jimi budou řídit a budou je prosazovat.“ Základní odpovědnost za prosazování pravidel proto leží na závodnících.
Odvolání se zamítá a rozhodnutí protestní komise se potvrzuje.
Pokud není jinak výslovně stanoveno v pravidlech třídy, vypsání závodu nebo plachetních směrnicích, majitel lodě nebo jiná odpovědná osoba (person in charge) může svobodně rozhodnout, kdo bude v rozjížďce loď kormidlovat, za předpokladu, že není porušeno pravidlo 46.
Souhrn skutečností
V sérii byla loď A přihlášena majitelem, který ji kormidloval v 1. rozjížďce. V 2. a 3. rozjížďce ji kormidlovala jiná osoba, od níž nebyla přijata žádná přihláška. Závodní komise na ni protestovala s tvrzením, že ve 2. a 3. rozjížďce porušila třídové pravidlo 11(e). Třídové pravidlo 11(e) říká: „Rozdělení povinností mezi kormidelníkem a posádkou je zcela v pravomoci kormidelníka, pokud plachetní směrnice nestanoví jinak.“
Protestní komise rozhodla, že A nebyla ve 2. a 3. rozjížďce přihlášena a neodstartovala, a v těchto rozjížďkách ji bodovala DNS s tím, že třídové pravidlo 11(e) nepřipouští trvalé nahrazení kormidelníka členem posádky po celou rozjížďku nebo rozjížďky, protože jediným účelem toho by bylo zvýšit šance lodě na vítězství v sérii. A se odvolala.
Rozhodnutí
Odvolání lodě A se přijímá. Majitel lodě může ustanovit jinou osobu, aby loď kormidlovala. Je to loď, která je přihlášena do závodu (viz pravidlo 75), a pokud není v pravidlech třídy, vypsání závodu nebo plachetních směrnicích výslovně stanoveno jinak (což v tomto případě nebylo), je věcí majitele nebo jiné odpovědné osoby rozhodnout, kdo loď v kterémkoli okamžiku kormidluje, za předpokladu, že není porušeno pravidlo 46. A byla řádně přihlášena do závodu a její výsledek v sérii musí být založen na jejích umístěních v cíli ve všech třech rozjížďkách.
Pravidlo 19.2, Místo k minutí překážky: Poskytnutí místa u překážky
Diskuse o tom, jak se pravidlo 19.2(b) a definice Překážka, Souvislá překážka a Zcela vzadu a Zcela vpředu; Krytí uplatní, když dvě lodě v krytí na stejném větru dojíždějí a míjejí závětřím loď vpředu na stejném větru. Není povinnost zvolat o místo u překážky, ale je rozumné to učinit.
Souhrn skutečností
Lodě BL a BW, které jsou v krytí na větru zprava, dojíždějí loď A, jež je také na větru zprava, ale pluje pomaleji. Předtím, než lodě dopluly do pozice 1, dojela BW loď BL z pozice zcela vzadu.
Popisky:Wind = Vítr · Course to next mark = Směr k další značce · Position 1 = Pozice 1 · Position 2 = Pozice 2 · A1 Speed 2 Knots = A1 rychlost 2 kn · BL1 Speed 5 Knots = BL1 rychlost 5 kn · BW1 Speed 5 Knots = BW1 rychlost 5 kn
Otázka 1
Jaká pravidla platí
po dobu, kdy BW a BL dojíždějí loď A?
poté, co BW v pozici 2 získá závětrné krytí s lodí A?
Odpověď 1
Protože BW dojela loď BL z pozice zcela vzadu předtím, než lodě doplouly do pozice 1, pravidlo 17 mezi loděmi BW a BL v žádném okamžiku incidentu neplatí.
Po dobu, kdy BW a BL dojíždějí loď A, vyžaduje pravidlo 12 po obou lodích, BL i BW, aby dávaly přednost lodi A. Proto je A, jak stanoví poslední věta definice Překážka, překážkou pro BL i BW. Loď A však není souvislou překážkou, jak stanoví poslední věta definice Souvislá překážka. BL si může zvolit, kterou stranou loď A mine (viz pravidlo 19.2(a)). BL si volí minout A závětřím. Po dobu, kdy je BW mezi BL a A a obě lodě BW i BL jsou stále zcela vzadu za A, vyžaduje pravidlo 19.2(b) po BL jako po vnější lodi, aby dala vnitřní lodi BW místo mezi sebou a překážkou, tedy lodí A.
Když BW získá krytí s lodí A, mění se pravidla, která platí: BL se dostane do krytí s A, protože BW je mezi A a BL (viz čtvrtá věta definice Zcela vzadu a Zcela vpředu; Krytí); pravidlo 12 přestává platit; BL a BW získávají podle pravidla 11 právo plavby před A, takže A přestává být překážkou pro BW a BL a BL se stává překážkou pro BW a A; zpočátku vyžaduje pravidlo 15 po obou lodích, BL i BW, aby daly lodi A místo k dání přednosti; a jakmile je toho schopna, vyžaduje pravidlo 19.2(b) po lodi A, aby dala BW místo mezi A a BL.
Otázka 2
Když má loď nárok na místo podle pravidla 19.2(b), je povinna o místo zvolat?
Odpověď 2
Ne. Loď, která má nárok na místo podle pravidla 19.2(b), není povinna o místo zvolat, i když je to prozíravé, aby se předešlo nedorozumění.
Pravidlo 19.2(b), Místo k minutí překážky: Poskytnutí místa u překážky
Loď na větru zleva na směru ostře proti větru, která pluje souběžně s překážkou a blízko ní, musí dávat přednost lodi, která dokončila svůj obrat na vítr zprava a přibližuje se na kolizním kurzu.
Souhrn skutečností
P pluje vzhůru po řece ostře proti větru na větru zleva velmi blízko u břehu. S, která není schopna plout tak ostře jako P, je nucena plout dále od břehu. Potom obrátí na vítr zprava a okamžitě zvolá na P „vítr zprava“. P pluje dál, a když se dostane do pozice, ve které nemůže vyostřit, aniž by narazila do břehu, ani odpadnout, aniž by došlo ke kolizi s lodí S, zvolá na S o místo.
Popisky:Wind Force 2 = Vítr, síla 2 · Current 1 Knot = Proud 1 kn · Approximately 60 ft = přibližně 60 stop [18 m]
Otázka
Které pravidlo nebo pravidla se uplatní?
Odpověď
P podléhá pravidlu 10 a musí dávat přednost. P je rovněž povinna podle pravidla 14 zabránit doteku, pokud je to rozumně možné. S získává právo plavby před P v okamžiku, kdy obrátí na vítr zprava, ale musí dbát pravidel 13 a 15. S splňuje požadavek pravidla 13 tím, že neobrátí tak blízko, aby P musela provést úhybné opatření předtím, než se S dostane na svůj směr ostře proti větru. Poté, co S získá právo plavby před P podle pravidla 10, vyhoví pravidlu 15 tím, že dá P zpočátku místo k dání přednosti.
Pravidlo 19.2(b) neplatí, protože S a P jsou na opačném větru, neplují obě na kurzu více než 90 stupňů od skutečného větru, a nejsou tedy v pozicích 3 a 4 v krytí (viz poslední věta definice Zcela vzadu a Zcela vpředu; Krytí). Pravidlo 20 neplatí, protože P a S nejsou na stejném větru. S proto není povinna dát P místo v reakci na zvolání lodě P o místo. Avšak poté, co se ukáže, že P nedává přednost, vyžaduje pravidlo 14 po S, aby zabránila doteku s P, pokud je to rozumně možné. Kdyby došlo k doteku, který by způsobil škodu nebo zranění, riskovala by S diskvalifikaci.
GBR 1978/5
Případ 44
Pravidlo 5, Pravidla řídící pořadatele a funkcionáře závodu
Pravidlo 61.4(b)(1), Náprava: Rozhodnutí o nápravě
Pravidlo 63.2(c), Vedení projednávání: Projednávání
Loď nesmí protestovat na závodní komisi pro porušení pravidla. Pokud se o to však pokusí, její „protest“ může splňovat požadavky na žádost o nápravu, a v takovém případě s ním protestní komise musí takto zacházet.
Souhrn skutečností
V plachetních směrnicích závodu více lodních tříd směrnice 18 stanovila, že startovní čára a první značka budou umístěny tak, aby se první úsek dráhy plul proti větru. Poté, co tak závodní komise učinila a odstartovala jednu lodní třídu, se vítr stočil asi o 55 stupňů. Další na startu byla třída Finn, ale první značka nemohla být přesunuta, protože předchozí třída k ní stále ještě plula a byla od ní ještě hodně daleko. Když lodě třídy Finn odstartovaly, žádná nemohla dosahovat první značky bez obrátky, ale další stočení větru to některým umožnilo. Loď A „protestovala na závodní komisi“ s tvrzením, že podle pravidla 5 a definice Pravidlo byla plachetní směrnice 18 pravidlem a závodní komise ji porušila.
Protestní komise byla přesvědčena, že první úsek dráhy nebyl úsekem „proti větru“ ve smyslu plachetních směrnic. Na druhé straně nezjistila žádný důkaz, který by naznačoval, že ve smyslu pravidla 61.4(b)(1) bylo bodové hodnocení nebo umístění lodě A v rozjížďce nebo v závodě bez její vlastní viny zhoršeno tím, že první úsek nebyl úsekem „proti větru“. Protestní komise rozhodla, že výsledky rozjížďky zůstávají v platnosti.
A se odvolala s tvrzením, že její protest nebyl založen na žádosti o nápravu podle pravidla 61.4(b)(1). Byl založen jednoduše na skutečnosti, že závodní komise nepostupovala podle plachetní směrnice 18, která je pravidlem, a podle pravidla 5, které závodní komisi zavazuje řídit se pravidly. Protestní komise založila své rozhodnutí na pravidle 61.4(b)(1), což bylo podle jejího mínění nesprávné. Nechat v platnosti rozjížďku, která nebyla plachtěna tak, jak vyžadují pravidla, je v rozporu s pravidlem 5 a nemůže spadat do rozsahu pravidla 61.4(b)(1).
Rozhodnutí
Závodní pravidla neumožňují, aby byla závodní komise protestována nebo potrestána. Protestní komise však uznala, že neplatný „protest“ lodě A splnil požadavky na platnou žádost o nápravu podle pravidel 61.4(b)(1) a 61.2, a správně podle pravidla 63.2(c) jednala tak, že s ním takto zacházela. Zjistila, že neexistoval žádný důkaz, že by bodové hodnocení nebo umístění lodě A bylo zhoršeno nesprávným jednáním nebo opomenutím závodní komise. Odvolání lodě A se proto zamítá.
Závětrná loď má právo vyostřit až na svůj správný směr, i když získala závětrné krytí z pozice zcela vzadu a do dvou svých délek trupu od návětrné lodě.
Popisky:Wind = Vítr · Finishing Line = Cílová čára · L's Proper Course = Správný směr lodě L · W's Course = Směr lodě W
Souhrn skutečností
W po nějakou dobu plula téměř přímo po větru na přímém kurzu k pravému konci cílové čáry, když L, loď, která byla zcela vzadu, získala krytí ve vzdálenosti menší než dvě délky svého trupu v závětří lodě W. Za nepřítomnosti lodě W by L plula ostřejším kurzem přímo k čáře. Aby tak mohla učinit, zvolala na W, aby vyostřila. Nedostala žádnou reakci. L zvolala znovu a vyostřila do pozice velmi blízko u W, ale W stále nereagovala. L přestala vyostřovat a odpadla těsně předtím, než by došlo k doteku. L protestovala podle pravidla 11.
Protestní komise dospěla k závěru, že nebylo dostatečně prokázáno, že by W proplula dráhu rychleji, kdyby plula ostřejším kurzem. Uvedla, že i když může být mezi kurzy návětrné a závětrné lodě rozpor, loď, která dojíždí jinou loď z pozice zcela vzadu, nemá právo nutit návětrnou loď plout nad její správný směr. Protest byl zamítnut a L se odvolala s tvrzením, že má podle pravidla 17 právo vyostřit na svůj správný směr.
Rozhodnutí
Pravidlo 11 říká, že když jsou dvě lodě na stejném větru v krytí, musí návětrná loď dávat přednost. Jednání závětrné lodě je však omezeno pravidly 16.1 a 17. Když L vyostřila, měla W místo k dání přednosti, a L proto neporušila pravidlo 16.1. Protestní komise, ačkoli to výslovně neuvedla, uznala, že správným směrem lodě L bylo plout přímo k cílové čáře. Přímý kurz k čáře byl nejen kratší, ale postavil by L také na rychlejší kurz. Ačkoli L neměla nárok plout nad svůj správný směr, měla nárok vyostřit na svůj správný směr, i když získala krytí z pozice zcela vzadu ve vzdálenosti menší než dvě délky svého trupu od W. L proto neporušila pravidlo 17.
Správný směr lodě W není pro uplatnění pravidel na tento incident podstatný. W byla povinna dávat přednost lodi L. Když L vyostřila, dala W místo k dání přednosti, jak vyžaduje pravidlo 16.1. V okamžiku, kdy L musela přestat vyostřovat a odpadnout, aby zabránila doteku, porušila W pravidlo 11. Odvolání lodě L se proto přijímá a W je diskvalifikována pro porušení pravidla 11.
Loď, která úmyslně volá „vítr zprava“, když ví, že je na větru zleva, nejedná čestně a porušila pravidlo 2.
Souhrn skutečností
Zkušený kormidelník lodě na větru zleva volá „vítr zprava“ na začátečníka, který, ačkoli je na větru zprava, si není jistý sám sebou, a protože se pravděpodobně bojí, že mu prorazí trup, obrátí na vítr zleva, aby zabránil kolizi. Není podán žádný protest.
Někteří lidé si myslí, že je přípustné takto využít nezkušenosti a neznalosti pravidel. Jiní tento argument odmítají s odůvodněním, že takto podvést závodníka je zcela proti duchu pravidel.
Je známo, že se tento trik používá často, zejména vůči nováčkům.
Otázka
Porušila v takovém případě loď na větru zleva kromě pravidla 10 také pravidlo 2?
Odpověď
Loď, která úmyslně volá „vítr zprava“, když ví, že je na větru zleva, nejedná čestně a porušila pravidlo 2. Protestní komise může také uvážit jednání podle pravidla 69.
GBR 1980/1
Případ 48
Pravidlo 63.1(a), Vedení projednávání: Práva stran
Část 5 závodních pravidel má chránit loď před nespravedlivým zacházením, ne poskytovat kličky lodím, na které se protestuje. Loď, na kterou se protestuje, má povinnost chránit se sama tím, že před projednáváním jedná rozumně.
Souhrn skutečností
Loď Y byla protestována lodí X za incident, ke kterému mezi nimi došlo. Loď Y byla diskvalifikována a odvolala se.
V jejím odvolání bylo uvedeno, že v rozporu s pravidlem 63.1(a) se zástupce lodě Y dozvěděl, že se koná projednávání, teprve když mu bylo řečeno, aby se ho zúčastnil; bylo mu odepřeno, aby si formulář žádosti o projednávání přečetl mimo místnost projednávání, a bylo po něm požadováno, aby si jej přečetl až v průběhu projednávání; a nebyl mu poskytnut přiměřený čas na přípravu obhajoby.
Protestní komise se k odvolání vyjádřila takto: čas projednávání byl zveřejněn na oficiální nástěnce; protest lodě X byl podán v kanceláři závodu a byl k přečtení dostupný dobře přes hodinu před tímto časem; zástupce lodě X informoval zástupce lodě Y, že protest byl podán; ten nevyvinul žádné úsilí k přípravě obhajoby; a musel být povolán z klubové jídelny, když už byli protestní komise, druhá strana a svědci shromážděni a připraveni začít.
Rozhodnutí
Odvolání lodě Y se zamítá z důvodů, které protestní komise uvedla ve svém vyjádření. Zástupce lodě Y věděl, že na jeho loď je podán protest, a bylo jeho povinností chránit se rozumným jednáním, k němuž patřilo vyhledat formulář žádosti o projednávání lodě X, přečíst si jej a využít dostatek času, který byl k dispozici, k přípravě na projednávání.
Pravidlo 63.1(a)(4), Vedení projednávání: Práva stran
Pravidlo 63.2(b), Vedení projednávání: Projednávání
Když dva protesty vycházejí ze stejného incidentu nebo z velmi úzce souvisejících incidentů, mají být projednávány společně za přítomnosti zástupců všech zúčastněných lodí.
Souhrn skutečností
Na středně až silně zvlněném moři a v čerstvém větru se loď S, která plula ostře proti větru na větru zprava svým správným směrem, přibližovala k lodím PW a PL, jež byly v krytí a pluly na plný boční vítr na větru zleva na jiném úseku dráhy. Lanoví lodí PW a S se dotklo, přestože se S prudkým vyostřením snažila doteku zabránit. Nedošlo ke škodě ani ke zranění.
Popisky:Wind = Vítr
Z tohoto jednoho incidentu vznikly dva protesty, které byly projednávány odděleně. V prvním protestu, S proti PW, byla PW diskvalifikována podle pravidla 10. Skutečnosti zjištěné při tomto projednávání loď PL nezmiňovaly. Během projednávání druhého protestu, PW proti PL, PL uvedla, že věděla, že se S přibližuje k PW a PL, že PW bude pravděpodobně potřebovat od PL místo, aby zabránila možná vážné kolizi, a že se situace vyvíjela rychle. PL byla diskvalifikována podle pravidla 19.2(b) za to, že nedala PW místo mezi sebou a lodí S, která byla překážkou. PW se odvolala proti rozhodnutí protestní komise diskvalifikovat ji za porušení pravidla 10.
Rozhodnutí
V případech tohoto druhu by měly být oba protesty projednávány společně, jak to dovoluje pravidlo 63.2(b), a to za přítomnosti zástupců všech zúčastněných lodí. Tím se zajistí, že všechny z nich vyslechnou veškerá svědectví o incidentu podaná protestní komisi, jak vyžaduje pravidlo 63.1(a)(4). Kdyby byl tento postup dodržen, protestní komise by se dozvěděla, že kolize mezi PW a S vznikla z toho, že PW nebyla schopna odpadnout, protože jí PL nedala místo, aby tak mohla učinit, jak vyžaduje pravidlo 19.2(b), a PW byla proto podle pravidla 43.1(b) zproštěna viny za porušení pravidla 10. PL porušila také pravidlo 14(b).
Ačkoli mezi S a PW došlo k doteku, ani jedna z nich neporušila pravidlo 14(a), protože (i) poté, co se ukázalo, že PW nebude dávat přednost lodi S, nebylo pro S možné doteku zabránit, a (ii) poté, co se PW ukázalo, že jí PL nedá místo, na které měla nárok, nebylo pro PW možné doteku zabránit.
S překážela lodi PW, tedy lodi na jiném úseku dráhy, ale neporušila pravidlo 23.2, protože plula svým správným směrem.
Odvolání lodě PW se přijímá. Protože je PW podle pravidla 43.1(b) zproštěna viny za porušení pravidla 10, vrací se jí původní pořadí. Rozhodnutí protestní komise diskvalifikovat PL pro porušení pravidla 19.2(b) bylo správné.
Když protestní komise shledá, že v incidentu lodí na opačném větru loď S nezměnila směr a že na straně lodě S nebyla skutečná a důvodná obava z kolize, měla by její protest zamítnout. Když komise shledá, že S směr změnila a že existovala důvodná pochybnost, zda by P proplula před S, kdyby S směr nezměnila, potom by měla být P diskvalifikována.
Souhrn skutečností
Na úseku dráhy proti větru se P potkala s S a plula kurzem, kterým chtěla proplout před přídí lodě S. S odpadla, vztyčila protestní vlajku a zvolala na P, že hodlá protestovat. Obě lodě byly shodné kýlové lodě délky 27 stop (8 m) a síla větru byla 3 stupně Beauforta.
S protestovala podle pravidla 10 s tvrzením, že musela odpadnout, aby zabránila kolizi s P. Protestní komise protest lodě S zamítla s odůvodněním, že „nutnost změnit směr nebylo možné prokázat, protože svědectví obou kormidelníků si odporovala“. S se odvolala.
Popisky:Wind Force 3 = Vítr, síla 3
Rozhodnutí
Protesty podle pravidla 10, u nichž nedošlo k doteku, jsou velmi běžné a protestní komise mají sklon je řešit velmi rozdílnými způsoby. Některé kladou důkazní břemeno na loď na větru zleva, aby přesvědčivě prokázala, že by minula loď na větru zprava, a to i tehdy, když je svědectví této druhé lodě jen obtížně důvěryhodné. Žádné takové důkazní břemeno se v pravidle 10 neobjevuje. Jiné protestní komise se zdráhají uznat jakýkoli protest podle pravidla 10, u něhož nedošlo k doteku, pokud loď na větru zprava přesvědčivě neprokáže, že by k doteku došlo, kdyby nezměnila směr. Oba přístupy jsou nesprávné.
Nákres lodě S, který protestní komise později potvrdila, ukazuje, že S odpadla, aby zabránila doteku. Nákres lodě P, který protestní komise nepotvrdila, ukazoval, že by se lodě těsně minuly, i kdyby S neodpadla. P nepopřela ani nepotvrdila, že S odpadla, ale uvedla, že pokud tak učinila, nebylo to nezbytné.
Loď na větru zprava za takových okolností nemusí udržovat svůj směr, aby nárazem do lodě na větru zleva prokázala, že kolize byla nevyhnutelná. Navíc, jestliže tak učiní, poruší pravidlo 14. Při projednávání protestu musí S prokázat buď to, že by k doteku došlo, kdyby udržovala svůj směr, nebo to, že existovala dostatečná pochybnost o tom, zda P může bezpečně proplout před ní, aby to na straně lodě S vyvolalo důvodnou obavu z doteku, a že bylo nepravděpodobné, že by S mohla plout svým směrem „bez nutnosti provést úhybné opatření“ (viz definice Dávat přednost).
Na svou obhajobu musí P předložit dostatečná svědectví, aby prokázala buď to, že S směr nezměnila, nebo to, že by P bezpečně proplula před S a že S nemusela provést úhybné opatření. Když protestní komise po zvážení všech svědectví shledá, že S směr nezměnila nebo že na její straně nebyla skutečná a důvodná obava z kolize, měla by její protest zamítnout. Když je však přesvědčena, že S směr změnila, že existovala důvodná pochybnost, zda P mohla proplout před ní, a že S byla oprávněna provést úhybné opatření odpadnutím, potom by měla být P diskvalifikována.
Podle zjištěných skutečností, jak je znázorněno na nákresu a jak vyplývá ze zprávy protestní komise, byla schopnost lodě P proplout před S přinejlepším pochybná. Odvolání lodě S se přijímá a P je diskvalifikována.
Protestní komise musí zjistit, že lodě byly zproštěny viny už v okamžiku incidentu, jestliže byly následkem porušení pravidla jinou lodí donuceny porušit pravidlo.
Souhrn skutečností
Nákres ukazuje dráhy čtyř velkých lodí od přibližně třiceti sekund před jejich startovním znamením do patnácti sekund před ním. V pozici 2 byla MW přinucena odpadnout, aby zabránila kolizi s W, a téměř okamžitě poté byly také ML a L přinuceny odpadnout, aby zabránily kolizi s lodí ve svém návětří. Mezi žádnými z lodí nedošlo k doteku. Kdyby W kormidlovala tak, aby dávala přednost, protnula by startovní čáru před svým startovním znamením. Každá závětrná loď zvolala na loď ve svém návětří a každá na loď nebo lodě ve svém návětří protestovala.
Popisky:Wind 15 to 20 kn = Vítr 15–20 kn [8–10 m/s] · Course to first mark = Směr k první značce · Starting line = Startovní čára · R.C. = loď závodní komise
Protestní komise diskvalifikovala W, MW a ML a své jednání ohledně prostředních lodí odůvodnila tím, že „kdyby tak neučinila, omezilo by to účinnost pravidla 11, protože všechny lodě s výjimkou té nejvíce návětrné by byly imunní vůči diskvalifikaci“. MW a ML se obě odvolaly.
Rozhodnutí
Obě odvolání se přijímají. MW a ML se vrací původní pořadí. Obě se svými zvoláními snažily vyhnout tomu, aby musely odpadnout, a ani jedna neodpadla dříve, než k tomu byla povinna, aby zabránila doteku s lodí bezprostředně ve svém návětří. Pravidlo 14 po nich vyžadovalo, aby zabránily doteku, pokud to bylo „rozumně možné“, a tomuto pravidlu vyhověly. Každá z nich porušila pravidlo 11, ale každá k tomu byla donucena tím, že W porušila pravidlo 11. Proto byla každá z nich v okamžiku incidentu zproštěna viny podle pravidla 43.1(a).
Pravidlo 16.1 neomezuje směr lodě povinné dávat přednost. Manévrování s cílem odvést jinou loď od startovní čáry nutně neznamená porušení tohoto pravidla.
Souhrn skutečností
Před startovním znamením pluly dvě lodě, A a B, na boční vítr směrem od startovní čáry. A, která se pohybovala rychleji, B předjela a v pozici 3 byla zcela vpředu před B. V pozici 4 A vyostřila na směr ostře proti větru s úmyslem obrátit zpět k čáře, ale zjistila, že i B vyostřila, a to do pozice, ve které by, kdyby A obrátila, došlo k bezprostřední kolizi. A tedy odpadla, aby přehodila, ale zjistila, že B odpadla do pozice, ve které by přehození opět způsobilo kolizi. B nakonec přehodila a zamířila ke startovní čáře, přičemž nechala A značně za sebou.
Popisky:Wind Variable 15 - 18 mph = Vítr proměnlivý 15–18 mph [13–16 kn; 7–8 m/s] · To first mark = K první značce · Start = Start
A protestovala na B podle pravidla 16.1 s tvrzením, že jí bylo překáženo právě v době, kdy dávala přednost. Protestní komise diskvalifikovala loď B, která se odvolala s tvrzením, že její zpochybňované manévry byly legitimním prostředkem, jak odvést soupeře od startovní čáry.
Rozhodnutí
Odvolání lodě B se přijímá. Vrací se jí původní pořadí. Jednání lodě B je klasickým manévrem v match racingu a v závodech družstev, který se používá k získání výhodné startovní pozice vůči jinému soupeři. Podstatné je, že pravidlo 16.1 platí pouze pro loď s právem plavby, a tou loď B v pozicích 3 a 4 nebyla.
V pozici 4 musela B jako návětrná loď podle pravidla 11 dávat přednost, ale A nemohla obrátit, aniž by porušila pravidlo 13. V pozici 5 se B stala závětrnou lodí s právem plavby podle pravidla 11. Kdyby A přehodila na vítr zprava, podléhala by pravidlu 15, a pokud by změnila směr poté, co by byla na větru zprava, i pravidlu 16.1. Zjištěné skutečnosti ukazují, že ani jedna z lodí neporušila žádné pravidlo.
Loď zcela vpředu nemusí nijak jednat, aby dávala přednost, dokud druhá loď nezíská z pozice zcela vzadu krytí v jejím závětří.
Souhrn skutečností
Třicet sekund před startovním znamením byla loď W téměř bez pohybu a její plachty plácaly ve větru. Nejméně tři délky trupu předtím, než získala krytí v závětří lodě W, zvolala L „závětrná loď“. W neprovedla žádné úhybné opatření. Bezprostředně poté, co krytí vzniklo, musela L odpadnout, aby zabránila doteku s W; W přitom začala přitahovat plachty a vyostřovat. L protestovala. Protestní komise zjistila, že W, ačkoli dostala dostatečné varování před blížící se situací, nedávala přednost závětrné lodi, čímž porušila pravidlo 11. W se odvolala s otázkou: „Má W podle pravidel 11 a 15 povinnost předvídat, že vznikne krytí, a to v takové míře, že musí nabrat dostatečnou rychlost, aby byla schopna zareagovat bezprostředně poté, co mezi loděmi krytí vznikne?“
Popisky:Wind = Vítr · Starting line = Startovní čára · R.C. = loď závodní komise
Rozhodnutí
Poskytnutí dostatečného času k reakci při změně práv a povinností mezi dvěma loděmi je v pravidle 15 obsaženo v jeho požadavku dát lodi, která se nově stala povinnou, „místo k dání přednosti“. Toto pravidlo nevyžaduje po lodi zcela vpředu, aby jakkoli jednala s cílem dávat přednost jako návětrná loď předtím, než loď zcela vzadu získá krytí v jejím závětří.
Kdyby L bezprostředně neodpadla, porušila by pravidlo 15. Poté, co L získala krytí v závětří lodě W, W okamžitě přitáhla plachty, vyostřila a od té chvíle dávala přednost. Tímto jednáním W splnila své povinnosti podle pravidla 11. Odvolání lodě W se přijímá; ani jedna z lodí neporušila žádné pravidlo. Lodi W se vrací původní pořadí.
Výklad požadavků pravidla 20 na zvolání a signály a na jejich načasování.
Souhrn skutečností
Loď A pluje ostře proti větru na větru zleva směrem k překážce, které se musí vyhnout obratem. Loď B pluje ostře proti větru jednu délku lodě do návětří a jednu délku lodě za A. A zvolá „Místo k obratu“.
Otázka 1
Jak brzy má A při přibližování k překážce právo zvolat „Místo k obratu“?
Odpověď 1
A může zvolat „Místo k obratu“ v okamžiku, kdy potřebuje zahájit postup popsaný v pravidle 20, aby se překážce bezpečně vyhnula. Může zvolat v momentě, který jí v daných podmínkách poskytuje dostatek času, aby
zvolala na B „Místo k obratu“ a, jsou-li podmínky takové, že by zvolání nemuselo být slyšet, dala signál, kterým dá najevo svoji potřebu místa k obratu;
tento postup zopakovala v případě, že B nereaguje;
dala B čas reagovat (viz Odpověď 2 níže);
dala čas jakékoli další lodi, která musí reagovat, aby A měla místo k obratu (viz Případ 113); a
sama obrátila, s jachtařskou dovedností a co nejdříve po reakci volané lodě nebo volaných lodí, a poté se překážce vyhnula.
Otázka 2
Jak rychle musí B reagovat?
Odpověď 2
Když se lodě zřetelně přibližují k překážce, u které bude A potřebovat místo k obratu, musí být B na tuto situaci připravena a předvídat zvolání od A. Předvídavost je nutná, protože pravidlo 20.2(c) požaduje, aby B reagovala buďto tím, že okamžitě odpoví „Obrať ty“, nebo tím, že obrátí co nejdříve je to možné. Pokud B okamžitě nezvolá „Obrať ty“, musí A dát B čas, který v daných podmínkách potřebuje způsobilá, nikoli však špičková posádka, aby se na obrat připravila a provedla jej s jachtařskou dovedností co nejdříve je to možné.
Otázka 3
Co má A dělat, když B na její zvolání nereaguje?
Odpověď 3
Pravidlo požaduje pouze jedno zvolání a, pokud to podmínky činí vhodným, doplňující signál. Nicméně dovolí-li to čas, je od A rozumné tento postup zopakovat. To, že reakce od B chybí, neznamená, že A musí držet svůj směr. Je-li to nutné, měla by se A překážce vyhnout nejbezpečnějším způsobem, což může zahrnovat vyostření až přídí proti větru nebo přehození. A pak může protestovat, jestliže B nereagovala tak, jak požaduje pravidlo 20.2(c).
Otázka 4
Jaké jednání lodě A je „zvoláním“ ve smyslu, v jakém toto slovo užívá pravidlo 20?
Odpověď 4
Zvolání lodě A musí být směrováno k druhé lodi, B, a musí být tak hlasité, jak je v daných podmínkách potřeba, aby mohlo být lodí B slyšeno. Zvolání je především ústní signál, ale když ústní signál nemusí být slyšet, pravidlo 20.4(a) požaduje doplňující signál, který na zvolání upoutá pozornost. Příkladem jsou gesta, signál píšťalkou nebo lodním rohem, anebo v noci světelný signál. Pokud je po lodích požadováno, aby během závodění sledovaly určitý rádiový kanál, může být zvolání provedeno také na tomto kanálu. Nicméně pokud vypsání závodu určí jiný způsob komunikace, volající loď jej musí použít (viz pravidlo 20.4(b)).
Pravidlo 78, Souhlas s pravidly třídy; certifikáty
Když majitel v dobré víře předloží platný a řádně ověřený certifikát a splní požadavky pravidla 78.1, potom konečné výsledky závodu nebo série závodu musí zůstat, i když je certifikát později zrušen.
Souhrn skutečností
Lodě A a B patřily mezi lodě, které závodily podle přepočtového systému v sérii trvající celé léto. Po jejím dokončení požádala loď B o nápravu na základě toho, že závodní komise používala pro loď A po celou sérii nesprávný přepočtový certifikát. Poté, co byla žádost podána, certifikační orgán potvrdil, že v certifikátu lodě A je už od jejího prvního měření trupu před několika lety chyba, kterou certifikační orgán udělal a o níž se nevědělo. Loď B potom uvedla, že závodní komise měla na loď A protestovat.
Protestní komise zjistila, že majitel lodě A nebyl odpovědný za chybu v přepočtu, ani neexistoval žádný důkaz, že by porušil pravidlo 78.1. Rozhodla, že žádné jednání ani opomenutí závodní komise nebylo příčinou této chyby ani toho, že zůstala neodhalena, a že proto B nemá nárok na nápravu. Podle pravidla 70.2 požádala o potvrzení nebo opravu svého rozhodnutí.
Rozhodnutí
Rozhodnutí protestní komise se potvrzuje. Loď B tvrdila, že opomenutí závodní komise protestovat na loď A ji a ostatní lodě ve třídě poškodilo. Avšak právo závodní komise protestovat na loď podle pravidla 60.1 je zřetelně možností, a ne povinností. Navíc v tomto případě přišla zpráva o chybě v certifikátu lodě A až po ukončení série a přišla od národního certifikačního orgánu, nad nímž neměl pořadatel ani závodní komise žádnou pravomoc.
Když je platný certifikát shledán chybným, může jej certifikační orgán, který jej vydal, zrušit, ale ve vztahu k dokončené sérii nebo k jakýmkoli dokončeným závodům série, která ještě probíhá, nelze učinit žádné opatření se zpětnou platností. Tedy jestliže byl platný a řádně ověřený certifikát předložen v dobré víře a závod nebo série byly dokončeny, musí výsledky tohoto závodu nebo série zůstat v platnosti, i když je certifikát později zrušen.
Jestliže bóje nebo jiný objekt, který je v plachetních směrnicích určen jako omezovací značka cílové čáry, se nachází na po-cílové straně cílové čáry, může ji loď minout kterýmkoli bokem.
Souhrn skutečností
Plachetní směrnice stanovily, že cílová čára je mezi stožárem na břehu a značkou, přičemž vnitřní omezovací značku měly lodě minout levobokem. V ten den ležela vnitřní omezovací značka na po-cílové straně čáry. Loď P protnula čáru a potom obeplula vnitřní omezovací značku, jak je znázorněno na nákresu. Hlavní rozhodčí zaznamenal její dokončení v okamžiku, kdy její příď protnula čáru, tedy předtím, než omezovací značku obeplula.
Popisky:Wind = Vítr
Loď S požádala o nápravu na základě toho, že hlavní rozhodčí jednal nesprávně, když zaznamenal, že loď P dokončila, ještě než proplula dráhu. Protestní komise lodi S nápravu nepřiznala a toto rozhodnutí předala podle pravidla 70.2 k potvrzení nebo opravě.
Rozhodnutí
Pravidlo 28.1 stanoví: „Loď musí proplout dráhu.“ Definice Proplout dráhu stanoví: „Značka, která nezačíná, nevymezuje nebo nekončí úsek dráhy, který loď proplouvá, nemá požadovanou stranu.“ Protože vnitřní omezovací značka byla za cílovou čárou, poslední úsek dráhy „nevymezovala“ ani „nekončila“. Pouze tehdy, když je omezovací značka na cílové čáře nebo na dráhové straně cílové čáry, musí ji loď minout určenou stranou předtím, než dokončí, nebo v okamžiku dokončení. Hlavní rozhodčí postupoval správně, když jako čas dokončení lodě P vzal okamžik, kdy protnula cílovou čáru.
GBR 1983/5
Případ 59
Pravidlo 18.2(a)(2), Místo u značky: Poskytnutí místa u značky
Když se loď dostane na úroveň značky, ale je vně zóny, a když její změna směru ke značce znamená, že loď, která je v zóně a která byla předtím zcela vzadu, se s ní dostane do vnitřního krytí, vyžaduje po ní pravidlo 18.2(a)(2), aby této lodi dala místo u značky, a to bez ohledu na to, zda její vzdálenost od značky byla způsobena tím, že dávala místo u značky jiným lodím, které byly s ní ve vnitřním krytí.
Popisky:Wind = Vítr
Souhrn skutečností
Pět lodí plulo přímo na zadní vítr k závětrné značce, kterou měly minout levobokem. Čtyři z nich byly v krytí v jedné řadě, přičemž A byla ke značce nejblíže. Pátá loď, E, byla zcela vzadu za A, B a C v okamžiku, kdy tyto tři lodě vpluly do zóny. Když E vplula do zóny, byla D vně zóny a zcela vpředu před E. Když D připlula na úroveň značky a stočila se, aby ji obeplula, získala E vnitřní krytí s D. E obeplula značku za loděmi A, B a C, ale jako vnitřní vůči D, která jí byla schopna místo u značky poskytnout.
Otázka
Měla E podle pravidla 18.2(a)(2) nárok na místo u značky od D?
Odpověď
Ano. Aby D ponechala místo lodím A, B a C, třem vnitřním lodím s plně povolenými ráhny, musela se ke značce přibližovat směrem, který ji na její úroveň přivedl vně zóny. Když E vplula do zóny, byla D vně zóny a D a E nebyly v krytí. Proto mezi D a E platilo pravidlo 18.2(a)(2). E měla podle tohoto pravidla nárok na místo u značky, které jí D byla schopna poskytnout.
Když je na základě odvolání upraveno nebo změněno rozhodnutí protestní komise, musí být podle toho upravena konečná umístění a ceny.
Otázka
Může vypsání závodu nebo plachetní směrnice závodu stanovit, že ačkoli právo na odvolání není odepřeno, konečné pořadí a ceny nebudou žádným rozhodnutím o odvolání dotčeny?
Odpověď
Ne. Pravidlo 86.1 zakazuje měnit ve vypsání závodu nebo v plachetních směrnicích jakoukoli část pravidla 70, 71 nebo 90. Odvolání zahrnuje nejen rozhodnutí sporu o významu pravidla, ale v případě změny nebo zrušení rozhodnutí protestní komise také úpravu výsledků rozjížďky a konečného pořadí závodu, na němž jsou založeny ceny. Pravidlo 71.6 stanoví, že rozhodnutí národního svazu je konečné, a pravidlo 90.3(d) vyžaduje, aby závodní komise provedla všechny změny bodování, které nařídil národní svaz. Navíc musí být odpovídajícím způsobem upraveno rozdělení cen.
Pravidlo 90.3(e) dovoluje, aby vypsání závodu omezilo změny v bodování po ukončení závodu. Avšak toto pravidlo jasně stanoví, že i tam, kde je uplatněno, musí být změny vyplývající z odvolání provedeny.
Když je u značky k dispozici prostor pro loď, která na něj nemá právo, může jej na své vlastní riziko využít.
Popisky:Wind = Vítr · Course to next mark = Směr k další značce
Souhrn skutečností
Dvě lodě, A a B, plující na široký boční vítr a chystající se minout značku pravobokem, byly v krytí, přičemž B byla vnější. Loď C byla dále vzadu. A minula značku ve vzdálenosti asi jedné délky trupu po její závětrné straně, stejně jako B, a ponechaly tak dostatek prostoru, aby C mohla obeplout značku jako vnitřní loď. B, protože byla vnější vůči A, nemohla C tento prostor odepřít a v žádném okamžiku incidentu neplula směrem, který by vedl ke kolizi s C. K doteku nedošlo. B protestovala na C.
Dalším úsekem dráhy byl ostrý boční vítr na větru zprava k další značce (viz směr k další značce na nákresu).
Protestní komise protest lodě B zamítla s tím, že C neporušila žádné pravidlo, když proplula mezi B a značkou, a že C nenutila B provést úhybné opatření ani jí nezabránila vyostřit. B se odvolala s odůvodněním, že jednání C jí zabránilo provést zamýšlený manévr, kterým mělo být zpomalení odpadnutím a následné vyostření za záď A, čímž by C odepřela prostor k proplutí po vnitřní straně.
Rozhodnutí
Odvolání lodě B se zamítá.
Pravidlo 12 (a později pravidlo 11) požadovalo po C, aby dávala přednost B. Když B v pozici 1 vplula do zóny, byla zcela vpředu před C, takže pravidlo 18.2(a)(2) požadovalo po C, aby poskytla B místo u značky. C těmto pravidlům vyhověla.
Poté, co C získala vnitřní krytí s B, požadovala po C poslední věta pravidla 18.2(a), aby B místo u značky poskytovala i nadále. Avšak protože B byla v krytí jako vnější vůči A, bránila jí A plout ke značce blíže, než plula. V důsledku toho byl pro C dostatek prostoru, aby proplula mezi B a značkou, a přitom B ponechala místo k obeplutí značky požadovanou stranou a k jejímu zanechání za zádí. Proto C neporušila poslední větu pravidla 18.2(a).
Když loď dobrovolně nebo neúmyslně uvolní prostor mezi sebou a značkou jiné lodi, která na takový prostor nemá právo, může tato druhá loď na své vlastní riziko prostor využít. Riziko, které tato druhá loď bere, je, že loď s právem na místo u značky může být schopna mezeru mezi sebou a značkou zavřít, přičemž pluje v rámci místa u značky, na které má právo. V takovém případě je loď s právem na místo u značky zproštěna viny podle pravidla 43.1(b), pokud poruší pravidlo Sekce A nebo pravidlo 15 nebo 16, a jestliže učiní rychlý a agresivní pokus mezeru mezi sebou a značkou zavřít, bude její směr omezovat pouze pravidlo 14.
Pravidlo 30.4, Startovní tresty: Pravidlo černé vlajky
Pravidlo 69.2, Nepřípustné jednání: Jednání protestní komise
Když loď ví, že porušila pravidlo černé vlajky, je povinna neprodleně vzdát. Když tak neučiní a poté úmyslně překáží jiné lodi v závodě, dopouští se porušení sportovního chování a pravidla 2 a její kormidelník se dopouští nepřípustného jednání.
Souhrn skutečností
Při startu čtvrté rozjížďky byla loď A zřetelně asi tři až čtyři délky trupu na dráhové straně startovní čáry. Platilo pravidlo 30.4, proto ji závodní komise diskvalifikovala bez projednávání. A, ačkoli věděla, že byla při svém startovním znamení přes čáru, pokračovala v závodění a po první část prvního křižování proti větru stínila loď B. B protestovala na A pro porušení pravidla 2. Protestní komise potvrdila diskvalifikaci A podle pravidla 30.4. Rovněž rozhodla, že A porušila pravidlo 2 tím, že pokračovala v závodění a stínila B, přestože věděla, že porušila pravidlo 30.4. Jak požaduje pravidlo 2, potrestala ji tím, že stanovila, že její diskvalifikace nemůže být vyškrtnuta. Později téhož dne svolala podle pravidla 69.2 projednávání s obviněním, že chování kormidelníka lodě A, který překážel lodi B, představuje nepřípustné jednání. Rozhodla, že jednání kormidelníka skutečně bylo nepřípustným jednáním, a že tedy porušil pravidlo 69.1(a). Vykázala jej ze závodu a diskvalifikovala A ze všech rozjížděk závodu. A se proti rozhodnutím protestní komise odvolala.
Rozhodnutí
Odvolání lodě A se zamítá. A byla správně diskvalifikována ze čtvrté rozjížďky pro porušení pravidla 30.4. Protestní komise zjistila jako skutečnost, že kormidelník lodě A věděl, že byl při startovním znamení na dráhové straně startovní čáry; že porušil pravidlo 30.4; že tedy již byl diskvalifikován; a že vážně překážel jiné lodi v závodě. Závodník, který úmyslně překáží jiné lodi, přestože ví, že jeho loď již byla diskvalifikována, se zřetelně dopouští porušení sportovního chování (viz Sportovní chování a pravidla) a pravidla 2. Protestní komise byla oprávněna svolat projednávání podle pravidla 69.2 a postupovala správně podle pravidla 69.2(h), když vykázala kormidelníka lodě A a diskvalifikovala A ze všech rozjížděk závodu. Komise mohla také svolat projednávání podle pravidla 61.1(c), aby uvážila nápravu pro B (viz pravidlo 61.4(b)(5)).
Pravidlo 69.2, Nepřípustné jednání: Jednání protestní komise
Když se loď, která závodí, potká s plavidlem, které nezávodí, jsou obě vázány státními pravidly práva plavby. Když je podle těchto pravidel závodící loď povinna dávat přednost, ale úmyslně do druhého plavidla narazí, dopouští se její kormidelník nepřípustného jednání.
Souhrn skutečností
Podle použitelných státních pravidel práva plavby musela loď W, která závodila, dávat přednost závětrnému plachetnímu plavidlu L, které nezávodilo. W chtěla plout nižším směrem ke značce a zvolala na L, která odmítla reagovat. W potom do L úmyslně narazila tím, že do ní několikrát strčila svým ráhnem, a tím způsobila škodu.
L informovala závodní komisi o chování lodě W. Závodní komise protestovala na W a bylo svoláno projednávání. W byla diskvalifikována pro porušení pravidel 11 a 14. W se odvolala s odůvodněním, že závodní pravidla neplatila, a proto protestní komise nebyla oprávněna ji diskvalifikovat.
Rozhodnutí
Odvolání lodě W se zamítá. Preambule Části 2 závodních pravidel jasně říká, že když W potkala L, bylo od W požadováno vyhovět státním pravidlům práva plavby. Navíc W podléhala i závodním pravidlům jiným, než jsou pravidla Části 2. W státním pravidlům plavby nevyhověla a tím, že do L úmyslně narazila a poškodila ji, se její kormidelník dopustil nepřípustného jednání (viz pravidla 69.1(b)(1) a 69.1(b)(2)).
Rozhodnutí protestní komise se potvrzuje, ale W je diskvalifikována podle použitelného státního pravidla (nebo pravidel) práva plavby, a nikoliv podle závodního pravidla 11 nebo pravidla 14. Obě tato pravidla jsou pravidla Části 2, která by platila pouze tehdy, kdyby obě lodě měly v úmyslu závodit, právě závodily, nebo závodily dříve. Kormidelník lodě W se také dopustil nepřípustného jednání, a proto by bylo vhodné, aby protestní komise svolala projednávání podle pravidla 69.2.
Pravidlo 61.4(b)(1), Náprava: Rozhodnutí o nápravě
Opomenutí závodní komise zjistit, že handicapový (přepočtový) certifikát je neplatný, nedává lodi nárok na nápravu. Loď, která mohla porušit pravidlo a která pokračuje v závodě, si uchovává svá práva podle závodních pravidel, včetně práv podle pravidel Části 2 a práva protestovat a odvolat se, i když je později diskvalifikována.
Souhrn skutečností
V dálkovém závodě protestovala loď A na loď B podle pravidla Části 2 a B byla diskvalifikována. B požádala o nápravu. Uvedla, že při projednávání protestu po jedné z předchozích rozjížděk vyšlo najevo, že A neobnovila platnost svého handicapového (přepočtového) certifikátu, a proto nebyla oprávněna se do dálkového závodu přihlásit. B dále tvrdila, že protože A nebyla v okamžiku přihlášení do tohoto závodu oprávněna se ho zúčastnit, v tomto závodě nezávodila; B proto neměla důvod přijmout trest ani vzdát a A neměla právo protestovat podle pravidla 60.1. Protestní komise žádost lodě B o nápravu zamítla s tím, že neplatnost certifikátu lodě A nic nemění na tom, že A závodila ve smyslu definice, a měla tedy nárok na svá práva podle pravidel Části 2 a na své právo protestovat podle pravidla 60.1. B se odvolala.
Rozhodnutí
Odvolání lodě B se zamítá. Opomenutí závodní komise zjistit neplatnost handicapového (přepočtového) certifikátu lodě A a zabránit jí v závodění nebylo opomenutím, které by ve smyslu pravidla 61.4(b)(1) zhoršilo umístění lodě B v cíli. Protestní komise proto správně zamítla žádost lodě B o nápravu. A byla lodí, která „měla v úmyslu závodit“ před svým přípravným znamením, a lodí, která poté „závodila“. Pravidla Části 2 platila pro ni i pro všechny ostatní lodě, které závodily (viz preambule Části 2). Principy sportovního chování požadují, aby loď přijala trest, když si uvědomí, že porušila pravidlo, ale jestliže v závodění pokračuje, zůstávají jí její práva podle závodních pravidel, včetně práv podle pravidel Části 2 a práva protestovat a odvolat se. Pravidla Části 2 platí pro všechny lodě, které závodí, bez ohledu na to, zda je některá z nich z nějakého důvodu později diskvalifikována.
Setrvačnost lodě po jejím přípravném znamení, která je výsledkem pohonu jejím motorem před tímto znamením, není porušením pravidla 42.1.
Souhrn skutečností
Na nezvlněném moři a při větru 1–2 kn [0,5–1 m/s] připlouvá loď krátce před svým přípravným znamením na motor do startovního prostoru rychlostí 5–6 kn. V okamžiku přípravného znamení se pohybuje stejnou rychlostí, avšak již bez použití motoru. Dvě a půl minuty před startovním znamením vytahuje plachty a zpomaluje na 2 kn.
Otázka
Poruší pravidlo 42.1?
Odpověď
Ne. Loď začíná závodit při svém přípravném znamení. Během doby, ve které loď závodila, užívala vítr jako zdroj síly tak, jak to vyžaduje pravidlo 42.1. Její pohyb byl rovněž výsledkem setrvačnosti vytvořené silou motoru, který ji poháněl předtím, než začala závodit. Nic v tomto pravidle nevyžaduje, aby loď v okamžiku, kdy začíná závodit, byla v nějakém určitém stavu pohybu nebo nehybnosti. Proto pravidlo 42.1 porušeno nebylo.
Co je testem toho, zda je předmět vlajkou ve smyslu pravidla 60.2(a)(1)?
Odpověď
V kontextu pravidla 60.2(a)(1) je vlajka užita jako signál k vyjádření zprávy „hodlám protestovat“. Předmět bude kvalifikován jako vlajka pouze tehdy, když předmět užitý jako vlajka tuto zprávu oznamuje s malou nebo žádnou možností, že způsobí zmatek u těch, kdo jsou na soupeřících lodích. Vlajka musí být v první řadě viděna jako vlajka.
Když se úmyslným jednáním člen posádky lodě L dotkne lodě W a jeho jednání nemá žádný jiný záměr než způsobit, že W poruší pravidlo 11, potom L poruší pravidlo 2.
Souhrn skutečností
Lodě W a L byly v krytí na větru zprava a křižovaly proti větru k návětrné značce. Člen posádky lodě L, který byl na trapézu, se natáhl a úmyslně se rukou dotkl paluby lodě W a zvolal, že W má vzdát. L protestovala na W. Protestní komise diskvalifikovala W podle pravidla 11 a ta se odvolala.
Rozhodnutí
Odvolání lodě W se přijímá a vrací se jí původní pořadí. Protože L mohla plout svým směrem bez nutnosti provést úhybné opatření a nehrozilo, že by okamžitě došlo k dotyku, kdyby L změnila směr na kteroukoli stranu, W dávala přednost lodi L. Proto W neporušila pravidlo 11. Úmyslné jednání člena posádky lodě L, které nemohlo mít jiný záměr než diskvalifikovat W, porušilo pravidlo 2. L je potrestána za porušení pravidla 2, a proto se její bodování mění na „diskvalifikaci, kterou nelze vyškrtnout“.
Neexistuje pravidlo, které předepisuje, jak musí kormidelník nebo posádka závětrné lodě sedět. Dotek s návětrnou lodí neporuší pravidlo 2, ledaže je polohy kormidelníka nebo posádky úmyslně zneužito.
Souhrn skutečností
Za podmínek těsně pod hranicí skluzu předjížděla W loď L na ostrém bočním větru. L mírně vyostřila a její kormidelník se zády dotkl lodě W těsně před vantou. V tom okamžiku byly trupy vzdáleny přibližně na délku paže. Žádná loď nepřijala trest. W protestovala na L podle pravidla 2. Protestní komise potrestala L podle pravidla 2 s tím, že W byla správně vytrimována s plnými plachtami a její posádka seděla u závětrné vanty. „K doteku“, pokračovala, „mohlo dojít pouze tehdy, jestliže byl kormidelník lodě L vysazen naplocho vně lodě. Za daných podmínek to bylo podstatně za normální plavební polohou, kterou bylo třeba zaujmout.“ L se odvolala.
Rozhodnutí
Odvolání lodě L se přijímá; vrací se jí původní pořadí a W je diskvalifikována podle pravidla 11. V Případu 73 je jasné, že se člen posádky lodě L úmyslně dotkl W se záměrem vyprotestovat ji z rozjížďky. V tomto případě k žádnému takovému úmyslnému jednání ze strany L nedošlo. Neexistuje pravidlo, které by předepisovalo, jak musí kormidelník nebo posádka sedět, a jestliže nebylo jeho polohy úmyslně zneužito, k porušení pravidla 2 nedošlo.
Když platí pravidlo 18, platí i pravidla sekcí A a B. Když vnitřní loď s právem plavby v krytí musí u značky přehodit, má právo plout svým správným směrem, dokud nepřehodí. Loď na větru zprava, která změní směr, neporuší pravidlo 16.1, jestliže dá lodi na větru zleva dostatečný prostor k dání přednosti a loď na větru zleva ho neprodleně nevyužije.
Souhrn skutečností
Dvě lodě, S a P, pluly přímo na zadní vítr k závětrné značce, která měla být obepluta levobokem. Byly již několik délek v krytí, S jako vnitřní a nepatrně vpředu. Když S vplula do zóny, vyostřila. Když se její příď dostala na úroveň značky, odpadla, aby přehodila, a došlo k doteku, ale bez škody nebo zranění. S protestovala na P podle pravidla 10, zatímco P protestovala na S podle pravidla 18.
Protestní komise diskvalifikovala P pro porušení pravidla 10. P se odvolala s tím, že poskytla S místo u značky a že S porušila pravidlo 18.4.
Popisky:WIND = VÍTR
Rozhodnutí
V pozici 1, když trup lodě S dosáhl zóny, byly S a P v krytí a pravidlo 18.2(a)(1) vyžadovalo po P, aby poskytla S místo u značky. Navíc, dokud S nepřehodila, vyžadovalo po P pravidlo 10, aby dávala přednost lodi S. Když S změnila směr, byla povinna podle pravidla 16.1 dát P místo k dání přednosti, a dokud nepřehodila, vyžadovalo po S také pravidlo 18.4, aby neplula dál od značky, než bylo potřeba pro plavbu jejím správným směrem. Místo u značky, které byla P povinna poskytnout S, byl prostor, který S ve stávajících podmínkách potřebovala, aby bez prodlení a s jachtařskou dovedností doplula ke značce (viz Případ 118). P toto místo lodi S poskytla. Avšak protože S měla právo plavby, mohla plout jakýmkoli směrem za předpokladu, že vyhověla pravidlům 16.1 a 18.4.
Po pozici 1 S pozvolna vyostřila přibližně o 45 stupňů, zatímco proplula asi tři délky vpřed. Kdyby P jednala bez prodlení, měla prostor k tomu, aby manévrem s jachtařskou dovedností dala přednost lodi S; P se však o dávání přednosti nijak nepokusila. Proto S neporušila pravidlo 16.1, když vyostřila. Krátce před pozicí 2 musela S jednat, aby zabránila doteku s P. V tom okamžiku P porušila pravidlo 10. Ve snaze zabránit doteku s P loď S odpadla a došlo k doteku. Protože P v té době nedávala přednost, nemohla jí S dát „místo k dání přednosti“ podle pravidla 16.1; proto S neporušila pravidlo 16.1, ani když odpadla.
Když S přehodila krátce po pozici 2, neplula dál od značky, než bylo potřeba pro plavbu jejím správným směrem. Za nepřítomnosti P (lodě, „na kterou se odkazuje“ definice Správný směr) mohlo být správným směrem lodě S dokonce plout ještě dál od značky a ostřeji, než plula, aby značku obeplula plynuleji a rychleji, aby jí lodě před ní nenarušovaly vítr rozbitým větrem nebo zákrytem a aby po zanechání značky za zádí byla dostatečně vysoko proti větru a mohla obrátit, aniž by porušila pravidlo 13. Proto S neporušila pravidlo 18.4.
Pokud jde o pravidlo 14(a), obě lodě je porušily, protože došlo k doteku a pro každou z nich bylo „rozumně možné“ mu zabránit. P je proto diskvalifikována podle pravidla 14(a) i podle pravidla 10. Avšak S je za porušení pravidla 14(a) zproštěna viny, protože v okamžiku doteku byla lodí s právem plavby a nevznikla škoda ani zranění (viz pravidlo 43.1(c)).
Odvolání lodě P se zamítá. Byla diskvalifikována správně a S neučinila nic, za co by mohla být potrestána.
Dotek značky vybavením lodě je jejím dotekem. Loď povinná dávat přednost neporuší pravidlo, když se jí dotkne vybavení lodě s právem plavby, které se neočekávaně dostane mimo normální polohu.
Souhrn skutečností
Lodě A a B se s vytaženými spinakry blížily k závětrné značce. A obepluje značku zcela vpředu před B. A má potíže se stažením spinakru, a když zaujímá směr ostře proti větru, táhne se její spinakrová otěž asi 30 stop (9 m) za lodí a dotýká se části značky nad vodou. Později, když je značka asi pět délek za zádí B, plují lodě ostře proti větru na větru zleva a B je 20 stop (6 m) za A. A má se svým spinakrem stále potíže a horní roh jejího spinakru se neočekávaně vychýlí dozadu a udeří do předního stěhu lodě B.
Otázka
Která pravidla se při těchto incidentech uplatní a porušila některá loď pravidlo?
Odpověď
Když se spinakrová otěž lodě A dotkla značky, A porušila pravidlo 31. Loď se ve smyslu pravidla 31 dotkne značky, když se značky dotkne jakákoli část jejího trupu, posádky nebo vybavení. Skutečnost, že se její vybavení dotkne značky, protože má potíže s manévrováním nebo s ovládáním plachet, ji porušení pravidla neomlouvá.
Když později došlo k doteku mezi oběma loděmi, pravidlo 18 již neplatilo. Protože spinaker lodě A není ve své normální poloze, nejsou lodě v krytí, a proto platí pravidlo 12. To pravidlo vyžaduje, aby B dávala přednost lodi A, což činí, protože nic, co B udělala nebo neudělala, po A nevyžadovalo, aby „provedla úhybné opatření“ (viz definice Dávat přednost). Ukazuje to skutečnost, že dotek mezi nimi je výhradně důsledkem toho, že se vybavení lodě A neočekávaně vychýlilo ze své normální polohy. Proto B neporušila pravidlo 12.
Platilo také pravidlo 14. A porušila pravidlo 14(a) tím, že způsobila dotek, kterému mohla zabránit. Avšak protože nevznikla škoda ani zranění, je A zproštěna viny (viz pravidlo 43.1(c)). Pro B nebylo rozumně možné zabránit doteku se spinakrem lodě A, když se vychýlil dozadu, a tak B neporušila pravidlo 14(a).
Všimněte si, že incidentem, při kterém bylo vybavení mimo svoji normální polohu, se zabývá také případ 91.
Pravidlo 69.1(a), Nepřípustné jednání: Povinnost nedopustit se nepřípustného jednání; Vypořádání
V okruhové rozjížďce buď lodí třídy „one-design“, nebo lodí závodících podle handicapového nebo přepočtového systému může loď použít taktiku, která jasně omezuje a zdržuje postup druhé lodě v rozjížďce, za předpokladu, že když je za to protestována podle pravidla 2, protestní komise zjistí, že existovala rozumná šance, že její taktika zlepší její celkové pořadí v závodě. Avšak poruší pravidlo 2 a možná i pravidlo 69.1(a), jestliže při použití této taktiky úmyslně poruší pravidlo.
Souhrn skutečností k otázce 1
V okruhové rozjížďce lodí třídy „one-design“ používá loď A taktiku, která jasně omezuje a zdržuje postup lodě B v rozjížďce. Při použití této taktiky A neporuší žádné pravidlo, snad s výjimkou pravidla 2 nebo pravidla 69.1(a). B protestuje na A podle pravidla 2.
Otázka 1
Za kterých z následujících okolností by byla taktika lodě A považována za nesportovní a za porušení pravidla 2 nebo pravidla 69.1(a)? (a) Protestní komise zjistí, že existovala rozumná šance, že taktika lodě A zlepší její celkové pořadí v závodě. (b) Protestní komise zjistí, že existovala rozumná šance, že taktika lodě A zvýší její šance na získání nominace do jiného závodu, ale její celkové pořadí v tomto závodě nezlepší. (c) Protestní komise zjistí, že existovala rozumná šance, že taktika lodě A zvýší její šance na získání nominace do národního týmu, ale její celkové pořadí v závodě nezlepší. (d) Protestní komise zjistí, že se A a třetí loď, loď C, dohodly, že obě přijmou taktiku, která je pro C výhodná, a že existovala rozumná šance, že taktika lodě A zlepší celkové pořadí lodě C v závodě. (e) Protestní komise zjistí, že se A snažila zhoršit bodování lodě B v rozjížďce nebo v závodě z důvodů, které se sportem nesouvisejí.
Odpověď 1
Za okolností (a) by A byla v souladu s uznávanými principy sportovního chování a čestného jednání.
Za okolností (b) a (c) by A porušila pravidlo 2 a možná i pravidlo 69.1(a).
Za okolností (d) by pravidlo 2 a možná i pravidlo 69.1(a) porušily obě lodě, A i C. Navíc by C tím, že by od A přijala pomoc zakázanou pravidlem 41, porušila také pravidlo 41.
Za okolností (e) by A porušila pravidlo 2 a možná i pravidlo 69.1(a), protože bez dobrého sportovního důvodu by její jednání jasně porušovalo uznávané principy sportovního chování a čestného jednání.
Otázka 2
Byla by odpověď 1 jiná, kdyby lodě závodily podle handicapového nebo přepočtového systému a kdyby A byla rychlejší nebo obratnější než B?
Odpověď 2
Ne.
Otázka 3
Byla by odpověď 1 jiná, kdyby A při použití taktiky, která jasně omezovala a zdržovala postup lodě B v rozjížďce, úmyslně porušila pravidlo?
Odpověď 3
Ano. Kdykoli loď úmyslně poruší pravidlo, poruší současně pravidlo 2 a možná i pravidlo 69.1(a).
USA 1991/282, revised by World Sailing 2009, 2013 and 2018
Když loď nemá důvod vědět, že část jejího trupu předčasně protnula startovní čáru, a závodní komise opomene neprodleně signalizovat „individuální odvolání“, a přesto ji boduje jako OCS, je to chyba, která bez její vlastní viny výrazně zhorší bodové hodnocení lodě, a proto jí zakládá nárok na nápravu.
Souhrn skutečností
Při startu rozjížďky lodí třídy „one-design“ byla část trupu každé z deseti lodí blízko středu startovní čáry při jejich startovním znamení lehce přes čáru. Závodní komise signalizovala „individuální odvolání“ vyvěšením vlajky X spolu s jedním výstřelem. Avšak tato znamení byla dána přibližně 40 sekund po startovním znamení. Žádná z lodí se nevrátila, aby odstartovala, a několik z nich podalo žádost o nápravu poté, co se po rozjížďce dozvěděly, že byly bodovány jako OCS.
Otázka 1
Co v pravidle 29.1 znamená „neprodleně vyvěsit“?
Odpověď 1
Žádná konkrétní doba neplatí pro všechny okolnosti, ale v tomto pravidle to znamená velmi krátkou dobu. Závodní komise má signalizovat „individuální odvolání“ v rozmezí několika velmi málo sekund od startovního znamení. Čtyřicet sekund je zdaleka za hranicí přijatelnosti.
Otázka 2
Je pro loď rozumné žádat o nápravu kvůli tomu, že znamení individuálního odvolání nebylo dáno neprodleně, i když se nevrátila, aby odstartovala?
Odpověď 2
Ano.
Otázka 3
Proč by lodi měla být přiznána náprava, když komise opomenula dát znamení neprodleně, když pravidla říkají, že opomenutí oznámit lodi, že část jejího trupu je při jejím startovním znamení na dráhové straně startovní čáry, ji nezbavuje její povinnosti odstartovat?
Odpověď 3
Pravidla to neříkají. Pravidlo 29.1 vyžaduje, aby komise dala znamení všem lodím, když je při startovním znamení část trupu jedné nebo více z nich na dráhové straně startovní čáry. Pravidlo 28.1 a, jestliže platí, pravidlo 30.1 po každé lodi vyžadují, aby se vrátila na předstartovní stranu čáry a potom odstartovala, ale to předpokládá, že znamení, jak vizuální, tak zvukové, byla dána. Když znamení dáno není, nebo, jako v tomto případě, když je dáno příliš pozdě, je loď, která si neuvědomuje, že byla při startovním znamení nepatrně přes čáru, významně znevýhodněna, protože nemůže využít informaci, kterou znamení poskytuje, v kombinaci se svým pozorováním své pozice vůči ostatním lodím v okamžiku, kdy je znamení dáno, k rozhodnutí, zda se má vrátit na předstartovní stranu čáry, nebo ne.
Otázka 4
Jak může mít loď, která neodstartovala správně, nárok na nápravu, když pravidlo 61.4(b) požaduje, aby její bodové hodnocení bylo výrazně horší „bez její vlastní viny“?
Odpověď 4
Loď, která nemá důvod se domnívat, že část jejího trupu byla při jejím startovním znamení na dráhové straně čáry, má právo předpokládat, že odstartovala správně, pokud jí nebyl náležitě signalizován opak. Jak ukazuje Odpověď 3, loď může být zpožděním závodní komise při dávání znamení odvolání významně znevýhodněna. Tato chyba je výhradně zaviněním závodní komise, a ne znevýhodněné lodě. (Diskusi o vhodné nápravě v podobné situaci najdete v případu 31.)
Pravidlo 18.1(a)(1), Místo u značky: Platnost pravidla 18
Pravidlo 18.1(a)(2), Místo u značky: Platnost pravidla 18
Pravidlo 18.2(a)(2), Místo u značky: Poskytnutí místa u značky
Pravidlo 18.2(b), Místo u značky: Poskytnutí místa u značky
Když loď s právem na místo u značky podle pravidla 18.2(a)(2) přejde přes směr přídí proti větru, pravidlo 18.2(a)(2) přestává platit a loď musí vyhovět platnému pravidlu sekce A.
Souhrn skutečností
Dvě lodě, A a B, pluly ostře proti větru na větru zprava a blížily se ke značce, která měla být obepluta pravobokem. A vplula do zóny zcela vpředu po dráze v závětří lodě B. Mezi pozicemi 4 a 5 A obrátila na směr ostře proti větru na větru zleva, aby značku obeplula. B, stále na větru zprava, se dotkla A, která již byla na větru zleva, a nezpůsobila škodu ani zranění. Obě lodě protestovaly.
Protestní komise s odkazem na pravidlo 18.1(a)(2) rozhodla, že pravidlo 18 neplatilo, protože těsně před dotekem byly obě lodě na opačném větru a B musela obrátit, aby minula značku svým správným směrem. Protože rozhodla, že pravidlo 18 neplatilo, diskvalifikovala protestní komise A podle pravidla 10. A se odvolala.
Rozhodnutí
B byla od pozice 1 do pozice 4 zcela vzadu za A. Zatímco byla B zcela vzadu, dávala přednost lodi A, jak vyžadovalo pravidlo 12.
Od okamžiku, kdy A vplula do zóny, až do okamžiku, kdy přešla přes směr přídí proti větru, platilo pravidlo 18.2(a)(2), které po B vyžadovalo, aby poskytla A místo u značky. B tuto povinnost plnila až do okamžiku krátce před pozicí 5, kdy A přešla přes směr přídí proti větru a povinnost B poskytovat A místo u značky skončila (viz pravidla 18.1(a)(1), 18.1(a)(2) a 18.2(b)). Všimněte si, že významem výrazu „při křižování proti větru“ se zabývá Případ 132.
V tom okamžiku B získala právo plavby a po A bylo vyžadováno, aby dávala přednost lodi B, nejprve podle pravidla 13 a později, od okamžiku, kdy se A dostala na směr ostře proti větru, podle pravidla 10.
Pravidlo 15 neplatilo, protože B získala právo plavby v důsledku obratu lodě A.
Ze zjištěných skutečností není jasné, zda B musela jednat, aby doteku s A zabránila, předtím, nebo potom, co A zaujala směr ostře proti větru na větru zleva. Je však jasné, že B musela jednat, aby doteku s A zabránila, v době, kdy měla právo plavby. Proto je A diskvalifikována, a to buď podle pravidla 13, nebo podle pravidla 10. Protože pro A bylo možné doteku zabránit, porušila také pravidlo 14(a).
Pravidlo 14 platilo i pro B, ale ze zjištěných skutečností nelze určit, zda pro B bylo rozumně možné doteku zabránit, kdyby jednala od okamžiku, kdy se ukázalo, že A nedává přednost. Toto určení však není nutné, protože B měla právo plavby a dotek nezpůsobil škodu ani zranění. Proto pokud by B porušila pravidlo 14(a), byla by zproštěna viny podle pravidla 43.1(c).
Odvolání lodě A se zamítá. A zůstává diskvalifikována a B potrestána být nemá.
Pravidlo 61.4(b)(1), Náprava: Rozhodnutí o nápravě
Když je cílová čára položena téměř v jedné přímce s posledním úsekem dráhy, takže nelze určit, který směr protnutí čáry je správný, aby loď dokončila podle definice, může loď protnout čáru kterýmkoli z obou směrů a její dokončení má být takto zaznamenáno.
Souhrn skutečností
Při dokončení rozjížďky loď A protnula cílovou čáru ze strany čáry, o které se domnívala, že je dráhovou stranou, a značku F minula pravobokem. Zapsala si čas, kdy čáru protnula. Hlavní rozhodčí nezaznamenal, že dokončila, a nedal zvukové znamení. Když neslyšela žádné zvukové znamení, plula A po dráze znázorněné na nákresu a nakonec protnula čáru tak, že značku F minula levobokem; v té chvíli hlavní rozhodčí zaznamenal, že dokončila, a dal zvukové znamení. A požádala o nápravu s tím, aby jako čas jejího dokončení byl použit čas, který si zapsala při svém prvním protnutí čáry.
Protestní komise zjistila jako skutečnost, že loď závodní komise se otáčela ze strany na stranu přes čáru rovnoběžnou s posledním úsekem dráhy, ale domnívala se, že hlavní rozhodčí pozorně sledoval, aby pro každou loď určil správný směr protnutí čáry. Náprava podle pravidla 61.4(b)(1) byla zamítnuta a A se odvolala.
Popisky:Wind = Vítr · Direction From Last Mark = Směr od poslední značky · Mark F = Značka F · Finishing Line = Cílová čára · Committee Vessel = Loď závodní komise
Rozhodnutí
Odvolání lodě A se přijímá. Umístění značek cílové čáry tak, že lodě nemohou snadno určit, kterým směrem mají cílovou čáru protnout, je nesprávné jednání závodní komise. Když loď nemůže rozumně zjistit, kterým směrem má protnout cílovou čáru, aby to odpovídalo definici Dokončit, má nárok dokončit kterýmkoli z obou směrů. A má proto nárok na nápravu podle pravidla 61.4(b)(1). Má jí být přiznáno umístění v cíli vypočítané z času, který si sama zapsala, když poprvé protnula čáru.
(Všimněte si, že žádné závodní pravidlo nevyžaduje, aby závodní komise dávala zvukové znamení, když loď dokončí. Takové znamení je zdvořilost, která loď ujistí, že její dokončení bylo zaznamenáno. Všimněte si také, že definice Dokončit dovoluje plachetním směrnicím změnit směr, kterým je po lodích vyžadováno protnout cílovou čáru; využití této možnosti by mohlo zmatek odstranit.)
Opakované nastavování plachet závodníkem, jehož trup je vně lan zábradlí, není povoleno.
Souhrn skutečností
V rozjížďce lodí, jejichž třídová pravidla vyžadují lanová zábradlí, je vítr okolo 15 kn [8 m/s] s nárazy trvajícími okolo tří sekund; krátká vlna naráží na lodě z boku. Člen posádky lodě A, který ovládá spinaker, stojí na návětrné straně paluby a drží otěž, kterou dokáže přitáhnout jen s velkým vypětím. Pozici těla mění tak, aby kompenzoval změny trimu lodě a tahu na otěži. Během některých nárazů je vidět, jak se zaklání s částí trupu vně lan zábradlí.
Otázky
1.Je správné ztotožňovat slova „pozice jakékoliv části“ v pravidle 49.2 s nehybnou pozicí?
2.Je záklon proti tahu otěže „vykonání nezbytného úkonu“, například při nastavování otěže?
3.Je trvání poryvu za těchto okolností „krátké“?
Odpovědi
Z obrázku 6 Případu 36 je jasné, že zvolená pozice člena posádky lodě A může porušit pravidlo 49.2. Pozice trupu osoby neznamená, že její trup je nehybný, ale zahrnuje úmyslné jednání s určitou dobou trvání.
Slovní spojení „vykonání nezbytného úkonu“ obsažené v pravidle 49.2 znamená, že trup může být vně lan zábradlí pouze pro vykonání úkonu, který by nemohl být rozumně vykonán uvnitř lan zábradlí. Užití slova „krátce“ v pravidle jasně říká, že trup musí být vtažen dovnitř, jakmile je úkon dokončen.
Pravidlo je jasně zaměřeno na to, aby povolilo jinak nedovolené jednání. Povolení se nevztahuje na běžné nastavování plachet, a to ani tehdy, když by bylo účinněji provedeno při pozici trupu vně lan zábradlí. Pravidlo 49.2 je zavedeno pro bezpečnost posádky a je nevyhnutelné, že omezuje výhody, které by mohly být získány optimalizací rozložení váhy posádky. Jednání člena posádky lodě A, který se zaklání vně lan zábradlí, porušuje pravidlo 49.2.
Pokud závodní pravidlo není uvedeno v seznamu pravidel v pravidle 86.1(c), třídová pravidla jej nemohou změnit. Pokud se třídové pravidlo pokouší o takovou změnu, je toto třídové pravidlo neplatné a nemůže být použito.
Souhrn skutečností
Lodě ve třídě XYZ mají trupy delší než 6 m. Pravidlo 5 v třídových pravidlech třídy XYZ říká:
Požadavek závodního pravidla 60.2(a)(1) vyvěsit červenou vlajku neplatí pro třídu XYZ, pokud to není výslovně písemně vyžadováno v plachetních směrnicích závodu nebo série závodů.
V rozjížďce třídy XYZ loď A podala protest na lodě B a C a na svém protestním formuláři poznamenala, že nevyvěsila červenou vlajku, protože to její třídová pravidla nevyžadují. Protestní komise na základě třídového pravidla 5 rozhodla, že protest je platný, a B proti tomuto rozhodnutí vznesla námitku s odůvodněním, že třídové pravidlo 5 je neplatné. Přes námitku lodě B pokračovala protestní komise v projednávání a diskvalifikovala B a C. B se odvolala.
Rozhodnutí
Odvolání lodě B se přijímá. Odstavec (d) definice Pravidlo jasně říká, že třídová pravidla v závodě platí. Třídová pravidla mohou změnit závodní pravidla, ale pouze pravidla uvedená v seznamu v pravidle 86.1(c) a se souhlasem World Sailing pravidlo dodatku G (viz pravidlo G5). Pravidlo 60 mezi nimi uvedeno není, a proto je třídové pravidlo 5, které se pokouší změnit pravidlo 60.2(a)(1), neplatné a nemůže být použito. Plachetní směrnice mohly pravidlo 60.2(a)(1) změnit, jak to povoluje pravidlo 86.1(b), ale neučinily tak. Proto byl protest lodě A neplatný a měl být odmítnut. V souladu s tím se rozhodnutí protestní komise ruší a oběma lodím se vrací jejich umístění v cíli.
Loď s právem plavby nemusí jednat, aby zabránila doteku, dokud není jasné, že druhá loď nedává přednost.
Popisky:Wind = Vítr · Starting Line = Startovní čára
Souhrn skutečností
Úhel startovní čáry byl takový, že ji loď na větru zprava mohla ostře proti větru protnout jen právě tak, a proto se většina lodí přibližovala na větru zleva. Avšak S se přibližovala na větru zprava od pravého konce startovní čáry a nepřetržitě volala „vítr zprava“ na lodě, které se přibližovaly na větru zleva.
P1 a P2 odpadly pod S. P3 se však o to, aby se S vyhnula, nijak nepokusila a narazila do ní pod pravým úhlem doprostřed jejího boku, čímž způsobila značnou škodu. Protestní komise diskvalifikovala obě lodě, P3 podle pravidla 10 a S podle pravidla 14. S se odvolala.
Rozhodnutí
Pravidlo 10 po P3 vyžadovalo, aby dávala přednost lodi S. Pravidlo 14 po každé z lodí vyžadovalo, aby zabránila doteku s druhou lodí, pokud to bylo rozumně možné. V případě P3 byl požadavek pravidla 14 zabránit doteku s lodí S v souladu se širším požadavkem pravidla 10, aby P3 umožnila lodi S „plout svým směrem bez nutnosti provést úhybné opatření“ (viz definice Dávat přednost). P3 porušila jak pravidlo 10, tak pravidlo 14.
V případě lodě S: zatímco pravidlo 10 po P3 vyžadovalo, aby jí dávala přednost, bylo ve stejnou dobu po S vyžadováno pravidlem 14, aby zabránila doteku, pokud to bylo „rozumně možné“ učinit.
Pravidlo 14 však lodi S dovolovalo plout svým směrem v očekávání, že P3 bude dávat přednost, jak je vyžadováno, až do okamžiku, kdy se ukázalo, že tak neučiní. V tomto případě nákres ukazuje, že P3 mohla snadno odpadnout a S se vyhnout i z pozice velmi blízko k S. Z toho důvodu byla doba mezi okamžikem, kdy se ukázalo, že P3 nebude dávat přednost, a okamžikem kolize velmi krátkým intervalem, tak krátkým, že pro S bylo nemožné doteku zabránit. Proto S neporušila pravidlo 14. Odvolání lodě S se přijímá a vrací se jí původní pořadí.
Loď může zabránit doteku, a přesto nedávat přednost.
Souhrn skutečností
S a P, dvě kýlové lodě délky přibližně 24 stop (7 m), se k sobě přibližovaly na úseku dráhy proti větru; pluly přibližně stejnou rychlostí ve větru 12–15 kn [6–8 m/s] a při „minimálním“ stavu moře. S byla nepatrně vpředu. Ve vzdálenosti přibližně tří délek trupu S zvolala „vítr zprava“ a učinila tak znovu ve vzdálenosti dvou délek trupu, ale P nereagovala ani nezměnila směr. V pozici 1 na nákresu změnily obě lodě směr ve stejném okamžiku. S, která se obávala kolize, prudce vyostřila s úmyslem obrátit a tím zmenšit škodu nebo zranění, a P prudce odpadla. Jakmile S viděla, že P odpadá, odpadla okamžitě také. P s kormidelní pákou vytočenou na levobok až na doraz minula záď S ve vzdálenosti dvou stop (0,6 m) od ní. K doteku nedošlo. S protestovala podle pravidla 10.
Protestní komise rozhodla, že P neporušila pravidlo 10. Poté zvažovala, zda S neporušila pravidlo 16.1 nebo 16.2 tím, že vyostřila a hned nato odpadla. Dospěla k závěru, že je neporušila, protože zjistila, že její změny směru neovlivnily P, která již prováděla prudkou změnu směru, jež by byla nutná i bez jednání lodě S. Protest lodě S byl zamítnut a ta se odvolala.
Popisky:Wind = Vítr
Rozhodnutí
Odvolání lodě S se přijímá. P je diskvalifikována za porušení pravidla 10.
Pravidlo 10 po P vyžadovalo, aby lodi S „dávala přednost“. „Dávat přednost“ znamená něco více než „zabránit doteku“; jinak by pravidlo tato nebo podobná slova obsahovalo. Skutečnost, že se lodě nesrazily, proto nutně neprokazuje, že P dávala přednost. O tom, zda P pravidlu vyhověla, či nikoli, rozhoduje definice Dávat přednost ve spojení se zjištěnými skutečnostmi. V tomto případě je klíčovou otázkou, kterou tato definice vyvolává, zda S mohla „plout svým směrem bez nutnosti provést úhybné opatření“.
K závěru, že P nedávala přednost lodi S, a porušila proto pravidlo 10, vedou tyto úvahy: (1) směry lodí v okamžiku, kdy incident začal. Lodě byly na kolizních směrech, což znamenalo, že alespoň jedna z nich bude muset změnit směr.
(2)vzdálenost mezi loděmi v okamžiku, kdy obě lodě změnily svůj směr. Kdyby po pozici 1 ani jedna z lodí směr nezměnila, narazila by příď P do závětrné strany S poté, co by lodě propluly přibližně dvě třetiny délky trupu.
(3)odhadovaný čas zbývající do doteku. Když obě lodě změnily směr, zbývalo velmi málo času do okamžiku, kdy by ke kolizi došlo. Například při rychlosti pěti uzlů by jedna z těchto lodí proplula dvě třetiny své délky za 1,9 sekundy. Při šesti uzlech by to bylo 1,5 sekundy.
(4)rozsah změny směru, který každá loď potřebovala, aby zabránila kolizi. Ten se zvětšoval, jak se lodě k sobě přibližovaly. V okamžiku, kdy P změnila směr, byla potřebná změna taková, že „s kormidelní pákou vytočenou na levobok až na doraz“ minula záď S „ve vzdálenosti 0,6 metru“. Ve stejném okamžiku byla změna směru, kterou by S potřebovala, aby se P vyhnula, kdyby P směr nezměnila, přibližně 90 stupňů, protože S by musela obrátit.
(5)čas, který každá z lodí potřebovala k provedení nutné změny směru. Tento činitel byl sám určen několika dalšími: hmotností a rychlostí lodě, tvarem jejího trupu pod vodou, velikostí jejího kormidla, potřebným ovládáním plachet a povětrnostními podmínkami a stavem moře.
Když lodě dosáhly pozice 1 na nákresu, P nedávala přednost. Kolize hrozila a byla téměř neodvratná, jak ukazuje skutečnost, že P s kormidlem na doraz minula záď S ve vzdálenosti menší než dvě stopy (0,6 m). V této pozici nákresu neměla S žádnou jistotu, že P slyšela její zvolání nebo že se chystá změnit směr, ani že si je P přítomnosti S vůbec vědoma. P navíc plula za bod, ve kterém měla odpadnout, ať už aby zmenšila čas a vzdálenost k dosažení návětrné značky, nebo aby plula směrem vybraným z taktických důvodů. Ze všech těchto důvodů S zjevně nemohla plout svým směrem „bez nutnosti provést úhybné opatření“, a P tedy porušila pravidlo 10. S byla plně oprávněna očekávat kolizi a dojít k závěru, že jí zabrání pouze její vlastní jednání.
Otázkou, zda S porušila pravidlo 16.1 nebo 16.2, se není třeba zabývat, protože v době, kdy S změnila směr, P již pravidlo 10 porušila a S, která jednala tak, jak vyžaduje pravidlo 14, změnila směr, aby zabránila kolizi. I kdyby zjištěné skutečnosti ukazovaly, že S porušila pravidlo 16.1 nebo 16.2, byla by zproštěna viny podle pravidla 43.1(a).
S výjimkou windsurfingu a kiteboardu nesmí mít závodník na sobě nebo k sobě jinak připevněnou nádobu na pití.
Otázka
Povoluje pravidlo 50.1(a) závodníkovi mít na sobě nebo k sobě jinak připevněnou nádobu na pití, když závodí?
Odpověď
Ne. S výjimkou windsurfingu a kiteboardu taková praxe není nezbytná, a proto se musí za její hlavní účel považovat zvýšení váhy závodníka. (Všimněte si, že pravidla B4 a F4 mění pravidlo 50.1(a) pro windsurfingové soutěže a závody kiteboardů.)
Pokud provázek dráhy lodě mine značku požadovanou stranou, loď neporuší pravidlo 28.1, i když současně tento provázek, když je napnut, mine značku druhou, nepožadovanou stranou.
Souhrn skutečností
První úsek rozjížďky na řece Panama vedl proti větru, ve slabém a proměnlivém větru a proti silnému proudu. Lodě A a B odstartovaly správně, ale vítr utichl a lodě splouvaly zpět. A minula levý konec čáry z jeho vnější strany a B se vrátila zpět přes čáru. Později se vítr opět vrátil, ale z nového směru, a obě lodě minuly pravý bok lodi závodní komise na pravém konci startovní čáry a pokračovaly v plavbě úsekem dráhy.
A protestovala na B pro porušení „pravidla provázku“ (viz definice Proplout dráhu a pravidlo 28.1), ale protestní komise rozhodla, že protest byl neplatný. Avšak podle pravidla 72 zaslala žádost o výklad definice Proplout dráhu a pravidla 28.1 národnímu svazu.
Popisky:Wind = Vítr · New Wind = Nový vítr · Current = Proud · To next mark = K další značce · Drifting conditions = Bezvětří · Drifting = Bezvětří · RC = loď závodní komise
Otázka
Vyhověly lodě A a B pravidlu 28.1?
Odpověď
Loď A vyhověla pravidlu 28.1. Po odstartování minula každou startovní značku na její požadované straně. Potom plula, jak je ukázáno, okolo celé startovní čáry. I tak provázek představující její dráhu, když je napnut, mine v místě, kde protíná startovní čáru, každou startovní značku na požadované straně. Pravidlo 28.1 nezakazuje otáčky okolo značky navíc, za předpokladu, že napnutý provázek popsaný v definici Proplout dráhu leží na požadované straně každé značky. Například jestliže se loď dotkne obeplouvané značky, zatímco ji míjí po svém pravém boku, jak to požadují plachetní směrnice, a potom okolo ní vykoná trestnou otáčku po směru hodinových ručiček, pravidlu 28.1 vyhovuje. Dalším příkladem, který v tomto případě ukazuje loď A, je situace, kdy provázek lodě mine obě značky startovní čáry na požadované straně: loď neporuší pravidlo 28.1, i když její provázek mine jednu z těchto značek (v tomto případě loď závodní komise) také na nepožadované straně.
Loď B porušila pravidlo 28.1. Po odstartování sice minula levou značku levobokem a pravou značku pravobokem, jak bylo požadováno, ale později splula zpět přes startovní čáru a minula značku na pravém konci levým bokem lodi. Když je provázek reprezentující její dráhu napnut, neprojde přes startovní čáru, a proto nemine pravou značku požadovanou stranou.
Ohledně rozboru podobného incidentu na cílové čáře viz případ 106.
Loď povinná dávat přednost musí dávat přednost vybavení druhé lodě, které je mimo normální polohu, jestliže bylo mimo normální polohu dostatečně dlouho na to, aby ho bylo možné zpozorovat a vyhnout se mu.
Souhrn skutečností
Lodě A a B pluly na boční vítr na větru zleva a přibližovaly se ke značce, kterou měly minout levobokem. B byla zcela vzadu od A. Spinaker lodě A neovladatelně vlál na špičce jejího stěžně po celý úsek dráhy. Obě lodě obrátily okolo značky. Poté, co obě obrátily, plula B krátký úsek ostře proti větru. Potom odpadla a její takeláž se dostala do doteku se spinakrem lodě A, který stále vlál na špičce stěžně lodě A. Dotek nezpůsobil škodu. A protestovala.
Protestní komise diskvalifikovala B pro porušení pravidla 12, když se její takeláž dostala do doteku se spinakrem lodě A. B se odvolala.
Popisky:Wind = Vítr · Course from last mark = Směr od poslední značky · Spinnaker = Spinakr
Rozhodnutí
Dotek byl způsoben tím, že B odpadla. V okamžiku doteku nebyl spinaker lodě A ve své normální poloze a příď B byla za trupem lodě A a za veškerým jejím vybavením, které bylo v normální poloze. Proto lodě nebyly v krytí (viz definice Zcela vzadu a Zcela vpředu; Krytí) a platilo pravidlo 12. To vyžadovalo po B, aby dávala přednost trupu, vybavení a posádce lodě A, včetně jejího spinakru.
B porušila pravidlo 12 tím, že nedávala přednost, protože plavbou směrem ke spinakru lodě A způsobila, že A musela provést úhybné opatření (viz definice Dávat přednost). Posádka B mohla vidět spinaker lodě A vlající od špičky jejího stěžně již dosti dlouho před dotekem, takže to, že B nedala přednost, nelze přisuzovat skutečnosti, že spinaker lodě A nebyl ve své normální poloze.
Případ 77 se zabývá incidentem, který se zdá být obdobný, ale významně se liší. V něm B minula značku těsně za zádí A, aniž by věděla, že A ztratí kontrolu nad svým spinakrem. Od B nebylo možné očekávat, že bude předvídat, že se spinaker lodě A náhle povleče 20 stop (6 m) za její zádí.
V tomto případě B porušila také pravidlo 14(a), protože způsobila dotek, kterému mohla zabránit. Loď A však pravidlo 14 neporušila, protože poté, co se ukázalo, že B nedává přednost, nebylo pro ni rozumně možné doteku zabránit. I kdyby to možné bylo, byla by jako loď s právem plavby zproštěna viny podle pravidla 43.1(c).
B byla správně diskvalifikována pro porušení pravidla 12. Porušila také pravidlo 14(a). Její odvolání se zamítá.
Když loď s právem plavby mění směr, je po lodi povinné dávat přednost vyžadováno, aby jednala jen v reakci na to, co loď s právem plavby dělá v daném okamžiku; není po ní vyžadováno, aby předvídala, co by loď s právem plavby mohla udělat později.
Souhrn skutečností
Na úseku dráhy proti větru se ve větru o síle 18 kn [9 m/s] k sobě přibližovaly S a P na opačném větru. P odpadla, aby se S vyhnula. S také odpadla a P pokračovala v odpadání, aby proplula za zádí S. S rovněž pokračovala v odpadání, aniž povolila své otěže, a v důsledku toho se dále naklonila do závětří. Došlo k doteku mezi stěžni a takeláží obou lodí a stěžen P byl zlomen.
Protestní komise diskvalifikovala S pro porušení pravidla 16 a ta se odvolala.
Odvolání lodě S se zamítá. Rozhodnutí protestní komise diskvalifikovat ji se potvrzuje, a to podle pravidel 14, 16.1 a 16.2.
Zpočátku byly lodě na kolizních směrech. P odpadla, aby dávala přednost lodi S, jak to vyžaduje pravidlo 10. Z písemně zjištěných skutečností a z nákresu vyplývá, že P by lodi S dala přednost proplutím v jejím závětří, kdyby S nezměnila svůj směr. S však odpadla, což způsobilo, že P musela okamžitě odpadnout ještě více, aby byla schopna pokračovat v dávání přednosti. Tím, že S změnila směr, jak to učinila, porušila pravidlo 16.2.
S pokračovala ve změně směru se stále rychlejším otáčením. V určitém okamžiku před kolizí již nebylo nic, co by P mohla s jachtařskou dovedností učinit, aby jí to umožnilo dávat přednost. Proto S tím, že pokračovala ve změně směru, porušila také pravidlo 16.1.
Navíc S porušila pravidlo 14 a musí být podle tohoto pravidla potrestána, protože jako loď s právem plavby nezabránila doteku, který způsobil škodu, i když to pro ni bylo rozumně možné.
S argumentovala tím, že P mohla obrátit nebo přehodit, a tvrdila, že to bylo povinností P. To je nesprávné pochopení povinností lodě povinné dávat přednost podle pravidla 10 a dalších pravidel práva plavby. Po lodi povinné dávat přednost je vyžadováno, aby jednala jen v reakci na to, co loď s právem plavby dělá v daném okamžiku; není po ní vyžadováno, aby předvídala, co by loď s právem plavby mohla udělat později. Dokud toho byla schopna, činila P to, co po ní bylo požadováno, a dávala přednost změnou směru takovým způsobem, že S, pokud by nepokračovala v odpadání směrem k P, by mohla plout svým směrem „bez nutnosti provést úhybné opatření“ (viz definice Dávat přednost).
Tím, že nedala přednost, porušila P pravidlo 10, ale bylo to následkem toho, že S porušila pravidla 16.1 a 16.2. Proto byla P zproštěna viny buď podle pravidla 43.1(a), nebo podle pravidla 43.1(b). P nebyla schopna zabránit doteku poté, co se ukázalo, že jí S nedává místo k dání přednosti; proto P neporušila pravidlo 14.
Jestliže loď vyostří okamžitě poté, co získá krytí v závětří druhé lodě, a neexistuje jachtařsky dovedné jednání, kterým by druhá loď mohla dávat přednost, poruší loď, která vyostřila, pravidla 15 a 16.1. Druhá loď poruší pravidlo 11, ale je zproštěna viny.
Souhrn skutečností
V pozici 1 byly W a L na opačném větru a přibližovaly se k návětrné značce, kterou měly minout levobokem. Poté, co W přešla přes směr přídí proti větru uvnitř zóny a byla na svém novém směru ostře proti větru, byla L přímo za její zádí. Směr W byl dostatečně vysoko nad mezní čarou, aby L mohla proplout mezi W a značkou. V pozici 2 L odpadla z místa těsně za zádí W a chystala se získat krytí v závětří W. Když krytí vzniklo, L okamžitě vyostřila a narazila do levého boku W. Lodě potom pokračovaly okolo značky bez dalšího incidentu. L protestovala na W, ale L byla diskvalifikována pro porušení pravidla 16.1. Odvolala se.
Mezi pozicí 1 a 2, uvnitř zóny, přešla W přes směr přídí proti větru. V tom okamžiku W dosahovala značky, a proto začalo platit pravidlo 18.3. L ve svém odvolání argumentovala tím, že W porušila pravidlo 18.3. Toto pravidlo vyžadovalo po W, aby dala L místo u značky, pokud by se L dostala do jejího vnitřního krytí. Zjištěné skutečnosti ukazují, že směr W byl dostatečně vysoko nad mezní čarou, aby L měla místo plout ke značce a obeplout ji. Proto W dala L místo u značky a pravidlo 18.3 neporušila.
V pozici 2 měla W právo plavby před L podle pravidla 12. Krátce poté, mezi pozicí 2 a 3, se lodě dostaly do krytí a v tom okamžiku L získala právo plavby podle pravidla 11 a pravidlo 15 po ní zpočátku vyžadovalo, aby dala W místo k dání přednosti. Po celou dobu poté, co lodě získaly krytí, platilo pravidlo 16.1. Vyostření lodě L, které provedla okamžitě po vzniku krytí, připravilo W o místo k dání přednosti. W neměla k dispozici žádné jednání s jachtařskou dovedností, kterým by mohla dávat přednost. L tím porušila pravidla 15 a 16.1.
L nebyla zproštěna viny podle pravidla 43.1(b), protože v okamžiku, kdy porušila pravidla 15 a 16.1, neplula v rámci místa u značky, na které měla právo a které jí W poskytla.
Když L vyostřila, porušila W pravidlo 11, ale byla zproštěna viny podle pravidla 43.1(b), protože plula v rámci místa, na které měla právo podle pravidel 15 a 16.1.
L získala krytí z pozice zcela vzadu ve vzdálenosti menší než dvě délky svého trupu od W, a proto pravidlo 17 zakazovalo L plout nad její správný směr. Protestní komise nezjistila jako skutečnost, zda L po vzniku krytí plula nad svůj správný směr, či nikoli. Jestliže tak plula, porušila pravidlo 17. Hledáním skutečností potřebných k vyřešení této otázky se však nic nezíská, protože L by zůstala diskvalifikována podle pravidel 15 a 16.1.
Protestní komise se pravidlem 14 nezabývala. W pravidlo 14(a) neporušila, protože pro ni nebylo rozumně možné doteku zabránit. L však pravidlo 14(a) porušila; skutečnost, že dotek způsobila, ukazuje, že pro ni bylo možné mu zabránit. Za toto porušení by byla potrestána, kdyby na kterékoli z lodí došlo ke škodě nebo zranění. O škodě nebo zranění nebyly zjištěny žádné skutečnosti, ale touto otázkou není třeba se zabývat, protože L by zůstala diskvalifikována podle pravidel 15 a 16.1.
Z výše uvedených důvodů se odvolání lodě L zamítá.
Jestliže jsou dvě lodě na stejném větru v krytí při křižování proti větru a jsou subjektem pravidla 18.2(a)(1), pravidlo 18 přestává platit, když některá z nich přejde přes směr přídí proti větru. Když je loď povinna dát druhé lodi místo u značky, zahrnuje prostor, který jí musí dát, i prostor, aby druhá loď mohla vyhovět pravidlu 31. Když je loď s právem na místo u značky donucena dotknout se značky, přičemž pluje v rámci místa u značky, na které má právo, je za své porušení pravidla 31 zproštěna viny.
Souhrn skutečností
Při přibližování k návětrné značce byly Jagga a Freebird v krytí na větru zleva, přičemž Freebird byla jednu až dvě délky lodě v závětří. Freebird obrátila a vplula do zóny na větru zprava. Jagga potom obrátila do pozice v návětří lodě Freebird. Jagga vyostřila tak, že její vybočující záď přinutila Freebird změnit směr, aby zabránila doteku, což učinila, a v důsledku toho se dotkla značky. Freebird protestovala.
Protestní komise diskvalifikovala Jaggu podle pravidla 18.3. Jagga se odvolala na základě toho, že jako vnitřní loď v krytí v okamžiku, kdy vplula do zóny, měla právo na místo k minutí značky.
Rozhodnutí
Když Jagga dosáhla zóny, byla ve vnitřním krytí s Freebird. Od tohoto okamžiku až do doby, kdy Freebird přešla přes směr přídí proti větru, vyžadovalo pravidlo 18.2(a)(1) po Freebird, aby dala lodi Jagga místo u značky. Když Freebird přešla přes směr přídí proti větru, byly lodě na opačném větru při křižování proti větru, a proto pravidlo 18 přestalo platit (viz pravidlo 18.1(a)(1)). Poté, co Freebird dokončila obrat, měla právo plavby podle pravidla 10, ale zpočátku byla subjektem pravidla 15. Tomuto pravidlu vyhověla, protože Jagga měla místo k dání přednosti proplutím před její přídí.
Mezi pozicí 2 a 3 přešla Jagga přes směr přídí proti větru v zóně značky, která měla být minuta levobokem. V tom okamžiku Freebird dosahovala značky, a proto začalo platit pravidlo 18.3, a tím pravidlo 18.2 neplatilo. Krátce poté, když Jagga dokončila obrat, byla Freebird v jejím vnitřním krytí, a pravidlo 18.3(b) tehdy vyžadovalo po lodi Jagga, aby dala Freebird místo u značky, protože Freebird byla na větru zprava od okamžiku, kdy vplula do zóny.
Poté, co Jagga proplula před přídí Freebird, měla Freebird právo plavby, nejprve podle pravidla 10, poté podle pravidla 13 a nakonec podle pravidla 11. Proto Jagga neměla po tuto dobu žádnou ochranu podle pravidla 15.
Po pozici 3 vyžadovalo pravidlo 11 po lodi Jagga, aby plula tak, aby Freebird mohla „plout svým směrem bez nutnosti provést úhybné opatření“ (viz definice Dávat přednost). Skutečnost, že když Jagga vyostřila, musela Freebird změnit směr, aby zabránila doteku, byla důkazem, že Jagga porušila pravidlo 11 tím, že nedala přednost. Když Jagga vyostřila, nedala rovněž Freebird prostor, aby mohla plout ke značce a vyhovět své povinnosti podle pravidla 31. Proto Jagga porušila pravidlo 18.3(b) (viz také definice Místo u značky a Místo).
Protestní komise správně diskvalifikovala Jaggu podle pravidla 18.3(b), ale Jagga porušila také pravidlo 11. Freebird porušila pravidlo 31, když se dotkla značky, ale byla zproštěna viny podle pravidla 43.1(b). Odvolání lodě Jagga se zamítá.
GBR 2000/4
Případ 96
Pravidlo 30.4, Startovní tresty: Pravidlo černé vlajky
Když se loď po všeobecném odvolání dozví ze zobrazeného čísla své plachty, že ji závodní komise diskvalifikovala podle druhé věty pravidla 30.4, a domnívá se, že se závodní komise dopustila chyby, je její jedinou možností neodstartovat a potom požádat o nápravu. Jestliže však závodní komise její číslo plachty nezobrazí a loď ve znovu startované rozjížďce pluje, měla by být bodována BFD, nikoli DNE.
Souhrn skutečností k otázce 1
Závodní komise vztyčila jako přípravné znamení pro start jedné třídy černou vlajku. Trup lodě A byl v poslední minutě před jejím startovním znamením identifikován v trojúhelníku tvořeném konci startovní čáry a první značkou. Po startovním znamení signalizovala závodní komise všeobecné odvolání. Závodní komise diskvalifikovala A bez projednávání pro porušení pravidla 30.4 a zobrazila její číslo plachty před dalším vyzývacím znamením této rozjížďky.
Otázka 1
Jestliže se A domnívá, že se závodní komise dopustila chyby, když ji v poslední minutě identifikovala v trojúhelníku, dovolují jí pravidla, aby plula v rozjížďce, když je znovu startována, a potom žádala o nápravu?
Odpověď 1
Pravidlo 30.4 jasně vyžaduje, aby A neplula ve znovu startované rozjížďce, a stanoví, že jestliže tak učiní, její diskvalifikace nesmí být vyškrtnuta. Jejím jediným prostředkem je žádat o nápravu, která, jestliže je přiznána v sérii rozjížděk, by se normálně určila na základě jejích výsledků v ostatních rozjížďkách.
Souhrn skutečností k otázce 2
Skutečnosti jsou stejné jako u otázky 1 s tím rozdílem, že závodní komise nezobrazila číslo plachty lodě A před dalším vyzývacím znamením této rozjížďky a A plula v rozjížďce, když byla znovu startována.
Otázka 2
Má A nárok na umístění v cíli?
Odpověď 2
Ne. Loď A by měla být diskvalifikována, jak vyžaduje druhá věta pravidla 30.4. Avšak protože se závodní komise dopustila chyby tím, že nezobrazila číslo její plachty mezi všeobecným odvoláním a dalším vyzývacím znamením této rozjížďky, měla by být bodována BFD (diskvalifikace podle pravidla 30.4), a nikoli DNE (diskvalifikace, kterou nelze vyškrtnout). Jestliže požádá o nápravu s tvrzením, že má nárok na umístění v cíli, protože se závodní komise dopustila chyby, když nezobrazila číslo její plachty, měla by být její žádost zamítnuta. I když je nezobrazení čísla její plachty nesprávným opomenutím závodní komise, není to toto opomenutí, které ji připravilo o umístění v cíli, ale skutečnost, že byla v minutě před svým startovním znamením v trojúhelníku tvořeném konci startovní čáry a první značkou. Avšak jestliže byla bodována jako DNE, měla by jí být přiznána náprava v rozsahu změny jejího bodového výsledku na BFD.
GBR 2000/1
Případ 97
Pravidlo 55.3, Nastavování a ovládání plachet: Ovládání plachet
Použití „jockey pole“ připevněného k návětrné spinakrové otěži je povoleno.
Otázka
Je použití „jockey pole“ (kulatiny, která vytváří tlak směrem od lodi na lano, které řídí předo-zadní nastavení spinakrového pně) povoleno podle pravidla 55.3?
Odpověď
Ano. Když je spinakrový peň nastaven, je lano, které řídí předo-zadní nastavení tohoto pně, návětrnou otěží („guy“), a nikoli závětrnou otěží („sheet“). „Jockey pole“, který vytváří tlak směrem od lodi na návětrnou otěž, proto není „zařízením vytvářejícím tlak na otěže nebo na zadní (otěžový) roh plachty“.
Pravidla uvedená v definici Pravidlo platí v závodech řízených Závodními pravidly jachtingu bez ohledu na to, zda vypsání závodu výslovně stanoví, že platí. Pravidlo ve vypsání závodu nebo v plachetních směrnicích, je-li v souladu s případným předpisem k pravidlu 88.2, může změnit některé nebo všechny předpisy národního svazu. Vypsání závodu obecně nemůže změnit třídové pravidlo. Když loď závodí podle handicapového nebo přepočtového systému, platí pravidla tohoto systému a některá nebo všechna její třídová pravidla mohou platit také. Když je vypsání závodu v rozporu s plachetními směrnicemi, ani jedno nemá přednost.
Souhrn skutečností
Vypsání závodu „Spring Tune-Up“ stanovilo, že budou platit Závodní pravidla jachtingu, ale neodkazovalo na předpisy národního svazu, plachetní směrnice, třídová pravidla, vypsání závodu ani na jakýkoli další dokument nebo pravidlo. Byly dány starty pro třídu lodí závodících podle handicapového systému a pro dvě třídy one-design. Buttercup, loď třídy J/24, závodila v handicapové třídě a byla protestována pro porušení třídového pravidla třídy J/24.
Otázka 1
Platilo něco z následujícího? (1) předpisy národního svazu (2) třídová pravidla (3) pravidla ve vypsání závodu (4) pravidla v plachetních směrnicích (5) další dokumenty řídící závod
Odpověď 1
Pravidlo J1.1(2) vyžaduje, aby vypsání závodu informovalo závodníky, „že závod bude řízen podle pravidel, jak je definováno v Závodních pravidlech jachtingu“. Jestliže vypsání závodu takové prohlášení obsahuje, potom platí všechno následující: předpisy národního svazu, třídová pravidla, pravidla ve vypsání závodu a v plachetních směrnicích, a rovněž World Sailing Směrnice, kterým World Sailing určil status pravidla a které jsou zveřejněny na webu World Sailing. Platí proto, že všechny jsou definovány jako pravidla (viz definice Pravidlo).
V tomto případě vypsání závodu „Spring Tune-Up“ nevyhovělo pravidlu J1.1(2). Stanovilo pouze, že „budou platit Závodní pravidla jachtingu“. Přesto platily dokumenty 1, 2, 3 i 4. Odůvodnění, které vede k tomuto závěru, je uvedeno v následujícím odstavci.
Jestliže se výraz v závodním pravidle objeví kurzívou, je použit ve významu uvedeném v Definicích (viz Názvosloví v Úvodu). Pravidla 4.1(a) a 4.3(a), v nichž jsou „pravidla“ vytištěna kurzívou, jasně stanoví, že účastí v závodě každý závodník a majitel lodě souhlasí, že se bude řídit závodními pravidly a pravidly v dokumentech uvedených v definici Pravidlo. Pravidlo 5, v němž se „pravidla“ opět objevují kurzívou, znamená, že pravidla ve všech dokumentech uvedených v definici Pravidlo řídí také pořadatele, závodní komisi, technickou komisi a protestní komisi, když vedou a rozhodují závod. Seznam v definici Pravidlo zahrnuje body 1, 2, 3 a 4 z otázky 1.
Další dokumenty řídící závod (bod 5 v otázce 1) platí pouze tehdy, jsou-li uvedeny ve vypsání závodu (viz pravidlo J1.1(3)).
Otázka 2
Může být změněn předpis národního svazu nebo pravidlo ve vypsání závodu nebo v plachetních směrnicích?
Odpověď 2
Ano, za předpokladu, že jsou dodrženy postupy pro provedení takové změny uvedené v závodních pravidlech. (Poznamenejme, že doplnění pravidla nebo jeho vymazání v celém rozsahu nebo jeho části je „změnou“ pravidla. Viz pravidlo 85.1.)
Vypsání závodu nebo plachetní směrnice mohou předpis změnit nebo stanovit, že některé nebo všechny předpisy nebudou platit, za předpokladu, že národní svaz neomezil změny těchto předpisů předpisem k pravidlu 88.2. Není-li taková změna ve vypsání závodu nebo v plachetních směrnicích, platí všechny předpisy.
Pravidlo 89.2 stanoví, že pravidlo ve vypsání závodu může být změněno za předpokladu, že je vydáno odpovídající oznámení, a pravidlo 90.2(c) se týká postupů pro změnu pravidla v plachetních směrnicích.
Otázka 3
Může být změněno třídové pravidlo?
Odpověď 3
Obecně ne. Vypsání závodu však může třídové pravidlo změnit, jestliže třídová pravidla samotná tuto změnu povolují, nebo jestliže bylo pro tuto změnu získáno písemné povolení třídové asociace a je vyvěšeno na oficiální nástěnce (viz pravidla 87 a J1.2(3)).
Otázka 4
Buttercup, loď třídy J/24, závodila v handicapové třídě. Platila pro ni třídová pravidla J/24, nebo pravidla handicapového systému?
Odpověď 4
Pro Buttercup platila pravidla handicapového systému (viz bod (d) definice Pravidlo). Jestliže byl její handicap výslovně založen na předpokladu, že závodí v souladu s některými nebo se všemi třídovými pravidly J/24, potom pro ni tato třídová pravidla J/24, popřípadě všechna třídová pravidla J/24, platila. Jestliže však handicap lodě Buttercup na takovém předpokladu založen nebyl, potom pro ni neplatilo žádné z třídových pravidel J/24.
Otázka 5
Jestliže je pravidlo ve vypsání závodu v rozporu s pravidlem v plachetních směrnicích, které má přednost? Může být tento rozpor vyřešen?
Odpověď 5
Ani jedno nemá přednost. Protest nebo žádost o nápravu vyplývající z takového rozporu se řídí pravidlem 63.5(c). To vyžaduje po protestní komisi, aby použila to pravidlo, o kterém se domnívá, že zajistí nejspravedlivější výsledek pro všechny dotčené lodě. Jestliže takový rozpor vznikne mimo projednávání protestu nebo žádosti o nápravu, může být odstraněn změnou vypsání závodu (jak dovoluje pravidlo 89.2(b)) nebo plachetních směrnic (jak dovoluje pravidlo 90.2(c)).
Skutečnost, že loď povinná dávat přednost je neovladatelná, jí nedává právo na zproštění viny za porušení pravidla části 2. Když je loď s právem plavby pravidlem 14 povinna „zabránit doteku, pokud je to rozumně možné“ a jediným způsobem, jak to udělat, je nekontrolované přehození, pravidlo neporuší, jestliže nekontrolovaně nepřehodí. Když je trestem lodě podle pravidla 44.1(b) vzdání a ona se vzdá (ať z vlastní volby, nebo z nutnosti), nemůže být potom diskvalifikována.
Popisky:Wind 20 knots = Vítr 20 kn [10 m/s]
Souhrn skutečností
Lodě třídy Farr 30 závodily za těžkých podmínek. Loď S plula na zadní vítr rychlostí 10–14 kn. Předtím, než loď P dosáhla pozice 1, se nekontrolovaně stočila bokem k vlnám a byla neovladatelná. P narazila do středu lodě S a způsobila jí vážnou škodu. Obě lodě vzdaly. S protestovala na P.
Protestní komise zjistila, že S provedla malé změny směru, když byly lodě ještě dostatečně daleko od sebe; že tyto změny zmařily nevyzpytatelné pohyby lodě P, která byla stále neovladatelná; a že když se ukázalo, že P nebude dávat přednost, jediným možným jednáním lodě S bylo nekontrolované přehození, při kterém by S riskovala značnou škodu.
Protestní komise diskvalifikovala obě lodě, P pro porušení pravidla 10 a S pro porušení pravidla 14, s tím, že S si měla být vědoma těžkostí, ve kterých se P nacházela, a měla jednat výrazněji a dříve. Své rozhodnutí zaslala národnímu svazu k potvrzení nebo opravě.
Rozhodnutí
Rozhodnutí protestní komise se ruší. Obě lodě budou bodovány jako RET.
P zjevně porušila pravidla 10 a 14(a). Žádné pravidlo ji nezprostilo viny, i když byla neovladatelná. Porušením pravidel 10 a 14(a) P způsobila vážnou škodu. Pravidla 10 a 14(a) jsou pravidly části 2 a pravidlo 44.1 dovoluje lodi, která poruší jedno nebo více pravidel části 2, přijmout trest. Protože P způsobila vážnou škodu, byl jejím odpovídajícím trestem vzdání (viz pravidlo 44.1(b)). P se vzdala (není podstatné, zda z vlastní volby, nebo z nutnosti), a byla proto vyňata z diskvalifikace (viz pravidlo 60.5(c)). Její diskvalifikace se ruší a bude bodována jako RET.
Nyní k lodi S: pravidlo 14 obsahuje pro loď s právem plavby zvláštní ustanovení. Za prvé, aby mohla být potrestána, musí dojít k doteku, který způsobil škodu nebo zranění. O tom není pochyb. Za druhé, nebylo po ní požadováno, aby jednala k zabránění doteku, dokud nebylo jasné, že P nedává přednost. Teprve od té chvíle po ní pravidlo 14 požadovalo, aby zabránila doteku, pokud to bylo rozumně možné. Protestní komise zjistila, že když bylo lodi S jasné, že P nebude dávat přednost, jediným možným jednáním lodě S bylo nekontrolované přehození, při kterém by S riskovala značnou škodu. Toto zjištění je rovnocenné zjištění, že pro S nebylo rozumně možné doteku zabránit. Proto S neporušila pravidlo 14. Její diskvalifikace se ruší a i ona bude bodována jako RET.
Konečně, protestní komise by si měla po těchto změnách v rozhodnutí povšimnout toho, že pravidlo 61.1(c) ji opravňuje vyvolat projednávání o poskytnutí nápravy S podle pravidla 61.4(b)(2).
Když loď požádá o závodně taktickou radu a přijme ji, přijala vnější pomoc, i když o ni žádala a přijala ji na veřejném rádiovém kanále.
Souhrn skutečností
Tři velké lodě měly obeplout značku blízko pobřežních skal a potom vplout do proudu o rychlosti 6 kn. Vítr byl slabý. Loď A zavolala rádiem na loď B, jejíž kormidelník znal oblast lépe, a zeptala se, zda je bezpečné kotvit v blízkosti značky. B odpověděla, že kotvit bezpečné není. Loď C protestovala na obě lodě podle pravidla 41 za to, že spolu probíraly, jakou taktiku použijí při obeplouvání značky a při plavbě dalším úsekem dráhy.
Protestní komise zamítla protest proti B a diskvalifikovala A pro přijetí vnější pomoci. Uvedla, že A mohla od značky kdykoli úplně bezpečně odplout pod plachtami nebo na motor a že jedinými důvody pro kotvení u značky byly překonání nepříznivého proudu a vítězství v rozjížďce.
Loď A se odvolala s odůvodněním, že se nedomnívala, že přijala pomoc, že se domnívala, že rada daná na veřejném rádiovém kanále není vnější pomocí, a že by národní svaz neměl schvalovat diskvalifikaci za přijetí bezpečnostní informace.
Rozhodnutí
Odvolání lodě A se zamítá. A požádala o pomoc ze závodně taktických důvodů a přijala ji. Není podstatné, že otázka lodě A i informace, kterou v odpovědi obdržela, byly vysílány na veřejném rádiovém kanále. Pomoc, kterou A přijala, nespadala do žádné z výjimek z pravidla 41, a zejména ne do pravidla 41(d), protože si o informaci sama požádala. A proto porušila pravidlo 41.
GBR 2001/4
Případ 101
Pravidlo 20.2(c), Místo k obratu u překážky: Reakce
Když je loď s právem plavby povinna dát druhé lodi místo k manévru, právo plavby se na loď, která má na místo právo, nepřenáší. Když je lodi, která se přibližuje k překážce, na její zvolání „Místo k obratu“ odpovězeno „Obrať“, a ona obrátí a je potom schopna obrátit znovu, aby s jachtařskou dovedností dávala přednost, dala jí druhá loď požadované místo.
Souhrn skutečností
A a B byly lodě mezinárodní třídy Dragon. A se přibližovala ke břehu ostře proti větru na větru zprava, zcela vpředu a na dráze v závětří B. A zvolala „Místo k obratu“ a B odpověděla „Obrať ty“. A obrátila a B se držela svého směru. A pak byla na kolizním směru s B a obrátila znovu. Oba obraty lodě A byly provedeny běžným způsobem a s jachtařskou dovedností. Po svém druhém obratu byla A v krytí v závětří B. Krátce poté B obrátila a A učinila totéž. A protestovala na B, že jí nedala místo, jak vyžaduje pravidlo 20.2(c).
Protestní komise došla k závěru, že B nedala A „místo, aby obrátila a vyhnula se jí“, a diskvalifikovala B s tím, že „po obratu lodě A jí nedala přednost“. B se odvolala.
Popisky:Wind = Vítr · Room to tack! = Místo k obratu! · You tack! = Obrať!
Rozhodnutí
Odvolání lodě B se přijímá a vrací se jí původní pořadí. Jednání lodě A ukazuje, že měla místo, aby obrátila a vyhnula se B. B proto splnila svoji povinnost podle pravidla 20.2(c).
Je důležité rozlišovat požadavek dávat přednost od požadavku poskytnout místo. Když je po lodi s právem plavby požadováno, aby dala jiné lodi místo k manévru, právo plavby se nepřevádí na loď, která má na místo právo. Poté, co A obrátila na vítr zleva, nebylo po B požadováno, aby dávala přednost lodi A; naopak to byla A, po které pravidlo 10 požadovalo, aby dávala přednost lodi B. Po B pravidlo 20.2(c) požadovalo pouze, aby dala A místo, aby obrátila a vyhnula se B, a to B učinila.
Když loď požaduje nápravu na základě incidentu, o kterém prohlašuje, že ovlivnil její umístění v rozjížďce, a tedy následně v závodě, je časovým limitem pro podání žádosti o nápravu spíše časový limit pro rozjížďku, než časový limit založený na zveřejnění výsledků závodu.
Souhrn skutečností
Scruples požádala o nápravu na konci závodu o osmi rozjížďkách kvůli incidentu, který se stal v rozjížďce 5 tohoto závodu, plachtěné tři týdny předtím. Protestní komise shledala její žádost neplatnou, protože byla podána po časovém limitu. Loď se odvolala s tím, že teprve na konci závodu a po zveřejnění výsledků se dozvěděla, že její umístění v rozjížďce 5 ovlivnilo její umístění v závodě, a že čas pro podání žádosti jí začal běžet teprve po skončení závodu a zveřejnění výsledků.
Rozhodnutí
Odvolání lodě Scruples se zamítá. Její žádost o nápravu nebyla platná, protože nebyla doručena do kanceláře závodu v protestním časovém limitu, který platil pro rozjížďku 5 (viz pravidlo 61.2(b)). Incident ovlivnil její umístění v závodě pouze tím, že ovlivnil její umístění v rozjížďce 5, a proto byl rozhodným časovým limitem pro žádost o nápravu časový limit, který platil pro tuto rozjížďku.
Výraz „s jachtařskou dovedností“ v definici Místo poukazuje na ovládání lodi, které může být očekáváno od způsobilé, ale ne špičkové posádky, která má přiměřený počet členů pro daný typ lodi.
Souhrn skutečností
Dvě lodě OL a IW o délce 30 stop (9 m) plují na větru zleva u překážky, kterou je zakotvená loď. OL se rozhodla plout v závětří překážky. Lodě jsou v krytí, IW jako vnitřní. Ačkoli se na lodích této třídy normálně jezdí se šestičlennou posádkou, IW pluje s tříčlennou posádkou a ta je relativně nezkušená.
Otázka 1
Má se při určení, na jaké množství „místa“ má IW podle pravidla 19.2(b) mezi OL a překážkou právo, brát v úvahu zkušenost a počet členů posádky, která na IW pluje?
Odpověď 1
Ani zkušenost posádky IW, ani její počet nejsou při určení „místa“ podstatné. V pravidle 19.2(b), které požaduje, aby OL poskytla IW „místo“ mezi sebou a překážkou, je „místo“ definovaným pojmem. Definice Místo je „prostor, který loď ve stávajících podmínkách potřebuje . . . když manévruje bez prodlení a s jachtařskou dovedností“. Při určování, zda OL požadovaný prostor poskytla, či nikoli, musí být výklad výrazu „s jachtařskou dovedností“ založen na ovládání lodi, které lze rozumně očekávat od způsobilé, ale ne špičkové posádky s počtem členů přiměřeným pro danou loď. (Případ 21 pojednává o dalších aspektech definice Místo.)
Otázka 2
Je odpověď stejná i pro „místo“ ve smyslu, v jakém je použito v definici Místo u značky a v dalších pravidlech části 2?
Pokus o rozlišení mezi skutečnostmi (fakty) a závěry (výsledek usuzování) ve zjištění protestní komise je někdy neuspokojivý, protože zjištění mohou být založena částečně na skutečnostech a částečně na závěrech. Národní svaz může změnit rozhodnutí protestní komise a jakákoliv další zjištění, která se týkají úvah nebo posudků, ale ne její zjištění skutečností. Národní svaz může odvodit další skutečnosti logickou dedukcí. Písemné skutečnosti ani nakreslené údaje nemají mezi sebou prioritu. Protestní komise musí rozhodnout rozpor mezi zjištěnými skutečnostmi, pokud to po ní národní svaz požaduje.
Otázka 1
Jaká kritéria určují, zda zjištění v rozhodnutí protestní komise může být při odvolání předmětem změny? Jsou tato kritéria založena na tom, zda je zjištění skutečnost (fakt; angl. „fact“) nebo závěr (výsledek usuzování; angl. „conclusion“), zda obsahuje interpretaci pravidla, nebo na něčem jiném?
Odpověď 1
Rozlišení mezi „skutečností“ a „závěrem“ neposkytuje uspokojivé kritérium, protože se oba pojmy mohou překrývat. V kontextu pravidla 63.5(a) a dalších pravidel, která tento termín užívají, je „skutečnost“ jednání nebo stav, o kterém protestní komise „zjistí“, že se stal nebo existoval. „Závěr“ je odvozen usuzováním z něčeho jiného a může být čistě faktický. Například jestliže skutečnosti jsou, že v rozjížďce byly tři třídy a v každé třídě pět lodí, je zároveň závěrem i skutečností, že v rozjížďce bylo 15 lodí. Závěr může být také částečně nefaktický, například když je učiněn úsudek, který obsahuje nefaktické prvky. Příkladem je výrok „Loď A vyvěsila svoji vlajku při první rozumné příležitosti po incidentu“, který je založen na kombinaci skutečností o incidentu a interpretace výrazu „první rozumná příležitost“ v pravidle 60.2(a)(1).
Zjištění, které je interpretací pravidla, je zřejmě předmětem změny národním svazem, ale stejně tak jsou předmětem změny i další zjištění, která zahrnují usuzování nebo úsudek. Například protestní komise může uvést: „Rychlost větru 15 uzlů [8 m/s] byla příliš vysoká na to, aby lodě mohly závodit bezpečně“. Tento výrok je míněním nebo úsudkem, ale není interpretací pravidel.
Kritériem pro určení, zda je zjištění protestní komise předmětem změny při odvolání, je proto pouze to, že zjištění není výlučně faktické povahy. Pravidlo 70.1 dovoluje odvolání proti „rozhodnutí protestní komise nebo jejím postupům, ale ne proti zjištěným faktům“. Nezakazuje však odvolání proti dalším zjištěním nebo úsudkům, které protestní komise učinila. Podobně pravidlo R5 požaduje, aby národní svaz přijal skutečnosti zjištěné protestní komisí, ale nepožaduje přijetí dalších zjištění. Účinkem obou pravidel je, že národní svaz může změnit jakékoli zjištění protestní komise s výjimkou zjištění skutečnosti.
Otázka 2
Může národní svaz odvodit další skutečnosti tím, že vyvodí závěry z písemných skutečností protestní komise nebo z jejího nákresu?
Odpověď 2
Ano. Národní svaz může použít logiku a odvodit další skutečnosti z kteréhokoli z těchto zdrojů.
Otázka 3
Jaký je význam nákresu připraveného nebo odsouhlaseného protestní komisí, jak je to požadováno pravidlem R2.2(b)?
Odpověď 3
Nákres a písemné skutečnosti jsou fakta zjištěná protestní komisí. Ani jedno nemá přednost před druhým.
Otázka 4
Když jsou skutečnosti ve vzájemném rozporu, například když je rozpor mezi nákresem a písemnými skutečnostmi, je po národním svazu požadováno, aby přijal všechny? Jak mají být rozpory vyřešeny?
Odpověď 4
Národní svaz nemůže logicky přijmout rozporné skutečnosti. Pravidlo R5 dává národnímu svazu pravomoc vyžadovat po protestní komisi, aby poskytla revidované nebo dodatečné skutečnosti, které rozpor vyřeší.
Když dvě lodě plují na zadní vítr na opačném větru, loď na větru zprava může změnit směr za předpokladu, že dá lodi na větru zleva místo k dání přednosti.
Souhrn skutečností
Poté, co S plula nějakou dobu po boku P na větru zleva, přehodí na vítr zprava, aniž by porušila pravidlo 15. Obě lodě pokračují na souběžných směrech. Asi dvě minuty po svém přehození začne S vyostřovat. P na vyostření nereaguje a lodě se v pozici 3 dotknou. Nedojde ke škodě ani ke zranění.
Popisky:Wind = Vítr
Otázky
Platí v okamžiku doteku ještě pravidlo 15? Porušuje S pravidlo 16.1?
Odpovědi
S jako loď na větru zprava má právo plavby podle pravidla 10 a P jako loď na větru zleva musí dávat přednost. Pravidlo 15 platí pouze krátce poté, co se S stane lodí s právem plavby, ale pravidlo 16.1 nadále omezuje, jak může S měnit směr. S může vyostřit za předpokladu, že tak učiní způsobem, který dává P místo k dání přednosti, a P musí být připravena neprodleně reagovat, je-li to nutné přehozením, aby pokračovala v dávání přednosti. Protože P má místo k dání přednosti lodi S tím, že zareaguje neprodleně, jakmile S vyostří, S pravidlo 16.1 neporušuje. P nedává přednost a nezabrání doteku s S. P je proto potrestána za porušení pravidel 10 a 14(a).
S také porušuje pravidlo 14, protože poté, co se ukáže, že P nedává přednost, může S doteku zabránit. Protože však nedošlo ke škodě ani ke zranění, je zproštěna viny podle pravidla 43.1(c).
Když provázek dráhy lodě leží na požadovaných stranách cílových značek nebo značek brány, není důležité, když natažený provázek také obepíná jednu z těchto značek po druhé nepožadované straně.
Souhrn skutečností
Když se lodě na zadní vítr přibližují k cílové čáře, snese přílivový proud jednu z nich mimo jednu z cílových značek. Propluje za celou cílovou čáru, obepluje druhou cílovou značku a potom protne cílovou čáru z její dráhové strany.
Otázka
Vyhověla loď pravidlu 28.1?
Popisky:Wind = Vítr · Current = Proud · Finishing line = Cílová čára
Odpověď
Ano. Když dráha vyžaduje, aby lodě propluly mezi dvěma značkami cílové čáry nebo brány, loď vyhoví pravidlu 28.1, jestliže napnutý provázek, který představuje její dráhu, prochází mezi značkami ze směru od předchozí značky (viz definice Proplout dráhu). Vyhoví pravidlu 28.1 i tehdy, když provázek mine jednu ze značek cílové čáry nebo brány na nepožadované straně. V tomto případě loď minula bójku, která sloužila jako značka cílové čáry, na nepožadované straně dříve, než ji minula na požadované straně.
Pojednání o podobné příhodě u startovní čáry viz případ 90.
Pravidlo 44.1(b), Tresty v okamžiku incidentu: Přijetí trestu
Pravidlo 60.5(c)(2), Protesty: Rozhodnutí protestu
Během startovní sekvence loď, která nesleduje okolí, může tímto nesplnit svoji povinnost činit vše proto, aby zabránila doteku. Zvolání je jeden ze způsobů, jak loď může jednat, aby zabránila doteku. Pokud porušení pravidla části 2 způsobí vážnou škodu a loď poté vzdá, přijala patřičný trest a nemůže být za toto porušení diskvalifikována.
Souhrn skutečností
Mezi přípravným a startovním znamením se Ephesian na větru zprava a Jupa na větru zleva přibližovaly k sobě přídí proti přídi. Obě lodě byly těžké kýlové lodě o délce 33 stop (10 m). Ani jedna z lodí o té druhé nevěděla. Na každé z lodí obsluhoval genu člen posádky, který by normálně stál u předního stěhu, a žádný jiný člen posádky nesledoval okolí. Ephesian se pohybovala pomalu a s omezenou manévrovatelností. Lodě se srazily, což způsobilo vážnou škodu na Jupě, která proto vzdala. V následném protestu byla Jupa diskvalifikována podle pravidla 10 a Ephesian podle pravidla 14. Ephesian se odvolala s tvrzením, že nemohla zabránit doteku s Jupou změnou směru ani rychlosti.
Rozhodnutí
Pravidlo 14 začíná slovy „Jestliže je to rozumně možné, loď musí zabránit doteku s jinou lodí“. Tento požadavek znamená, že loď musí učinit vše, co lze od ní ve stávajících podmínkách rozumně očekávat, aby doteku zabránila. To zahrnuje i dobré sledování okolí při plavbě ve startovním prostoru v průběhu startovní sekvence, tedy v době, kdy jsou lodě často blízko sebe a často mění směr.
Protestní komise došla k závěru, že kdyby kterákoli z lodí tu druhou viděla, bylo možné srážce zabránit, a to i na poslední chvíli, zejména kdyby Ephesian zvolala na Jupu v okamžiku, kdy bylo jasné, že Jupa nemění směr, aby dala přednost. Do tohoto okamžiku dovoluje pravidlo 14 lodi s právem plavby odkládat jednání k zabránění doteku. Z toho vyplývá, že v tomto okamžiku musí začít jednat ve snaze doteku zabránit. Slovo „jednat“ není omezeno pouze na změnu směru nebo rychlosti. Zvolání bylo jednáním, které Ephesian mohla a měla provést. Ephesian porušila pravidlo 14(a). Protože srážka vedla ke škodě, nebyla Ephesian zproštěna viny podle pravidla 43.1(c) a rozhodnutí protestní komise diskvalifikovat ji bylo správné. Její odvolání se proto zamítá.
Je zřejmé, že Jupa porušila pravidla 10 a 14(a). V důsledku vážné škody, kterou při srážce utrpěla, vzdala rozjížďku a přijala tak odpovídající trest (viz pravidlo 44.1(b)). Pravidlo 60.5(c)(2) zakazuje trestat ji dále. Diskvalifikace Jupy se ruší a má být bodována jako RET.
Pravidlo 44.1(b), Tresty v okamžiku incidentu: Přijetí trestu
Pravidlo 44.2, Tresty v okamžiku incidentu: Jednootáčkové a dvouotáčkové tresty
Když přijímá trest za dotek značky, loď nemusí udělat kompletní otáčku o 360° a může přijmout trest současně s obeplouváním značky. Obeplutí značky bude zároveň splněním trestu, pokud zahrnuje obrat a přehození, pokud je provedeno bez prodlení poté, co se loď již značky nedotýká a je dostatečně mimo ostatní lodě, a pokud nevzniká otázka získané výhody.
Souhrn skutečností
V každé ze čtyř znázorněných situací se loď dotkne značky dráhy, kterou má obeplout levobokem, a poté provede otáčku, která zahrnuje jeden obrat a jedno přehození.
Otázka
Přijímá loď v každé situaci jednootáčkový trest, který vyhovuje pravidlu 44 a pravidlu 28.1?
Odpověď
Když loď poruší pravidlo 31, je jejím trestem obvykle jednootáčkový trest. Jestliže však dotekem značky způsobí zranění nebo vážnou škodu nebo získá významnou výhodu v rozjížďce nebo v závodě, je jejím trestem vzdání (viz pravidlo 44.1(b)).
V každé znázorněné situaci přijímá jednootáčkový trest, který vyhovuje pravidlu 44.2, za předpokladu, že (a) se co nejdříve a před začátkem trestné otáčky dostane dostatečně mimo ostatní lodě; (b) v okamžiku, kdy trestnou otáčku začíná, se už značky nedotýká; a (c) udělá trestnou otáčku neprodleně poté, co je mimo ostatní lodě.
Pravidlo 44.2 po lodi, která přijímá jednootáčkový trest, nevyžaduje, aby dokončila plnou otáčku o 360° ani otáčku o jakýkoli určitý počet stupňů, a nezakazuje jí přijmout trest při provádění jiného manévru, například při obeplouvání značky.
Všechny čtyři znázorněné otáčky vyhovují pravidlu 28.1. Pokud provázek znázorňující dráhu lodě leží po napnutí na požadované straně značky, loď by pravidlu 28.1 vyhověla i tehdy, kdyby (což znázorněno není) trestná otáčka znamenala, že loď udělá kolem značky další otáčku o 360°.
Pravidlo 56, Mlhové signály a světla; systémy odděleného provozu; poziční systémy
Mezinárodní předpisy pro zabránění srážkám na moři
IRPCAS nebo státní pravidla práva plavby platí mezi loděmi, které závodí, pouze tehdy, jestliže to stanoví pravidlo ve vypsání závodu, a v tom případě jsou nahrazena všechna pravidla části 2. Pravidlo IRPCAS nebo státní pravidlo, jiné než pravidlo práva plavby, lze zavést tím, že se zahrne do vypsání závodu, do plachetních směrnic nebo do jiného dokumentu, který řídí závod.
Otázka 1
Co jsou to „státní pravidla“, na která odkazuje preambule části 2 a pravidlo 56.1? Jak se tato pravidla liší od Mezinárodních předpisů pro zabránění srážkám na moři (IRPCAS)?
Odpověď 1
IRPCAS platí pouze „na volném moři a ve všech vodách s ním spojených, splavných pro námořní plavidla“ (pravidlo IRPCAS 1(a)). V přístavech, na řekách, jezerech a dalších vnitrozemských vodách daného státu mohou vlády a jiné státní orgány stanovit jiná pravidla. Tato jiná pravidla jsou „státní pravidla“, na která odkazuje preambule části 2 a pravidlo 56.1. Taková pravidla, která mohou platit celostátně na všech vnitrozemských vodách nebo jen na určitých vnitrozemských vodách, mohou IRPCAS znovu vyjádřit, nahradit, změnit nebo k nim něco doplnit (pravidla IRPCAS 1(b) a 1(c)).
Otázka 2
Když vypsání závodu, plachetní směrnice a další dokumenty, které řídí závod, nezmiňují IRPCAS ani státní pravidla, platí pro loď, která závodí podle Závodních pravidel jachtingu, nějaká pravidla IRPCAS nebo státní pravidla?
Odpověď 2
Ano. Když loď, která pluje podle pravidel části 2, potká plavidlo, které podle nich nepluje, platí mezi nimi IRPCAS nebo státní pravidla práva plavby (preambule části 2).
Navíc loď, která závodí, musí vyhovět pravidlu 10 IRPCAS, Systémy odděleného provozu (pravidlo 56.2). A konečně, je-li loď vybavena zvukovými signály a světly, které vyžaduje IRPCAS nebo platná státní pravidla, musí, když závodí, tyto mlhové signály dávat a tato světla ukazovat, jak IRPCAS nebo platná státní pravidla vyžadují (pravidlo 56.1).
Otázka 3
Může vypsání závodu, plachetní směrnice nebo jiný dokument, který řídí závod, stanovit, že platí pravidla práva plavby IRPCAS nebo státních pravidel nebo jiná pravidla IRPCAS nebo státních pravidel?
Odpověď 3
Ano, třemi způsoby:
(1)Jen vypsání závodu může stanovit, že pravidla práva plavby IRPCAS nebo státních pravidel nahrazují všechna pravidla části 2 (preambule části 2 a pravidlo J1.2(13)). To se často dělá u oceánských závodů a také u závodění v noci.
(2)Vypsání závodu nebo plachetní směrnice mohou stanovit, že pro závod bude platit konkrétní pravidlo IRPCAS nebo státních pravidel (jiné než pravidlo práva plavby), a uvést text tohoto pravidla (pravidlo J2.2(29)).
(3)Definice Pravidlo zahrnuje „(g) jakékoli další dokumenty, které řídí závod“. Takový dokument může obsahovat text konkrétního pravidla nebo pravidel IRPCAS nebo státních pravidel (jiných než pravidlo práva plavby), která budou pro závod platit. Aby dokument řídil závod, musí být uveden ve vypsání závodu (pravidlo J1.1(3)) s tím, kde nebo jak je k dispozici.
Loď, která porušila pravidlo IRPCAS nebo státní pravidlo, může být vždy stíhána orgánem, který odpovídá za jeho vymáhání, ale protest podle takového pravidla může být podán pouze tehdy, pokud dané pravidlo „řídí závod“.
Otázka 4
Pokud pravidlo ve vypsání závodu stanoví, že pravidla práva plavby IRPCAS nahrazují pravidla části 2, která pravidla části 2 jsou nahrazena kterými pravidly IRPCAS?
Odpověď 4
Všechna pravidla části 2 jsou nahrazena. Část B IRPCAS obsahuje „pravidla pro plavbu a manévrování“ IRPCAS, která jsou ve skutečnosti „pravidly práva plavby“. Část B IRPCAS je však nutno číst spolu s celým IRPCAS, zvláště s částí A. Například mnoho termínů, které část B používá, je definováno v části A.
Otázka 5
Je možné stanovit širší nebo užší rozsah nahrazení pravidel práva plavby, která platí mezi soutěžícími loděmi?
Odpověď 5
Vypsání závodu může nahradit všechna pravidla části 2 pouze všemi pravidly práva plavby IRPCAS nebo státních pravidel. Širší nebo užší rozsah nahrazení pravidel práva plavby, která platí mezi soutěžícími loděmi, není dovolen (viz pravidlo 86.1(b)).
GBR 2005/1
Případ 110
Pravidlo 61.4(b)(2), Náprava: Rozhodnutí o nápravě
Pravidlo 61.4(b)(3), Náprava: Rozhodnutí o nápravě
Podle pravidla 61.4(b)(2) nebo 61.4(b)(3) má loď, na které došlo k fyzické škodě, právo na nápravu jen tehdy, jestliže sama tato škoda významně zhoršila její body nebo umístění. Aby jedna loď způsobila druhé zranění nebo fyzickou škodu, není dotek nutný. Zhoršení bodů nebo umístění lodě způsobené manévrem, kterým zabraňovala doteku, samo o sobě důvodem k nápravě není. V pravidlech 61.4(b)(2) a 61.4(b)(3) se zraněním rozumí tělesné zranění osoby a škoda je omezena na fyzickou škodu na lodi nebo jejím vybavení.
Souhrn skutečností k otázkám 1, 2 a 3
Mezi loděmi A a B platí pravidla části 2. B je povinna A dávat přednost. B však do A narazí a A se otočí o 180 stupňů, než může pokračovat v plavbě k další značce. A kvůli incidentu ztratí pět míst v cíli. Protestuje na B a žádá o nápravu podle pravidla 61.4(b)(2). Při projednávání je protest A přijat a B je potrestána. Protestní komise rovněž zjistí, že na A došlo k fyzické škodě, ale že sama tato škoda neovlivnila její schopnost pokračovat v rozjížďce normální rychlostí.
Otázka 1
Má A právo na nápravu?
Odpověď 1
Ne. Podle pravidla 61.4(b)(2) musí být sama škoda důvodem, proč je bodové hodnocení nebo umístění lodě výrazně horší. V tomto případě neměla škoda na bodové hodnocení ani umístění lodě A žádný vliv.
Otázka 2
Musí mezi loděmi dojít k doteku, aby mohla být přiznána náprava podle pravidla 61.4(b)(2)?
Odpověď 2
Ne. Loď, u níž došlo ke zranění člena posádky nebo k fyzické škodě, když jednala tak, aby zabránila doteku s lodí, která porušila pravidlo části 2, může mít právo na nápravu, jestliže se zjistí, že toto zranění nebo škoda významně zhoršily její body nebo umístění a že to nebyla její vina. Viz také Případ 135.
Otázka 3
Pokud by nedošlo ke kolizi, protože A byla schopna zabránit doteku s B tím, že by změnila směr o 180° a ztratila tím pět míst, utrpěla zranění nebo škodu podle terminologie použité v pravidle 61.4(b)(2)?
Odpověď 3
Ne. V pravidle 61.4(b)(2) se „zraněním“ rozumí pouze tělesné zranění osoby a „škoda“ je omezena na fyzickou škodu na lodi nebo jejím vybavení. Viz také Případ 19.
Souhrn skutečností k otázce 4
Skutečnosti jsou stejné jako u otázek 1, 2 a 3 s tím rozdílem, že B je plavidlo, které nezávodí a které bylo povinno dávat přednost nebo bylo shledáno vinným podle IRPCAS nebo podle státního pravidla práva plavby, a A žádá o nápravu podle pravidla 61.4(b)(3):
Mezi loděmi A a B pravidla části 2 neplatí. B je plavidlo, které nezávodí. Mezi A a B platí IRPCAS. Podle pravidla IRPCAS je B povinna A dávat přednost. B však do A narazí a A se otočí o 180 stupňů, než může pokračovat v plavbě k další značce. A kvůli incidentu ztratí pět míst v cíli. A žádá o nápravu podle pravidla 61.4(b)(3). Při projednávání nápravy protestní komise zjistí, že pravidlo IRPCAS skutečně vyžadovalo, aby B dávala přednost lodi A, a že B byla podle tohoto pravidla vinna. Protestní komise rovněž zjistí, že na A došlo k fyzické škodě, ale že sama tato škoda neovlivnila její schopnost pokračovat v rozjížďce normální rychlostí.
Otázka 4
Byly by odpovědi na otázky 1, 2 a 3 stejné?
Odpověď 4
Ano.
USA 1996/73 and 2007/98
Případ 111
Pravidlo 30.2, Startovní tresty: Pravidlo vlajky Z
Pravidlo 30.4, Startovní tresty: Pravidlo černé vlajky
Jestliže loď poruší pravidlo 30.2 nebo pravidlo 30.4 během startovní sekvence, která po startovním znamení vyústí ve všeobecné odvolání, je závodní komise povinna ji potrestat, i když byla rozjížďka před touto startovní sekvencí odložena nebo i když bylo během pozdější startovní sekvence před startovním znamením signalizováno odložení.
Souhrn skutečností k otázce 1
Přípravným znamením, které závodní komise vyvěsila, byla vlajka Z. Trup lodě A byl v poslední minutě před jejím startovním znamením identifikován v trojúhelníku tvořeném konci startovní čáry a první značkou. Po startovním znamení závodní komise signalizovala všeobecné odvolání. Závodní komise pak pro tuto rozjížďku začala druhou startovní sekvenci a jako přípravné znamení opět vyvěsila vlajku Z. Po spuštění přípravného znamení, ale před startovním znamením, závodní komise signalizovala odložení. Později závodní komise začala třetí sekvenci znamení, start rozjížďky se jí podařil a rozjížďka byla dokončena.
Lodi A byl udělen 20% bodový trest. Ta podala žádost o nápravu na základě toho, že rozjížďka byla odložena, dokonce dvakrát, před svým startovním znamením, a proto podle třetí věty pravidla 30.2 by neměla být penalizována.
Otázka 1
Když závodní komise lodi A uložila 20% bodový trest, jednala správně podle pravidla 30.2?
Odpověď 1
Ano. První tři věty pravidla 30.2 se vztahují k jediné startovní sekvenci. Startovní sekvence, ve které byla A v poslední minutě před svým startovním znamením identifikována v trojúhelníku tvořeném konci startovní čáry a první značkou, nebyla před svým startovním znamením odložena ani zrušena. Proto závodní komise jednala správně podle pravidla 30.2, když lodi A uložila 20% bodový trest. Toto jednání nebylo nesprávným jednáním a A neměla nárok na nápravu.
Pokud by byl během druhé startovní sekvence trup nějaké lodě identifikován v trojúhelníku v době mezi spuštěním přípravného znamení a signalizací odložení, potom by udělení 20% bodového trestu takové lodi podle pravidla 30.2 bylo nesprávným jednáním.
Souhrn skutečností k otázce 2
Zjištěná fakta jsou stejná jako u otázky 1 s tím rozdílem, že pro první a druhý pokus o start byla jako přípravné znamení použita černá vlajka. Před vyzývacím znamením druhého pokusu o start závodní komise zobrazila číslo plachty lodě A. A během druhé startovní sekvence plula ve startovním prostoru a po třetí startovní sekvenci se rozjížďky zúčastnila. A byla v této rozjížďce bez projednávání hodnocena jako DNE.
Otázka 2
Když závodní komise bez projednávání hodnotila A jako DNE, jednala správně podle pravidla 30.4?
Odpověď 2
Ano. Odůvodnění uvedené v Odpovědi 1 platí i zde. Závodní komise jednala správně, když A bez projednávání hodnotila jako DNE, a A neměla nárok na nápravu.
Pokud by byl během druhé startovní sekvence trup nějaké lodě identifikován v trojúhelníku v době mezi spuštěním přípravného znamení a signalizací odložení, potom by diskvalifikace takové lodě bez projednávání podle pravidla 30.4 byla nesprávným jednáním.
Loď, která udělá chybu v proplutí dráhy a neopraví ji, neporuší pravidlo 28.1, dokud nedokončí. Jestliže loď takovou chybu udělá, může ji druhá loď informovat o svém úmyslu na ni protestovat před tím, než první loď dokončí, nebo při první rozumné příležitosti poté, co první loď dokončí.
Souhrn skutečností
Loď A minula první značku dráhy chybnou stranou. Potom, aniž by tuto chybu opravila, proplula zbývající část dráhy správně, protnula cílovou čáru z dráhové strany a vrátila se do přístavu. Jiná loď, loď B, viděla, jak A minula první značku chybnou stranou, a rozhodla se na ni protestovat.
Otázka 1
Dokončila A, když protnula cílovou čáru?
Odpověď 1
A dokončila za předpokladu, že protnula cílovou čáru v souladu s definicí Dokončit, bez ohledu na to, zda proplula dráhu v souladu s definicí Proplout dráhu, nebo ne. Protože A nepokračovala v proplouvání dráhy poté, co protnula cílovou čáru, dokončila v souladu s definicí v okamžiku, kdy protnula čáru (viz definice Dokončit (c)).
Otázka 2
Kdy A porušila pravidlo 28.1?
Odpověď 2
A udělala chybu, když minula první značku chybnou stranou. Avšak pravidlo 28.2 jí umožňuje, aby svoji chybu napravila kdykoli před dokončením, ale ne potom. Proto A neporušila pravidlo 28.1, dokud nedokončila.
Otázka 3
Kdy musí loď B informovat loď A, že hodlá na ni protestovat?
Odpověď 3
Pravidlo 60.2(b)(2) říká, že B nemusí zvolat „Protest“ ani vyvěsit červenou vlajku, obojí při první rozumné příležitosti. Musí však informovat A o svém úmyslu na ni protestovat před tím, než A dokončí, nebo při první rozumné příležitosti poté, co A dokončí.
Vysvětlení aplikace pravidla 20, když tři lodě plují ostře proti větru na stejném větru a přibližují se k překážce a nejvíce závětrná loď zvolá „Místo k obratu“, ale nemůže obrátit, dokud neobrátí obě lodě v jejím návětří.
Souhrn skutečností
L, M a W plují ostře proti větru na větru zprava. Přibližují se k překážce, které se L nemůže bezpečně vyhnout bez podstatné změny směru. Překážka není značkou. Když jsou lodě v pozici, která je vyobrazena na obrázku, L zvolá „Místo k obratu“ dostatečně hlasitě, aby ji slyšely M i W. Když L volá, je jasné, že M i W musí obrátit, aby daly L místo, a M nemá místo k obratu a vyhnutí se W.
Otázka 1
Vyžaduje pravidlo 20.2(c), aby W reagovala na zvolání L?
Odpověď 1
Ano. Když loď, která není vedle volající lodě, slyšela zvolání a bude muset reagovat ještě před tím, než bude volající loď schopna obrátit, je „volanou lodí“ ve smyslu pravidla 20.2 a musí podle toho reagovat.
Otázka 2
Je M povinna zvolat na W „Místo k obratu“ ihned po zvolání L?
Odpověď 2
Ano, pokud W na zvolání L již nereaguje. Protože odpovědět „Obrať ty“ není v tomto případě pro M možností, vyžaduje po ní pravidlo 20.2(c), aby na zvolání L reagovala obratem co nejdříve je to možné. Proto, pokud M nemůže z důvodu přítomnosti W obrátit, musí okamžitě zvolat na W „Místo k obratu“, a pravidlo 20.3 jí to dovoluje i tehdy, když by M v nepřítomnosti L ještě volat o místo k obratu nemusela. Pokud M o místo nezvolá a v důsledku toho není schopna obrátit co nejdříve je to možné, poruší pravidlo 20.2(c).
Otázka 3
Splňuje zvolání jinými slovy než „Místo k obratu“ požadavky pravidla 20.1 nebo pravidla 20.3?
Když loď má nárok na místo, potom prostor, na který má nárok, zahrnuje takový prostor, aby mohla plnit své povinnosti podle pravidel části 2 a pravidla 31.
Souhrn skutečností k otázce 1
A, B a C jsou v krytí a na stejném větru, když první z nich vstoupí do zóny značky. A je vnější, C je vnitřní a B je mezi nimi.
Otázka 1
Vyžaduje pravidlo 18.2(a)(1), aby A poskytla lodi B dostatek prostoru, aby B mohla poskytnout C místo u značky?
Odpověď 1
Ano. Definice Místo u značky používá definovaný výraz „místo“, a místo zahrnuje prostor, který loď potřebuje, aby vyhověla svým povinnostem podle pravidel části 2 a pravidla 31. Prostor, který musí A poskytnout B, zahrnuje prostor, který B potřebuje, aby vyhověla svým povinnostem podle pravidel části 2. Proto pravidlo 18.2(a)(1) požaduje po A poskytnout B dostatek prostoru, aby B mohla poskytnout C místo u značky.
Souhrn skutečností k otázce 2
L, M a W jsou v krytí na stejném větru, L je závětrná, W návětrná a M uprostřed mezi nimi. L nepodléhá omezení správného směru a vyostřuje. Jak M, tak i W vyostří v reakci na vyostření L.
Otázka 2
Vyžaduje pravidlo 16.1, aby L dala M dost prostoru, aby M mohla dát W místo k dání přednosti?
Odpověď 2
Ano. Když M změní směr, aby dávala přednost L, vyžaduje po ní pravidlo 16.1, aby dala W místo k dání přednosti. Prostor, který má L dát M, zahrnuje prostor, který M potřebuje k plnění svých povinností podle pravidel části 2. Pravidlo 16.1 proto po L vyžaduje, aby dala M dost prostoru na to, aby M mohla dát W místo k dání přednosti.
Souhrn skutečností k otázce 3
Značka na pravém konci startovní čáry je obklopena splavnou vodou.
Při přibližování ke startovní čáře, aby odstartovaly, jsou závětrná loď L a návětrná loď W v krytí na větru zprava. L pluje směrem, kterým značku mine dostatečně daleko, takže je zde prostor, aby W plula mezi L a značkou.
W vpluje do prostoru, který jí L volně dá. Poté, co je W vedle značky, L vyostří a W tím, že neprodleně vyostří v reakci na to, dává přednost L. W se dotkne značky.
Otázka 3
Vyhověla L pravidlům 16.1 a 14(c)?
Odpověď 3
Ne.
Po W vyžaduje pravidlo 11, aby dávala přednost, a jak stanoví preambule sekce C, nemá právo na místo podle pravidla 19 ani na místo u značky podle pravidla 18.
Když L změní směr, vyžaduje po ní pravidlo 16.1, aby dala W místo k dání přednosti lodi L s jachtařskou dovedností, včetně prostoru, který W potřebuje k vyhovění pravidlu 31.
Když se loď dotkne značky, riskuje poškození značky nebo lodě nebo zamotání značky či jejího kotevního lana do lodě nebo jejího vybavení. Dotek značky se proto nepovažuje za jednání s jachtařskou dovedností a značka je předmět, kterému je třeba se vyhnout.
L poruší pravidlo 16.1, protože nedá W místo, aby se vyhnula doteku značky, jak vyžaduje pravidlo 31, ani aby manévrovala neprodleně a s jachtařskou dovedností. W je za své porušení pravidla 31 zproštěna viny podle pravidla 43.1(b).
L poruší také pravidlo 14(c), protože způsobí, že se W dotkne předmětu, kterému je třeba se vyhnout.
Stejné skutečnosti jako u otázky 3 s tím rozdílem, že pravidlo 31 bylo zrušeno vypsáním závodu nebo plachetními směrnicemi.
Otázka 4
Vyhověla L pravidlům 16.1 a 14(c)?
Odpověď 4
Ne.
L poruší pravidlo 16.1, protože nedá W prostor k vyhovění pravidlu 11 při neprodleném manévrování s jachtařskou dovedností.
L poruší pravidlo 14(c), protože způsobí, že se W dotkne předmětu, kterému je třeba se vyhnout.
World Sailing 2010; revised by World Sailing 2025
Případ 115
Pravidlo 63.7(a)(3), Vedení projednávání: Znovuotevření projednávání
Výklad slova „nové“, jak je použito v pravidle 63.7(a)(3).
Otázka
Jaká kritéria by měla protestní komise použít, aby rozhodla, zda je nebo není důkaz „nový“?
Odpověď
Důkaz je „nový“
pokud nebylo rozumně možné, aby strana, která žádá o znovuotevření projednávání, tento důkaz zjistila před původním projednáváním,
pokud je protestní komise přesvědčena, že před původním projednáváním byl důkaz usilovně, ale neúspěšně hledán stranou, která o znovuotevření projednávání žádá, nebo
pokud se protestní komise z jakéhokoliv zdroje dozví, že důkaz nebyl stranám dostupný v době původního projednávání.
World Sailing 2011
Případ 116
Pravidlo 61.4(b)(2), Náprava: Rozhodnutí o nápravě
Rozbor nápravy v situaci, kdy je loď poškozena na začátku závodu, má právo na nápravu podle pravidla 61.4(b)(2) a škoda jí zabrání plout zbývající rozjížďky. Aby to v takové situaci bylo spravedlivé k ostatním lodím v závodě, měla by protestní komise zajistit, aby méně než polovina bodů z rozjížděk zahrnutých do jejích bodů v závodě byla po případném škrtání založena na průměrných bodech.
Souhrn skutečností
Dvoudenní závod je vypsán na pět rozjížděk. Podle bodovacího systému, když je dokončeno pět rozjížděk, je výsledné bodové hodnocení lodě v závodě součet bodových hodnocení z rozjížděk s vyškrtnutím jedné nejhorší. První den je dokončena pouze rozjížďka číslo 1 a loď A ji dokončila na druhém místě. Druhý den loď A dokončila rozjížďku 2 na pátém místě. Před startem rozjížďky 3 se loď A srazila s lodí B a poškození je tak rozsáhlé, že A není schopna pokračovat ve zbývajících rozjížďkách závodu. Protestuje na loď B a žádá o nápravu podle pravidla 61.4(b)(2). Protestní komise shledala, že A má nárok na nápravu a podle pravidla A9(b) ji pro rozjížďky 3 a 4 udělila průměr z bodových hodnocení z rozjížděk 1 a 2. A je v rozjížďce číslo 5 hodnocena jako DNC, ale tento výsledek škrtá. Výsledné bodové hodnocení A v závodě je nejnižší a vítězí tak v závodě, ačkoliv závodila pouze ve dvou rozjížďkách z pěti.
Otázka 1
Byla přiznaná náprava lodi A přiměřená?
Odpověď 1
Ne. Ačkoliv protestní komise neporušila žádné pravidlo, její rozhodnutí o způsobu udělení nápravy nebylo nejspravedlivější úpravou pro všechny dotčené lodě (viz pravidlo 61.4(c)). V tomto případě ohodnocení lodě průměrnými body v polovině rozjížděk, které se započítávají do jejího bodového hodnocení v závodě, není spravedlivé pro ostatní lodě.
Otázka 2
Co by bylo spravedlivým udělením nápravy lodi A?
Odpověď 2
Při udělení nápravy by protestní komise měla zajistit, že méně než polovina bodových hodnocení lodě z rozjížděk zahrnutých do jejího bodového hodnocení v závodě je po případném škrtání založena na průměrných bodech. Různé situace mohou vyžadovat různá řešení nápravy. Jedna z možností v tomto konkrétním případě je, že protestní komise mohla udělit lodi A nápravu pouze pro rozjížďku, ve které se kolize stala.
Pravidlo 19.2(b), Místo k minutí překážky: Poskytnutí místa u překážky
Když jsou tři lodě na stejném větru a dvě z nich jsou v krytí a předjíždějí třetí loď z pozice zcela vzadu, tak, když zadní závětrná loď získá krytí s přední lodí, potom přední loď přestává být překážkou a pravidlo 19.2(b) neplatí. Neexistuje situace, při které by řada lodí plujících blízko u sebe, byla souvislou překážkou.
Popisky:Wind = Vítr
Souhrn skutečností
Přibližně 15 sekund před startovním znamením. Lodě A, B, C, D, E, F a G si udržují svoji pozici na větru zprava blízko pod startovní čárou. Lodě L a W se přibližují k řadě lodí zezadu. Žádná z mezer v řadě lodí před nimi není dostatečně velká, aby mohly obě lodě L a W proplout.
Otázka 1
Pokud L získá krytí v závětří od D, zatímco W je zcela vzadu od D, má L povinnost poskytnout W místo k proplutí v závětří D?
Odpověď 1
Nemá. Když L získá krytí v závětří D, získá vůči D právo plavby, a proto D už není překážkou pro L ani pro W. Z tohoto důvodu mezi L a W pravidlo 19.2(b) neplatí. Namísto toho začíná mezi L a D platit pravidlo 11, ale L je podle pravidla 15 zpočátku povinna dát D místo k dání přednosti. Po W nadále vyžaduje pravidlo 12, aby dávala přednost D, a pravidlo 11, aby dávala přednost L.
Poté co L získala krytí v závětří D, má L právo plavby oproti oběma lodím D a W. Proto se v tomto okamžiku stává L překážkou pro D a W, a tak když W získá krytí s D, začne mezi loděmi D a W platit pravidlo 19.2(b). Pravidlo 19.2(b) vyžaduje po D, aby dala W místo mezi sebou a L, ledaže by toho nebyla schopna od okamžiku, kdy krytí W s D vzniklo.
Otázka 2
Pokud není dost místa pro obě lodě L a W, aby propluly mezerou mezi C a D, znamená to, že L musí pustit W do mezery a sama mezerou neproplout?
Odpověď 2
Ne.
Otázka 3
Podle definice Souvislá překážka není závodící loď nikdy souvislou překážkou. Nicméně existují nějaké situace, jako ta na obrázku, kdy se řada závodících lodí plujících blízko sebe stane souvislou překážkou?
Pravidlo 18.2(a)(1), Místo u značky: Poskytnutí místa u značky
V definici Místo u značky znamená výraz „místo pro připlutí ke značce“ prostor, aby loď mohla neprodleně a s jachtařskou dovedností doplout do polohy blízko značky a na její požadované straně.
Souhrn skutečností
UM8 a UM10, v krytí na větru zleva a s UM8 jako vnitřní, se přibližovaly k závětrné značce, kterou měly minout levobokem, a následně ji obeplouvaly, jak je zobrazeno na nákresu. Následujícím úsekem dráhy bylo křižování proti větru. Vítr byl mírný a vlny zanedbatelné. UM8 protestovala na UM10 podle pravidla 18.2(a)(1) za to, že jí neposkytla místo pro připlutí ke značce a její obeplutí. Protestní komise rozhodla, že UM10 dala UM8 místo, na které měla nárok, a protest zamítla. UM8 se odvolala.
Popisky:WIND = VÍTR
Rozhodnutí
Aby proplula dráhu, bylo pro UM8 nezbytné změnit při obeplouvání značky směr ze zadobočního na ostře proti větru. Její správný směr proto byl plout v některém bodě tohoto manévru blízko ke značce. Protože UM8 měla nárok na místo u značky, měla nárok na místo, jak je definováno definicí Místo,
připlout ke značce,
obeplout značku na požadované straně a
nechat ji za sebou.
„Místo“ ve spojení „místo pro připlutí ke značce“ znamená prostor, aby loď mohla neprodleně a s jachtařskou dovedností doplout do polohy blízko značky a na její požadované straně. V tomto případě UM8 doplula ke značce v pozici 3 na nákresu, protože měla značku na úrovni své přídě a byla blízko ní a na její požadované straně. Mezi pozicemi 3 a 5 značku obeplouvala, a měla proto právo na místo, aby se neprodleně a s jachtařskou dovedností otočila ze zadobočního směru na směr ostře proti větru. V pozici 5 jí bylo dáno místo obeplout značku a místo nechat ji za sebou. UM10 tedy dala UM8 místo, na které měla podle pravidla 18.2(a)(1) právo.
Odvolání UM8 se zamítá a rozhodnutí protestní komise se potvrzuje.
USA 2011/105; revised by World Sailing 2025
Případ 119
Pravidlo 61.4(b)(1), Náprava: Rozhodnutí o nápravě
Když je rozjížďka pořádána pro lodě závodící podle přepočtového systému, má se k výpočtu upraveného času lodě použít přepočet, který je platný v době, kdy se rozjížďka pluje. Body lodě nemají být změněny, jestliže certifikační orgán později z vlastní vůle její přepočet změní.
Souhrn skutečností
Loď A se přihlásila do rozjížďky o putovní trofej a zúčastnila se jí a závodní komise ji bodovala za užití přepočtu z jejího certifikátu o výkonnostním handicapu, který byl platný v době rozjížďky. Žádný protest proti ní nebyl podán a žádná loď nežádala o nápravu s tvrzením, že A byla bodována nesprávně.
Několik týdnů po rozjížďce změnil certifikační orgán z vlastní vůle přepočet lodě A. V době mezi ukončením rozjížďky a okamžikem, kdy byl její přepočet změněn, neproběhly na trupu ani na vybavení lodě A žádné změny. Když se závodní komise o změně přepočtu A dozvěděla, přebodovala rozjížďku za použití nového přepočtu, což způsobilo, že body A byly výrazně horší.
A požádala o nápravu s tvrzením, že přebodování rozjížďky bylo nesprávným jednáním závodní komise. Protestní komise s tím souhlasila a podle pravidla 61.4(b)(1) přiznala A nápravu tak, že jí vrátila její původní body.
Otázka 1
Bylo přebodování rozjížďky na základě změny přepočtu lodě A nesprávným jednáním závodní komise?
Odpověď 1
Přebodování rozjížďky bylo nesprávným jednáním závodní komise. Přepočet lodě podle přepočtového systému může certifikační orgán čas od času změnit, i když na trupu ani na vybavení lodě žádné změny provedeny nebyly. To je zvláště běžné u přepočtů udělovaných podle výkonnostního handicapového systému. Tyto systémy zakládají přepočet lodě částečně na jejích výkonech v minulých rozjížďkách, které se mohou v čase měnit.
Otázka 2
Byla náprava poskytnutá lodi A přiměřená?
Odpověď 2
Přepočet lodě v době, kdy se rozjížďka pluje, je ten přepočet, který má závodní komise použít k výpočtu jejího upraveného času podle pravidla A3. Původní body, které závodní komise lodi A přidělila, byly vypočteny na základě přepočtu A v době rozjížďky. Náprava, kterou protestní komise lodi A poskytla, proto byla přiměřená.
„Informace volně přístupná“ podle pravidla 41(c) je informace, která je přístupná bez peněžního nákladu a kterou mohou jednoduše získat všechny lodě v rozjížďce. Pravidlo 41(c) je pravidlo, které může být pro závod změněno za předpokladu, že je dodržen postup, který pravidla předepisují.
Otázka 1
Jaký je význam termínu „informace volně přístupná“ z pravidla 41(c)?
Odpověď 1
„Informace volně přístupná“ znamená informaci, která je přístupná bez peněžního nákladu a kterou mohou snadno získat všechny lodě v rozjížďce. „Snadno získat“ znamená, že informace je přístupná z veřejného zdroje, o kterém lze rozumně předpokládat, že o něm závodníci vědí, a který mohou najít s malým úsilím. Příkladem informace nalezitelné s malým úsilím je informace, kterou lze najít blízko začátku seznamu internetových adres získaného vyhledáním této informace pomocí široce používaného internetového vyhledávače. Informace, za kterou byl zaplacen poplatek (i velmi malý) nebo kterou nemohou snadno získat všechny lodě v rozjížďce, „volně přístupná“ není. Příkladem je informace dodávaná jen těm lodím, které za ni zaplatily předplatné nebo jiný poplatek, a informace, jejíž umístění na internetu je skryté nebo nezřejmé.
Náklady na vybavení nebo software a poplatky za komunikační služby nejsou náklady na informaci, kterou lze tímto vybavením, softwarem nebo komunikační službou získat. Například náklad závodníka na počítač nebo mobilní telefon a na přístup k internetu se nepovažuje za náklad na informaci, kterou závodník může tímto vybavením získat. Jestliže se za přístup k této informaci neplatí, je informace „volně přístupná“.
Informace však „volně přístupná“ není, jestliže je přístup k ní omezen na osoby, které si od osoby nebo organizace poskytující informaci koupily zvláštní vybavení nebo software. Taková informace není „volně přístupná“ ani tehdy, když se za její získání pomocí tohoto zvláštního vybavení nebo softwaru neplatí žádný další poplatek. Například jakákoli data nebo informace, které lze bez nákladů získat pomocí existujícího účtu pro přístup k internetu, jsou „volně přístupné“. Data nebo informace však „volně přístupné“ nejsou, jestliže jsou přístupné jen tomu, kdo osobě nebo organizaci poskytující informaci zaplatí za zvláštní hardware nebo aplikační software.
Kromě výše uvedeného informace „volně přístupná“ není, jestliže se stane přístupnou tak krátce před startem rozjížďky, že závodníci nemají rozumnou dobu na to, aby ji našli a seznámili se s ní. Tím se zabrání tomu, aby jeden závodník zařídil zveřejnění dat těsně před rozjížďkou, zatímco ostatní závodníci nemají čas je najít a seznámit se s nimi.
Všimněte si, že kromě ustanovení pravidla 41 může třídové pravidlo zakázat přítomnost určitého vybavení na lodi, a takové třídové pravidlo tedy může omezit informace, které loď smí použít.
Souhrn skutečností k otázce 2
Loď A je velká loď se spoustou místa pro vybavení a s velkou posádkou, která má na palubě vyčleněného navigátora/meteorologa. Má k dispozici systém Inmarsat nebo VSAT a platí měsíční poplatek 5 000 dolarů za komunikaci, což jí umožňuje velké objemy stahování a prohlížení internetu. Účelem velmi dobrého připojení k internetu je mít přístup k digitálním informacím o počasí pro plánování trasy. Všechna data, která loď používá, jsou celoročně přístupná bez poplatku každému, kdo má přístup k internetu. Žádná stahovaná data nejsou přímo od poskytovatele připojení Inmarsat nebo VSAT.
Loď B je loď o délce 40 stop (12 m) s osmičlennou posádkou. Používá tabletový počítač s mobilní datovou kartou, za kterou platí malý měsíční poplatek za komunikaci, podobný poplatku za telefonování. Posádka pořídila navigační a meteorologickou aplikaci pro použití během rozjížďky. Aplikace stála 2 000 dolarů a je na otevřeném trhu ke koupi komukoli. Aplikace zahrnuje předem zaplacené předplatné dat o počasí, která mohou být stahována během rozjížďky. Data o počasí jsou stejná pro všechny lodě, které si aplikaci koupily. Data o počasí jsou specifická pro rozjížďku. Data o počasí nemohou být použita v jiné meteorologické nebo navigační aplikaci a nejsou využitelná bez pořízení této navigační a meteorologické aplikace.
Loď C je loď o délce 12 m s osmičlennou posádkou. Používá tabletový počítač s mobilní datovou kartou, za kterou platí malý měsíční poplatek za komunikaci, podobný poplatku za telefonování. Posádka si za malý měsíční poplatek za předplatné stahuje soubory o počasí ve vysokém rozlišení. Soubory nejsou připraveny lodi na míru; všechny lodě, které si je předplatí, obdrží stejná data. Nikdo, dokonce ani na břehu s přístupem k internetu, by k těmto datům nezískal přístup, aniž by si je předplatil a zaplatil za ně.
Loď D je loď o délce 12 m s osmičlennou posádkou. Používá tabletový počítač s mobilní datovou kartou, za kterou platí malý měsíční poplatek za komunikaci, podobný poplatku za telefonování. Navíc má smluvní předplatné privátních dat o počasí za 15 000 dolarů na rozjížďku. Tato privátní data zahrnují satelitní snímky s extrémně vysokým rozlišením, na kterých lze vidět a sledovat každou húlavu. Tyto snímky nejsou nijak upravovány pro konkrétní loď a jsou přístupné jakékoliv lodi, která za ně zaplatí a je schopna je stáhnout.
Otázka 2
Porušuje některá z těchto lodí pravidlo 41(c), pokud obdrží informace v rámci popsaných služeb?
Odpověď 2
Loď A neporušuje pravidlo 41(c). Neplatí za informace, které přijímá. Platba za komunikační systém jako je Inmarsat nebo VSAT a měsíční poplatky za komunikaci, které jí umožňují komunikaci a přístup k informacím na internetu neporušují pravidlo 41(c).
Loď B porušuje pravidlo 41(c). Navigační a meteorologické informace, které loď B stahuje, nemohou být získány bez zvláštního softwaru, který si loď B pořídila. Přijímá tedy informace, které nejsou volně přístupné lodím, které si tento software nepořídily.
Lodě C a D porušují pravidlo 41(c). Poplatky, které platí, jim umožňují získávat informace o počasí, které by nebyly schopny získat bez těchto plateb. Požadavek na platbu za informaci, ať velký nebo malý, znamená, že informace není přístupná bez poplatku, a tedy tato informace není „volně přístupná“.
Otázka 3
Může být pravidlo 41(c) pro konkrétní závod změněno?
Odpověď 3
Ano. Viz pravidlo 86.1. Pravidlo 41(c) je pravidlo, které může být pro závod změněno za předpokladu, že je pro to dodržen postup, který pravidla předepisují. Případ 121 se zabývá tímto postupem.
Otázka 4
Mohou být omezení stanovená v pravidle 41(c) pro závod změněna beze změny pravidla?
Postup, který je nutno dodržet, aby bylo pro daný závod změněno závodní pravidlo, je podrobně popsán.
Otázka 1
Jaký postup musí být dodržen ve vypsání závodu a plachetních směrnicích, aby pro daný závod mohlo být změněno závodní pravidlo?
Odpověď 1
Musí se dodržet tento postup: (1) Určete, zda pravidlo, které chcete změnit, změnit lze. Pravidlo 86.1(b) stanoví, že některá závodní pravidla změnit nelze, pokud změnu nedovoluje samo pravidlo. Pravidla 86.2 a 86.3 za určitých okolností z pravidla 86.1(b) připouštějí výjimky. Jestliže pravidlo změnit nelze, je každý pokus o jeho změnu neplatný. (2) Pravidlo 85.1 vyžaduje, aby vymezení změny kteréhokoli pravidla, včetně závodního pravidla, určilo měněné pravidlo a obsahovalo plné znění změny. Po přečtení takového znění má být čtenáři jasné, jak přesně změněné pravidlo zní. Všimněte si také, že podle pravidla 85.1 je „změnou“ pravidla i doplnění pravidla nebo vypuštění pravidla či jeho části. (3) Pořadatel je podle pravidla 89.2(a) povinen zveřejnit vypsání závodu, které vyhovuje pravidlu J1. Podle pravidla J1.3(1) musí pořadatel rozhodnout, zda by znalost změny závodního pravidla pomohla závodníkům rozhodnout se, zda se závodu zúčastní, nebo zda by jim poskytla informace, které budou potřebovat, než budou plachetní směrnice k dispozici. Pokud ano, musí být změna závodního pravidla uvedena ve vypsání závodu. (4) Závodní komise je podle pravidla 90.2(a) povinna zveřejnit písemné plachetní směrnice, které vyhovují pravidlu J2. Pravidlo J2.1(1) vyžaduje, aby každá změna závodního pravidla pro daný závod, která nebyla uvedena ve vypsání závodu, byla uvedena v plachetních směrnicích. (5) Jako výjimka z bodů (3) a (4) musí být změna pravidla provedená podle pravidla 86.2 vždy uvedena ve vypsání závodu (viz pravidlo J1.2(2)). Kromě toho musí být vyjádření World Sailing, které změnu povoluje, uvedeno ve vypsání závodu nebo v plachetních směrnicích a vyvěšeno na oficiální nástěnce.
Když se změna pravidla provádí podle pravidla 86.3, může být vyžadován souhlas národního svazu.
Otázka 2
Může být pro závod změněno závodní pravidlo, aniž by byl dodržen postup popsaný v Odpovědi 1?
Odpověď 2
Ne.
World Sailing 2012, revised by World Sailing 2021
Případ 122
Pravidlo 69.2(g), Nepřípustné jednání: Jednání protestní komise
Výklad výrazu „přiměřená jistota“ (comfortable satisfaction) a příklad jeho použití.
Souhrn skutečností k otázce 1
Na základě zprávy, kterou protestní komise obdržela, se domnívá, že osoba (závodník, vlastník lodě nebo podpůrná osoba) mohla porušit pravidlo 69.1(a). Zahájila projednávání a přijala svědectví strany a svědků.
Otázka 1
Pravidlo 69.2(g) požaduje, aby před tím, než komise osobu varuje nebo potrestá, bylo k „přiměřené jistotě protestní komise, s ohledem na vážnost domnělého nepřípustného jednání“ zjištěno, že osoba porušila pravidlo 69.1(a).
Jaký je význam výrazu „přiměřená jistota“ v pravidle 69.2(g)?
Odpověď 1
„Přiměřená jistota“ (comfortable satisfaction) je jeden ze tří důkazních standardů běžně používaných u soudů nebo v arbitrážních řízeních. Další dva standardy jsou „důkaz nade vší pochybnost“ (proof beyond a reasonable doubt) a „zvážení pravděpodobností“ (balance of probabilities). Standard „důkaz nade vší pochybnost“ je ze všech tří nejpřísnější. Obvykle je vyhrazen pro závažné trestní případy. Standard „zvážení pravděpodobností“ (někdy též označovaný jako standard „převahy důkazů“) je z těch tří nejméně přísný a je široce používán v civilním soudním řízení.
Jak Světová antidopingová agentura (WADA), tak i Arbitrážní soud pro sport používají standard „přiměřené jistoty“. Světová antidopingová agentura používá tento standard při projednávání, kdy rozhoduje, zda atlet porušil či neporušil Světový antidopingový kodex. Článek 3.1 kodexu určuje, že s ohledem na vážnost obvinění musí být k „přiměřené jistotě“ rozhodujícího panelu zjištěno, že k porušení došlo. Článek 3.1 dále stanoví: „Tento důkazní standard je ve všech případech vyšší než pouhé zvážení pravděpodobností, ale nižší než důkaz nade vší pochybnost.“
Pravidlo 63.5(a) stanoví, že protestní komise musí svá rozhodnutí zakládat na standardu „zvážení pravděpodobností“, pokud pravidlo, jehož porušení je namítáno, nestanoví jinak. Standard „zvážení pravděpodobností“ znamená, zda je pravděpodobnější, že pravidlo bylo porušeno, než že porušeno nebylo.
Pravidlo 69.2(g) výslovně vyžaduje, aby při projednávání podle pravidla 69 protestní komise použila přísnější standard „přiměřené jistoty“. Pravidlo dále vyžaduje, aby byla vážnost domnělého jednání zvážena jako důležitý faktor, když komise řeší, zda má nebo nemá „přiměřenou jistotu“, že k domnělému provinění došlo. Standard „přiměřené jistoty“ je vždy přísnější než standard „zvážení pravděpodobností“, ale je méně přísný než standard „důkazu nade vší pochybnost“. Mezi těmito dvěma hranicemi je důkazní standard pohyblivou stupnicí založenou na vážnosti obvinění, která komise projednává.
Základním principem v disciplinárních řízeních je také, že osoba musí být považována za nevinnou, dokud není obvinění prokázáno. Součástí testu „přiměřené jistoty“ proto je, zda jsou důkazy předložené komisi dostatečné k tomu, aby osoba již nebyla považována za nevinnou.
Poslední odstavec části Terminologie v Úvodu naznačuje, že slova „přiměřená“ a „jistota“ jsou v pravidle 69.2(g) použita ve významu „obvykle srozumitelném v … nebo všeobecném použití“. Oba výrazy „přiměřená“ i „jistota“ se běžně používají v každodenní mluvě, a proto většina rozhodčích ví, jak se obecně užívají. Rozhodčí mohou také zvážit, zda se necítí nejistě ohledně kteréhokoli dosaženého závěru. Pokud se cítí nejistě, potom nemají „přiměřenou jistotu“.
Všimněte si, že v projednání podle pravidla 69, musí protestní komise odpovědět ano na obě následující otázky, před tím, než varuje nebo potrestá závodníka nebo loď podle pravidla 69.2(h) nebo 69.2(i):
Je si komise přiměřeně jista, že zjištěné skutečnosti potvrzují, že k danému jednání skutečně došlo?
Je si komise přiměřeně jista, že jednání, ke kterému došlo, bylo nepřípustným jednáním dostatečně vážným, aby si vyžádalo toto varování nebo trest?
Jak stanoví pravidlo 69.1(b), nepřípustným jednáním může být porušení dobrých mravů nebo sportovního chování, neetické chování nebo jednání, které může znevážit sport.
Otázka 2
Poskytněte prosím věrohodný příklad zprávy o incidentu, v němž je namítáno nepřípustné jednání, a zprávy z projednávání podle pravidla 69.2, ve kterém je použit standard „přiměřené jistoty“.
Odpověď 2
Loď A byla předvedena k měření před závodem a vyžadovaný dovažovací korektor byl řádně připevněn pod podlážkou, která byla na svém místě držena několika vruty. Během závodu byla loď A náhodně zkontrolována členem technické komise a dovažovací korektor chyběl. Technická komise na loď protestovala pro porušení pravidla 78.1 a pravidla 2 a na závěr projednávání tohoto protestu protestní komise loď A za porušení těchto pravidel diskvalifikovala.
Protestní komise poté jednala podle pravidla 69.2(b) a (e) a rozhodla se zahájit projednávání a ve svém oznámení posádce lodě A namítla, že posádka dovažovací korektor odstranila a že toto jednání bylo nepřípustným jednáním, a tedy porušením pravidla 69.1(a). Při projednávání loď A zastupoval P, který byl kormidelníkem lodě A a osobou odpovědnou za loď A. P popřel, že by o chybějícím dovažovacím korektoru cokoli věděl. Vysvětlil, že loď byla každou noc ponechána nezamčená a bez dohledu. Namítl, že korektor odstranil během noci někdo jiný. Posádka lodě A byla povolána jako svědci. Také vypověděla, že o chybějícím korektoru nic nevěděla a že neviděla žádnou známku toho, že by podlážka byla odmontována a opět vrácena.
Téměř všechny důkazy podporovaly tvrzení, že dovažovací korektor odstranil člen posádky lodě A. Protože k odstranění korektoru bylo potřeba nářadí, došla komise k závěru, že korektor byl odstraněn úmyslně (ne náhodně). Loď A odstraněním korektoru získala výhodu a nebylo pravděpodobné, že by toto odstranění bylo zjištěno, protože podlážka byla na svém místě přišroubována. Jediným protichůdným důkazem bylo, že každý z členů posádky odstranění korektoru popřel. Protestní komise došla k závěru, že má přiměřenou jistotu, že člen posádky A korektor odstranil a že toto jednání bylo nepřípustným jednáním, a tedy porušením pravidla 69.1(a). Loď A byla potrestána podle pravidla 69.2(h)(2) tím, že byla bodována jako DNE ve všech rozjížďkách závodu.
Protože téměř všechny důkazy podporovaly obvinění, dospěla by komise ke stejnému závěru, i kdyby použila důkazní standard „zvážení pravděpodobností“. Kdyby však komise použila standard „důkazu nade vší pochybnost“, mohla dost dobře dospět k jinému závěru. Žádný z členů posádky A nikdy nepřipustil, že korektor odstranil, a v zásadě bylo možné, že jej odstranil někdo jiný, protože loď byla často ponechána bez dohledu a nezamčená. Existovala proto možnost, že korektor byl odstraněn bez vědomí posádky lodě A. V důsledku toho by komise, kdyby důkazním standardem byl „důkaz nade vší pochybnost“, pravděpodobně nedospěla k závěru, že korektor odstranil člen posádky A.
Jestliže by v daném okamžiku bylo způsobilému, ale ne špičkovému kormidelníkovi lodě na větru zprava jasné, že hrozí významné riziko doteku s lodí na větru zleva, a loď na větru zprava má přitom čas dostatečně změnit směr, aby doteku zabránila, poruší pravidlo 14(a), pokud k doteku dojde.
Souhrn skutečností k otázce 1
V okruhové rozjížďce ve větru 10 kn [5 m/s] se dvě jolly třídy „one-design“, každá délky 5 m, přibližují k sobě na směrech ostře proti větru. S je na větru zprava a P na větru zleva. Obě lodě udržují svůj směr a rychlost. Dojde k doteku mezi přídí S a pravobokem P asi 20 cm od zádi P a dotek způsobí škodu. Žádná z lodí nepřijme trest. S protestuje na P.
Otázka 1
Jak se uplatní pravidla v tomto incidentu? Zejména, porušila S pravidlo 14(a)?
Odpověď 1
V této situaci P chybně usoudila, že přejede před S, aniž by porušila pravidlo 10. P mohla obrátit do závětří S, a tím S dávat přednost a zabránit doteku. Protože tak neučinila, porušila pravidlo 10 i pravidlo 14(a) a je diskvalifikována.
Pravidlo 14(a) vyžaduje po lodi, včetně lodě s právem plavby, aby zabránila doteku s jinou lodí, pokud je to rozumně možné. Pravidlo 14 však také stanoví, že loď s právem plavby nemusí jednat, aby doteku zabránila, dokud není „jasné“, že druhá loď nedává přednost. V popsaných podmínkách by v okamžiku, kdy příď P přejela před přídí S, bylo způsobilému, ale ne špičkovému kormidelníkovi lodě S jasné, že hrozí významné riziko doteku, a tedy že P nedává přednost. V tom okamžiku měla S ještě čas dostatečně odpadnout, aby doteku zabránila, a proto S porušila pravidlo 14(a). Protože dotek způsobil škodu, S není zproštěna viny podle pravidla 43.1(c); je diskvalifikována.
Souhrn skutečností k otázce 2
Zjištěné skutečnosti jsou stejné jako pro Otázku 1 s tím rozdílem, že těsně před tím, než dojde k doteku, S mírně odpadne ve snaze vyhnout se P. S však manévr neodhadne a dojde k doteku, který způsobí škodu.
Otázka 2
Porušila S pravidlo 14(a)?
Odpověď 2
Jak je zmíněno v Odpovědi 1, v okamžiku, kdy se ukázalo, že P nedává přednost, měla S stále čas dostatečně odpadnout a zabránit doteku. Proto bylo pro S rozumně možné tak učinit. S buďto neodpadla dostatečně, nebo nezačala odpadat zavčas, což ale neznamená, že pro ni nebylo rozumně možné doteku zabránit. Proto S porušila pravidlo 14(a) navzdory tomu, že mírně odpadla před tím, než došlo k doteku. Protože dotek způsobil škodu, S není zproštěna viny podle pravidla 43.1(c) a je diskvalifikována.
World Sailing 2013
Případ 124
Pravidlo 19.2(a), Místo k minutí překážky: Poskytnutí místa u překážky
Pravidlo 19.2(b), Místo k minutí překážky: Poskytnutí místa u překážky
V každém okamžiku, kdy se dvě lodě přibližují k překážce, může loď, která má v daném okamžiku právo plavby, zvolit minutí překážky kteroukoliv stranou za předpokladu, že následně může vyhovět příslušným pravidlům.
Souhrn skutečností
Když závodí, přibližují se lodě AW a BL k překážce, kterou lze minout kteroukoliv stranou. Na pozici 1 je AW zcela vpředu o velice těsný rozdíl a pluje po trase v návětří trasy BL. Na pozici 2 se lodě dostaly do krytí, přičemž AW je v návětří BL.
Otázka 1
V pozici 1 je AW zcela vpředu, a má tak podle pravidla 12 právo plavby. Když mezi nimi vznikne krytí, stane se lodí s právem plavby BL podle pravidla 11. Pravidlo 19.2(a) stanoví, že loď s právem plavby si může zvolit, kterou stranou překážku mine. Jak lze v této situaci určit, která loď má právo volby?
Odpověď 1
V každém okamžiku má loď, která v tom okamžiku má právo plavby, podle pravidla 19.2(a) právo zvolit si, kterou stranou překážku mine. Dokud je tedy AW zcela vpředu před BL, má právo zvolit si, kterou stranou překážku mine. Když se lodě dostanou do krytí, AW toto právo ztrácí a právo volby má od té chvíle BL.
Otázka 2
Jaká pravidla platí, když loď s právem plavby využívá své právo zvolit si, kterou stranou překážku mine?
Odpověď 2
Když loď s právem plavby jedná tak, že uskutečňuje volbu, kterou učinila podle pravidla 19.2(a), musí druhé lodi dát místo k dání přednosti a zároveň vyhovět všem platným pravidlům sekce B.
Pravidlo 19.2(b) platí, jsou-li lodě v krytí. Jsou-li, musí vnější loď dát vnitřní lodi místo mezi sebou a překážkou, ledaže toho nebyla schopna od okamžiku, kdy krytí vzniklo.
Pravidlo 43.1(b) platí, dokud vnitřní loď pluje v rámci místa, na které má podle pravidla 19.2(b) právo. Nezprostí ji však viny, jestliže je lodí s právem plavby a poruší pravidlo 19.2(a).
Pokud je po vnější lodi v krytí požadováno poskytnout místo jedné nebo více vnitřním lodím k minutí překážky, potom prostor, který poskytne, musí být dostatečný, aby umožnil všem vnitřním lodím vyhovět jejich povinnostem podle pravidel Části 2.
Souhrn skutečností
Lodě PW, PM a PL pluly ostře proti větru na větru zleva a byly v krytí. Loď S plula ostře proti větru na větru zprava. PW byla na kolizním směru s S. PM a PL nemusely měnit směr, aby bezpečně propluly za zádí S. PW odpadla, aby proplula za zádí S bez doteku, a PM odpadla, aby PW poskytla právě tolik prostoru, aby to mohla provést. PL držela svůj směr a mezi PM a PL došlo k doteku, aniž došlo ke škodě nebo zranění. Žádná loď nepřijala trest. PM protestovala na PL.
Popisky:Wind = Vítr
Otázka
Jaká pravidla se uplatní pro tento incident a která loď nebo lodě by měly být diskvalifikovány?
Odpověď
S byla překážkou pro PW, PM i PL, protože každá z nich by musela podstatně změnit směr, kdyby plula přímo k S a byla jednu délku trupu od ní, a protože všechny byly podle pravidla 10 povinny dávat přednost lodi S (viz definice Překážka). PL měla podle pravidla 19.2(a) právo zvolit si, kterou stranou S mine, protože měla právo plavby před PM i PW. PL však neměla právo zvolat o místo k obratu podle pravidla 20, protože nemusela měnit směr, aby se S vyhnula (viz pravidlo 20.1(a)). Když PL míjela záď S, vyžadovalo po ní pravidlo 19.2(b), aby dala místo mezi sebou a S jak PM, tak PW. Pravidlo 19.2(b) rovněž vyžadovalo po PM, aby dala místo PW.
Prostor, který měla PL poskytnout PM a PW, zahrnoval dostatek prostoru pro PM, aby dala místo PW a aby PM dávala přednost lodi PL, stejně jako prostor pro PW, aby dávala přednost jak S, tak PM (viz definice Místo). PL tento prostor neposkytla. Porušila proto pravidlo 19.2(b) a měla by být diskvalifikována. PL porušila také pravidlo 14(a), protože doteku bylo možné zabránit, kdyby PL dala PM a PW dost prostoru. Protože však PL měla právo plavby před PM a nedošlo ke škodě ani ke zranění, byla PL za své porušení pravidla 14(a) zproštěna viny podle pravidla 43.1(c).
PM porušila pravidlo 11, ale byla zproštěna viny podle pravidla 43.1(b). PM neporušila pravidlo 14(a), protože pro ni nebylo možné doteku s PL zabránit. (Viz případ 11 pro diskusi o obdobné situaci.)
Pro určení, zda pravidlo 23.2 na incident platí, pluje loď na tom úseku dráhy, který odpovídá jejímu směru bezprostředně před incidentem a jejím důvodům, proč tímto směrem plula.
Souhrn skutečností k otázce 1
Dráha rozjížďky začíná úsekem proti větru k návětrné značce, následuje krátký úsek na boční vítr k odsazené značce a potom úsek na zadní vítr k závětrné značce. Lodě L a W plují úsek proti větru a obeplují návětrnou značku a odsazenou značku. Na úseku na zadní vítr, kdy jsou L a W na stejném větru a plují k závětrné značce, L na W vyostří a W reaguje a dává přednost. Po rozjížďce se W dozví, že L neodstartovala a byla bodována OCS. W na L protestuje s tvrzením, že L porušila pravidlo 23.2.
Otázka 1
Pro účely pravidla 23.2 byly L a W na stejném úseku dráhy nebo na různých úsecích, když L na W vyostřila?
Odpověď 1
Pro účely rozhodnutí, zda pro incident platí pravidlo 23.2, loď pluje na úseku dráhy, který odpovídá směru, kterým loď plula před incidentem, a odpovídá důvodům, proč pluje právě tímto směrem. L neodstartovala, ale nevěděla, že se této chyby dopustila. Proto L plula na úseku dráhy k závětrné značce. Zcela zřejmě W plula na stejném úseku. Proto, když L na W vyostřila, pravidlo 23.2 mezi nimi neplatilo.
Souhrn skutečností k otázce 2
Skutečnosti jsou stejné jako u Otázky 1, ale s těmito rozdíly: L odstartovala, ale nebyla si vědoma požadavku obeplout odsazenou značku, a tak ji neobeplula požadovanou stranou. Po obeplutí návětrné značky plula k závětrné značce, dokud na W nevyostřila.
Otázka 2
Pro účely pravidla 23.2 byly L a W na stejném úseku dráhy nebo na různých úsecích, když L na W vyostřila?
Odpověď 2
Zcela zřejmě W plula na úseku dráhy k závětrné značce. Protože si L nebyla vědoma požadavku obeplout odsazenou značku a plula k závětrné značce od okamžiku, kdy obeplula návětrnou značku, až do chvíle, kdy na W vyostřila, plula i L na úseku dráhy k závětrné značce. Proto, když L na W vyostřila, pravidlo 23.2 mezi nimi neplatilo.
Souhrn skutečností k otázce 3
Skutečnosti jsou stejné jako u Otázky 2, ale s těmito rozdíly: Poté, co L uplula část cesty k závětrné značce, zjistila, že neobeplula odsazenou značku, a otočila se zpět, aby chybu napravila. Když L křižovala proti větru k odsazené značce, potkala loď X. X obeplula návětrnou značku i odsazenou značku a plula na zadní vítr k závětrné značce na stejném větru jako L. L se odchýlila od svého správného směru k odsazené značce, aby na X vyostřila. X protestovala na L s tvrzením, že L porušila pravidlo 23.2.
Otázka 3
Pro účely pravidla 23.2 byly L a X na stejném úseku dráhy nebo na různých úsecích, když L na X vyostřila?
Odpověď 3
Zcela zřejmě X plula na úseku dráhy k závětrné značce. Když L zjistila, že opomenula obeplout odsazenou značku, a otočila, aby plula k odsazené značce, přestala plout na úseku dráhy k závětrné značce a začala plout na úseku od návětrné značky k odsazené značce. Na tomto úseku plula, když potkala X. Proto lodě pluly na různých úsecích dráhy, když L na X vyostřila. Pravidlo 23.2 mezi L a X platilo a L ho porušila.
Loď „opustí cílovou čáru a značky“, když žádná část jejího trupu, posádky nebo výstroje není na cílové čáře a žádná značka neovlivňuje její zvolený směr.
Otázka
Definice Závodit stanoví, že loď, která „dokončila a opustila cílovou čáru a značky“, již nezávodí. Kdy loď „opustí cílovou čáru a značky“?
Odpověď
Loď „opustí cílovou čáru a značky“, když jsou splněny následující dvě podmínky: žádná část jejího trupu, posádky nebo výstroje není na čáře a žádná cílová značka neovlivňuje její zvolený směr.
Například loď, která opustí cílovou čáru a pak pokračuje směrem k cílové značce, kde ji proud snese na značku, stále závodí a porušila pravidlo 31. Na druhou stranu loď, která protne cílovou čáru a dopluje do místa, v němž žádná cílová značka neovlivňuje její zvolený směr, již nezávodí. Když se později cílové značky dotkne, pravidlo 31 neporuší.
Jestliže závodní komise vidí, že loď udělala chybu v proplutí dráhy podle pravidla 28.1 a tuto chybu neopravila, je povinna ji bodovat NSC. Jestliže vidí, že se loď při dokončení dotkla značky, musí ji bodovat podle jejího umístění v cíli. Na loď lze protestovat pro porušení pravidla 31.
Souhrn skutečností k otázce 1
Všechny lodě v rozjížďce s výjimkou lodě A pluly od poslední značky k cílové čáře a potom dokončily tím, že ji přejely ze strany dráhy, přičemž nechaly plavidlo závodní komise po pravé straně a značku F po levé straně. Jak ukazuje obrázek, A nechala značku F po pravé straně, odpadla, plula úplně na stranu dráhy cílové čáry a krátce po pozici 3 dokončila. Potom vplula do přístavu. Členové závodní komise viděli, že A plula trasu znázorněnou na obrázku.
Platila pravidla dodatku A. Plachetní směrnice neměnily směr, ve kterém byly lodě povinny přejet cílovou čáru, aby dokončily.
Popisky:Boat A = Loď A · Mark F = Značka F · Finishing Line = Cílová čára · Course side of finishing line = Strana dráhy cílové čáry · Committee Vessel = Loď závodní komise
Otázka 1
Co má závodní komise učinit v této situaci?
Odpověď 1
Aby loď vyhověla pravidlu 28.1, musí „proplout dráhu“, a proto provázek vyjadřující její trasu musí, když je napnutý, minout značku F požadovanou stranou. A udělala na čáře chybu podle pravidla 28.1, protože provázek vyjadřující její trasu, když je napnutý, míjí značku F nesprávnou stranou. A tuto chybu neopravila, jak jí to umožňuje pravidlo 28.2, a proto porušila pravidlo 28.1. Protože A „neproplula dráhu“, pravidla A5.1 a A5.2 vyžadují, aby závodní komise bodovala A za cílové umístění o jedno vyšší, než je počet lodí přihlášených do závodu. Zkratkou pro její bodování je „NSC“ (viz pravidlo A10).
Souhrn skutečností k otázce 2
Závodní komise vidí, jak se loď B při přejetí cílové čáry dotkne cílové značky. B nepřijme trest a pluje do přístavu.
Popisky:Boat B = Loď B · Finishing Line = Cílová čára · Course side of finishing line = Strana dráhy cílové čáry · Committee Vessel = Loď závodní komise
Otázka 2
Co je závodní komise povinna učinit a jaké další kroky mohou být podniknuty?
Odpověď 2
B dokončila, když její příď protnula cílovou čáru těsně před pozicí 2. Závodní komise je podle pravidla A4 povinna bodovat B body za umístění, ve kterém dokončila.
Pravidlo 60.1 potom dovoluje závodní komisi a stejně tak protestní komisi nebo technické komisi na B protestovat. Jestliže se tak některá z těchto komisí rozhodne, musí B po rozjížďce oznámit, že na ni má v úmyslu protestovat, a doručit svůj písemný protest v časovém limitu podle pravidla 60.3(b)(1) (viz pravidlo 60.2(a)(2)). Na B může protestovat také loď, která viděla, že se B dotkla značky (viz pravidla 60.1 a 60.2(a)(1)).
Pravidlo 61.4(b)(1), Náprava: Rozhodnutí o nápravě
Když je dráha zkrácena u obeplouvané značky, tato značka se stává cílovou značkou. Pravidlo 32.2(a) umožňuje závodní komisi umístit plavidlo s vyvěšenou vlajkou S na kterýkoli konec cílové čáry. Loď musí přejet cílovou čáru v souladu s definicí Dokončit, i když při tom mine tuto značku opačnou stranou, než kterou by ji byla povinna minout, kdyby dráha nebyla zkrácena.
Souhrn skutečností k otázce 1
Plachetní směrnice stanoví, že všechny obeplouvané značky včetně návětrné se mají minout levobokem. Plachetní směrnice nemění směr, ve kterém jsou lodě povinny přejet cílovou čáru, aby dokončily.
Během rozjížďky vítr zeslábne a závodní komise zkrátí dráhu vyvěšením vlajky S (se dvěma zvukovými znameními) na žerdi na plavidle závodní komise zakotveném blízko návětrné značky.
Popisky:Wind = Vítr · Course Side of Finishing Line = Strana dráhy cílové čáry
Komise položí cílovou čáru, jak ukazuje obrázek. V okamžiku, kdy je vztyčena vlajka S, jsou lodě mezi poslední obeplouvanou značkou a cílovou čárou. Lodě A a B se přibližují k cílové čáře, uvidí vlajku S a plují směry znázorněnými na obrázku.
Otázka 1
Poté, co závodní komise zkrátí dráhu, jsou lodě stále povinny minout návětrnou značku levobokem a „zahákovat“ ji (jak to dělá B), nebo jsou povinny přejet cílovou čáru ze strany dráhy (jak to dělá A)?
Odpověď 1
Poté, co závodní komise zkrátí dráhu, není už návětrná značka obeplouvanou značkou. Stává se cílovou značkou (viz pravidlo 32.2(a)). Aby lodě vyhověly pravidlu 28.1, musí dokončit v souladu s definicí Dokončit. Musí proto přejet cílovou čáru ze strany dráhy. A dokončí v souladu s definicí; B nedokončí.
Další skutečnosti k otázce 2
Loď B žádá o nápravu s tvrzením, že umístění lodě závodní komise, jak je znázorněno na obrázku, bylo nesprávným jednáním závodní komise, protože ze znění závodních pravidel a plachetních směrnic nebylo jasné, ve kterém směru jsou lodě povinny přejet cílovou čáru.
Otázka 2
Bylo nesprávným jednáním závodní komise, že zakotvila plavidlo s vyvěšenou vlajkou S na místo, kde tak učinila?
Odpověď 2
Ne (i když toto jednání nebylo dobrou praxí řízení závodu). Když je dráha zkrácena u obeplouvané značky, dovoluje pravidlo 32.2(a) závodní komisi umístit plavidlo s vyvěšenou vlajkou S na kterýkoli konec cílové čáry. Pravidlo 28.1 vyžaduje po lodi, aby proplula dráhu, což zahrnuje dokončení v souladu s definicí Dokončit.
World Sailing 2013
Případ 130
Vymazán
Případ 131
Pravidlo 78.2, Souhlas s pravidly třídy; certifikáty
Jestliže loď porušila pravidlo 78.2 tím, že nepředložila požadovaný certifikát nebo nezajistila ověření jeho existence před začátkem posledního dne závodu, je závodní komise povinna bodovat ji bez projednávání jako DSQ ze všech rozjížděk závodu.
Souhrn skutečností
Pravidlo v plachetních směrnicích závodu vyžaduje, aby byl certifikát vystaven nebo jeho existence ověřena předtím, než loď závodí. Jedna loď tento požadavek nesplní, ale před první rozjížďkou předloží závodní komisi prohlášení podepsané odpovědnou osobou, že loď má platný certifikát. Na začátku posledního dne závodu není certifikát ani vystaven, ani ověřen.
Otázka
Co by měla závodní komise dělat?
Odpověď
Závodní komise je povinna bodovat ji DSQ ze všech rozjížděk bez projednávání (viz pravidla 78.2 a A5.1).
Pravidlo 18.1(a)(1), Místo u značky: Platnost pravidla 18
Výklad výrazu „při křižování proti větru“.
Otázka
Pravidlo 16.2 stanoví, že platí mezi loděmi na opačném větru při křižování proti větru. Pravidlo 18.1(a)(1) stanoví, že pravidlo 18 mezi loděmi na opačném větru při křižování proti větru neplatí. Kdy jsou pro účely těchto pravidel lodě na opačném větru „při křižování proti větru“?
Odpověď
Dvě lodě na opačném větru jsou „při křižování proti větru“, když po svém startovním znamení (1) je směr, který by si každá z nich zvolila, aby proplula dráhu co nejrychleji, za nepřítomnosti všech ostatních lodí, ostře proti větru nebo výše, nebo (2) jedna z nich nebo obě přestoupaly mezní čáru směru ostře proti větru ke své následující značce. (Loď, která je v návětří od mezní čáry směru ostře proti větru k závětrné značce, tuto mezní čáru „nepřestoupala“; je „nad“ touto mezní čárou.)
Příklady
V každé ze situací 1 až 6, které následují, jsou znázorněné lodě na opačném větru „při křižování proti větru“ a jsou buď pod mezní čárou směru ostře proti větru k následující značce své dráhy, na ní, nebo ji přestoupaly. Touto značkou může být obeplouvaná značka, míjená nebo omezovací značka, značka branky nebo cílová značka.
Popisky:Wind = Vítr · SITUATION 1 = SITUACE 1 · SITUATION 2 = SITUACE 2 · SITUATION 3 = SITUACE 3 · SITUATION 4 = SITUACE 4
Situace 5 a 6 znázorňují dvě lodě „při křižování proti větru“ v zóně značky, kterou mají minout levobokem. V situaci 5 platí podmínka (1), v situaci 6 podmínka (2).
Popisky:Wind = Vítr · SITUATION 5 = SITUACE 5 · SITUATION 6 = SITUACE 6
V situaci 7 je každá dvojice lodí níže „při křižování proti větru“ a každá z lodí na větru zprava je subjektem pravidla 16.2.
SITUACE 7
Popisky:Wind = Vítr · Pair A = Dvojice A · Pair B = Dvojice B · Pair C = Dvojice C
Správný směr lodě v každém okamžiku závisí na daných podmínkách. Některé z těchto podmínek jsou síla a směr větru, rozložení poryvů a zeslabení větru, vlny, proud a fyzické vlastnosti trupu a vybavení lodě včetně plachet, které používá.
Souhrn skutečností
Dvě lodě, W a L, plují po větru na stejném větru v podmínkách, ve kterých by k co nejrychlejšímu dokončení obvykle použily spinakry místo čelních plachet. Další značka je z jejich současných pozic přímo po větru.
W má potíže s vytažením spinakru a L, která pluje rychleji, získá z pozice zcela vzadu závětrné krytí a je subjektem pravidla 17. Aby nad W získala taktickou výhodu, rozhodne se L pokračovat s čelní plachtou a vytažení spinakru odložit.
L potom pluje směrem, který dává nejlepší VMG („velocity made good“, tedy rychlost ve směru k další značce) pro loď plující po větru s čelní plachtou. Tento směr je výše než směr, který by jí dával nejlepší VMG, kdyby použila spinakr.
W na L protestuje s tvrzením, že L tím, že nevytahuje spinakr a nepluje nižším a rychlejším směrem, aby dokončila co nejdříve, porušuje pravidlo 17. Při projednávání zástupce L uvedl, že kdyby L proplula dráhu co nejrychleji za nepřítomnosti W, vytáhla by spinakr a plula by rychlejším a nižším směrem.
Otázka
Když L odložila vytažení spinakru a místo toho plula směrem, který dával nejlepší VMG pro loď plující po větru s čelní plachtou, porušila pravidlo 17 tím, že plula nad svůj správný směr?
Odpověď
Ne. Správný směr lodě v každém okamžiku závisí na daných podmínkách. Některé z těchto podmínek jsou síla a směr větru, rozložení poryvů a zeslabení větru, vlny, proud a fyzické vlastnosti jejího trupu a vybavení. Plachty, které má vytažené, jsou součástí jejího vybavení, a proto jednou z podmínek, na kterých její správný směr závisí. Dokud L plula s čelní plachtou, byl její správný směr ten směr, který jí dával nejlepší VMG s vytaženou čelní plachtou, a ne se spinakrem. L neplula nad tento směr, a proto neporušila pravidlo 17.
V závodních pravidlech není žádný požadavek, aby loď vytáhla spinakr v nějakém určitém okamžiku ani aby dokončila co nejdříve. Může existovat řada důvodů, včetně taktických, proč loď spinakr nepoužije. Proto i když L uvedla, že by v nepřítomnosti W vytáhla spinakr a plula nižším směrem, neporušila L žádné pravidlo tím, že pokračovala v plavbě s čelní plachtou místo se spinakrem. (Viz případ 78, kde je diskuse o taktice, která překáží jiné lodi nebo brání jejímu postupu.)
Pravidlo 44.1(b), Tresty v okamžiku incidentu: Přijetí trestu
Pravidlo 61.4(b)(2), Náprava: Rozhodnutí o nápravě
Rozbor rozhodnutí, která musí protestní komise učinit, jestliže loď poruší pravidlo části 2 tím, že nedává přednost, a loď s právem plavby nebo třetí loď žádá o nápravu podle pravidla 61.4(b)(2).
Souhrn skutečností k otázce 1
Dvě malé lodě, P na větru zleva a S na větru zprava, jsou na kolizním kurzu při křižování proti větru v silném větru (více než 20 kn) [nad 10 m/s]. P zachová svůj směr a jakmile je S zřejmé, že P nedává přednost, S okamžitě a rychle obrátí na vítr zleva, aby zabránila doteku s P. Přes snahu S doteku zabránit dojde mezi loděmi k doteku, který však nezpůsobí žádnou škodu. Při obratu, kterým doteku s P zabraňuje, se však S převrhne a při převržení kormidelník spadne a poškodí pinu. Po postavení lodě není možné pinu opravit a S se z rozjížďky vzdá. S žádá o nápravu podle pravidla 61.4(b)(2).
Otázka 1
Má S právo na nápravu, je-li její žádost platná?
Odpověď 1
Pravidlo 61.4(b)(2) nevyžaduje, aby fyzická škoda (nebo zranění) byla přímo způsobena lodí, která porušovala pravidlo části 2. Stačí, že fyzická škoda (nebo zranění) byla pravděpodobným následkem jednání lodě, která pravidlo porušovala.
V tomto incidentu byla fyzická škoda na S „vážná“, protože ji nebylo možné opravit na vodě a S se v důsledku toho z rozjížďky vzdala. „Odpovídajícím“ trestem pro P proto bylo vzdání (viz pravidlo 44.1(b)).
S může mít právo na nápravu, ale jen tehdy, jestliže protestní komise dodrží tento dvoustupňový postup.
Za prvé musí komise zjistit, že se P po incidentu z rozjížďky vzdala, nebo že na P bylo protestováno a byla potrestána za porušení pravidla části 2 v incidentu s S. Jestliže ano, má S právo na nápravu za předpokladu, že protestní komise dospěje k závěru, že
srážka byla pravděpodobná a S jednala, aby jí zabránila, jakmile bylo jasné, že P nedává přednost;
převržení a pád kormidelníka byly následkem toho, že P nedávala přednost, a nikoli následkem nedostatku jachtařské dovednosti u S;
škoda nebyla způsobena tím, že pina byla už předtím ve špatném stavu.
Souhrn skutečností k otázce 2
Dvě lodě, A a B, jsou v silném větru na kolizním kurzu. A je pravidlem části 2 povinna B dávat přednost. A zachová svůj směr a jakmile je B jasné, že A nedává přednost, B okamžitě a rychle výrazně změní směr, aby zabránila doteku s A. Mezi A a B k doteku nedojde. Při manévru, kterým zabraňovala doteku s A, který mohl způsobit škodu, se však B srazí s C, třetí lodí, která je blízko. Na C dojde ke škodě a C se z rozjížďky vzdá. C žádá o nápravu podle pravidla 61.4(b)(2).
Otázka 2
Má loď C právo na nápravu, je-li její žádost platná?
Odpověď 2
C může mít právo na nápravu, ale jen tehdy, jestliže protestní komise dodrží tento dvoustupňový postup.
Za prvé musí komise zjistit, že se A po incidentu z rozjížďky vzdala, nebo že na A bylo protestováno a byla potrestána za porušení pravidla části 2 v incidentu s B. Jestliže ano, má C právo na nápravu za předpokladu, že protestní komise dospěje k závěru, že
srážka byla pravděpodobná a B jednala, aby jí zabránila, jakmile bylo jasné, že A nedává přednost;
škoda na C byla následkem toho, že A nedávala přednost, a nikoli následkem nedostatku jachtařské dovednosti u B;
poté, co B začala měnit směr, nebylo pro C rozumně možné srážce a vzniklé škodě zabránit, a
body C za vzdání byly významně horší než body odpovídající jejímu umístění bezprostředně před incidentem.
Při zjišťování skutečností se protestní komise řídí váhou svědectví. Obecně platí, že člen závodní komise, který sleduje startovní čáru, je pro rozhodnutí, zda byla loď při startovním znamení přes čáru, a pokud ano, zda se vrátila na předstartovní stranu a odstartovala, v lepší pozici než kterákoli závodící loď.
Souhrn skutečností
Při startovním znamení člen závodní komise, který sledoval startovní čáru, rozhodl, že tři lodě jsou přes čáru. Vlajka X byla bez prodlení vyvěšena spolu se zvukovým znamením a zůstala vyvěšena po požadovanou dobu (viz pravidlo 29.1). Další člen závodní komise, na druhém konci čáry, potvrdil identifikaci těchto tří lodí a to, že se nevrátily na předstartovní stranu čáry a neodstartovaly. Všechny tři lodě byly bodovány jako OCS. Jedna z těchto tří lodí proplula dráhu a dokončila první. Když zjistila, že byla bodována jako OCS, požádala o nápravu s tím, že se vrátila na předstartovní stranu a odstartovala. Přizvala si jako svědky dva další závodníky, kteří byli poblíž a kteří se domnívali, že se vrátila a odstartovala.
Otázka 1
Může být rozhodnutí závodní komise, že loď neodstartovala, změněno na základě jiného svědectví? Pokud ano, za jakých okolností?
Odpověď 1
Ano, jestliže je protestní komise na základě váhy svědectví přesvědčena, že členové závodní komise, kteří sledovali čáru a lodě po startovním znamení, nesledovali, když loď protínala startovní čáru nebo prováděla manévr vracení, nebo že se spletli v identifikaci lodě.
Otázka 2
Když protestní komise v takovémto případě zvažuje důkazy, měla by přikládat větší váhu svědectví člena závodní komise?
Odpověď 2
Svědectví členů závodní komise, kteří jsou v nejlepší pozici k posouzení, je obvykle spolehlivější.
Otázka 3
Jestliže jde jen o to, zda loď byla „přes“ startovní čáru, nebo zda se vrátila „zcela“, je způsobilým svědkem osoba, která nebyla v pozici, ze které lze čáru sledovat v jejím prodloužení?
Odpověď 3
Viz odpověď 2. Člen závodní komise, který přímo sleduje startovní čáru po celou potřebnou dobu, je na nejlepší pozici, aby učinil taková rozhodnutí.
GBR 1984/8
Případ 137
Pravidlo 63.3(d), Vedení projednávání: Střet zájmů
Při rozhodování, zda je střet zájmů významný, by protestní komise měla vzít v úvahu míru střetu, úroveň závodu a celkové vnímání spravedlnosti.
Souhrn skutečností
Poté, co člen protestní komise oznámil svůj střet zájmů, jedna ze stran nesouhlasí s tím, aby tato osoba zůstala členem protestní komise.
Otázka
Jak by měla podle pravidla 63.3(d) protestní komise rozhodnout, jestli střet zájmů je nebo není významný?
Odpověď
Člen, kterého se to týká, by neměl být přítomen během tohoto rozhodovacího procesu. Pravidlo 63.3(d) požaduje, aby ostatní členové protestní komise zvážili míru střetu. Například vztah rodič–dítě téměř jistě vytvoří vysokou míru střetu, zatímco vzdálenější vztahy obvykle vytvoří tím menší míru střetu, čím je vztah vzdálenější. Obdobně vztah zaměstnavatel–zaměstnanec by mohl vytvořit vysokou míru střetu.
Pravidlo 63.3(d) dále požaduje, aby se přihlédlo k úrovni závodu. Na některých úrovních závodů není prakticky možné najít vhodné členy protestní komise, kteří nejsou ve střetu zájmů, a přesto závod služby protestní komise potřebuje. Může být možné střet vyvážit mezi dvěma nebo více členy protestní komise.
Protestní komise by měla také zvážit, zda celkovému vnímání spravedlnosti lépe poslouží více členů protestní komise, nebo to, že do ní osoba se střetem zájmů nebude zařazena. Protestní komise může rovněž vzít v úvahu, jak silně to strany pociťují a zda jejich obavy sdílejí všechny, nebo se týkají jen jedné strany.
Obecně platí, že jednání závodníka, které přímo ovlivňuje čestnost soutěže, nebo nepřijetí odpovídajícího trestu, když si je závodník vědom, že porušil pravidlo, by mělo být řešeno podle pravidla 2. Jakékoli jednání, včetně vážného porušení pravidla 2 nebo jiného pravidla, o kterém se komise domnívá, že může být nepřípustným jednáním, by mělo být řešeno podle pravidla 69.
Otázka 1
Když došlo k jednání osoby, které by mohlo být považováno za nesportovní chování nebo nepřípustné jednání, jaké jednání může nepřípustné jednání představovat?
Odpověď 1
Pravidlo 69 se týká všech případů nepřípustného jednání, které mohou sahat od velmi drobného provinění až po velmi závažný projev nesportovního chování nebo poškození dobré pověsti sportu. Následující jednání je třeba považovat za příklady nepřípustného jednání; nejsou to však příklady výlučné a nejde o vyčerpávající seznam:
1.Zapojení do jakékoli nezákonné činnosti (například krádež, napadení, poškození cizí věci)
2.Zapojení do jakékoli činnosti, která může poškodit dobrou pověst sportu
3.Šikana, diskriminační chování a zastrašování
4.Fyzické násilí nebo hrozba násilím
5.Bezohledné jednání nebo jednání takovým způsobem, který způsobí nebo pravděpodobně způsobí škodu či zranění
6.Neuposlechnutí rozumných pokynů funkcionářů závodu
7.Úmyslné porušení pravidla nebo podněcování druhých k porušení pravidla
8.Neoprávněný zásah do vybavení jiného závodníka
9.Opakované porušování pravidla
10.Nekonání, kterým by se zabránilo tomu, aby vlastní loď nebo tým porušily pravidlo, je-li si závodník tohoto porušení vědom
11.Nemluvení pravdy nebo zamlčení části pravdy při projednávání
12.Jiné formy podvodu, například falšování osobních, třídových nebo měřičských dokumentů, přihlášení lodě, o níž je známo, že nevyhovuje proměření, úmyslné neobeplutí obeplouvané značky a podobně
13.Hrubá nebo urážlivá mluva, která uráží nebo může urazit
14.Urážlivé nebo neuctivé komentáře týkající se funkcionářů závodu nebo jejich rozhodnutí (včetně komentářů prostřednictvím elektronických prostředků, například sociálních sítí)
Otázka 2
Kdy by měla protestní komise jednat podle pravidla 2 a kdy podle pravidla 69?
Odpověď 2
Loď může být protestována za porušení pravidla 2 a protestní komise musí protest projednat a rozhodnout. Aby protest pro domnělé porušení pravidla 2 potvrdila, musí protestní komise jednoznačně zjistit, že loď nesoutěžila v souladu s uznávanými principy sportovního chování a čestného jednání. Z toho vyplývá, že aby bylo porušení pravidla 2 zjištěno, musí se jednání přímo týkat soutěžení.
Protestní komise může protestovat na loď pro porušení pravidla 2, ale může rozhodnout, že vhodnější je jednání podle pravidla 69, nebo v některých případech jednání podle obou. Obecně by obvinění z jednání, které přímo ovlivňuje soutěžení, mělo být předmětem protestu podle pravidla 2.
Jednání, které je považováno za nepřípustné jednání a které přímo neovlivňuje soutěžení, by mělo být předmětem jednání podle pravidla 69.
Protest a následné projednávání podle jakéhokoli pravidla, včetně pravidla 2, může odhalit chování, které protestní komise považuje za nepřípustné jednání. V takovém případě může být vhodné, aby protestní komise podnikla samostatné jednání podle pravidla 69.
Souhrn skutečností k otázce 3
Loď pluje proti větru na větru zleva a pokouší se proplout před lodí na větru zprava. Loď na větru zleva proplutí chybně odhadne a nedává přednost.
Otázka 3
Porušila loď na větru zleva pravidlo úmyslně?
Odpověď 3
Ne. Takové špatné vyhodnocení situace je při rozjížďce běžné a není nečestným plachtěním ani nepřípustným jednáním. Aby o nečestné plachtění nebo nepřípustné jednání šlo, musí existovat svědectví o tom, že loď věděla nebo měla vědět, že před druhou lodí nepropluje, a přesto se o to pokusila.
Jestliže si však loď na větru zleva uvědomí, že nedávala přednost, porušila pravidlo vědomě a musí přijmout odpovídající trest. Jinak porušila uznávanou zásadu sportovního chování (viz první základní princip, Sportovní chování a pravidla).
World Sailing 2016
Případ 139
Pravidlo 69.2(j), Nepřípustné jednání: Jednání protestní komise
Příklady, kdy je vhodné podle pravidla 69.2(j)(3) oznámit porušení pravidla 69 národnímu svazu nebo na World Sailing.
Souhrn skutečností
Protestní komise zjistila, že se závodník nebo podpůrná osoba dopustili nepřípustného jednání, a uložila trest podle pravidla 69.
Otázka 1
Kdy by měla protestní komise oznámit toto porušení národnímu svazu této osoby nebo na World Sailing?
Odpověď 1
Pravidlo 69.2(j) vyžaduje oznámení národnímu svazu nebo na World Sailing, když je uložený trest vyšší než DNE v jedné rozjížďce, když byla osoba vykázána z místa konání, nebo v dalších případech, kdy to protestní komise považuje za „vhodné“. Oznámení by bylo „vhodné“ například za těchto okolností: (1) V závodě o jedné rozjížďce se protestní komise domnívá, že trest za dané porušení by byl vyšší než DNE v jedné rozjížďce, kdyby šlo o závod s více rozjížďkami. Důvodem může být závažnost jednoho porušení nebo více méně závažných porušení. (2) Je zjištěno, že podpůrná osoba porušila pravidlo 69 a byla by vykázána z místa konání, ale závod je už v posledním dni a vykázání z místa konání by bylo neúčinné. (3) Protestní komise má dobrý důvod se domnívat, že osoba, která porušila pravidlo 69, už byla za porušení pravidla 69.1(a) potrestána, a to zvláště tehdy, jde-li o podobné porušení. (4) Porušení má dopad na závody mimo pravomoc protestní komise. Například na nominaci nebo kvalifikaci na jiný závod, přičemž porušení nepříznivě ovlivnilo nominaci nebo kvalifikaci jiného závodníka.
Otázka 2
Má být oznámení posláno národnímu svazu, nebo na World Sailing?
Odpověď 2
Oznámení se posílá na World Sailing jen tehdy, když k porušení dojde na určitých mezinárodních závodech vyjmenovaných v Disciplinárním kodexu World Sailing. V ostatních případech se oznámení posílá národnímu svazu osoby nebo osob, u nichž bylo zjištěno porušení pravidla 69 (ne nutně národnímu svazu vlastníka lodě nebo místa konání).
Pravidlo 61.4(b)(1), Náprava: Rozhodnutí o nápravě
Jak platí pravidla, když loď je donucena přejet startovní čáru jinou lodí, která porušila pravidlo části 2.
Souhrn skutečností k otázce 1
Rozjížďka je startována podle pravidla 30.3, Pravidlo vlajky U, nebo 30.4, Pravidlo černé vlajky. Dvacet sekund před startovním znamením dojde k incidentu mezi loděmi A a B. Závodní komise identifikuje část trupu lodě A na dráhové straně. A se nevrátí na předstartovní stranu startovní čáry, ale pokračuje v proplouvání dráhy a dokončí. Závodní komise ji boduje UFD nebo BFD, podle situace.
A podá platný protest proti B. Protestní komise diskvalifikuje B pro porušení pravidla části 2. Komise shledá, že následkem porušení pravidla loď B donutila loď A, aby porušila pravidlo 30.3 nebo 30.4. Také shledá, že nedošlo ke zranění ani k fyzické škodě a že B neporušila pravidlo 2, Čestné plachtění.
Otázka 1
Byla A podle pravidla 43.1(a) zproštěna viny za porušení pravidla 30.3 nebo 30.4, a pokud ano, může ji protestní komise bodovat podle jejího umístění v cíli, i když A nikdy neodstartovala v souladu s definicí Odstartovat?
Odpověď 1
A porušila pravidlo 30.3 nebo 30.4, ale porušila také pravidlo 28.1 tím, že neodstartovala (viz definice Odstartovat). Porušení pravidla lodí B donutilo A, aby porušila pravidlo 30.3 nebo 30.4. Nezabránilo jí však vrátit se na předstartovní stranu startovní čáry a odstartovat v souladu s definicí Odstartovat. A byla podle pravidla 43.1(a) zproštěna viny za porušení pravidla 30.3 nebo 30.4, a proto ji závodní komise musela bodovat jako OCS podle pravidla A5.1.
Pokud by se A vrátila na předstartovní stranu startovní čáry, odstartovala, proplula dráhu a dokončila, byla by podle pravidla 43.1(a) zproštěna viny za porušení pravidla 30.3 nebo 30.4; a pokud by tak učinila, závodní komise by ji musela bodovat podle jejího umístění v cíli a podle toho znovu obodovat rozjížďku. Každá loď, která dokončila za lodí A, by byla posunuta o jedno místo dolů.
Souhrn skutečností k otázce 2
Rozjížďka je startována podle pravidla 30.4, Pravidlo černé vlajky. Skutečnosti jsou stejné jako u otázky 1, ale tentokrát je signalizováno všeobecné odvolání. Číslo plachty A je řádně zobrazeno, jak vyžaduje pravidlo 30.4. Před znovu startovanou rozjížďkou A informuje závodní komisi, že má v úmyslu protestovat na B za porušení pravidla části 2 při odvolaném startu. A odstartuje, proplouje dráhu a znovu startovanou rozjížďku dokončí. Závodní komise ji boduje DNE. A podá protest na B za porušení při původním startu a žádá o nápravu podle pravidla 61.4(b)(1) s tvrzením, že závodní komise jednala nesprávně, když ji bodovala DNE.
Otázka 2
Když protestní komise rozhodne, že loď B porušila pravidlo části 2 a tím donutila loď A porušit pravidlo 30.4, může dát lodi A nápravu tím, že ji bude bodovat podle jejího umístění v cíli ve znovu startované rozjížďce?
Odpověď 2
Ne. A nejprve porušila první větu pravidla 30.4 a byla identifikována na dráhové straně startovní čáry. Poté bylo její číslo plachty řádně zobrazeno v souladu s pravidlem 30.4. Protože závodní komise zobrazila číslo plachty lodě A po všeobecném odvolání, předposlední věta pravidla 30.4 zakazovala lodi A účastnit se znovu startované rozjížďky. Tím, že ve znovu startované rozjížďce odstartuje, porušuje předposlední větu pravidla 30.4. Závodní komise se nedopouští chyby, když ji boduje DNE. A nemá nárok na nápravu, protože závodní komise nejedná nesprávně.
Souhrn skutečností k otázce 3
Skutečnosti jsou stejné jako pro otázku 2, ale tentokrát loď A ve znovu startované rozjížďce nepluje. Když přijede na břeh, protestuje na loď B za incident v původním startu. Protestní komise rozhodne, že B porušila pravidlo části 2, za které nemůže být potrestána (viz pravidlo 36).
Otázka 3
Když protestní komise rozhodne, že B porušila pravidlo části 2 a přitom donutila loď A porušit pravidlo 30.4, může protestní komise změnit bodování BFD lodě A?
Odpověď 3
Ano. A byla podle pravidla 43.1(a) zproštěna viny za porušení pravidla 30.4, a proto je závodní komise povinna změnit jí body ve znovu startované rozjížďce z BFD na DNS. Nemá však právo na nápravu, protože závodní komise nejednala nesprávně.
Pravidlo 63.4(a)(2), Vedení projednávání: Postup projednávání
Výklad pojmu „vážná“ ve spojení „vážná škoda“.
Otázka
Má pojem „vážný“ v závodních pravidlech zvláštní význam, když je použit ve výrazu „vážná škoda“?
Odpověď
Ne. Pojem „vážný“ není v Závodních pravidlech jachtingu definován. Názvosloví v Úvodu uvádí, že „ostatní slova a výrazy jsou použity ve smyslu běžně užívaném v jachtingu nebo v obecném významu“. V obecném významu znamená pojem „vážný“ ve spojení „vážná škoda“: významný pro možné nebezpečí nebo riziko; s možnými nežádoucími následky; dávající důvod k obavám; nebo významného stupně či rozsahu.
Z toho vyplývá, že jestliže protestní komise ze zjištěných skutečností dospěje k závěru, že při incidentu došlo ke škodě, musí potom zvážit, zda platí některé ze čtyř kritérií, která z výše uvedeného významu vyplývají, a pokud ano, má dojít k závěru, že škoda je „vážná“.
Otázky ke zvážení mohou být: (1) Snížila škoda bezpečnost posádky? (2) Zhoršila škoda významným způsobem plavební výkonnost lodě? (3) Budou náklady na opravu škody významné vzhledem k tržní hodnotě lodě? (4) Bude hodnota lodě po opravě škody významně nižší?
Pravidlo 89.1, Pořadatel; vypsání závodu; jmenování funkcionářů závodu
Jestliže pořadatel závodu není organizací uvedenou v pravidle 89.1, nemá strana projednávání právo na odvolací postup.
Souhrn skutečností
Pořadatelem závodu byl klub, který nebyl členem národního svazu místa konání ani s ním nebyl nijak spojen či k němu přidružen. Závod se konal na vodách v jurisdikci tohoto národního svazu. Vypsání závodu stanovilo, že závod bude řízen pravidly, jak jsou definována v Závodních pravidlech jachtingu. Loď A protestovala na loď B podle pravidla části 2. Později A poslala odvolání proti rozhodnutí protestní komise národnímu svazu podle pravidla 70.1.
Rozhodnutí
Pravidlo 89.1 určuje typy organizací, které mohou být pořadatelem závodu řízeného Závodními pravidly jachtingu. Pořadatelem tohoto závodu byl klub, ten však nebyl členem národního svazu místa konání. Klub proto nebyl platným pořadatelem podle pravidla 89.1(c) ani podle žádné jiné části pravidla 89.
Pravidlo 70.4 určuje národní svaz, kterému má být odvolání zasláno, jako „ten svaz, ke kterému je příslušný pořadatel podle pravidla 89.1“. Žádný národní svaz, který by tomuto požadavku pravidla 70.4 odpovídal, neexistoval, a proto proti rozhodnutím protestní komise tohoto závodu nebylo možné podat odvolání podle pravidla 70 ani k národnímu svazu místa konání, ani k žádnému jinému národnímu svazu.
Z těchto důvodů se projednání odvolání odmítá.
Další poznámky
Následující poznámky se zabývají otázkami, které se sice přímo netýkají rozhodnutí v tomto případu, ale souvisejí s otázkami, jež případ nadnesl.
Pravidlo 75 požaduje, aby osoba, která přihlašuje loď k závodu, byla buď členem národního svazu, který je členem World Sailing, nebo členem klubu či jiné organizace začleněné do takového národního svazu. Také v případě, že loď je přihlášena klubem nebo organizací, musí být tento klub nebo tato organizace začleněny do takového národního svazu.
Pravidlo 6.1 požaduje, aby závodníci vyhověli Etickému kodexu World Sailing. Když závodníci závodí v závodě, který pořádá nečlenský klub, mohou se, snad i nevědomky, účastnit závodu uvedeného v odstavci 9.1 Etického kodexu. Účast v takovém závodě by mohla mít vážné následky pro způsobilost závodníka účastnit se dalších závodů.
Pokud závodníci, kteří se plánují zúčastnit závodu pořádaného klubem nebo organizací, zjistí, že tento klub nebo tato organizace není členem národního svazu země, ve které se nachází, měli by na klub nebo organizaci naléhat, aby se před závodem stala členem národního svazu nebo se k němu jinak přidružila, nebo aby alespoň vyhledala členskou organizaci, která by převzala pořadatelství tohoto závodu.
Provázek lodě, popsaný v definici Proplout dráhu, je po napnutí omezen pouze značkami, které začínají, končí nebo vymezují jednotlivé úseky dráhy.
Otázka 1
Musí provázek lodě podle definice Proplout dráhu, když je napnut, ležet pouze ve splavné vodě?
Odpověď 1
Ne. Dráha lodě nemůže vést přes zemi ani přes vody, které nejsou splavné; provázek, který tuto dráhu znázorňuje, však má být „napnutý“. Je to zkouška, kterou se určuje, zda loď proplula dráhu. Když je provázek napnut, tedy utažen, je tento myšlený provázek ovlivněn, omezen nebo „zachycen“ pouze značkami, které začínají, vymezují nebo končí jednotlivé úseky dráhy stanovené a popsané závodní komisí. Ostrovy, mysy, mělčiny ani jiné nesplavné vody napnutý provázek neovlivňují, neomezují ani „nezachycují“.
Příklad 1
Dráha popsaná v plachetních směrnicích má tvar trapézu a dráha popsaná pro danou rozjížďku je:
Start – značka 1 – značka 2 – značka 3 – cíl. Obeplouvané značky 1, 2 a 3 nechte po levé straně.
Černá linie na obrázku znázorňuje dráhu lodě a červená linie napnutý provázek popsaný v definici Proplout dráhu.
Na prvním úseku dráha lodě nechala značky branky 4S a 4P po pravé straně, ale napnutý provázek těmito dvěma značkami branky ovlivněn není, protože tyto značky první úsek dráhy nezačínají, nevymezují ani nekončí, a nemají proto pro lodě plující první úsek dráhy, od startovní čáry ke značce 1, požadovanou stranu.
Příklad 2
Dráha popsaná v plachetních směrnicích vede kolem ostrovů a daná dráha je popsána takto:
Popisky:Island 1 = Ostrov 1 · Island 2 = Ostrov 2 · Island 3 = Ostrov 3 · Island 4 = Ostrov 4 · Exclusion zone = Zakázaná zóna
Start – ostrov 1 – ostrov 2 – ostrov 3 – cíl. Ostrovy 1, 2 a 3 nechte po levé straně.
Samostatně byla v plachetních směrnicích popsána zakázaná zóna a pravidlo v plachetních směrnicích lodím vplutí do této zóny zakazovalo.
Černá linie znázorňuje dráhu lodě a červená linie napnutý provázek popsaný v definici Proplout dráhu.
Loď si může zvolit, nebo může být kvůli nesplavné vodě mezi ostrovy 1 a 4 donucena, obeplout ostrov 1 i ostrov 4. Protože ostrov 4 není značkou, která začíná, vymezuje nebo končí úsek 1 nebo 2, není provázek ostrovem 4 ovlivněn a po napnutí se dotýká ostrova 1, ale ostrova 4 nikoli.
Pravidlo, které lodím zakazuje vplout do zakázané zóny, je pravidlem odlišným od pravidla, které stanoví dráhu. „Zkouška napnutým provázkem“ se proto nepoužívá k určení, zda loď porušila pravidlo, které jí zakazovalo do zakázané zóny vplout. Toto pravidlo lodím dovoluje minout zakázanou zónu levobokem i pravobokem, ale nedovoluje jim do ní vplout.
Doporučuje se, aby závodní komise stanovila zakázanou zónu pravidlem odlišným od pravidla, které stanoví dráhu. Přispěje to k tomu, aby bylo jasné, že se „zkouška napnutým provázkem“ nepoužívá k určení, zda loď zakázanou zónu respektovala.
Otázka 2
Změnila by se odpověď 1 pro příklad 2 nějak, kdyby zakázaná zóna byla namísto toho zakázanou čárou, kterou by lodě nesměly protnout?
Když se lodě přibližují ke startovní značce, aby odstartovaly, a závětrná loď vyostřuje, je návětrná loď zproštěna viny podle pravidla 43.1(b), pokud poruší pravidlo 11, když pluje v rámci místa, na které má podle pravidla 16.1 právo.
Souhrn skutečností
Deset sekund před startovním signálem se dvě lodě, L a W, přibližovaly v krytí na větru zprava k signálnímu plavidlu závodní komise. Když W míjela záď plavidla závodní komise, L vyostřila. W nepatrně vyostřila, ale více už na vyostření L reagovat nemohla, aniž by narazila do plavidla závodní komise. L odpadla, aby zabránila doteku. L podala protest.
Popisky:WIND = VÍTR · STARTING LINE = STARTOVNÍ ČÁRA · RC = loď závodní komise
Protestní komise diskvalifikovala W podle pravidla 11 s tím, že neměla plout mezi L a plavidlem závodní komise a že plula „z mrtvé vody“. W se odvolala.
Rozhodnutí
Plavidlo závodní komise bylo pro L i W současně značkou a překážkou (viz definice Značka a Překážka). Avšak protože plavidlo závodní komise bylo obklopeno splavnou vodou a L a W se k němu přibližovaly, aby odstartovaly, pravidla sekce C části 2 (zejména pravidla 18 a 19) neplatila. L proto neměla povinnost poskytnout W místo k proplutí v závětří plavidla závodní komise.
V pozicích 1 a 2 mohla L plout svým směrem bez nutnosti provést úhybné opatření a mohla změnit směr na obě strany, aniž by okamžitě došlo k dotyku. W tedy dávala přednost, jak vyžaduje pravidlo 11 (viz definice Dávat přednost).
Když L v pozici 3 vyostřila, vznikla jí podle pravidla 16.1 povinnost dát W místo k dání přednosti. Tato povinnost platí i tehdy, když lodě míjejí plavidlo závodní komise a chystají se odstartovat. „Místo“ je prostor, který W potřebovala, aby dávala přednost lodi L a zároveň plnila své povinnosti podle pravidel části 2, což zahrnuje pravidlo 14, a podle pravidla 31. Viz případ 114.
Když L vyostřila, W vyostřila, jak jen mohla, aniž by riskovala dotek s plavidlem závodní komise, čímž by porušila pravidlo 31. Tím, že L odpadla, dala W místo k dání přednosti, jak vyžaduje pravidlo 16.1.
V pozici 3 nebyla L schopna „plout svým směrem bez nutnosti provést úhybné opatření“; W proto porušila pravidlo 11. Porušení lodě W však bylo následkem incidentu s L (znázorněného na nákresu), tedy s „lodí, která je povinna jí toto místo poskytnout“; a protože W plula v rámci místa, na které měla podle pravidla 16.1 právo, byla zproštěna viny podle pravidla 43.1(b).
Odvolání W se přijímá, rozhodnutí protestní komise se ruší a W se vrací její umístění v cíli.
Poznámka: výraz „z mrtvé vody“ se v Závodních pravidlech jachtingu nepoužívá. Běžně se používá pro situaci, kdy závětrná loď drží svůj směr a návětrná loď se rozhodne plout mezi plavidlem závodní komise a závětrnou lodí a buď do závětrné lodě narazí, nebo ji donutí odpadnout, aby zabránila doteku. V takovém případě návětrná loď poruší pravidlo 11 a není zproštěna viny, protože nebyla nucena plout mezi plavidlem závodní komise a závětrnou lodí a neplula v rámci místa, na které by měla právo (viz pravidla 43.1(a) a 43.1(b)).
Když loď s právem plavby změní směr, vzniká jí podle pravidla 16.1 povinnost dát lodi povinné dávat přednost místo k dání přednosti. Loď s právem plavby může toto místo dát další změnou směru. Jestliže loď povinná dávat přednost během této další změny směru nevyhnutelně poruší pravidlo sekce A části 2, je zproštěna viny podle pravidla 43.1(b).
Souhrn skutečností a rozhodnutí protestní komise
Popisky:WIND = VÍTR · Protest! = Protest!
V pozici 1 závodily tři lodě J/105, S, PA a PB, na úseku dráhy proti větru; S byla na větru zprava, PA a PB na větru zleva. V pozici 2 S odpadla, aby zabránila doteku s PA. PA přijala trest.
Když S poté, co se vyhnula PA, vyostřila, byla na kolizním kurzu s PB (pozice 3). Protože byly lodě blízko sebe, PB nemohla dávat přednost lodi S ani obratem, ani zachováním svého směru. S neprodleně odpadla, aby zabránila doteku, a zvolala „Protest“.
Protestní komise diskvalifikovala PB pro porušení pravidla 10. PB se odvolala.
Rozhodnutí
V pozici 2 mohla S pokračovat ve směru, kterým plula, aniž by musela jednat, aby se vyhnula PB; PB tedy dávala přednost (viz definice Dávat přednost). V pozici 3, poté co S vyostřila, byly lodě na kolizních kurzech a PB nemohla S dávat přednost ani obratem, ani zachováním svého směru. S musela změnit směr, aby zabránila doteku s PB.
Když S, loď s právem plavby, změnila mezi pozicemi 2 a 3 směr, vyžadovalo po ní pravidlo 16.1, aby dala PB místo k dání přednosti. Tím, že neprodleně odpadla a PB se vyhnula, S svou povinnost dát PB místo splnila.
Protože S musela změnit směr, aby se PB vyhnula, PB porušila pravidlo 10. Je však za toto porušení zproštěna viny podle pravidla 43.1(b), protože plula v rámci místa, na které měla podle pravidla 16.1 právo. Odvolání PB se přijímá a vrací se jí původní pořadí.
Když loď přejede cílovou čáru ze strany dráhy dvakrát, představuje její druhé přejetí dokončení, jestliže po celou dobu mezi prvním a druhým přejetím její jednání odpovídá tomu, že pokračuje v „proplutí dráhy“. Chyba v proplutí dráhy udělaná u jiné než cílové značky není chybou udělanou na cílové čáře.
Souhrn skutečností
Dráha vyžadovala, aby lodě odstartovaly, minuly značku 1 levobokem, minuly značku 2 levobokem a dokončily. Loď X odstartovala, minula značku 1 levobokem a potom plula k cílové čáře a přejela ji ze strany dráhy. Při plavbě od značky 1 k cílové čáře minula značku 2 pravobokem. Po přejetí cílové čáry v pozici 7 X povolila hlavní otěž, nechala plachtu vlát a na 30 sekund zastavila. Potom plula ke značce 2, minula ji levobokem a přejela cílovou čáru ze strany dráhy podruhé.
Popisky:Wind = Vítr · S/F = startovní a cílová čára · X = omezovací značka · RC = loď závodní komise
Loď Y viděla, jak X minula značku 2 pravobokem, a protestovala na ni s tvrzením, že neproplula dráhu, jak vyžaduje pravidlo 28.1. První příležitost, kdy Y mohla X informovat, že na ni protestuje, byla až po návratu obou lodí na břeh, a Y tehdy X o svém protestu informovala. Protestní komise rozhodla, že protest Y splnil požadavky pravidla 60.2(b)(2).
Otázka 1
Kdy X dokončila?
Odpověď 1
Loď X splnila první větu definice Dokončit v okamžiku, kdy její příď poprvé přejela cílovou čáru, krátce před pozicí 6. Druhá věta definice obsahuje tři podmínky, (a), (b) a (c). Jestliže platí jedna z těchto tří podmínek, první přejetí cílové čáry se za dokončení X nepovažuje.
X nepřijala trest na cílové čáře ani blízko ní, a proto nesplnila podmínku (a).
Loď X udělala chybu v „proplutí dráhy“, když neminula značku 2 levobokem; tuto chybu opravila tím, že plula ke značce 2 a obeplula ji levobokem. Chybu v „proplutí dráhy“ udělala X u značky 2, ne na cílové čáře. X proto nesplnila podmínku (b).
Podmínka (c) je splněna, jestliže po celou dobu po prvním přejetí čáry jednání lodě odpovídá tomu, že pokračuje v „proplutí dráhy“.
Existují situace, kdy loď může být zastavená a přitom po dobu zastavení jednat způsobem, který odpovídá pokračování v „proplutí dráhy“. Příklady takových situací: loď zastaví, protože se převrhla, a stojí, dokud ji posádka nepostaví; člen posádky spadne přes palubu a loď zastaví, aby ho vytáhla; loď zastaví, aby opravila část vybavení.
Zjištěné skutečnosti tohoto případu uvádějí, že X zastavila v pozici 7 na 30 sekund. Protestní komise musí zjistit rozhodné skutečnosti a potom dospět k závěru, zda X v „proplutí dráhy“ pokračovala, nebo ne. To znamená rozhodnout, proč X v pozici 7 zastavila. Jestliže X zastavila proto, že se její posádka domnívala, že dokončila, když poprvé přejela čáru, a o 30 sekund později v „proplutí dráhy“ pokračovala, když si posádka uvědomila, že nenechala značku 2 po levé straně, potom X během těchto 30 sekund v „proplutí dráhy“ nepokračovala. Jestliže však po celou dobu mezi prvním a druhým přejetím čáry její jednání odpovídalo „proplutí dráhy“, potom splňuje výjimku (c) a dokončila, když přejela čáru podruhé.
Otázka 2
Jaké body má X v rozjížďce dostat?
Odpověď 2
Jestliže X dokončila při prvním přejetí cílové čáry, potom porušila pravidlo 28.1, protože před dokončením nenechala značku 2 po levé straně. V takovém případě má být protest Y proti ní přijat a X má být bodována DSQ.
Jestliže X dokončila při druhém přejetí čáry, potom opravila svou chybu v „proplutí dráhy“ (jak pravidlo 28.2 dovoluje) tím, že plula ke značce 2 a obeplula ji, a mají jí být přiděleny body podle jejího umístění v cíli při druhém přejetí čáry (viz tabulka v pravidle A4).
World Sailing, 2022
Případ 149
Pravidlo 21.2, Startovní chyby; přijetí trestů; držení plachty
Pravidlo 44.2, Tresty v okamžiku incidentu: Jednootáčkové a dvouotáčkové tresty
Loď, která se dostala dostatečně mimo ostatní lodě a přijímá trest, udělala své trestné otáčky „neprodleně“ i tehdy, když je přerušila jen na dobu, kterou potřebovala k vyhovění pravidlu 21.2. Loď, která překáží lodi přijímající trest, poruší pravidlo 23.2, jestliže v tom okamžiku neplula svým správným směrem.
Souhrn skutečností
Lodě A a B křižovaly proti větru a byly dostatečně mimo zóny značek, které začínaly, vymezovaly nebo končily úsek dráhy, na kterém pluly. Loď B byla účastníkem incidentu s lodí C, třetí lodí, která na obrázku není. Bezprostředně po incidentu s C, když byla B v pozici 1, byly všechny závodící lodě kromě A buď dále na úseku proti větru než B, nebo tak daleko od B, že jí nemohly překážet, kdyby přijala dvouotáčkový trest.
V pozici 1 B odpadla, aby začala dělat otáčky vyžadované pro dvouotáčkový trest. Mezi pozicemi 2 a 3 A obrátila na směr ostře proti větru na větru zprava. V pozici 4, když A dokončila svůj obrat, byla B na kolizním kurzu s A. Mezi pozicemi 4 a 5, jak ukazuje obrázek, B vyostřila a potom znovu začala odpadat. Po pozici 5 se B otáčela po směru hodinových ručiček, dokud nedokončila přehození, a (na obrázku to není) pokračovala v otáčce po směru hodinových ručiček, dokud neudělala obrat, druhé přehození a druhý obrat.
Otázka 1
Porušila B nějaké pravidlo?
Odpověď 1
Ne. Od pozice 1, kdy B začala odpadat, až do pozice 6 vyžadovalo pravidlo 21.2 po B, aby dávala přednost lodi A. Mezi pozicemi 1 a 4 a po pozici 5 B dávala přednost lodi A, když odpadala. Mezi pozicemi 4 a 5, kdy byly lodě na kolizních kurzech, B dávala přednost lodi A tím, že vyostřila. B tedy pravidlu 21.2 vyhověla.
Otázka 2
Splnila B podmínky pro dvouotáčkový trest uvedené v pravidle 44.2?
Odpověď 2
Ano.
Pravidlo 44.2 vyžaduje, aby loď, která přijímá dvouotáčkový trest, splnila dvě podmínky.
Za prvé se musela dostat „dostatečně mimo ostatní lodě, jak nejdříve je to po incidentu možné“. Tento požadavek B v pozici 1 splnila, protože
B neměla důvod očekávat, že A v pozici 2 obrátí, a kdyby A neobrátila, neplula by do prostoru, ve kterém B dělala své otáčky; a
žádná jiná závodící loď nebyla v pozici, aby B při dělání trestných otáček překážela.
Druhou podmínkou bylo, aby „neprodleně“ udělala dvě otáčky ve stejném směru, z nichž každá obsahuje jeden obrat a jedno přehození. Mezi pozicemi 4 a 5, když B dělala své otáčky, je přerušila jen na tak dlouho, aby mohla dávat přednost lodi A, jak po ní vyžadovalo pravidlo 21.2. Bezprostředně poté, co dala přednost lodi A, B v trestných otáčkách pokračovala. B tedy udělala své trestné otáčky „neprodleně“ a tím splnila druhou podmínku pravidla 44.2.
Otázka 3
Porušila A nějaké pravidlo?
Odpověď 3
Odpověď závisí na tom, zda A plula svým správným směrem v okamžiku, kdy B musela vyostřit, aby zabránila srážce s A.
Od pozice 1 do pozice 6 přijímala B trest, a proto byla A podle pravidla 21.2 lodí s právem plavby. Žádné pravidlo sekce A mezi nimi neplatilo (viz preambule sekce D).
Zatímco B přijímala svůj trest, A B „překážela“, což je zjevné z toho, že B musela po pozici 4 vyostřit, aby zabránila srážce s A.
Jestliže A plula svým správným směrem, potom pravidlo 23.2 mezi A a B neplatilo. Pravidlo 21.2 vyžadovalo po B, aby dávala přednost lodi A, a B tak učinila vyostřením. Když A změnila směr ze směru ostře proti větru na větru zleva na směr ostře proti větru na větru zprava, byla lodí s právem plavby, která mění směr, a pravidlo 16.1 po ní proto vyžadovalo, aby dala B místo k dání přednosti. A toto místo B dala, takže A neporušila žádné pravidlo.
Jestliže A svým správným směrem neplula, potom pravidlo 23.2 mezi A a B platilo; a protože A B překážela, A porušila pravidlo 23.2.
Pravidlo 19.1, Místo k minutí překážky: Platnost pravidla 19
Pravidlo 19.2, Místo k minutí překážky: Poskytnutí místa u překážky
Výklad pojmů „u“, „vnitřní/vnější“ a „krytí“, jak jsou použity v pravidle 19.
Otázka 1
Pravidlo 19.1 platí mezi dvěma loděmi „u“ překážky. Kdy jsou lodě „u“ překážky?
Odpověď 1
Lodě jsou „u“ překážky, když jsou blízko ní a překážka ovlivňuje směr jedné z nich nebo obou.
Souhrn skutečností k otázkám 2, 3 a 4
Loď W pluje na zadní vítr na větru zprava rovnoběžně s vlnolamem, který je asi jednu délku od ní po jejím pravém boku. Loď L je na větru zprava, v závětří a v krytí s W a přibližuje se k vlnolamu. Lodě W a L jsou na kolizním kurzu.
Popisky:WIND = VÍTR · BREAKWATER = VLNOLAM · SITUATION FOR QUESTION 2 = SITUACE K OTÁZCE 2 · SITUATION FOR QUESTION 3 = SITUACE K OTÁZCE 3 · SITUATION FOR QUESTION 4 = SITUACE K OTÁZCE 4
Otázka 2
Jestliže L pluje na plný boční vítr a přibližuje se k překážce, jak ukazuje obrázek k otázce 2, platí pravidlo 19; a jestliže pravidlo 19 platí, která loď je „vnější lodí“?
Odpověď 2
Protože zeď ovlivňuje směr W, a tedy i její schopnost dávat přednost lodi L, jsou lodě „u“ překážky v tom smyslu, v jakém je tento pojem použit v pravidle 19.1. Pravidlo 19 tedy platí.
Protože L, loď s právem plavby podle pravidla 11, si volí minout překážku po svém pravém boku, je loď, která je s ní v krytí po jejím pravém boku, „vnitřní lodí“. W je tedy „vnitřní lodí“ a L je „vnější lodí“ a podle pravidla 19.2(b) má W právo na místo od L, aby mohla proplout mezi L a vlnolamem.
Otázka 3
Mění se odpověď na otázku 2, jestliže L pluje ostře proti větru a přibližuje se k vlnolamu, jak ukazuje obrázek k otázce 3?
Odpověď 3
Ano. W a L jsou v krytí, protože jsou na stejném větru a ani jedna z nich není zcela vzadu za druhou (viz definice Zcela vzadu a Zcela vpředu; Krytí). Protože L, loď s právem plavby, si volí minout překážku po svém levém boku (viz pravidlo 19.2(a)), je loď po jejím levém boku „vnitřní lodí“ a loď po jejím pravém boku „vnější lodí“. W je tedy vnější lodí a musí dát L místo mezi sebou a překážkou podle pravidla 19.2(b) a zároveň jí dávat přednost podle pravidla 11.
Otázka 4
Mění se odpověď na otázku 2, jestliže se L přibližuje k vlnolamu pod pravým úhlem, jak ukazuje obrázek k otázce 4?
Odpověď 4
Ano. Pravidlo 19.2(a) dává L právo zvolit si, zda vlnolam mine po svém levém, nebo po svém pravém boku. Žádné pravidlo po L nevyžaduje, aby o své volbě informovala W. V okamžiku znázorněném na obrázku vede směr L přímo na překážku (pod pravým úhlem k ní) a nelze určit, zda je „vnitřní“, nebo „vnější lodí“. Pravidlo 19 platí, ale dokud L v tomto směru pokračuje, nezakládá žádná část pravidla 19 pro žádnou z lodí povinnost. Pravidlo 11 stále platí a vyžaduje po W, aby dávala přednost lodi L.
Někdy po okamžiku znázorněném na obrázku bude L muset buď vyostřit, nebo odpadnout, aby zabránila srážce s vlnolamem. Jestliže L odpadne, je odpověď na tuto otázku stejná jako Odpověď 2. Jestliže L vyostří, je odpověď stejná jako Odpověď 3.
Souhrn skutečností k otázce 5
Na všech třech obrázcích přemístěte plachty lodě W tak, aby plula po větru na větru zleva místo na větru zprava. Změňte označení W na „P“ a označení L na „S“.
Otázka 5
Mění se odpovědi na otázky 2, 3 a 4?
Odpověď 5
Odpověď 2 se nemění, jen rozhodným pravidlem práva plavby je pravidlo 10 místo pravidla 11. Odpovědi 3 a 4 se mění. V každé z těchto dvou situací jsou S a P na opačném větru, a protože S nepluje na kurzu více než devadesát stupňů od skutečného větru, nejsou v krytí (viz definice Zcela vzadu a Zcela vpředu; Krytí). Pravidlo 19.2(b) mezi nimi tedy neplatí. Platí pravidlo 10 a vyžaduje po P, aby dávala přednost lodi S.
